Zlatovna Zlato Zprávy Politika

Průzkum: Podpora Ukrajiny v Evropě zůstává stabilní, odhodlání Ukrajinců vysoké

Berlín 3. července (ČTK) - Podpora Ruskem napadené Ukrajiny v evropských zemích zůstává stabilní a odhodlání samotných Ukrajinců vysoké navzdory tomu, že první měsíce tohoto roku byly pro Kyjev více než složité. Vyplývá to z průzkumu provedeného na Ukrajině a v 15 evropských zemích včetně Česka, který dnes zveřejnil institut Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). Podle něj mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci nicméně panuje rozpor ohledně představ, jak by válka měla skončit.
Evropská veřejnost vyjadřuje pesimismus intelektuálů, zatímco Ukrajinci reprezentují optimismus politiků...
ECRF sondáž prováděla v nesnadné době pro Ukrajinu, která v první polovině tohoto roku musela čelit nedostatku munice, zpoždění americké pomoci i ruským vzdušným útokům, které zničily polovinu kapacit výroby elektřiny v zemi. Evropské volby navíc znamenají posun doprava a posílení některých stran přátelských vůči Moskvě. K tomu se Čína a mnoho významných zemí globálního Jihu rozhodly bojkotovat červnový mírový summit ve Švýcarsku, což odhaluje meze snah Západu o izolaci Ruska. "Ačkoliv se válka vyvíjela dramatickým způsobem, neplatí to o veřejném mínění, které se od začátku roku téměř nezměnilo. Podpora pro válku ve sledovaných evropských zemích zůstává stabilní," uvedla ECRF. Průzkum ale podle institutu odhalil hlubokou propast mezi veřejným míněním na Ukrajině a jinde v Evropě ohledně toho, jak by válka měla skončit a jaký je vlastně účel evropské podpory. "Ve zkratce, Ukrajinci chtějí zbraně, aby zvítězili, zatímco většina Evropanů posílá zbraně v naději, že to povede k eventuální přijatelné dohodě," uvádí se v závěrech průzkumu. Podle něj se tento přístup odráží i v názorech na vstup Ukrajiny do NATO a EU: Jestliže Ukrajinci považují členství v obou organizacích za odměnu za vítězství, na Západě má otázka členství sklon být vnímána jako součást případné kompromisní dohody s Ruskem. Podle ECFR není jasné, zda se tuto propast podaří oběma stranám překlenout. Jedním z výsledků průzkumu na Ukrajině je, že ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi se nepodařilo zlomit jednotu Ukrajinců ani jejich vůli bojovat. "Navzdory nedávným ztrátám území, obrovskému ničení infrastruktury a narůstající frustraci většina Ukrajinců věří svému prezidentovi a armádě," uvádí průzkum. Jakkoliv podpora Volodymyra Zelenského klesla, stále mu asi dvě třetiny respondentů věří hodně nebo zčásti. Na 58 procent dotazovaných na Ukrajině uvedlo, že nejpravděpodobnějším výsledkem války je ukrajinské vítězství, zatímco pro 30 procent to bude dohoda. Jen procento má za to, že Rusko z války vzejde jako vítěz. Z tohoto velkého odhodlání současně pramení malá ochota k jakýmkoliv ústupkům: Jen dva z deseti Ukrajinců souhlasí s tím, že by se Kyjev vzdal okupovaných území výměnou za vstup do NATO. Na rozdíl od občanů v některých jiných evropských zemích většina Ukrajinců nevnímá ruskou invazi do jejich země jako předehru pro další agresi v Evropě. Pouze 39 procent má za to, že by Rusko mohlo v příštích dvou letech zaútočit na jinou evropskou zemi, za nepravděpodobné to považuje 48 procent. "Ukrajinské mínění se zdá být takové, že Putinova válka se zaměřuje striktně na jejich zemi," uvedl ECFR s tím, že v některých evropských zemích je obava z ruského útoku výrazně vyšší. Zpoždění dodávek zbraní podle sondáže na Ukrajině nevedlo k obviňování západních spojenců. "Je zarážející, že Ukrajinci mají mnohem příznivější pohled na roli EU ve válce než sami občané EU," uvádí průzkum. Pokud jde o postoje v evropských zemích, dobrou zprávou pro Ukrajinu je, že ve většině z nich občané absolutní či alespoň relativní většinou podporují myšlenku zvyšování zbrojních dodávek. Pouze ve třech zemích - Řecku, Bulharsku a Itálii - se většina obyvatel staví proti tomuto kroku. V Česku mají podle průzkumu mírně navrch zastánci navýšení pomoci Ukrajině. Ve všech evropských zemích, které byly předmětem průzkumu, nicméně převládá skepse, pokud jde o schopnost Kyjeva válku vyhrát. Ve všech s výjimkou Estonska panuje přesvědčení, že válka skončí kompromisním řešením. "Evropská veřejnost vyjadřuje pesimismus intelektuálů, zatímco Ukrajinci reprezentují optimismus politiků," hodnotí autoři průzkumu. Skepsi Evropanů v tomto ohledu nenahlodává ani eventualita, kdy by Ukrajina získala ze Západu zvýšené množství zbraní. Průzkum dále uvádí, že evropské veřejné mínění zůstává hluboce rozděleno na tábory "míru" - tedy ty, kteří si přejí co nejrychlejší urovnání konfliktu - a "spravedlnosti" - ty, kteří si přejí porážku Ruska. Do mírového tábora řadí ECFR na základě své sondáže Řecko, Itálii a Bulharsko, do druhé skupiny Estonsko, Británii, Polsko, Portugalsko a Švédsko. Česko, Francie, Německo, Nizozemsko, Španělsko a Švýcarsko patří do skupiny, kde se mínění přiklání na tu či onu stranu. Tyto země mají podle autorů "potíže dosáhnout národního konsenzu ohledně války a roli EU v ní".
Klíčová slova - Ukrajina - Evropa - boje - diplomacie -
Česko je v sondáži uváděno jako země, kde se rozdílné pohledy na Ukrajinu odrážejí v postojích jednotlivých politických stran. V Německu naopak tato dělící linie prochází napříč hlavními stranami. Ve Francii rozdělené veřejné mínění může podle ECFR zpochybnit udržitelnost současného radikálně proukrajinského postoje prezidenta Emmanuela Macrona. Evropané se dále rozhodně staví proti vyslání vojáků na Ukrajinu, což platí i v zemích, které se k podpoře Ruskem napadené země dosud stavěly nejvstřícněji. Proti vyslání vojáků se vyslovila většina ve všech zemích, kde průzkum proběhl. Česko se v této otázce řadí k zemím, kde je podpora vyslání relativně vyšší než v jiných zemích (16 procent). Na 49 procent Čechů by bylo pro to, aby česká armáda poskytovala Ukrajincům technickou podporu, ale nezapojovala se do bojů. Na 45 procent dotazovaných vyjádřilo souhlas s hlídkami na ukrajinsko-běloruské hranici, aniž by se vojáci zapojili do bojů. Dalším ze zjištění sondáže je, že většina Evropanů není připravena vydávat více peněz na obranu, což je v kontrastu s konsenzem většiny politických lídrů, podle nichž je obranu nutné posílit. Česko se v otázce navýšení výdajů na zbrojení řadí do průměru - na 28 procent dotazovaných souhlasilo s tím, aby vláda vydávala na armádu více peněz i na úkor jiných výdajů. Naopak 46 procent navýšení výdajů navzdory válce odmítá. "Pokud ruská invaze byla budíčkem pro Evropu, pak se zdá, že vzbudit se není to samé jako vstát z postele," uvádí zpráva. abl mka - sdílejte článek
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024070105951|510580. Vydána 03.07.2024 9:43:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.

Průzkum: Podpora Ukrajiny v Evropě zůstává stabilní, odhodlání Ukrajinců vysoké


Japonsko po dvou desetiletích vydává nové bankovky, mají bránit padělání
NCOZ upozornila na proruské informační operace, loni obvinila víc než 300 lidí
Policie loni zajistila pro trestní řízení majetek za 6,37 miliardy korun
NCOZ loni obvinila 301 lidí a 45 firem, převažovaly hospodářské kauzy
NCOZ: V ČR dochází k operacím, jejichž cílem je demoralizovat veřejnou debatu

Tip k listování
Klávesa šipka vpravo zobrazí list s následující zprávou,
klávesa šipka vlevo listuje zpět v otevřených zprávách.
F11 Opakovaným stisknutím klávesy se otevře/zavře celoplošný náhled.

Najít ve zprávách
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
ODEBÍREJTE ZPRAVODAJ
Je zdarma. Zasíláme upozornění, které jsou pro vás důležité. Vaše schránka bude obsahovat vždy klíčové informace. Ve svém mobilním zařízení budete mít k novinkám přístup kdekoliv budete. S námi budete mít rychle přehled o všem co se děje. Náš zpravodaj odebírá 60.000 investorů v Čechách i na Slovensku. Zařaďte se mezi ně. Odběr lze kdykoliv odhlásit.