EK navrhla vytvořit úřad dohlížející na boj proti praní špinavých peněz
Brusel 20. července (zpravodaj ČTK) - Evropská komise dnes navrhla vytvoření nového orgánu, který má dohlížet na boj proti praní špinavých peněz. V rámci dosud ne zcela úspěšného tažení proti legalizaci nezákonných zisků či financování terorismu chce také exekutiva Evropské unie zlepšit spolupráci národních úřadů či omezit nejvyšší částku transakcí v hotovosti na 10.000 eur (255.000 korun).
Balíček návrhů předložených komisí je reakcí na skandály s podezřelými transakcemi v bankách několika států, v posledních letech například Dánska, Estonska, Lucemburska, Španělska či Nizozemska.
"Každý nový skandál s praním peněz je zbytečný - a měl by nás upozornit na fakt, že jsme ještě neuzavřeli všechny mezery v našem finančním systému," řekl dnes místopředseda komise Valdis Dombrovskis. Dodal, že EU v minulých letech sice přijala "jedna z nejtvrdších" pravidel na celém světě, avšak musí je důsledně uplatňovat všechny členské státy.
Právě v tom má pomoci nový Úřad proti praní špinavých peněz (AMLA), který by měl mimo jiné koordinovat činnost orgánů členských zemí. Úřad bude mít za úkol vytvořit jednotný systém dohledu pro celou unii a zároveň přímo sledovat operace "nejrizikovějších finančních institucí", u nichž hrozí nelegální operace.
Uplatňování pravidel proti praní peněz se má zároveň nově rozšíří i na trh s kryptoměnami jako je bitcoin. Díky tomu by podle komise měly být zcela dohledatelné původy všech transakcí, což má zabránit například jejich využívání k financování terorismu.
Komise chce také znesnadnit nekalé finanční operace s využitím hotovosti, které komplikuje jejich odhalení. Nejvyšší povolené transakce s hotovými penězi proto nemají v zemích EU přesáhnout 10.000 eur. Zhruba dvě třetiny členských států již uplatňují své vlastní limity a země, které je mají pod stanovenou částkou, je nebudou muset měnit.
Aby dnešní návrhy dostaly závaznou podobu, musí je nejprve schválit členské země a Evropský parlament. To může trvat i několik let.
kpc ank
- sdílejte článek
Následuje: Nejistota kolem pokračování Koudelky v čele BIS je podle opozice nestandardní
Praha 20. července (ČTK) - Jako nestandardní či znepokojující hodnotí opoziční politici situaci, kdy zhruba měsíc před koncem mandátu ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky není jasné, zda bude v čele kontrarozvědky pokračovat. Premiér Andrej Babiš (ANO) zatím neupřesnil, zda kabinet Koudelku opětovně jmenuje, v minulosti naznačil i variantu, že by plnohodnotné rozhodnutí mohla učinit až příští vláda. Představitelé opozičních koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN i vládního ANO na dotaz ČTK uvedli, že by Koudelka měl v čele BIS pokračovat. Proti je naopak hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Koudelka ve funkci šéfa BIS vystřídal 15. srpna 2016 Jiřího Langa, v polovině srpna tak dovrší pět let ve funkci. Místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) považuje nejistotu kolem jeho následného setrvání za nestandardní a nedůstojnou. "Jak pro pana ředitele Koudelku, tak pro celou jeho službu. Škodí to jak dovnitř, tak navenek směrem k partnerům," sdělil Žáček ČTK. Člen sněmovní komise pro kontrolu BIS Lukáš Kolářík (Piráti) ČTK napsal, že celá situace je prapodivná. "Před pěti lety jsme touto dobou již dávno věděli, že pana ředitele Langa vystřídá pan Koudelka. Do celé věci se podle mě promítá předvolební období, kdy pan Babiš používá pana Koudelku jako hrací kartu pro vyjednávání s panem prezidentem," uvedl. Prezident Miloš Zeman BIS a Koudelku dlouhodobě kritizuje. V květnu ani pošesté nevyhověl návrhu vlády, aby Koudelku povýšil do generálské hodnosti. Podle zákona o zpravodajských službách ředitele BIS jmenuje vláda po projednání ve sněmovním bezpečnostním výboru. Z výkonu své funkce je pak šéf kontrarozvědky odpovědný vládě. Babiš na dotaz ČTK ohledně Koudelky nereagoval. Deníku Právo v dubnu řekl, že předpokládá, že Koudelka ve funkci zůstane. "Ale třeba o novém šéfovi BIS rozhodne příští vláda," uvedl. Deníku N Babiš před dvěma týdny sdělil, že "pana Koudelku vyřešíme v srpnu". (pokračování...)
Praha 20. července (ČTK) - Jako nestandardní či znepokojující hodnotí opoziční politici situaci, kdy zhruba měsíc před koncem mandátu ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky není jasné, zda bude v čele kontrarozvědky pokračovat. Premiér Andrej Babiš (ANO) zatím neupřesnil, zda kabinet Koudelku opětovně jmenuje, v minulosti naznačil i variantu, že by plnohodnotné rozhodnutí mohla učinit až příští vláda. Představitelé opozičních koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN i vládního ANO na dotaz ČTK uvedli, že by Koudelka měl v čele BIS pokračovat. Proti je naopak hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Koudelka ve funkci šéfa BIS vystřídal 15. srpna 2016 Jiřího Langa, v polovině srpna tak dovrší pět let ve funkci. Místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) považuje nejistotu kolem jeho následného setrvání za nestandardní a nedůstojnou. "Jak pro pana ředitele Koudelku, tak pro celou jeho službu. Škodí to jak dovnitř, tak navenek směrem k partnerům," sdělil Žáček ČTK. Člen sněmovní komise pro kontrolu BIS Lukáš Kolářík (Piráti) ČTK napsal, že celá situace je prapodivná. "Před pěti lety jsme touto dobou již dávno věděli, že pana ředitele Langa vystřídá pan Koudelka. Do celé věci se podle mě promítá předvolební období, kdy pan Babiš používá pana Koudelku jako hrací kartu pro vyjednávání s panem prezidentem," uvedl. Prezident Miloš Zeman BIS a Koudelku dlouhodobě kritizuje. V květnu ani pošesté nevyhověl návrhu vlády, aby Koudelku povýšil do generálské hodnosti. Podle zákona o zpravodajských službách ředitele BIS jmenuje vláda po projednání ve sněmovním bezpečnostním výboru. Z výkonu své funkce je pak šéf kontrarozvědky odpovědný vládě. Babiš na dotaz ČTK ohledně Koudelky nereagoval. Deníku Právo v dubnu řekl, že předpokládá, že Koudelka ve funkci zůstane. "Ale třeba o novém šéfovi BIS rozhodne příští vláda," uvedl. Deníku N Babiš před dvěma týdny sdělil, že "pana Koudelku vyřešíme v srpnu". (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'EK navrhla vytvořit úřad dohlížející na boj proti praní špinavých peněz' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Kriminalita a právo (zak) - Finance (fin). ID zprávy: T2021072007485|500811. Vydána 20.07.2021 18:47:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'EK navrhla vytvořit úřad dohlížející na boj proti praní špinavých peněz' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Kriminalita a právo (zak) - Finance (fin). ID zprávy: T2021072007485|500811. Vydána 20.07.2021 18:47:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
