Kvůli nelegálnímu lovu na území Česka obvinila policie 12 lidí
Praha 14. září 2021 (ČTK) - V souvislosti s nelegálním lovem chráněných zvířat na území České republiky obvinila policie 12 lidí. Na tiskové konferenci Generálního ředitelství cel to dnes uvedl vedoucí oddělení koordinace celních podvodů Pavel Kuchynka. Podle vyšetřovatelů skupina organizovala pro zájemce ze Slovenska lov nelegálně dovezených tygrů. Plánovaný lov se ale neuskutečnil, protože dodavatel se rozhodl tygry vyvézt legálně. Případ se také týká lovu chráněných rysů.
Na případu skupiny lovců, kteří působili na území Česka i Slovenska, pracovali celníci spolu se slovenskými policisty od srpna 2017. Vycházeli z informací, že v České republice se na konec roku 2017 plánuje lov tří tygrů. Na nespecifikovaném místě je měli lovit zájemci ze Slovenska, kteří za možnost lovu předem zaplatili. Honitba přitom podle vyšetřovatelů neměla být ohraničená ani nijak zabezpečená.
Vyšetřovatelé při prověřování zjistili totožnost jednotlivých lidí, kteří plánovali také další akce. Spolu s lovci patří k podezřelým zprostředkovatel, který lovcům domluvil kontakt s organizátorem a zároveň měl podle vyšetřovatelů ulovené šelmy preparovat. Organizátor, který měl zprostředkovat získání tygrů a zajistit bezproblémový průběh lovu, inkasoval zálohu 30.000 eur (zhruba 760.000 Kč), uvedli celníci. Dodavatel, který měl tygra obstarat, podle nich dostal zálohu 100.000 eur.
V případu bylo v dubnu 2019 provedeno devět domovních prohlídek, při nichž vyšetřovatelé zajistili 204 exemplářů chráněných živočichů, mezi nimi například medvědy, vlky, rysy nebo tetřevy. V jednom domě také nalezli 13 mrazáků plných mrtvých zvířat. Při další akci loni v červenci byly zajištěny další preparáty zvířat. Hodnotu živočichů stanovili pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR zhruba na 7,6 milionu korun.
Při prověřování celníci a policisté také zjistili, že v České republice se nelegálně loví volně žijící chránění živočichové. Podle vyšetřovatelů byla na Prachaticku v listopadu 2018 usmrcena samice rysa ostrovida Michelle, která v té době vodila mládě. To bez matky podle Terezy Minárkové z organizace ALKA Wildlife nemělo šanci na přežití.
Letos celníci odhalili, že loni byl na Šumavě usmrcen další rys. Při dvou domovních prohlídkách na konci června zajistili několik exemplářů chráněných druhů včetně jednoho rysa. Nebyl to však jedinec, o jehož usmrcení věděli. Společenská a kulturní škoda byla podle celníků v tomto případě vyčíslena na téměř 800.000 korun. V tomto případu dosud nebyl nikdo obviněn, nadále je ve fázi prověřování.
ana dvd rot - sdílejte článek
Následuje: Klima patří v SRN k hlavním tématům voleb, programy ale na závazky nestačí
Berlín 14. září (zpravodaj ČTK) - Ochrana klimatu se v kampani před letošními parlamentními volbami v Německu stala ústředním tématem. Na ekologii a plnění pařížských klimatických závazků kladou důraz ve svých programech s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) všechny stávající parlamentní strany. Žádná z nich včetně Zelených ale podle Claudie Kemfertové z výzkumného institutu DIW nepřizpůsobila svůj program tomu, aby Německo splnilo klimatické cíle určené pro nynější desetiletí. "Žádný z volebních programů neobsahuje celý koncept, který by dostačoval ke splnění zákonem stanovených klimatických cílů pro rok 2030. Tím je splnění klimatických závazků z Paříže v podobě 1,5 stupně Celsia nemožné," říká Claudia Kemfertová z DIW o stranických programech. Zmíněných 1,5 stupně Celsia je hodnota globálního oteplení oproti předindustriálnímu období, ke které se signatáři pařížské klimatické dohody z roku 2015 chtějí co nejvíce přiblížit. "K dosažení cíle 1,5 stupně Celsia jsou tak nezbytná další opatření," uvádí v reakci na hodnocení DIW Rainer Baake, který vede nadaci Klimaneutralität (Klimatická neutralita). Tato nadace si nechala studii vypracovat. "V německé politice je běžné, že reformní návrhy stran k daňové, důchodové nebo sociální politice jsou předmětem posudků," říká Baake o důvodech, proč si nadace nechala prověřit klimatické plány stran. Vedle dohody z Paříže se Německo řídí novelizovaným zákonem, který zemi zavazuje dosáhnout neutrality emisí skleníkových plynů nejpozději do roku 2045, což je o pět let dříve proti dosavadnímu plánu. K úpravě stávající vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) pod vedením dosluhující kancléřky Angely Merkelové přikročila po verdiktu ústavního soudu, podle kterého původní předpis nejasnou definicí klimatických cílů po roce 2030 znevýhodňoval příští generace. Nově tak chce Německo do roku 2030 produkovat ve srovnání s rokem 1990 o 65 procent emisí skleníkových plynů méně, dosud se počítalo se snížením o 55 procent. Do roku 2040 se pak Německo přiblíží k hranici 90 procent. O uspíšení cesty k rovnováze mezi vypouštěním a neutralizací oxidu uhličitého vede vládní strany podle komentátorů také snaha ekologii jako velké téma Zelených před volbami upozadit. Podle hodnocení DIW si nejlépe v ekologických otázkách vedou podle očekávání Zelení, kteří mimo jiné chtějí ukončit výrobu elektřiny z uhlí již od roku 2030 a ne od roku 2038, jak počítá stávající německý plán. Zelení také chtějí vložit dodatečných 50 miliard eur do sociálně-ekologické transformace, aby ochránili pracovní místa během přechodu na čisté energetické zdroje. "Nejvhodnější návrhy pro dosažení klimatických cílů pro rok 2030 mají Zelení," říká Kemfertová. (pokračování...)
Berlín 14. září (zpravodaj ČTK) - Ochrana klimatu se v kampani před letošními parlamentními volbami v Německu stala ústředním tématem. Na ekologii a plnění pařížských klimatických závazků kladou důraz ve svých programech s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) všechny stávající parlamentní strany. Žádná z nich včetně Zelených ale podle Claudie Kemfertové z výzkumného institutu DIW nepřizpůsobila svůj program tomu, aby Německo splnilo klimatické cíle určené pro nynější desetiletí. "Žádný z volebních programů neobsahuje celý koncept, který by dostačoval ke splnění zákonem stanovených klimatických cílů pro rok 2030. Tím je splnění klimatických závazků z Paříže v podobě 1,5 stupně Celsia nemožné," říká Claudia Kemfertová z DIW o stranických programech. Zmíněných 1,5 stupně Celsia je hodnota globálního oteplení oproti předindustriálnímu období, ke které se signatáři pařížské klimatické dohody z roku 2015 chtějí co nejvíce přiblížit. "K dosažení cíle 1,5 stupně Celsia jsou tak nezbytná další opatření," uvádí v reakci na hodnocení DIW Rainer Baake, který vede nadaci Klimaneutralität (Klimatická neutralita). Tato nadace si nechala studii vypracovat. "V německé politice je běžné, že reformní návrhy stran k daňové, důchodové nebo sociální politice jsou předmětem posudků," říká Baake o důvodech, proč si nadace nechala prověřit klimatické plány stran. Vedle dohody z Paříže se Německo řídí novelizovaným zákonem, který zemi zavazuje dosáhnout neutrality emisí skleníkových plynů nejpozději do roku 2045, což je o pět let dříve proti dosavadnímu plánu. K úpravě stávající vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) pod vedením dosluhující kancléřky Angely Merkelové přikročila po verdiktu ústavního soudu, podle kterého původní předpis nejasnou definicí klimatických cílů po roce 2030 znevýhodňoval příští generace. Nově tak chce Německo do roku 2030 produkovat ve srovnání s rokem 1990 o 65 procent emisí skleníkových plynů méně, dosud se počítalo se snížením o 55 procent. Do roku 2040 se pak Německo přiblíží k hranici 90 procent. O uspíšení cesty k rovnováze mezi vypouštěním a neutralizací oxidu uhličitého vede vládní strany podle komentátorů také snaha ekologii jako velké téma Zelených před volbami upozadit. Podle hodnocení DIW si nejlépe v ekologických otázkách vedou podle očekávání Zelení, kteří mimo jiné chtějí ukončit výrobu elektřiny z uhlí již od roku 2030 a ne od roku 2038, jak počítá stávající německý plán. Zelení také chtějí vložit dodatečných 50 miliard eur do sociálně-ekologické transformace, aby ochránili pracovní místa během přechodu na čisté energetické zdroje. "Nejvhodnější návrhy pro dosažení klimatických cílů pro rok 2030 mají Zelení," říká Kemfertová. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kvůli nelegálnímu lovu na území Česka obvinila policie 12 lidí' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Životní prostředí (ekl) - Obchod (obo) - Slovenika (slo). ID zprávy: T2021091402692|501103. Vydána 14.09.2021 12:18:26. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kvůli nelegálnímu lovu na území Česka obvinila policie 12 lidí' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Životní prostředí (ekl) - Obchod (obo) - Slovenika (slo). ID zprávy: T2021091402692|501103. Vydána 14.09.2021 12:18:26. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
