intervence

internet

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "internet". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo internet je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Bloomberg: Ruský kryptoměnový magnát vítá obrat Kremlu v názoru na kryptoměny

Moskva 29. září (ČTK/Bloomberg) - Ruský podnikatel Igor Runěc v roce 2017 získal titul MBA na Stanfordově univerzitě ve Spojených státech a ve stejném roce začal budovat na Sibiři datové centrum pro těžbu kryptoměn. Byla to odvážná sázka na to, že chladné zimy a levná elektřina z vodních elektráren v tomto regionu mu jednoho dne vydělají miliony. Nyní hodnotu majetku tohoto 38letého podnikatele, na kterého se vztahují americké sankce, agentura Bloomberg ve svém indexu miliardářů odhadla na 230 milionů USD (5,2 miliardy Kč). Runěcově firmě BitRiver se po založení podařilo přilákat klienty z celého světa, včetně USA a Číny. S růstem ceny bitcoinu, který si za dva roky do listopadu 2021 připsal téměř 650 procent, se těžba této kryptoměny stávala lukrativnější. Pak ale všechno změnila invaze ruských vojsk na Ukrajinu. V dubnu 2022 americké ministerstvo financí uvalilo na BitRiver sankce s tím, že "rozsáhlé serverové farmy" tohoto podniku by mohly být využity k tomu, aby pomohly Rusku zpeněžit jeho přírodní zdroje. Ve stejném roce také kryptoměnový trh zasáhl širší pokles a kolaps firmy FTX podnikatele Sama Bankmana-Frieda. Nyní, dva a půl roku poté, co ruská centrální banka navrhla plošný zákaz kryptoměn, rostoucí problémy se zahraničními platbami kvůli sankcím způsobily, že Kreml začíná obracet. V srpnu ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon regulující těžbu kryptoměn a umožnil první kroky vedoucí k jejich legalizaci při používání uvnitř Ruska, kde se loni vytěžily bitcoiny v hodnotě asi 3,5 miliardy USD (78,9 miliardy Kč). Runěc v příspěvku na platformě Telegram označil zákon za "historický okamžik". "Otevřou se nová datová centra a vzniknou další pracovní místa," napsal. Runěc se o těžbě kryptoměn dozvěděl, když studoval na Stanfordu. Jeho spolužáci patřili mezi první klienty, řekl agentuře Bloomberg v nezveřejněném komentáři v roce 2022, krátce před ruskou invazí na Ukrajinu. Pro aktuální článek se odmítl vyjádřit. Zpočátku Runěc soustředil své kryptoměnové impérium kolem ruského města Bratsk na jihu Sibiře, kde se nachází jedna z největších ruských hliníkáren. Tu ovládá firma EN+ Group International PJSC. Zařízení získává levnou elektřinu z nedaleké vodní elektrárny, která mu patří. Největším akcionářem skupiny je sankcionovaný miliardář Oleg Děripaska. Elektřinu, důležitou složku pro těžbu kryptoměn, doplňují dlouhé a chladné zimy v Bratsku, které přirozeně udržují servery datových center v chladu. Firma BitRiver se rozrostla a podle svých internetových stránek má nyní 15 datových center s kapacitou 533 megawattů a více než 175.000 servery. Sama společnost se těžbou nezabývá, poskytuje pouze vybavení a technické služby. Klienti platí za jednotku výkonu pro těžbu kryptoměn a další výdaje, jako je údržba strojů. Těžba kryptoměn v Rusku v posledních letech pokročila, a to ještě před Putinovým dekretem, který legalizoval dříve neregulované odvětví. Ještě větší impuls přišel, když Čína, kdysi největší centrum těžby bitcoinů na světě, vydala v roce 2021 plošný zákaz těžby kryptoměn. To mnoho těžařů vytlačilo na jiná místa, včetně Ruska. V současné době má Rusko přibližně 2,5 gigawattu kapacity pro těžbu kryptoměn, uvedla Asociace průmyslové těžby Ruské federace. Spoluzakladatel konkurenční těžařské firmy BitCluster Vitalij Borščenko se k nové regulaci vyjádřil opatrněji než Runěc. Podle něj se Rusko sice může stát největším těžařem kryptoměn na světě a překonat Spojené státy, bude ale potřeba vyřešit spoustu problémů, jako je levné financování nákupu zařízení pro těžbu a zavádění nových předpisů. Runěc by měl vzhledem k rozsahu svého podnikání z kryptoměnového rozmachu zřejmě těžit nejvíce. Podle odhadů ruské mediální společnosti RBK je největším poskytovatelem datových center pro těžbu kryptoměn v zemi a tržby jeho společnosti BitRiver se loni zvýšily téměř o 60 procent. Ředitelka rozvoje podnikání ve firmě Luxor Technologies Lauren Linová se domnívá, že legalizace těžby může Rusku pomoci zmírnit problémy s platbami, které mu způsobují sankce. Firma poskytuje služby těžařům kryptoměn. "Krok Ruska narušuje globální prostředí digitálních aktiv. Nabízí jak rizika, tak příležitosti týkající se mezinárodních financí, využívání energie a vlivu na globální dynamiku těžby," uvedla. irl spr

Zatímco Evropa řeší vměšování z Ruska, Kanada se obává Číny, uvedla Jourová

Ottawa/Brusel 28. září (zpravodajka ČTK) - Zatímco Evropa řeší zejména zahraniční vměšování, dezinformace a kybernetické útoky z Ruska, Kanada má podle české eurokomisařky Věry Jourové naopak velké obavy z Číny. Místopředsedkyně Evropské komise, která je v Kanadě na několikadenní návštěvě, diskutovala o tématu vměšování ze zahraničí, ochraně voleb, ale i o situaci médií s několika místními politiky i šéfem volební komise. "Kanadská ministryně Pascal St. Ongeová se zajímala hodně o to, jaká je v Evropě legislativa ohledně digitálu a médií, protože se snaží prosadit v Kanadě podobnou legislativu a naráží to tady na velký odpor," uvedla v rozhovoru s ČTK Věra Jourová. "Pro mě je hodně důležité podpořit naše partnery v dalších demokratických zemích, ale samozřejmě také poslouchat, co říkají oni a jaká mají řešení," dodala. Evropská unie přijala v posledních letech několik klíčových norem, jejichž cílem je zvýšit odolnost vůči dezinformacím a zahraničním zásahům v EU. Patří mezi ně unijní nařízení o digitálních službách (DSA), nařízení o digitálních trzích (DMA), nová pravidla transparentnosti politické reklamy, nařízení o umělé inteligenci a nařízení o svobodě médií. "V Kanadě je situace odlišná kvůli geografické poloze, my jsme blízko Rusku, máme na Rusko hodně vazeb a Rusko si vybralo Evropu jako hlavní bojiště pro informační válku. Naopak Kanada Rusko zas tak moc nezajímá a nemají zjištěny nějaké větší případy cílených dezinformačních kampaní z Kremlu," popsala Jourová, která je eurokomisařkou pro hodnoty a transparentnost. Jiné je to ale podle kanadských politiků s Čínou. "Čína je tady zdrojem největších obav, nejen kvůli dezinformacím, jsou tady i podezření z kybernetických útoků," dodala. Kanadští poslanci z výboru pro etiku a bezpečnost ji rovněž potvrdili, že mají obavy i toho, že Čína financuje různé organizace od univerzit přes právnické agentury, přes různé lobbisty až po politiky. V zemi v této souvislosti nedávno přijali zákon o transparentnosti, který by měl vést ke zveřejnění všech finančních toků směřujících do Kanady. "To je zas pro mě velká inspirace, protože i my jsme navrhli podobnou směrnici o ochraně demokracie, která by měla zvýšit transparentnost finančních toků v Evropě," uvedla česká eurokomisařka. Takzvaný Balíček na obranu demokracie představila Evropská komise loni v prosinci a hovoří v něm mimo jiné o tom, že by do budoucna neziskové organizace nebo třeba i univerzity měly zveřejňovat jakékoliv své financování, které pochází ze zemí mimo Evropskou unii. Konečná podoba návrhů by ale měla být výsledkem vyjednávání komise s členskými zeměmi EU a europarlamentem. Dalším tématem, o kterém místopředsedkyně EK v Kanadě jednala, byla ochrana dětí na internetu a na sociálních sítích. "My máme ochranu dětí v několika zákonech, ale budeme to muset ještě posoudit, jestli to stačí," uvedla Jourová s tím, že i Kanada chystá podobnou legislativu. V unijní praxi je téma částečně pokryté právě nařízením o digitálních službách (DSA), zároveň částečně existuje a funguje po celé EU takzvaná strategie pro lepší internet pro děti (BIK+), která má zajistit, aby byly děti v nové digitální dekádě chráněny a respektovány. "Toto téma bude navíc čím dál silnější, protože máme podezření, které zatím není podpořeno solidním výzkumem, že problémy dětí, deprese, zhoršená schopnost se soustředit či zapamatovat si texty souvisí právě s novým fungováním dětí, kdy se na několik hodin denně přestěhují do digitálního prostoru," poznamenala česká eurokomisařka. tes ank

Studie: Příjmy fintechových firem loni stouply, ale tržní ocenění kleslo
Praha 28. září (ČTK) - Příjmy fintechových společností se ve světě loni zvýšily o 13 procent na 320 miliard dolarů, tedy asi 7,2 bilionu Kč, jejich tržní ocenění se ale snížilo na čtyřnásobek ročních příjmů. Spojené státy navrhují zákaz čínského softwaru ve vozech na amerických silnicích
New York 24. září (ČTK) - Americké ministerstvo obchodu navrhuje zakázat ve Spojených státech čínský software a hardware v propojených vozidlech. Tedy v takových autech, která jsou vybavena technologiemi umožňujícími komunikaci s jinými vozidly, infrastrukturou, cloudovými systémy a sítěmi. Telegram po tlaku úřadů začne vládám poskytovat více informací o uživatelích
Paříž 24. září (ČTK) - Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly. Sněmovna podpořila zákon, který nastaví podmínky pro firmy na internetu
Praha 18. září (ČTK) - Zajistit ochranu uživatelů internetu i jejich dat a zároveň nastavit rovné podmínky mezi firmami působícími na této síti má návrh nového zákona o digitální ekonomice, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Google vyhrál u soudu EU spor o pokutu 1,49 miliardy eur za omezování konkurence
Lucemburk 18. září (ČTK) - Americká internetová společnost Google ze skupiny Alphabet vyhrála u soudu Evropské unie spor o pokutu 1,49 miliardy eur (bezmála 38 miliard Kč). Soudní dvůr EU to dnes oznámil v tiskové zprávě s tím, že evropské regulační orgány pochybily. BIS varuje před zneužitím dat z chytrých zařízení vyrobených v rizikových zemích
Praha 12. září (ČTK) - Uživatelé chytrých telefonů, hodinek, ale i elektroautomobilů by měli podle Bezpečnostní informační služby (BIS) věnovat při výběru zvýšenou pozornost tomu, zda přístroje nepochází ze zemí, jejichž politický režim a legislativa zvyšují možnost zneužití dat státní mocí. Antimonopolní úřad prověřuje působení společnosti Seznam.cz na českém trhu
Brno/Praha11. září (ČTK) - Antimonopolní úřad prověřuje působení společnosti Seznam.cz na českém trhu, uvedl Radiožurnál. Jaké části trhu se šetření týká, mluvčí úřadu Martin Švanda neuvedl. Firma je majitelem stejnojmenného internetového vyhledávače či zpravodajských webů, jako jsou například Novinky či Seznam Zprávy. Rusko investuje 60 miliard rublů do nástrojů pro cenzuru internetu
Moskva 11. září (ČTK) - Ruské ministerstvo pro digitální rozvoj plánuje v příštích pěti letech vynaložit 60 miliard rublů (v přepočtu 15 miliard Kč) na zdokonalení systému, jímž Moskva cenzuruje internet. Digitalizace stavebního řízení je podle opozice fiaskem a selháním vlády
Praha 10. září (ČTK) - Digitalizace stavebního řízení je podle předsedy SPD Tomia Okamury (SPD) totálním fiaskem, kvůli kterému údajně hrozí miliardové škody. Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) by měl podle Okamury okamžitě skončit, stejně jako celá koaliční vláda. Google se u soudu v USA bude bránit nařčení z monopolu v internetové reklamě
Alexandria (USA) 9. září (ČTK) - Ve Spojených státech dnes začíná soudní spor, ve kterém americké ministerstvo spravedlnosti obviňuje internetovou firmu Google ze skupiny Alphabet, že potlačuje hospodářskou soutěž v oblasti technologií pro internetovou reklamu. Bloomberg: Firmy z USA některé produkty s umělou inteligencí v Evropě nenabízejí
New York 9. září (ČTK/Bloomberg) - Americké technologické společnosti tvrdí, že technologie umělé inteligence (AI), které vyvíjejí, změní životy lidí po celém světě. Nejen to, jak žijí, ale i jak pracují a baví se. České tajné služby pomohly FBI s odhalením kybernetického aktéra spojeného s GRU
Praha 6. září (ČTK) - Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Počet kybernetických útoků, jež cílí na klienty bank, letos stoupl o 37 procent
Praha 4. září (ČTK) - Kybernetických útoků, které cílí na klienty bank, letos přibývá. Za prvních sedm měsíců roku bylo napadeno 49.436 klientů, meziročně o 37 procent více. Škody způsobené takzvanými e-šmejdy dosáhly 845 milionů korun, o devět procent více než před rokem. DW: Konspirace, falešné zprávy, zločiny, aneb proč je Telegram kontroverzní?
Paříž/Moskva 1. září (ČTK/Deutsche Welle) - Sociální síť Telegram v Rusku používají všechny strany - provládní i protivládní skupiny. Zatčení jejího generálního ředitele Pavla Durova v Paříži ruskou opozici znepokojilo. Aukro: Nejúspěšnější aukcí v červenci byl vzácný desetidukát za 305.000 korun
Praha 19. srpna (ČTK) - O nejúspěšnější aukci na portálu Aukro.cz se v červenci opět postarali sběratelé mincí. Vzácný svatováclavský desetidukát vyražený v roce 2021 nový majitel získal za 305.000 korun. Investoři odkoupí část akcií Revolutu, firmu ohodnotili na 45 miliard dolarů
Londýn 16. srpna (ČTK) - Fintechová společnost Revolut se dohodla na odprodeji části akcií investorským skupinám Coatue, D1 Capital Partners a Tiger Global. Sekundární prodej akcií umožňuje současným zaměstnancům zhodnotit svůj podíl ve firmě, uvedl Revolut v dnešním oznámení. Apple mění zásady pro obchod s aplikacemi v EU kvůli vyšetřování EK
Brusel 8. srpna (ČTK) - Americká společnost Apple od podzimu změní svoji politiku v Evropské unii a umožní vývojářům aplikací komunikovat se svými zákazníky mimo svůj obchod, kde mohou mít přístup k výhodnějším nabídkám. Ekonomové se rozcházejí v pohledu na finanční dopad digitalizace stavebnictví
Praha 6. srpna (ČTK) - Ekonomové se rozcházejí v pohledu na finanční dopad způsobený digitalizací stavebního řízení a jejími problémy. Zatímco analytik Datarun Petr Bartoň už dříve vyčíslil možné ekonomické ztráty kvůli potížím s přechodem na digitální systém na 770 milionů korun denně, vedoucí analytického útvaru ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Libor Dušek (Piráti) s odkazem na dopadovou studii k novému stavebnímu zákonu z roku 2020 uvedl, že digitalizace zvýší ekonomické přínosy ve výši 7,1 miliardy korun ročně, tedy zhruba 20 milionů Kč denně.

Google si nezákonně udržuje monopol na poli vyhledávání, uvedl americký soud

Washington 5. srpna (ČTK) - Společnost Google si v rozporu se zákonem udržuje monopol na poli internetového vyhledávání, čímž potlačuje konkurenci a brání inovacím. Podle světových agentur to dnes uvedl soud v americkém Washingtonu. Podle agentury AP jde o přelomové rozhodnutí, které může změnit podobu internetu. Google se proti verdiktu odvolá. Široce očekávaný verdikt, které vynesl soudce amerického okresního soudu Amit Mehta, přichází téměř rok od zahájení soudního procesu, v němž proti Googlu stojí americké ministerstvo spravedlnosti. Podle AP jde o největší antimonopolní spor ve Spojených státech za poslední čtvrtstoletí. "Po pečlivém zvážení a posouzení svědeckých výpovědí a důkazů dospěl soud k následujícímu závěru: Google je monopolista a jedná jako monopolista, aby si udržel svůj monopol," citovala AP z 277stránkového rozhodnutí soudce Mehty. Ten rovněž uvedl, že dominance Googlu v oblasti internetového vyhledávání je důkazem svědčícím o jeho monopolu. Google "má 89,2% podíl na trhu obecných vyhledávacích služeb, který na mobilních zařízeních dosahuje až 94,9 %," uvádí se v rozhodnutí. Pro společnost Google a její mateřskou společnost Alphabet představuje verdikt zásadní neúspěch. Vytrvale totiž tvrdila, že její obliba pramení z obrovského zájmu uživatelů používat její vyhledávač, který je tak dobrý v tom, k čemu je určen, že se stal synonymem pro internetové vyhledávání, připomněla AP. Prezident pro globální záležitosti ve společnostech Google a Alphabet Kent Walker uvedl, že se společnost proti závěrům soudu hodlá odvolat. "Toto vítězství nad společností Google je historickým úspěchem amerického lidu," uvedl americký americký ministr spravedlnosti Merrick Garland. "Žádná společnost - bez ohledu na to, jak je velká nebo vlivná - nestojí nad zákonem. Ministerstvo spravedlnosti bude i nadále důrazně prosazovat naše antimonopolní zákony," dodal. Garlandův úřad argumentoval tím, že se Google snažil uzavřít dohody s mobilními operátory, aby získal silné výchozí pozice ve smartphonech a ovládl v nich vyhledávání. Tvrdí také, že Google platil deset miliard dolarů (bezmála 230 miliard Kč) ročně bezdrátovým společnostem, jako je ATT, výrobcům zařízení, jako je Apple, a výrobcům prohlížečů, jako je Mozilla, aby se zbavil konkurentů a udržel si podíl na trhu s vyhledávači. abl nim

Nejvyšší soud USA nerozhodl o moderaci obsahu na sociálních sítích

Washington 1. července (ČTK) - Americký nejvyšší soud dnes nevyřkl jasné stanovisko v případu týkajícím se moderace obsahu na sociálních sítích, ale vrátil otázku k dalšímu posouzení soudům nižší instance. Uvedla to agentura AP, která připomíná, že dvojice posuzovaných zákonů, které ještě nenabyly účinnosti, vznikla v Texasu a na Floridě. I když jsou v detailech odlišné, mají oba zákony podle AP za cíl reagovat na stížnosti konzervativců, že společnosti provozující sociální sítě jsou liberálně orientované a cenzurují uživatele - zejména ty na pravici - kvůli jejich názorům. Republikánští guvernéři obou významných států je podepsali v měsících poté, co facebook a twitter zrušily účet tehdejšímu prezidentovi Donaldu Trumpovi kvůli jeho příspěvkům souvisejícím s útokem na Kapitol ze 6. ledna 2021. Floridská norma například hrozí pokutou až 250.000 dolarů denně (5,9 milionu Kč) při delším blokování profilu politického kandidáta. Sociální sítě se tomu bránily soudně s argumentem, že zákony omezují jejich právo na svobodu slova. Zatímco jeden federální odvolací soud zrušil floridský zákon, druhý odvolací soud ponechal ten texaský v platnosti. Nyní se budou otázkou muset znovu zabývat. Jak podotýká agentura Reuters, americké soudy budou muset rozhodnout především to, jestli první dodatek americké ústavy chrání redakční svobodu sociálních sítí tak, aby je vlády nemohly nutit zveřejňovat obsah, který nechtějí. Podle firem by bez této možnosti, a také příležitostného blokování nebo odstraňování obsahu, jejich platformy byly zahlceny spamem a extremistickými a nenávistnými projevy. mtw mka

Zákon umožní od července vystavovat plné moci i v elektronické podobě
Praha 29. června (ČTK) - Lidé budou moct vystavovat plné moci i v elektronické podobě. Umožní jim to změna zákona o základních registrech, která začne být účinná 1. července. Papírová forma oprávnění k zastupování nezanikne, lidé dostanou možnost volby mezi jejich listinnou a digitální podobou. Náměstek: Měli bychom vědět, co případný zásilkový výdej léků udělá s trhem
Praha 26. června (ČTK) - Před případným zavedením zásilkového výdeje léků na předpis je podle náměstka ministerstva zdravotnictví (MZd) Jakuba Dvořáčka nutné vědět, jak ovlivní lékárenský trh. Řekl to na dnešním kulatém stole ve Sněmovně. The Information: Boj mezi EU a technologickými giganty z USA je v nové fázi
New York 25. června (ČTK) - Studenti historie si vzpomenou na stoletou válku, kterou mezi 14. a 15. stoletím vedla Anglie s Francií. Protože teď to vypadá, jako kdybychom se ocitli v rané fázi druhé stoleté války. Velká hudební vydavatelství žalují aplikace na generování hudby pomocí AI
New York/Boston 24. června (ČTK) - Velké americké nahrávací společnosti Sony Music, Universal Music Group (UMG) a Warner Records podaly žalobu na firmy Suno a Udio, jejichž internetové aplikace uživatelům umožňují generovat hudbu pomocí umělé inteligence (AI). Muže z Hradecka podvodníci nalákali na nákup kryptoměn, přišel o 3,1 milionu Kč
Hradec Králové 18. června (ČTK) - Muž z Královéhradecka naletěl podvodníkům, když od poloviny dubna postupně za domnělý nákup kryptoměn odeslal na účty téměř 3,1 milionu korun. Kriminalisté se případem zabývají pro podezření z podvodu. Sněmovna v úvodním kole podpořila zákon o digitalizaci finančního trhu
Praha 13. června (ČTK) - Trh s kryptoaktivy zřejmě získá pravidla regulace v zákoně a dohlížet nad ním bude Česká národní banka. Předpokládá to návrh zákona o digitalizaci finančního trhu, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Eurojust: Policie šesti zemí včetně ČR rozbily pyramidové schéma za 2,8 mld Kč
Brusel 12. června (ČTK) - Evropské policejní a justiční orgány ve spolupráci s policisty ze šesti zemí včetně Česka rozbily podvodné pyramidové schéma zaměřené na obchodování s kryptoměnami. Podvodníci připravili své oběti až o 113 milionů eur (2,8 miliardy korun), informovala dnes evropská agentura justiční spolupráce Eurojust. Aukro: Nejúspěšnější aukcí v květnu byl motocykl Jawa 500 OHV za 1,1 milionu Kč
Praha 11. června (ČTK) - Za více než jeden milion korun se v květnu na portálu Aukro.cz vydražil historický motocykl Jawa 500 OHV, a stal se tak nejúspěšnější aukcí uplynulého měsíce. Výsledná cena odráží i fakt, že motocyklu, který se vyráběl mezi lety 1929 až 1933, je na světě jen 1016 kusů. Spotřebitelská organizace podala kvůli AI stížnost proti Metě v 11 zemích Evropy
Vídeň/Brusel/Praha 6. června (ČTK) - Rakouská organizace NOYB úřadům v deseti státech EU a v Norsku doručila stížnost na americkou společnost Meta Platforms. Sdružení se nelíbí způsob, jakým chce Meta coby provozovatel sítě Facebook používat uživatelská data k trénování umělé inteligence (AI).

SLOVNÍK NAJÍT