Registry: Zadlužení Čechů loni stouplo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu Kč
Praha 21. února (ČTK) - Zadlužení obyvatel Česka v roce 2023 meziročně vzrostlo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu korun. Objem dluhu ohroženého nesplácením se zvýšil o 6,2 procenta na 29,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které dnes ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
Objem úvěrů na bydlení se podle nich zvýšil o 4,4 procenta na 2,73 bilionu Kč, což je výrazně méně než v předchozích letech. Například na konci roku 2021 šlo o 17procentní růst. Zároveň klesl počet klientů, kteří čerpali úvěr na bydlení, a to o 2,1 procenta na 1,06 milionu.
"Konec loňského roku na jednu stranu naznačuje mírné oživení hypotečního trhu. Na druhou stranu se dlouhodobě snižuje počet klientů s úvěry na bydlení a zvyšuje se částka na jednoho klienta. Zdánlivé oživení je tedy způsobeno spíše rostoucími cenami nemovitostí," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Výrazně ubývá zejména mladších lidí, kteří si berou úvěry na bydlení.
Objem krátkodobého dluhu ke konci loňského roku podle dat činil 579,4 miliardy korun, meziročně narostl o 8,9 procenta. Nejvíce jeho objem narostl v posledním čtvrtletí minulého roku, a to téměř o 14 miliard. Objem dluhu na spotřebu se proti konci roku 2022 zvýšil ve všech krajích. Nejrychleji v Praze, kde meziročně vzrostl o 10,7 procenta na 65,4 miliardy korun. Nejnižší dynamiku měl na Vysočině, kde stoupl o 6,4 procenta na 22,9 miliardy.
Počet klientů s krátkodobým úvěrem se v roce 2023 proti předchozímu roku zvýšil o dvě procenta na 2,33 milionu. Vzrostla také průměrná částka na klienta, a to zhruba o 15.000 Kč na 248.000 korun.
Podíl na nárůstu nespláceného dluhu mají hlavně úvěry na spotřebu, u nichž nesplácený objem rostl postupně ve všech čtvrtletích uplynulého roku. Platební morálka u úvěrů na bydlení se proti tomu stále zlepšuje. Meziročně se nesplácená částka z úvěrů na bydlení snížila o téměř deset procent.
Ke konci roku 2023 objem nesplácených úvěrů na bydlení dosahoval 4,4 miliardy korun. U nesplácených krátkodobých úvěrů se objem zvýšil meziročně o 9,5 procenta na 25 miliard korun. Zvýšil se také počet klientů, kteří mají problém se splácením, a to o 1,1 procenta na 174.000 lidí.
"Největší vykřičník vidíme u mladších třicátníků, u kterých se objem nesplácené částky dluhu na spotřebu zvýšil meziročně o pětinu na čtyři miliardy korun a jejichž počet se zvýšil meziročně o devět procent na 26.000 lidí. Ve věkové skupině 35 až 44 let stoupl nesplácený krátkodobý dluh o 13 procent na 6,3 miliardy korun a počet lidí o 4,4 procenta na 40.000. Dlužníci v těchto věkových skupinách mají nejvyšší zadlužení hypotékami a nyní rychlým tempem zvyšují své zadlužení i krátkodobými úvěry, což u některých může postupně vyvolat dluhovou spirálu," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
fd rdo - sdílejte článek
Následuje: V ukrajinské společnosti je cítit napětí, popisuje novinářka z Kyjeva
Kyjev/Praha 21. února (ČTK - Iveta Polochová) - Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynuly téměř dva roky. Třiatřicetiletá ukrajinská novinářka Julija Drozdová měla na začátku války pocit, že se její život rozpadl, později začala zase cítit půdu pod nohama. Dnes říká, že jí posledních 24 měsíců přijde jako velmi krátká doba. Od loňského podzimu je to těžší, protože se kupí pesimistické zprávy o zablokované zahraniční pomoci, neúspěšných ukrajinských operacích na bojišti a konec války je v nedohlednu, uvedla nyní v telefonickém rozhovoru s ČTK. V zemi je podle ní, především kvůli mobilizaci, cítit napětí. 'Největší strach mám teď z toho, aby se Ukrajina nestala druhou Sýrií. Aby lidé v zahraničí nepřijali ruskou válku na Ukrajině jako nějakou permanentní krizi, která nemá řešení. Aby ji nezačali vnímat jako něco lokálního. Není to lokální, nejde jen o Ukrajinu,' řekla produkční americké stanice ABC News se slovy, že boje v její rodné zemi nejsou válkou o půdu nebo zdroje: 'Je to válka imperiálního myšlení (ruského prezidenta Vladimira) Putina a ruské elity proti zdravému rozumu Západu. Je to existenciální válka. Pokud se přestaneme bránit... bude to náš konec.' Ukrajinci jsou přitom po dvou letech bojů, jejichž součástí jsou i ruské vzdušné údery na celou zemi, podle ní velmi unavení. 'A vojáci, kteří jsou v zákopech třeba rok a půl nebo dva roky, jsou vyčerpaní,' podotkla. V květnu 2022, tedy pár měsíců po začátku invaze, Drozdová ČTK v Kyjevě popsala, že někteří Ukrajinci - kteří první dva až tři měsíce fungovali na adrenalinu - byli vysílení. Zároveň tou dobou podle ní nastupovala druhá směna, jak označila obyvatele země, kteří na začátku invaze 'zamrzli', ale časem si uvědomili, že mají energii a chtějí pomáhat. Po roce války, kdy se boje soustředily hlavně na východě a jihu země, si lidé podle Drozdové na situaci tak nějak zvykli. Nyní - po dvou letech - hovoří novinářka o přizpůsobení se. 'Je to jako kruh. Někdo začne být unavený, ale přijde někdo jiný, kdo začne něco nového nebo v něčem pokračuje.' Ve společnosti je nyní podle ní zároveň cítit napětí, především kvůli mobilizaci dalších vojáků. 'Někteří lidé slouží v armádě už téměř dva roky a jsou vyčerpaní. Další jsou povolaní, ale nechtějí bojovat. Jiní se rozhodli, že když už je stejně odvedou, půjdou raději dobrovolně, připraví se a vyberou si jednotku,' řekla novinářka, podle níž se země ocitla v jakémsi bodu zlomu, kdy čerstvé síly budou muset nahradit vojáky, kteří už bojují dlouho. 'Pro společnost je to psychicky náročné. A pro vládu je to komplikované téma. Protože pokud je cílem zmobilizovat půl milionu lidí, musíte je vyškolit, vysvětlit jim, jak dlouho a za jakých podmínek budou sloužit. A musíte je zaplatit,' uvedla Drozdová a zmínila další věc, kterou nazvala paralelním problémem: 'Prezident (Volodymyr) Zelenskyj řekl, že tři pracující lidé platí jednoho vojáka. Takže dalšího půl milionu odvedených vojáků znamená další milion a půl pracovníků. Ukrajině přitom chybí pracovní síla.' Náladě podle ní nepřidaly zprávy o loňské nevydařené ukrajinské ofenzívě proti invazním vojskům a vojenské pomoci zablokované v americkém Kongresu a dlouho i v Evropské unii. 'Má to ale i jinou stránku. (pokračování...)
Kyjev/Praha 21. února (ČTK - Iveta Polochová) - Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynuly téměř dva roky. Třiatřicetiletá ukrajinská novinářka Julija Drozdová měla na začátku války pocit, že se její život rozpadl, později začala zase cítit půdu pod nohama. Dnes říká, že jí posledních 24 měsíců přijde jako velmi krátká doba. Od loňského podzimu je to těžší, protože se kupí pesimistické zprávy o zablokované zahraniční pomoci, neúspěšných ukrajinských operacích na bojišti a konec války je v nedohlednu, uvedla nyní v telefonickém rozhovoru s ČTK. V zemi je podle ní, především kvůli mobilizaci, cítit napětí. 'Největší strach mám teď z toho, aby se Ukrajina nestala druhou Sýrií. Aby lidé v zahraničí nepřijali ruskou válku na Ukrajině jako nějakou permanentní krizi, která nemá řešení. Aby ji nezačali vnímat jako něco lokálního. Není to lokální, nejde jen o Ukrajinu,' řekla produkční americké stanice ABC News se slovy, že boje v její rodné zemi nejsou válkou o půdu nebo zdroje: 'Je to válka imperiálního myšlení (ruského prezidenta Vladimira) Putina a ruské elity proti zdravému rozumu Západu. Je to existenciální válka. Pokud se přestaneme bránit... bude to náš konec.' Ukrajinci jsou přitom po dvou letech bojů, jejichž součástí jsou i ruské vzdušné údery na celou zemi, podle ní velmi unavení. 'A vojáci, kteří jsou v zákopech třeba rok a půl nebo dva roky, jsou vyčerpaní,' podotkla. V květnu 2022, tedy pár měsíců po začátku invaze, Drozdová ČTK v Kyjevě popsala, že někteří Ukrajinci - kteří první dva až tři měsíce fungovali na adrenalinu - byli vysílení. Zároveň tou dobou podle ní nastupovala druhá směna, jak označila obyvatele země, kteří na začátku invaze 'zamrzli', ale časem si uvědomili, že mají energii a chtějí pomáhat. Po roce války, kdy se boje soustředily hlavně na východě a jihu země, si lidé podle Drozdové na situaci tak nějak zvykli. Nyní - po dvou letech - hovoří novinářka o přizpůsobení se. 'Je to jako kruh. Někdo začne být unavený, ale přijde někdo jiný, kdo začne něco nového nebo v něčem pokračuje.' Ve společnosti je nyní podle ní zároveň cítit napětí, především kvůli mobilizaci dalších vojáků. 'Někteří lidé slouží v armádě už téměř dva roky a jsou vyčerpaní. Další jsou povolaní, ale nechtějí bojovat. Jiní se rozhodli, že když už je stejně odvedou, půjdou raději dobrovolně, připraví se a vyberou si jednotku,' řekla novinářka, podle níž se země ocitla v jakémsi bodu zlomu, kdy čerstvé síly budou muset nahradit vojáky, kteří už bojují dlouho. 'Pro společnost je to psychicky náročné. A pro vládu je to komplikované téma. Protože pokud je cílem zmobilizovat půl milionu lidí, musíte je vyškolit, vysvětlit jim, jak dlouho a za jakých podmínek budou sloužit. A musíte je zaplatit,' uvedla Drozdová a zmínila další věc, kterou nazvala paralelním problémem: 'Prezident (Volodymyr) Zelenskyj řekl, že tři pracující lidé platí jednoho vojáka. Takže dalšího půl milionu odvedených vojáků znamená další milion a půl pracovníků. Ukrajině přitom chybí pracovní síla.' Náladě podle ní nepřidaly zprávy o loňské nevydařené ukrajinské ofenzívě proti invazním vojskům a vojenské pomoci zablokované v americkém Kongresu a dlouho i v Evropské unii. 'Má to ale i jinou stránku. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Registry: Zadlužení Čechů loni stouplo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu Kč' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2024022101946|509012. Vydána 21.02.2024 9:20:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Registry: Zadlužení Čechů loni stouplo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu Kč' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2024022101946|509012. Vydána 21.02.2024 9:20:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.