Čistý zisk banky Moneta v 1. čtvrtletí stoupl o 5,8 procenta na 1,3 miliardy Kč
Praha 25. dubna (ČTK) - Čistý zisk Moneta Money Bank letos v prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 5,8 procenta na 1,3 miliardy korun. Výsledek je v souladu s očekáváním banky a byl ovlivněn především dobrým provozním ziskem a nižšími provozními náklady. Moneta to dnes oznámila v tiskové zprávě. Provozní výnosy vzrostly v prvním čtvrtletí meziročně o 9,6 procenta na 3,1 miliardy korun a provozní náklady klesly o 3,8 procenta na 1,5 miliardy korun. Moneta Money Bank je jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze, největším akcionářem je finanční skupina PPF.
Čistý úrokový výnos v období od ledna do března meziročně vzrostl o 2,2 procenta na 2,1 miliardy korun. Čistý výnos z poplatků a provizí byl vyšší o 20,1 procenta, dosáhl 740 milionů korun. Podle banky vzrostl zejména díky vyšším provizím z prodeje produktů třetích stran, kde výnos z poplatků z investičních fondů činil 145 milionů korun a výnos z pojištění dosáhl 322 milionů korun. V porovnání s prvním čtvrtletím 2023 stoupl výnos z poplatků z investičních fondů na dvojnásobek a výnos z pojištění zhruba o 14 procent.
"Vynikající výsledek výnosů z investičních produktů byl dosažen díky vyšší poptávce po těchto produktech. Střadatelé a investoři totiž přesouvají své prostředky ze spořicích účtů, kde dochází k všeobecnému poklesu úrokových sazeb v návaznosti na snížení klíčových sazeb Českou národní bankou," uvedla Moneta.
Za poklesem provozních nákladů byly mimo jiné meziročně nižší regulatorní poplatky téměř o 14,6 procenta. Administrativní a ostatní náklady se snížily o 10,6 procenta a poklesly také odpisy hmotného a nehmotného majetku o 6,8 procenta. "Tyto pozitivní trendy byly částečně kompenzovány nárůstem nákladů na zaměstnance o 7,3 procenta na 620 milionů korun," doplnila banka.
Poptávka po nových úvěrech se v prvním čtvrtletí zvýšila. Objem nových úvěrů stoupl meziročně o 23,8 procenta na 12,9 miliardy korun. Podle banky byla poptávka silná zejména v retailovém segmentu, kde objem nových hypoték vzrostl o 34,7 procenta na 3,1 miliardy korun a objem nových spotřebitelských úvěrů činil 4,8 miliardy korun, byl tak meziročně o 38,6 procenta vyšší. Celkově retailové úvěry dosáhly k 31. březnu 2024 výše 180,3 miliardy korun.
Komerční výkonné úvěry v hrubé výši vzrostly díky růstu většiny produktů. Provozní úvěry vzrostly meziročně o 36,2 procenta na 17,7 miliardy korun, portfolio úvěrů pro živnostníky a malé firmy se zvýšilo o 14,7 procenta na 14,4 miliardy korun, přičemž nové objemy vzrostly o 60 procent. Výše investičních úvěrů mírně poklesla na 45,3 miliardy korun. Celkově se komerční úvěry k 31. březnu 2024 meziročně zvýšily o 6,4 procenta na 87,2 miliardy korun.
Celkové portfolio výkonných úvěrů v hrubé výši tak dosáhlo ke konci prvního čtvrtletí 267,4 miliardy korun.
Klientské vklady meziročně vzrostly o 15,9 procenta na 406 miliard korun, přičemž retailové vklady stouply o 17,5 procenta na 315 miliard korun a komerční vklady vzrostly o 10,9 procenta na 91 miliard korun.
Konsolidovaná bilanční suma skupiny Moneta se k 31. březnu 2024 meziročně zvýšila o 15,7 procenta na 468 miliard korun, a to především díky růstu klientských vkladů.
"Moneta v prvním čtvrtletí překonala odhad trhu v provozních výnosech i v čistém zisku. Důvodem byl mírný meziroční růst úrokových výnosů a nárůst příjmů z poplatků," řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Monetě se podle něj podařilo získat vyšší podíl na trhu s depozity, naopak se jí nepodařilo zvýšit podíl na trhu s úvěry pro retail, který pokračoval v oživení. Moneta může v následujících kvartálech benefitovat z poklesu úrokových sazeb ČNB, protože ve 12měsíčním horizontu ji čeká přecenění dvou třetin vkladů, zatímco pouze asi jedné třetiny úvěrů, dodal.
Banka ve svém střednědobém výhledu na období 2024 až 2028 předpokládá dosažení kumulovaného čistého zisku 27,7 miliardy korun, což je o 32 procent více než kumulovaný čistý zisk doručený v předchozích pěti letech. Za celý letošní rok očekává čistý zisk 5,2 miliardy korun.
fsl fd rdo - sdílejte článek
Následuje: Poslední volební období EP bylo rekordní, poslanci schválili na 450 norem
Štrasburk 25. dubna (zpravodajka ČTK) - Poslední volební období Evropského parlamentu, které začalo v červenci 2019, bylo v mnoha směrech rekordní a náročné. Celkem europoslanci až do posledního plenárního zasedání schválili 359 legislativních spisů. Na poslední předvolební schůzi ve Štrasburku, která začala v pondělí, se jim podle posledních informací podaří odhlasovat okolo devadesáti, konečná čísla ale budou známá až po skončení zasedání dnes odpoledne. Dohromady by to tedy dávalo téměř 450 schválených předpisů. V minulém volebním období (2014 až 2019) jich podle zjištění ČTK bylo schváleno 401. Podle informací Evropského parlamentu zůstávalo ještě před nynějším zasedáním nedořešených 227 legislativních položek, z nichž bylo u 105 dosaženo předběžné dohody s Radou EU, která zastupuje členské státy. Mnohé z těchto legislativních spisů se europoslanci pokusili dokončit právě v posledních čtyřech dnech. Co se stane s těmi zbylými? Legislativní návrhy, jejichž konečnou podobu se nepodařilo schválit do konce volebního období, nebudou muset znovu začít legislativní proces. Podmínkou však je, že europoslanci takové texty alespoň jednou schválili na plénu. Pokud se tak nestane, návrhy zanikají. Po volbách se nicméně sejde takzvaná konference předsedů, kterou tvoří předsednictvo parlamentu a šéfové jednotlivých politických skupin v EP, která může rozhodnout o obnově diskuse nad některými z těchto materiálů. "Konference předsedů tradičně rozhoduje o obnovení veškeré nedokončené legislativní práce. Lze však učinit výjimky, například pro normy, které jsou už zastaralé či u kterých se očekává nový návrh Evropské komise nebo obnovené konzultace s Radou EU," sdělilo na dotaz ČTK tiskové oddělení europarlamentu. Výsledek červnových voleb může schvalování norem významně ovlivnit, zejména v případě, že se výrazně změní poměrné zastoupení politických sil v parlamentu. (pokračování...)
Štrasburk 25. dubna (zpravodajka ČTK) - Poslední volební období Evropského parlamentu, které začalo v červenci 2019, bylo v mnoha směrech rekordní a náročné. Celkem europoslanci až do posledního plenárního zasedání schválili 359 legislativních spisů. Na poslední předvolební schůzi ve Štrasburku, která začala v pondělí, se jim podle posledních informací podaří odhlasovat okolo devadesáti, konečná čísla ale budou známá až po skončení zasedání dnes odpoledne. Dohromady by to tedy dávalo téměř 450 schválených předpisů. V minulém volebním období (2014 až 2019) jich podle zjištění ČTK bylo schváleno 401. Podle informací Evropského parlamentu zůstávalo ještě před nynějším zasedáním nedořešených 227 legislativních položek, z nichž bylo u 105 dosaženo předběžné dohody s Radou EU, která zastupuje členské státy. Mnohé z těchto legislativních spisů se europoslanci pokusili dokončit právě v posledních čtyřech dnech. Co se stane s těmi zbylými? Legislativní návrhy, jejichž konečnou podobu se nepodařilo schválit do konce volebního období, nebudou muset znovu začít legislativní proces. Podmínkou však je, že europoslanci takové texty alespoň jednou schválili na plénu. Pokud se tak nestane, návrhy zanikají. Po volbách se nicméně sejde takzvaná konference předsedů, kterou tvoří předsednictvo parlamentu a šéfové jednotlivých politických skupin v EP, která může rozhodnout o obnově diskuse nad některými z těchto materiálů. "Konference předsedů tradičně rozhoduje o obnovení veškeré nedokončené legislativní práce. Lze však učinit výjimky, například pro normy, které jsou už zastaralé či u kterých se očekává nový návrh Evropské komise nebo obnovené konzultace s Radou EU," sdělilo na dotaz ČTK tiskové oddělení europarlamentu. Výsledek červnových voleb může schvalování norem významně ovlivnit, zejména v případě, že se výrazně změní poměrné zastoupení politických sil v parlamentu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čistý zisk banky Moneta v 1. čtvrtletí stoupl o 5,8 procenta na 1,3 miliardy Kč' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024042502918|509792. Vydána 25.04.2024 9:33:08. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čistý zisk banky Moneta v 1. čtvrtletí stoupl o 5,8 procenta na 1,3 miliardy Kč' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024042502918|509792. Vydána 25.04.2024 9:33:08. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
