Biden podepsal dodatečnou podporu Kyjeva, USA obnovují vojenskou pomoc
Kredit: ČTK / AP / Evan Vucci
Washington 24. dubna (ČTK) - Americký prezident Joe Biden dnes po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu Kč) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Dokument zároveň uzákonil další výdaje ve výši přes 30 miliard dolarů na podporu Izraele, asijských partnerů či na humanitární pomoc ve světě a potvrdil přijetí opatření, které by teoreticky mohlo příští rok vést k zákazu sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
V projevu po podpisu zákona Biden prohlásil, že tento krok posiluje bezpečnost USA, ale i celého světa. 'Teď musíme jednat rychle,' řekl v souvislosti s americkými dodávkami vojenské pomoci Ukrajině, které byly kvůli nedostatku financí od konce loňského roku zablokované.
'Dohlížím na to, aby dodávky začaly okamžitě,' pokračoval prezident. 'Během příštích několika hodin, doslova za několik hodin, začneme posílat Ukrajině vybavení pro protivzdušnou obranu, munici, dělostřeleckou a do raketových systémů, a obrněná vozidla,' řekl. Jeho vláda odhaduje hodnotu nového balíku na miliardu dolarů, je v něm mimo jiné munice do raketometů HIMARS nebo bojová vozidla pěchoty Bradley.
Pro Bidena je schválení dodatečného financování značný úspěch, legislativní průtahy ale výrazně podkopaly snahy jeho vlády pomoci Ukrajincům vypořádat se s ruskou agresí, píše agentura AP. Nová injekce ve formě zbraní a munice podle ní pravděpodobně Ukrajině nepřinese okamžitý obrat k lepšímu po měsících problémů na bojišti.
Dosud USA od ruské invaze zahájené v únoru 2022 poskytly Kyjevu vojenské vybavení za více než 40 miliard dolarů. Výpadek této podpory v posledních měsících provázel postup ruských jednotek hlouběji do ukrajinského území a také problémy ukrajinské protivzdušné obrany, která nezvládá odrážet neustálé ruské ostřelování.
Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan na tiskové konferenci řekl, že nějaký čas potrvá, než se Ukrajinci 'vyhrabou z problémů', které zažívali při narušení americké podpory. Nové finance uvolněné Kongresem podle něj budou stačit na několik měsíců. 'Předpokládám, že s množstvím prostředků, které v tuhle chvíli máme, můžeme dál dodávat Ukrajině to, co potřebuje, do konce roku 2024,' prohlásil Sullivan.
Z prostředků nově vyčleněných zákonodárci na podporu Ukrajiny tvoří zhruba tři čtvrtiny peníze na vojenské účely. Podepsaný legislativní balík také obsahuje 17 miliard dolarů na pomoc Izraeli, devět miliard na humanitární pomoc zejména v Pásmu Gazy a osm miliard pro partnery USA v jihovýchodní Asii.
Biden o schválení těchto výdajů poprvé požádal zhruba před šesti měsíci, jeho návrh ale narazil na odpor Republikánské strany, která souhlas podmiňovala výrazným zpřísněním imigrační politiky. Nakonec výdaje prošly bez tohoto bodu, ovšem s několika dodatečnými položkami včetně mechanismu namířeného proti tiktoku nebo plánu změnit část pomoci Ukrajině na odpustitelnou půjčku.
'Byla to složitá cesta,' řekl dnes o legislativním procesu prezident. 'Měla být jednodušší a mělo se to tam (na prezidentův stůl) dostat rychleji,' poznamenal.
Přetahovaná v Kongresu vyplývala ze složité situace v zákonodárném sboru, kde jednu komoru těsným rozdílem kontroluje Republikánská strana a ve druhé podobně těsně převažují demokraté. Miliardy na podporu Kyjeva nakonec republikánský šéf sněmovny Mike Johnson prosadil navzdory odporu většiny svých stranických kolegů, zatímco schválení peněz podpořili všichni demokraté. Část z nich naopak kvůli masovému zabíjení civilistů v Gaze odmítla podpořit financování vyzbrojování Izraele.
Biden uvedl, že přijetí výdajového balíku poskytne Izraeli důležitou podporu, která mu pomůže bránit se útokům Íránu a jeho spojenců v regionu. Zároveň hovořil o významném posílení humanitární pomoci pro obyvatele Gazy a vyzval Izrael, aby zajistil, že potraviny, voda či léky se k Palestincům dostanou 'bez prodlení'.
lex ank - sdílejte článek
Následuje: V prvních letech po vstupu do EU mělo Česko na víc, říká Pavel Telička
Štrasburk 24. dubna (zpravodajka ČTK) - V prvních letech po vstupu do Evropské unie mělo Česko na víc, potenciál ale nenaplnilo. V rozhovoru s českými novináři ve Štrasburku to dnes uvedl někdejší hlavní český vyjednavač vstupu do EU Pavel Telička. Ze vstupu do EU se nepodařilo udělat celospolečenské téma k veřejné a politické diskusi, dodal první český eurokomisař, který se v Evropském parlamentu zúčastnil oslav 20. výročí největšího rozšíření EU. "Řeknu zcela otevřeně, že to bylo možná nejzajímavější období mého profesního života s nejzajímavějšími lidmi," zavzpomínal Telička na vyjednávání vstupu Česka do unie a na tehdejší vyjednávací tým, který tvořilo asi 12 lidí. "Byla radost s nimi pracovat," dodal. Zajímavé podle něj rovněž bylo, že proces vyjednávání začal už několik let před samotnými negociacemi. "Musíte na to de facto připravit vládu, politickou reprezentaci, do jisté míry parlamentní orgány, státní správu, musíte přijít s pozičními dokumenty, musíte zmapovat dopady, koordinovat celý proces, dosáhnout toho, aby vás neopíjeli rohlíkem," vypočítal bývalý vyjednavač. "Například pokud jde o zemědělství, navštívil jsem tehdy 20 až 30 farem a podniků, od nejmenších až po ty největší," dodal. Pro úspěšné vyjednávání museli mít Češi podle něj velmi dobře postavené pozice a všechno pečlivě vyargumentované. I držet určitou politickou linii podle něj nebylo jednoduché. "Česká politická reprezentace byla částečně euroskeptická. Pak byla část eurooptimistická, ale ta byla v něčem velmi povrchní, a vláda, která byla v té době u moci, byla sice proevropská, ale v momentě, kdy jsme řešili nějaký skutečně složitý problém, tak najednou se z některých ministrů ta zapálenost vypařovala," popsal Telička. "Byla to profesionálně odvedená práce od mých kolegů, na které jsem se také podílel. Ano, musel jsem vyjednávat, ale bez nich bych byl kapka někde v moři, nebo dokonce v kaluži," dodal na adresu svých kolegů. Českým vyjednavačům se podle něj tehdy povedlo vyjednat 95 procent mandátu, který dostali. "Dokonce bych řekl, že jsme vyjednali více, než jsme potřebovali," uvedl Telička. Co se naopak nepodařilo? Podle něj to, že vyjednávací tým byl natolik silný a kvalitní, že "politickou reprezentaci ztratil někde na cestě". (pokračování...)
Štrasburk 24. dubna (zpravodajka ČTK) - V prvních letech po vstupu do Evropské unie mělo Česko na víc, potenciál ale nenaplnilo. V rozhovoru s českými novináři ve Štrasburku to dnes uvedl někdejší hlavní český vyjednavač vstupu do EU Pavel Telička. Ze vstupu do EU se nepodařilo udělat celospolečenské téma k veřejné a politické diskusi, dodal první český eurokomisař, který se v Evropském parlamentu zúčastnil oslav 20. výročí největšího rozšíření EU. "Řeknu zcela otevřeně, že to bylo možná nejzajímavější období mého profesního života s nejzajímavějšími lidmi," zavzpomínal Telička na vyjednávání vstupu Česka do unie a na tehdejší vyjednávací tým, který tvořilo asi 12 lidí. "Byla radost s nimi pracovat," dodal. Zajímavé podle něj rovněž bylo, že proces vyjednávání začal už několik let před samotnými negociacemi. "Musíte na to de facto připravit vládu, politickou reprezentaci, do jisté míry parlamentní orgány, státní správu, musíte přijít s pozičními dokumenty, musíte zmapovat dopady, koordinovat celý proces, dosáhnout toho, aby vás neopíjeli rohlíkem," vypočítal bývalý vyjednavač. "Například pokud jde o zemědělství, navštívil jsem tehdy 20 až 30 farem a podniků, od nejmenších až po ty největší," dodal. Pro úspěšné vyjednávání museli mít Češi podle něj velmi dobře postavené pozice a všechno pečlivě vyargumentované. I držet určitou politickou linii podle něj nebylo jednoduché. "Česká politická reprezentace byla částečně euroskeptická. Pak byla část eurooptimistická, ale ta byla v něčem velmi povrchní, a vláda, která byla v té době u moci, byla sice proevropská, ale v momentě, kdy jsme řešili nějaký skutečně složitý problém, tak najednou se z některých ministrů ta zapálenost vypařovala," popsal Telička. "Byla to profesionálně odvedená práce od mých kolegů, na které jsem se také podílel. Ano, musel jsem vyjednávat, ale bez nich bych byl kapka někde v moři, nebo dokonce v kaluži," dodal na adresu svých kolegů. Českým vyjednavačům se podle něj tehdy povedlo vyjednat 95 procent mandátu, který dostali. "Dokonce bych řekl, že jsme vyjednali více, než jsme potřebovali," uvedl Telička. Co se naopak nepodařilo? Podle něj to, že vyjednávací tým byl natolik silný a kvalitní, že "politickou reprezentaci ztratil někde na cestě". (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Biden podepsal dodatečnou podporu Kyjeva, USA obnovují vojenskou pomoc' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Finance (fin) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2024042408987|509787. Vydána 24.04.2024 21:54:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Biden podepsal dodatečnou podporu Kyjeva, USA obnovují vojenskou pomoc' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Finance (fin) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2024042408987|509787. Vydána 24.04.2024 21:54:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
