Město Brusel

Přehled zpráv z lokality "Brusel". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Brusel ve zprávách

Brusel. Ilustrační fotografie zdroj:istock.com

Ruské dezinformace zasévají chaos a strach, uvedl v EP bulharský novinář

Brusel 22. dubna (zpravodajka ČTK) - Cílem ruských dezinformačním kampaní je zasít chaos a zmatek a rovněž šířit strach. Na dnešním veřejném slyšení v Evropském parlamentu v Bruselu to uvedl bulharský investigativní novinář Christo Grozev, který pracoval pro investigativní web Bellingcat a byl například hlavním autorem jeho zpráv o otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala v roce 2018 v anglickém Salisbury. Grozev se na jednání věnovanému ruským hybridním hrozbám připojil pouze přes internet. V minulosti se stal terčem již mnoha útoků a nyní kvůli bezpečnosti nezveřejňuje místo svého pobytu. Veřejné slyšení uspořádal nově vzniklý zvláštní výbor pro Evropský štít pro demokracii (EUDS). Bulharský novinář před europoslanci připomněl, že Rusko už před rokem 2022 útočilo na nejrůznější vojenské cíle. Zmínil například výbuchy v Bulharsku, ale také v Česku, konkrétně exploze v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Český vyšetřovací tým tehdy za strůjce vrbětických explozí označil důstojníky tajné jednotky GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina. "Počet podobných sabotáží velmi narostl od začátku války na Ukrajině. Polsko jen v loňském roce zatklo devět ruských agentů," dodal Grozev. Ruské hybridní útoky podle něj mohou mít různou podobu. Jde právě o výše zmíněné sabotáže, ale i kybernetické útoky, například na poskytovatele zdravotní péče. "Identifikovali jsme novou (ruskou) jednotku, která má narušit pořádek v Evropě. Podařilo se nám získat i seznam cílů, nevíme, kdy k těmto útokům dojde, ale je zde jasný zločinný záměr," uvedl bulharský novinář, který spolupracoval rovněž s ruským opozičním politikem Alexejem Navalným. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Ruské skupiny se podle Grozeva zaměřují rovněž na narušování letecké dopravy, šíření dezinformací a najímají si i lidi ze Západu, aby za ně odváděli "špinavou" práci. Například v loňském roce šlo o pokusy o narušení olympijských her v Paříži. Špionáž ve prospěch Ruska prováděl dlouhá léta například někdejší známý rakouský manažer společnosti Wirecard Jan Marsalek. Měl být rovněž jedním z těch, kteří se zaměřili právě na Grozeva. "Vaším cílem by mělo být dělat všechno pro to, abyste zadrželi a poslali do vězení lidi, jako je Jan Marsalek," vzkázal europoslancům novinář, který píše pro investigativní web The Insider. Marsalek nyní podle něj žije v Rusku, pod ochranou Moskvy. "Ruský režim nevede válku jen zbraněmi, ale i lží a manipulací. Prostřednictvím platforem jako Meta nebo Telegram šíří dezinformace, rozděluje naši společnost a podkopává důvěru v demokracii," uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský z frakce Evropské lidové strany (EPP), který je členem výboru. Právě z tohoto důvodu společně s dalšími členy výboru poslali dopis místopředsedkyni Evropské komise Henně Virkkunenové, aby se těmito hrozbami začala vážně zabývat. "Pokud technologické firmy nebudou důsledně dodržovat vlastní pravidla, přímo tím pomáhají Putinovi v jeho hybridní válce proti Evropě. Tohle je boj opravdu. Kdo ustoupí, dává prostor ruské propagandě," dodal Zdechovský (KDU-ČSL). "Jsem ráda, že jsme se na zasedání výboru pro demokratický štít shodli s kolegy a přizvanými experty, že co se týče ruských hybridních hrozeb a šíření dezinformací, musíme přestat předstírat, že obchodní model velkých platforem je neutrální. Není," uvedla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených, která se jednání rovněž zúčastnila. Model sociálních sítí je podle ní postavený na pozornosti, emocích a manipulaci – ať už skrze reklamy, nebo skrze dezinformace. "Pokud chceme čelit hybridním hrozbám, musíme změnit systém, který těmto hrozbám pomáhá šířit se," dodala česká europoslankyně s tím, že Evropa nesmí zůstat v hybridní válce paralyzovaná a musí využívat nástrojů, jako je například nařízení o digitálních službách (DSA). To ukládá velkým internetovým sítím jako je Facebook, X nebo TikTok, aby bránily šíření nenávistných, rasistických či xenofobních příspěvků a upozorňovaly na úmyslně šířené dezinformace. tes jd

Politico: V Bruselu vládne politický chaos, přibývá násilí a dluhy rostou
Brusel 18. dubna (zpravodajka ČTK) - Řada střeleb souvisejících s drogami se smrtelnými následky v srdci města, kde sídlí instituce EU, ukázala, jak daleko Brusel klesl: bankrot, násilí a zločiny jsou téměř na denním pořádku, napsal list Politico. FT: Úředníci EU mají jezdit do USA jen se starými telefony, kvůli možné špionáži
Brusel 17. dubna (zpravodajka ČTK) - Evropská komise vydala zaměstnancům, kteří cestují do Spojených států, kvůli obavám ze špionáže nové pokyny, mají si s sebou vzít jen staré tlačítkové telefony a obyčejné notebooky. Eurostat: Inflace v EU se v březnu snížila na 2,5 procenta, klesla i v Česku
Brusel 16. dubna (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v březnu zpomalil na 2,5 procenta z únorových 2,7 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se meziroční míra inflace v březnu podle Eurostatu snížila o jednu desetinu procentního bodu a sestoupila na 2,7 procenta. Evropská unie chce být lídrem v umělé inteligenci, říká nový akční plán
Brusel 9. dubna (zpravodajka ČTK) - Evropská unie se chce stát globálním lídrem v oblasti umělé inteligence (AI). Takový je cíl Evropské komise (EK), která k tomu dnes představila akční plán. Ten nastiňuje klíčové oblasti, ve kterých je potřeba zvýšit úsilí, aby Evropa hrála v umělé inteligenci vedoucí roli, a zároveň tak posílila svou konkurenceschopnost, stojí ve sdělení komise. Mluvčí Evropské komise: EU se snaží vyhnout obchodní válce s USA, chce jednat
Brusel 8. dubna (zpravodajka ČTK) - Evropská unie se chce stále vyhnout obchodní válce se Spojenými státy, navzdory tomu, že americká administrativa odmítla nabídku nulových cel v průmyslu, kterou předložil Brusel, uvedl dnes mluvčí Evropské komise (EK). EU chystá pro Muskovu síť X pokutu přes miliardu dolarů, píše NYT
Brusel/Washington 4. dubna (ČTK) - Evropská komise se chystá udělit pokutu v možné výši přes miliardu dolarů (23 miliard korun) sociální síti X vlastněné miliardářem a blízkým spolupracovníkem amerického prezidenta Donalda Trumpa Elonem Muskem. Velvyslanec při EU: Česku se v Evropské unii daří prosadit spoustu věcí
Brusel 27. března (zpravodajka ČTK) - Česku se v Evropské unii daří prosadit spoustu věcí, Češi se ale nechovají jako buldozer, vnímají i potřeby ostatních zemí, daří se jim nacházet kompromisy a vytvářet koalice. Fiala večer chválil jednání summitu EU ohledně Ukrajiny či konkurenceschopnosti
Brusel 20. března (zpravodajové ČTK) - Jednání dnešního summitu EU k tématům jako je další podpora bránící se Ukrajiny či zvyšování evropské konkurenceschopnosti večer před novináři ocenil český premiér Petr Fiala. Alphabet čelí v EU dvěma obviněním z porušování zákona o digitálních trzích
Brusel 19. března (ČTK) - Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou společnost Alphabet ze dvou porušení zákona o digitálních trzích (DMA), jehož cílem je omezovat moc velkých technologických společností. Evropská komise nařídila americké firmě Apple otevřít svá zařízení konkurenci
Brusel 19. března (ČTK) - Evropská komise (EK) nařídila americké firmě Apple, aby zpřístupnila svá zařízení ostatním poskytovatelům služeb. Uvedla to v dnešní tiskové zprávě. Počítače, mobilní telefony a další elektronická zařízení této firmy dosud fungovaly jako takzvaný uzavřený ekosystém, kde byl Apple výrobcem zařízení i poskytovatelem veškerého softwaru.

EK a Slovensko mají jiná čísla o ztrátách z tranzitu ruského plynu, řekl komisař

Brusel 19. března (zpravodajka ČTK) - Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Komisař pro energetiku Dan Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Slovenské údaje ale nyní experti analyzují a eurokomisař podle svých slov bere velmi vážně, když "mu nějaký členský stát řekne, že se ocitl v problémech". Plyn přes Ukrajinu na Slovensko přestal proudit na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy o jeho přepravě mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Slovenský premiér Robert Fico poté kritizoval zejména ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a pohrozil Kyjevu odvetnými opatřeními, a to zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, omezením pomoci pro ukrajinské uprchlíky a vetováním finanční pomoci EU Ukrajině. Zelenskyj na rozhodnutí ohledně ukončení tranzitu ruského plynu trvá, Moskva totiž mimo jiné i prodejem plynu financuje své válečné tažení proti Ukrajině. Fico již na začátku ledna několikrát zopakoval, že krok Kyjeva výrazně poškozuje Slovensko a především Evropskou unii a výrazně pomáhá Spojeným státům, které mohou zvyšovat množství plynu dodávaného do Evropy. Celá EU podle Fica zaplatí za "toto Zelenského americké dobrodružství okolo 70 miliard eur". Celou situaci se začala zabývat pracovní skupina na vysoké úrovni, kterou tvoří zástupci Evropské komise, ukrajinské i slovenské strany a která se už čtyřikrát sešla v Bruselu. Eurokomisař rovněž už několikrát jednal přímo se slovenským premiérem Ficem a jsou v kontaktu i po telefonu, prozradil. Podle Jörgensena je cílem schůzek "pokusit se napravit možné negativní dopady na různé země v regionu". "Vždy chceme pomoci členským státům, které mají problémy, přestože v regionu žádný problém s dodávkami jako takový není," uvedl dánský eurokomisař s tím, že je v kontaktu i s ostatními zeměmi v regionu. "Naše čísla, která spočítali experti v Evropské komisi, nejsou stejná jako ta ze slovenské vlády, ale analyzujeme je," dodal v reakci na možné dopady ukončení tranzitu ruského plynu. Na jednáních pracovní skupiny je podle eurokomisaře "velmi konstruktivní atmosféra a všechny strany se snaží hledat řešení". Ukrajinský prezident již na konci ledna uvedl, že je Ukrajina připravena na možný tranzit plynu z Ázerbájdžánu do Evropy. Diskutoval o tom dokonce již s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem s tím, že tato země "má velkou exportní kapacitu". "Jsem v kontaktu i s ázerbájdžánskou vládou, abych zjistil, zda by bylo možné mít více plynu tímto způsobem," potvrdil i Jörgensen. Spekulace, že by měl brzy navštívit Slovensko, nepotvrdil. "Návštěvu teď v plánu nemám, ale jsem si jistý, že až bude příležitost, určitě na Slovensko pojedu. Velmi úzce spolu spolupracujeme," dodal eurokomisař pro energetiku. Zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu kritizuje i maďarský premiér Viktor Orbán, který podobně jako Fico navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje blízké politické a ekonomické vztahy s Moskvou. Původně se hovořilo o tom, že součástí energetických jednání by mělo být právě i Maďarsko, to se ale schůzek pracovních skupin neúčastní. Zatímco západní Evropa ohledně ukončení využívání ruských energetických surovin výrazně pokročila, Maďarsko asi 80 procent plynu a většinu ropy nakupuje od Ruska. Ruský plyn teče do Maďarska plynovodem TurkStream přes Srbsko; přes Ukrajinu už loni Budapešť žádný plyn neodebírala. tes jd

Americká obchodní komora v EU varuje před rozsáhlými dopady celní války
Brusel 17. března (ČTK) - Celní spor mezi Spojenými státy a Evropou ohrožuje transatlantické komerční aktivity, jejichž hodnota v loňském roce vzrostla na rekordních 9,5 bilionu dolarů (zhruba 218 bilionů Kč) z 8,7 bilionu dolarů v předchozím roce. EK chce satelitní síť pro snížení závislosti na USA ve vojenském zpravodajství
Brusel 15. března (ČTK) - Evropská komise (EK) zvažuje vybudování nové sítě desítek vojenských zpravodajských satelitů s cílem snížit závislost na Spojených státech. Projekt má poskytnout schopnosti, které částečně nahradí americké zpravodajské služby, zejména po nedávném dočasném rozhodnutí Donalda Trumpa ze dne na den pozastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. V Bruselu se koná veletrh věnovaný designu, vystavují na něm i čeští autoři
Brusel 15. března (zpravodajka ČTK) - Vázy, lampy, ale i stolky, křeslo či velkoplošné rytiny od předních českých designérů si mohou prohlédnout návštěvníci mezinárodního veletrhu COLLECTIBLE, který je věnovaný sběratelskému designu 21. Europarlament kvůli možné korupci pozastavil přístup zástupcům čínské Huawei
Brusel 14. března (ČTK) - Evropský parlament (EP) kvůli podezření z korupce dnes dočasně zamezil přístup lobbistů a zástupců čínské firmy Huawei do svých budov v Bruselu a ve Štrasburku. Informovala o tom agentura AFP. Šedivý: EU musí udržet maximální podporu pro Ukrajinu a zaměřit se na inovace
Brusel 14. března (zpravodajka ČTK) - Evropská unie nezaspala, dělá toho dost pro Ukrajinu, je ale potřeba maximální podporu udržet a zaměřit se i na obranné inovace a výzkum. V rozhovoru s ČTK to uvedl výkonný ředitel Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý, který je jedním z nejvýše postavených Čechů v Bruselu. Evropská unie v reakci na americká cla zavede protiopatření na zboží z USA
Brusel 12. března (ČTK) - Evropská unie v reakci na americká cla na dovoz oceli a hliníku zavede od příštího měsíce protiopatření týkající se amerického zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard Kč). EU zavede v reakci na krok USA protiopatření vůči americkému zboží, píše Reuters
Brusel 12. března (ČTK) - Evropská unie v reakci na americká cla na dovoz oceli a hliníku zavede od příštího měsíce protiopatření týkající se amerického zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Bloomberg: Dvacet největších bank v EU mělo loni opět rekordní zisk
Brusel 4. března (ČTK) - Největší banky v Evropské unii vykázaly loni opět rekordní zisk, protože úrokové sazby zůstaly na vysoké úrovni a banky rozšiřovaly své podnikání založené na poplatcích. Celkový čistý zisk 20 největších bank s akciemi na burze v regionu se loni zvýšil o 7,1 procenta na 110 miliard eur (2,8 bilionu Kč). Evropané se necítí bezpečně, proto narůstá podpora krajní pravice, říká rabín
Brusel 28. února (zpravodajka ČTK Tereza Šupová) - Evropané se necítí bezpečně, proto narůstá podpora krajní pravice, uvedl v rozhovoru s ČTK předseda Konference evropských rabínů Pinchas Goldschmidt. EK plánuje snížit počet firem, které mají povinnost reportovat o udržitelnosti
Brusel 25. února (zpravodajka ČTK) - Evropská komise plánuje snížit počet společností, které musí podle požadavků Evropské unie podávat zprávy o udržitelnosti. Jde o součást úsilí EU o snížení byrokratické zátěže firem. EU nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů, uvádí Politico
Brusel 25. února (ČTK) - Evropská unie nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů v Ruskem napadené zemi. Podle Evropské komise bude výhodná pro obě strany, napsal dnes server Politico. Stalo se to v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington je blízko uzavření podobné dohody s Kyjevem. Eurostat: Inflace v EU v lednu vzrostla na 2,8 procenta, v Česku se snížila
Brusel 24. února (ČTK) - Míra inflace v zemích Evropské unie v lednu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 2,8 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. V České republice růst spotřebitelských cen meziročně zvolnil, míra inflace podle údajů Eurostatu klesla o 0,4 bodu na 2,9 procenta. Trumpova Amerika je nyní Putinovým spojencem, píše bruselský server Politico
Brusel 20. února (ČTK) - Válka nutí lidi, aby si vybrali stranu. A americký prezident Donald Trump, jak se mnohým v Evropě zdá, stojí na straně ruského prezidenta Vladimira Putina, napsal bruselský server Politico. Reuters: EU se chce vyhnout obchodní válce s USA kvůli clům na kovy
Brusel 12. února (ČTK) - Evropská unie doufá, že se vyhne ničivé obchodní válce se Spojenými státy kvůli clům na ocel a hliník. Dává přednost jednáním před zaváděním odvetných opatření. Podle agentury Reuters to dnes dali najevo představitelé EU.

Polsko podpořilo český návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu

Brusel/Praha 6. února (zpravodajka ČTK) - Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski podpořil český návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Česko podle něj přišlo s dobrým nápadem, který podporují také zpravodajské služby mnoha států Evropské unie. Sikorski v rozhovoru s novináři v Bruselu řekl, že ruská hybridní válka představuje velkou hrozbu. Krok Polska ocenil premiér Petr Fiala. Na síti X dnes napsal, že cílem iniciativy je omezit ruskou špionážní síť. "Špionáž, žhářství, poškozování infrastruktury ať už na zemi či na moři, manipulace předvolebních kampaní, to všechno je součástí ruské hybridní války," uvedl Sikorski. Polsko podle něj už zatklo několik pachatelů žhářských útoků a bezpečnostní složky vědí, kdo útočníky najal a kolik jim bylo zaplaceno. "Víme, co ruský stát dělá, i z tohoto důvodu jsem zrušil ruský konzulát v Poznani. A jestliže dojde k dalšímu žhářskému útoku, zavřeme další ruský úřad," dodal šéf polské diplomacie, jehož země nyní předseda Radě EU. Právě v této souvislosti Sikorski ocenil český návrh, který Praha prosazuje už více než rok. "Pro naše zahraniční aktivity neustále získáváme další spojence," uvedl k tomu dnes Fiala. "Bezpečnost Česka a Evropy je naší jasnou prioritou," doplnil. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je "veřejně známým faktem". Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou. Pro svůj návrh získávají Češi čím dál větší podporu, některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, ale mají s tímto opatřením stále problém. Obávají se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy. "Polsko podporuje českou iniciativu. Všechny země by měly dělat to, co jim říkají zpravodajské služby, a sice omezit pohyb ruských diplomatů. Dává to naprostý smysl. Na území vašeho státu je mohou hlídat vaše tajné služby, ruští diplomaté by neměli těžit z existence schengenského prostoru," uvedl Sikorski. V Schengenu se podle něj pohybu přes 2000 ruských diplomatů. "Z toho 20 procent je příslušníků ruských zpravodajských služeb a agentů, kteří se podílejí na této hybridní válce. Tak proč jim to umožnit?" dodal polský ministr. Polsko už loni v květnu omezilo pohyb ruských diplomatů na svém území, omezení se týká pracovníků velvyslanectví a konzulátů s výjimkou velvyslance, kteří mohou nyní cestovat pouze v rámci vojvodství, kam jsou přiděleni. "Jsem v kontaktu s českým ministrem zahraničí Janem Lipavským už více než rok. Česko přišlo s dobrým nápadem, který podporují i zpravodajské služby. Vyzývám úřady všech zemí EU, aby se doporučením tajných služeb řídily," řekl Sikorski na dotaz ČTK. Každý stát podle něj může pohyb ruských diplomatů omezit sám o sobě tak, jak to udělalo Polsko. "A že budou postiženi naši diplomaté v Rusku? My s tím dokážeme žít," dodal šéf polské diplomacie. Tereza Šupová ver spr

Eurokomisař Síkela: Vytváření pracovních míst je cestou k potlačení migrace

Brusel 13. prosince (zpravodajka ČTK) - Cílem Evropské unie je podle nového českého eurokomisaře Jozefa Síkely pomáhat rozvojovým zemím v ekonomickém a sociálním rozvoji, a tím vytvářet nová pracovní místa. Právě to je nejlepší cesta k potlačování prvotních příčin migrace, řekl Síkela v rozhovoru s českými novináři v Bruselu. Český eurokomisař, který má na starosti portfolio mezinárodního partnerství, zamíří ve středu 18. prosince na svou první zahraniční cestu do Mauritánie. S tamním premiérem a členy vlády bude řešit množství projektů, které EU v africké zemi podporuje, budou ale debatovat právě i o problému nelegální migrace. "Cílem je, aby se přidaná hodnota vytvářela v těch zemích, které mají surovinové bohatství. To znamená výroba na místě, zhodnocení na místě, ale zároveň přístup prostřednictvím dopravních koridorů k mezinárodnímu obchodu, světovým trhům a tím i vytváření pracovních míst, udržitelného rozvoje, ekonomického bohatství, což je úplně nejlepší cesta k potlačování prvotních příčin migrace," uvedl Síkela. Migrace má podle něj obvykle dva důvody, buď je to zoufalství, nebo jsou to ambice. "Pokud lidem nabídnete udržitelnou budoucnost, která spočívá v tom, že mají práci, mají přístup ke vzdělání, perspektivu ve své vlastní zemi, tak nemají důvod vydávat se na dobrodružné cesty, kde často riskují životy svoje i svých dětí," dodal český eurokomisař. Síkela má na starosti dohled nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou, podporu koordinace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a rovněž spolupráci s partnery při prosazování hodnot EU, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv. Již několikrát ale připustil, že se hodlá zabývat i dalšími tématy, která jsou mu blízká, jako je například energetika. Nový český eurokomisař zaštiťuje rovněž investiční iniciativu Global Gateway (Globální brána), kterou chce unie konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky. Plán EU počítá v příštích letech se zajištěním investic až 300 miliard eur (7,6 bilionu Kč) do infrastruktury v rozvíjejících se zemích, zejména v Africe, Indii, Latinské Americe a Tichomoří. Koncept Globální brány má podle Síkely "posílit postavení Evropy v partnerských zemích prostřednictvím projektů, které se zaměřují na ekonomický a sociální rozvoj". První země, kterou navštíví je Mauritánie, velmi důležitý partner EU v oblasti Sahelu, navíc nyní stát, který předseda Africké unii. "Hraje velmi důležitou roli v regionální koordinaci a samozřejmě je to i země, která se potýká s migračními problémy a je do určité míry jakousi tranzitní zemí pro migranty, kteří směřují primárně na Kanárské ostrovy," uvedl Síkela. Do západoafrické země odjíždí příští středu a vrací se v pátek. Projektů v Mauritánii, které EU podporuje, je podle něj celá řada. Týkají se například rozvoje tranzitní sítě, vybudování elektrického vedení z hlavního města Nuakšott do města Néma v délce 1400 kilometrů či digitalizace mauritánské ekonomie. "EU se podílí na výstavbě datových center, z nichž jedno budu slavnostně otevírat, ale také na projektu vybudování podmořských kabelů," vyjmenoval český komisař. Další projekty souvisejí se vzděláváním a s oblastí bezpečnosti a migrace. "To znamená posilování schopnosti Mauritánie chránit svoje hranice, identifikovat nelegální převaděčské skupiny a týká se to i výcviku a vybavení mauritánských bezpečnostních sil," dodal s tím, že při poslední návštěvě šéfky EK Ursuly von der Leyenové v Mauritánii letos v únoru byla zemi přislíbena podpora ve výši 200 milionů eur (přes pět miliard Kč). Na začátku příštího roku čeká Síkelu spolu s dalšími eurokomisaři návštěva Polska, které 1. ledna přebírá od Maďarska předsednictví v Radě EU. "Čeká mě rovněž oficiální návštěva angolského prezidenta v Paříži, kdy jsem dostal pozvání od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, abych se za Evropskou komisi této významné návštěvy zúčastnil. Pak bude následovat týdenní cesta po střední Asii, kde postupně navštívím všech pět zemí, které spadají do mého portfolia, to znamená Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán a Kyrgyzstán," vyjmenoval eurokomisař. Nová Evropská komise nastoupila do funkce 1. prosince a Síkela řekl, že se v budově nazývané Berlaymont už zabydlel. "Už mám kancelář a najdu i cestu k výtahu a dolů do garáže bez toho, abych někde zabloudil," uvedl bývalý český ministr průmyslu a obchodu. "Osobní zabydlení ale ještě nenastalo, spávám po hotelech, ještě jsem se nedostal k tomu, abych si hledal nějaký byt," uzavřel. Tereza Šupová nim

Vlček: Automobilky mají mít prostředky na inovace, pokuty nejsou správnou cestou
Brusel 28. listopadu (zpravodajka ČTK) - Podle českého ministra průmyslu Lukáše Vlčka je důležité, aby automobilový průmysl měl primárně prostředky na inovace a zvyšování konkurenceschopnosti. Odčerpávat automobilkám peníze na pokuty za to, že neprodávají dostatečný počet elektromobilů, není správná cesta. Bloomberg: EU navrhuje sankce na čínské firmy, které pomáhají Rusku ve válce
Brusel/Peking 26. listopadu (ČTK) - Evropská unie navrhuje uvalit sankce na čínské firmy, které podle ní pomohly ruským společnostem vyvinout útočné drony nasazené v bojích na Ukrajině. Evropská komise (EK) coby výkonný orgán EU také zvažuje další omezení na ruské ropné tankery, aby Moskvě více zkomplikovala obcházení stávajících restrikcí. Evropa se ve zbrojení musí probudit, prohlásil vysoký představitel NATO
Brusel 26. listopadu (ČTK) - Evropa se musí probudit, více riskovat, více utrácet a omezit byrokracii, aby vyhrála závody ve zbrojení. V rozhovoru s portálem Politico to prohlásil francouzský admirál Pierre Vandier, který od září stojí v čele Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT). Europoslanci vyzývají EK, aby vyšetřila, jestli si Musk uměle zvyšuje čtenost
Brusel 23. listopadu (ČTK) - Část poslanců Evropského parlamentu vyzývá Evropskou komisi, aby prošetřila, zda si majitel sociální sítě X Elon Musk na této platformě uměle zvyšuje viditelnost a dosah vlastních příspěvků. Podnikatelská aktivita v eurozóně se v listopadu překvapivě výrazně zhoršila
Brusel/Berlín/Washington 22. listopadu (ČTK) - Podnikatelská aktivita v eurozóně se v listopadu citelně zhoršila. Po říjnové stagnaci se opět vrátila k poklesu, vyplývá z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které dnes zveřejnila společnost SP Global. Borrell věří, že se země EU shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi Ruska
Brusel/Varšava 18. listopadu (ČTK) - Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Borrell to dnes uvedl během zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Evropská komise dala firmě Meta pokutu 797 milionů eur kvůli on-line reklamě
Brusel 14. listopadu (ČTK) - Evropská komise (EK) uložila americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 797,72 milionu eur (20,2 miliardy Kč), a to kvůli zneužití postavení na trhu on-line reklamy. Po třídenním hudebním pobytu čeká mladé české umělce velkolepý koncert v Bruselu
Brusel 12. listopadu (zpravodajka ČTK) - Na klavír začali hrát už ve čtyřech či v šesti letech, denně cvičí několik hodin a jejich obrovský talent již ocenili na několika mezinárodních klavírních soutěžích. Český kandidát na komisaře chce posílit partnerství s Afrikou a řešit migraci
Brusel 6. listopadu (zpravodajky ČTK) - Český kandidát na eurokomisaře Jozef Síkela chce posílit partnerství s Afrikou i s Latinskou Amerikou a hodlá řešit hnací motory nelegální migrace. Síkela to dnes řekl během slyšení před europoslanci z Výboru pro rozvoj (DEVE), takzvaného grilování, které musí absolvovat každý navržený člen unijní exekutivy. Reuters: EU udělí pokutu firmě Apple za porušení směrnice o digitálních trzích
Brusel 6. listopadu (ČTK) - Antimonopolní orgány Evropské unie zřejmě už tento měsíc uloží společnosti Apple pokutu kvůli porušování směrnice EU o digitálních trzích (DMA). Informovala o tom v úterý večer agentura Reuters s odvoláním na zdroje přímo obeznámené s touto záležitostí.

MĚSTA NAJÍT