příroda
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "příroda". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo příroda je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Vědci poprvé popsali základní prvky vzájemné komunikace vorvaňů
Roseau 8. května (ČTK) - Vědci zkoumající vorvaně žijící v okolí karibského ostrova Dominika poprvé popsali základní prvky jejich vzájemné komunikace, což by jednou mohlo přispět k lepší ochraně tohoto druhu, píše agentura AP. Stejně jako mnoho velryb a delfínů jsou i vorvani vysoce společenští savci a dorozumívají se pomocí stlačování vzduchu dýchacím ústrojím, což jim umožňuje vydávat zvuky podobné rychlému cvakání či klikání, které pod vodou může znít jako extrémně hlasitý zvuk zipu. Vědci se už desítky let snaží porozumět tomu, co tyto zvuky znamenají, dosud však jejich pokrok nebyl výrazný. V nové studii v časopise Nature Communications ale vědci z týmu CETI analyzují přes 8700 útržků vorvaní komunikace, v níž se jim podařilo objevit čtyři základní složky, které podle nich tvoří 'fonetickou abecedu', díky níž velryby mohou sestavit velmi přibližný ekvivalent toho, co lidé považují za slova a věty. 'Začínáme nacházet první stavební kameny velrybí řeči,“ uvedl David Gruber, zakladatel týmu CETI, který se věnuje překladu komunikace vorvaňů. Výzkumnice Pratyusha Sharmaová je přesvědčena o tom, že tuto abecedu mohou vorvani používat v neomezeném počtu kombinací, díky čemuž mají velmi rozsáhlý slovník. Vorvani mají největší mozek ze všech živočichů na světě - může vážit až devět kilogramů, tedy zhruba šestkrát více než typický lidský mozek. Jeremy Goldbogen ze Stanfordovy univerzity považuje nový výzkum za výjimečný. Pokud budou lidé jednoho dne schopni pochopit, co vorvani říkají, daly by se podle něj tyto znalosti využít pro účely ochrany přírody, například pro minimalizaci rizika, že se srazí s lodí, nebo pro snížení hladiny hluku v oceánech. mtw mka
Studie: Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat
Londýn 6. května (ČTK) - Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan otevřenou ránu ošetřil léčivou rostlinou
Jakarta 2. května (ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy
Tokio 1. května (ČTK) - Japonsko po rekordním počtu útoků medvědů na lidi vyzkouší systém varování založený na umělé inteligenci. Za poslední rok bylo v zemi při útocích medvědů zabito šest lidí a více než 200 jich bylo zraněno, informoval list The Guardian. USA čeká největší invaze cikád za desetiletí, mohou jich být biliony
Washington 21. dubna (ČTK) - Východní polovinu Spojených států pravděpodobně v nadcházejících týdnech zaplaví biliony cikád. Poprvé po více než 200 letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve 13letých a 17letých cyklech. Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
Victoria (Kanada) 18. dubna (ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. V Novém Boru budou stěhovat velké lesní mravence z obytné čtvrti do lesa
Nový Bor (Českolipsko) 16. dubna (ČTK) - Stěhování mravenců připravují v Novém Boru na Českolipsku. Specializovaná firma připravuje přesun chráněného druhu velkého lesního mravence (Formica rufa), který si mraveniště vybudoval v lokalitě Hřebenky a obtěžuje obyvatele blízkých domů. BBC: Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
Washington 15. dubna (ČTK/BBC) - Vědci poprvé na světě vedli 'konverzaci' s velrybou. Nyní se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Jejich setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC. Odborná konference v Brně chce obnovit propojení folkloru s přírodou
Brno 14. dubna (ČTK) - Přednáška o barvení látek rostlinným borytem dnes v brněnském Kumst zahájila folklorní konferenci. Jejím cílem je propojit folklor se současným každodenním životem a vrátit do něj téma přírody a krajiny. The Moscow Times: Rusko dobyla jedovatá invazní rostlina - bolševník
Moskva 14. dubna (ČTK/The Moscow Times) - Ruští majitelé pozemků už léta sledují, jak se na jejich půdě jako lesní požár šíří invazní jedovatá rostlina, proti které jsou bezmocní. Bolševník Sosnowského, jehož monstrózní stvol se může tyčit až do výšky pěti metrů, se nekontrolovaně rozšířil po celé zemi, zpustošil ekosystémy a každoročně kvůli němu skončí v nemocnici tisíce lidí, napsal list The Moscow Times. Nejlepším přítelem člověka kdysi byla liška, tvrdí studie
Londýn 11. dubna (ČTK) - Lidé kdysi patrně chovali lišky jako domácí mazlíčky dávno předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto šelem vážily do té míry, že je pohřbívaly vedle sebe, uvedl server BBC News. V aleji parašutistů na Třebíčsku přibylo 40 stromů, sázet pomohli jejich rodiny
Vladislav (Třebíčsko) 6. dubna (ČTK) - V aleji na Třebíčsku věnované československým válečným parašutistům dnes přibylo 40 stromů. Připomínají bojovníky z výsadků, které se v protektorátu uskutečnily v letech 1941 až 1944. Na Slovensku opět napadl medvěd lidi, muž utrpěl lehká poranění
Bratislava 1. dubna (ČTK) - Medvěd v neděli zaútočil na manželský pár se psem nad obcí Pribylina v okrese Liptovský Mikuláš na severu Slovenska. Muž utrpěl lehčí zranění, informoval dnes server Pravda.sk. V Británii bude ježky sledovat umělá inteligence
Londýn 1. dubna (ČTK) - Odborníci v Británii se pomocí průkopnického projektu s využitím umělé inteligence pokusí zjistit, kolik je v zemi ježků a proč jich ubývá. Umělá inteligence (AI) bude ke sledovaní jejich populace využita poprvé, informoval list The Guardian. WP: Chcete udržitelnější maso na gril? Zkuste steak ze čtyřmetrové krajty
Washington 25. března (ČTK/The Washington Post) - Jsou šupinaté, mají rozeklaný jazyk a mohou měřit až šest metrů. Krajty ovšem mohou být také jedním z nejekologičtějších tvorů, jaké lze na planetě chovat na maso, napsal zpravodajský server The Washington Post. BBC: Florida platí nájemné lovce, aby jí pomohli s likvidací invazních krajt
Miami 23. března (ČTK/BBC) - Když invazní hadi začali hubit původní druhy v národním parku Everglades, přišla Florida s plánem: nasadila na ně nájemné lovce. Patří mezi ně i Amy Sieweová která prohledává silnice a travnaté krajnice na jihu tohoto amerického státu. Netopýry ohrožuje proměna prostředí i poptávka po lihovinách, píše The Guardian
Mexiko 22. března (ČTK) - Netopýři čelí mnoha hrozbám kvůli proměnám prostředí a zemědělských postupů. Na těchto zvířatech závisí přitom produkce řady oblíbených potravin, jako jsou banány, čokoláda nebo káva. Nejmohutnějším stromům světa se daří víc v Británii než v Kalifornii, odkud jsou
Londýn 17. března (ČTK) - V Británii se velmi daří nejmohutnějším stromům na světě. Sekvojovců obrovských je v zemi nyní mnohem více než v Kalifornii, odkud pocházejí a kde je začala ohrožovat změna klimatu. AFP: Čtyři doporučení původních obyvatel kolumbijských hor ke změnám klimatu
Pueblo Bello (Kolumbie) 9. března (ČTK/AFP) - Strážci nejvyššího pobřežního pohoří na světě, domorodí Arhuakové, žijí v harmonii v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta na severu Kolumbie. Z vesnice Nabusimake se s agenturou AFP podělili o svá čtyři doporučení týkající se klimatických změn. BBC: Plány na zkrocení oregonských dun inspirovaly sci-fi ságu Franka Herberta
Portland (USA) 4. března (ČTK/BBC) - Jižně od města Florence v západoamerickém Oregonu se mezi Tichým oceánem a hustým lesem borovic a smrků rozprostírá pás písečných dun. Tyto pomíjivé kopce se neustále mění a posouvají - hřebeny na svém místě vydrží pouhé dny a celé hory písku se každý rok rozplynou a znovu zformují.
Londýn 6. května (ČTK) - Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan otevřenou ránu ošetřil léčivou rostlinou
Jakarta 2. května (ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy
Tokio 1. května (ČTK) - Japonsko po rekordním počtu útoků medvědů na lidi vyzkouší systém varování založený na umělé inteligenci. Za poslední rok bylo v zemi při útocích medvědů zabito šest lidí a více než 200 jich bylo zraněno, informoval list The Guardian. USA čeká největší invaze cikád za desetiletí, mohou jich být biliony
Washington 21. dubna (ČTK) - Východní polovinu Spojených států pravděpodobně v nadcházejících týdnech zaplaví biliony cikád. Poprvé po více než 200 letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve 13letých a 17letých cyklech. Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
Victoria (Kanada) 18. dubna (ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. V Novém Boru budou stěhovat velké lesní mravence z obytné čtvrti do lesa
Nový Bor (Českolipsko) 16. dubna (ČTK) - Stěhování mravenců připravují v Novém Boru na Českolipsku. Specializovaná firma připravuje přesun chráněného druhu velkého lesního mravence (Formica rufa), který si mraveniště vybudoval v lokalitě Hřebenky a obtěžuje obyvatele blízkých domů. BBC: Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
Washington 15. dubna (ČTK/BBC) - Vědci poprvé na světě vedli 'konverzaci' s velrybou. Nyní se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Jejich setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC. Odborná konference v Brně chce obnovit propojení folkloru s přírodou
Brno 14. dubna (ČTK) - Přednáška o barvení látek rostlinným borytem dnes v brněnském Kumst zahájila folklorní konferenci. Jejím cílem je propojit folklor se současným každodenním životem a vrátit do něj téma přírody a krajiny. The Moscow Times: Rusko dobyla jedovatá invazní rostlina - bolševník
Moskva 14. dubna (ČTK/The Moscow Times) - Ruští majitelé pozemků už léta sledují, jak se na jejich půdě jako lesní požár šíří invazní jedovatá rostlina, proti které jsou bezmocní. Bolševník Sosnowského, jehož monstrózní stvol se může tyčit až do výšky pěti metrů, se nekontrolovaně rozšířil po celé zemi, zpustošil ekosystémy a každoročně kvůli němu skončí v nemocnici tisíce lidí, napsal list The Moscow Times. Nejlepším přítelem člověka kdysi byla liška, tvrdí studie
Londýn 11. dubna (ČTK) - Lidé kdysi patrně chovali lišky jako domácí mazlíčky dávno předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto šelem vážily do té míry, že je pohřbívaly vedle sebe, uvedl server BBC News. V aleji parašutistů na Třebíčsku přibylo 40 stromů, sázet pomohli jejich rodiny
Vladislav (Třebíčsko) 6. dubna (ČTK) - V aleji na Třebíčsku věnované československým válečným parašutistům dnes přibylo 40 stromů. Připomínají bojovníky z výsadků, které se v protektorátu uskutečnily v letech 1941 až 1944. Na Slovensku opět napadl medvěd lidi, muž utrpěl lehká poranění
Bratislava 1. dubna (ČTK) - Medvěd v neděli zaútočil na manželský pár se psem nad obcí Pribylina v okrese Liptovský Mikuláš na severu Slovenska. Muž utrpěl lehčí zranění, informoval dnes server Pravda.sk. V Británii bude ježky sledovat umělá inteligence
Londýn 1. dubna (ČTK) - Odborníci v Británii se pomocí průkopnického projektu s využitím umělé inteligence pokusí zjistit, kolik je v zemi ježků a proč jich ubývá. Umělá inteligence (AI) bude ke sledovaní jejich populace využita poprvé, informoval list The Guardian. WP: Chcete udržitelnější maso na gril? Zkuste steak ze čtyřmetrové krajty
Washington 25. března (ČTK/The Washington Post) - Jsou šupinaté, mají rozeklaný jazyk a mohou měřit až šest metrů. Krajty ovšem mohou být také jedním z nejekologičtějších tvorů, jaké lze na planetě chovat na maso, napsal zpravodajský server The Washington Post. BBC: Florida platí nájemné lovce, aby jí pomohli s likvidací invazních krajt
Miami 23. března (ČTK/BBC) - Když invazní hadi začali hubit původní druhy v národním parku Everglades, přišla Florida s plánem: nasadila na ně nájemné lovce. Patří mezi ně i Amy Sieweová která prohledává silnice a travnaté krajnice na jihu tohoto amerického státu. Netopýry ohrožuje proměna prostředí i poptávka po lihovinách, píše The Guardian
Mexiko 22. března (ČTK) - Netopýři čelí mnoha hrozbám kvůli proměnám prostředí a zemědělských postupů. Na těchto zvířatech závisí přitom produkce řady oblíbených potravin, jako jsou banány, čokoláda nebo káva. Nejmohutnějším stromům světa se daří víc v Británii než v Kalifornii, odkud jsou
Londýn 17. března (ČTK) - V Británii se velmi daří nejmohutnějším stromům na světě. Sekvojovců obrovských je v zemi nyní mnohem více než v Kalifornii, odkud pocházejí a kde je začala ohrožovat změna klimatu. AFP: Čtyři doporučení původních obyvatel kolumbijských hor ke změnám klimatu
Pueblo Bello (Kolumbie) 9. března (ČTK/AFP) - Strážci nejvyššího pobřežního pohoří na světě, domorodí Arhuakové, žijí v harmonii v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta na severu Kolumbie. Z vesnice Nabusimake se s agenturou AFP podělili o svá čtyři doporučení týkající se klimatických změn. BBC: Plány na zkrocení oregonských dun inspirovaly sci-fi ságu Franka Herberta
Portland (USA) 4. března (ČTK/BBC) - Jižně od města Florence v západoamerickém Oregonu se mezi Tichým oceánem a hustým lesem borovic a smrků rozprostírá pás písečných dun. Tyto pomíjivé kopce se neustále mění a posouvají - hřebeny na svém místě vydrží pouhé dny a celé hory písku se každý rok rozplynou a znovu zformují.
CNN: Lidé změnili Zemi tak moc, že migrujícím zvířatům hrozí vyhubení
Samarkand/New York 25. února (ČTK/CNN) - Samičky kožatek velkých patří mezi nejhouževnatější tvory na světě. Po vylíhnutí z vajíčka se vydávají na cestu dlouhou až 16.000 kilometrů, aby ve vzdálených mořích našly potravu. Je o nich známo, že putují z tropické jihovýchodní Asie až do chladných vod Aljašky, kde se hojně vyskytují medúzy. Tak dlouhá cesta ale znamená setkání s hrozbami, které mohou být smrtelné: rybářské sítě určené pro jiné druhy, pytláci, znečištění a teplejší vody v důsledku klimatické krize, které želvy nutí cestovat ještě dál, napsal server CNN. Tyto želvy jsou jen jedním ze stovek migrujících druhů, které každoročně podnikají pozoruhodné cesty po souši, v řekách či oceánech a jimž hrozí vyhynutí v důsledku lidských zásahů. Uvádí to zpráva agentury OSN, která byla zveřejněná začátkem tohoto týdne na konferenci v uzbeckém Samarkandu. Z 1189 živočichů uvedených na seznamu Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) je více než pětina ohrožená. Jsou mezi nimi druhy z nejrůznějších skupin zvířat - mimo jiné velryby, žraloci, sloni, kočkovité šelmy, dravci, ptáci a hmyz. Zpráva uvádí, že přibližně u 44 procent těchto druhů dochází k poklesu populace. Nejvíce alarmující je stav světových migrujících ryb: Téměř všem - 97 procentům - hrozí vyhynutí. Jedná se o první souhrnnou zprávu, která hodnotí stav migrujících druhů a jejich snahu přežít ve světě, který se dramaticky změnil vlivem člověka. Zásadní hrozbu podle ní představuje nadměrné využívání a ztráta přirozeného přírodního prostředí v důsledku lidské činnosti, jako je zabírání půdy pro zemědělství, silnice a infrastrukturu. Tyto činnosti také tříští trasy stěhovavých druhů a někdy jim znemožňují cestu dokončit. Přibližně 58 procent sledovaných lokalit, které byly označeny za významné pro stěhovavé druhy, čelí podle CMS neudržitelnému tlaku ze strany člověka. Mezi hlavní hrozby patří také změna klimatu a znečištění. Vyšší teploty nejenže nutí některé druhy putovat do větší vzdálenosti, ale mohou také vést k tomu, že se zvířata stěhují v jinou roční dobu. To může znamenat, že přijdou o kořist nebo partnera pro rozmnožování. Jedním z typických příkladů jsou narvalové. Tito bájně vyhlížející mořští tvorové, známí svými spirálovitými rohy, které jsou vlastně extrémně prodlouženým zubem, tráví léto v pobřežních oblastech bez ledu, a pak migrují na jih do hlubších arktických vod. Vědci ale zjistili, že s oteplováním oceánů, kvůli němuž se mořský led rozšiřuje rok od roku později, někteří narvalové cestu na jih odkládají. Riskují tak, že pokud na podzim moře bleskově zamrzne, uvíznou v ledu bez otvorů, kterými by mohli dýchat. Globální oteplování může také zničit biotopy, například korálové útesy. Světelný smog pak zvyšuje riziko migrace některých druhů, především ptáků. Zpráva uvádí, že v chicagské budově McCormick Place na břehu Michiganského jezera bylo od roku 1978 nalezeno přes 40.000 mrtvých ptáků, kteří do ní narazili, protože je přilákalo světlo z oken. Některá hromadná uvíznutí velryb podle odborníků souvisí se zvukovým znečištěním, zatímco znečištění plasty je spojováno s vyšší úmrtností velkých stěhovavých mořských ptáků albatrosů. Tvorové, kteří se vydávají na pozoruhodné migrační cesty po zeměkouli, přitom hrají důležitou roli při udržování křehké ekologické rovnováhy na Zemi. 'Tato zvířata jsou především součástí ekosystémů, ve kterých se vyskytují,' řekla CNN výkonná tajemnice CMS Amy Fraenkelová. 'Máme mnoho důkazů, že pokud tyto druhy zmizí či jich bude ubývat, bude to mít dopady na dané ekosystémy, a ty nebudou pozitivní,' dodala. Vezměme si například netopýry. Může být těžké myslet na ně jako na tvory, kteří dělají svět krásnějším místem. Ale ti, kteří migrují, hrají klíčovou roli jako opylovači obrovského množství plodů a květin - podle zprávy CMS opylují víc než 500 druhů kvetoucích rostlin. Netopýři také roznášejí semena, která pomáhají udržovat zdravé lesy, a regulují šíření hmyzu tím, že ho obrovské množství spořádají. Ale tyto létající savce ohrožuje odlesňování, které ničí jejich životní prostředí, a také lov - jejich maso je v některých zemích považováno za delikatesu. Netopýry navíc rozptyluje hluk a snižuje jejich efektivitu lovu. Studie ale přinesla i dobré zprávy. Pozitivní vývoj zaznamenala u 14 druhů, včetně plejtváků obrovských a keporkaků. Celkově je však situace alarmující. 'Tato zpráva nám jasně ukazuje, že neudržitelné lidské aktivity ohrožují budoucnost stěhovavých druhů - tvorů, kteří nejenže fungují jako indikátory změn životního prostředí, ale hrají i nedílnou roli při udržování složitých ekosystémů naší planety,' uvedla Inger Andersenová, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí. dk nob
Vědci objasnili původ velrybího zpěvu, dorozumívání kytovců ale ruší lidský hluk
Kodaň 24. února (ČTK) - Vědci zjistili, jak některé z největších velryb v oceánu vytvářejí složité písně, uvedl server BBC News s odkazem na studii zveřejněnou ve vědeckém časopise Nature. Keporkaci a další velryby mají vyvinuté specializované hlasivky, které jim umožňují vydávat charakteristické zvuky pod vodou. Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí
Washington 23. února (ČTK) - Od doby, co se v éře dinosaurů poprvé objevili, představují hadi úspěšný evoluční příběh - vplazili se prakticky do všech prostředí na Zemi, od oceánů až po koruny stromů. Genomy motýlů se za 250 milionů let téměř nezměnily, ukázala studie
Londýn 22. února (ČTK) - Genomy motýlů a můr zůstaly po více než 250 milionů let z velké části nezměněné, a to navzdory jejich obrovské druhové rozmanitosti. List The Guardian to napsal s odkazem na studii, která naznačuje, proč je tento hmyzí řád odolný vůči dramatickým změnám, a která by mohla pomoci s jeho ochranou v budoucnu. Depozitář uchovává přes 2,5 milionu exemplářů hmyzu, část sbíral Sekora
Brno 20. února (ČTK) - Více než 2,5 milionu exemplářů preparovaného hmyzu uchovávají odborníci v nenápadné budově ve Slatině na okraji Brna. Sídlí tam depozitář entomologického oddělení Moravského zemského muzea. Velké kočky umí rozlišovat známé hlasy od neznámých, zjistila studie
Londýn 18. února (ČTK) - Velké kočky, od tygrů po gepardy, od sebe dokážou rozlišit známé a neznámé lidské hlasy. S odkazem na studii, která naznačuje, že i zvířata vyhýbající se skupinovému životu mají sociální dovednosti, to napsal server listu The Guardian. BBC: Rekordní požáry v Kanadě zanechaly extrémní počet ohňů doutnajících v zemi
Ottawa 18. února (ČTK) - I uprostřed zimy na západě Kanady přežívají desítky požárů. Pod zemí a pod sněhovou pokrývkou doutnají takzvané zombie ohně, které tvoří uhlíky po letních požárech. Po loňském rekordně ničivém létě jich v oblasti pozorují extrémní množství, na jaře přitom mohou zažehnout plnohodnotné požáry, popisuje v reportáži zpravodajská společnost BBC. AFP: Batmom - polská důchodkyně se desítky let ve svém bytě stará o netopýry
Varšava 12. února (ČTK/AFP) - Netopýři jsou laskaví, společenští a velmi inteligentní - nelze jinak, než je obdivovat, ujišťuje Polka Barbara Górecká, přezdívaná "batmom", neboli netopýří máma. Svůj byt v devátém patře proměnila v opravdový azyl a pečovatelnu o tyto létající savce, píše agentura AFP. NYT: Panenské bučiny v Rumunsku vyprávějí příběhy a mohou i zachránit život
Bukurešť 10. února (ČTK/NYT) - Příběh Lesa nesmrtelných příběhů začal teprve nedávno, v roce 2019. Ten rok po boji s rakovinou zemřela Elena-Mirela Cojocaruová, milovaná žena starosty rumunské vesnice Nucšoara. CNN: Krabi čínští působí v evropských řekách spoušť, vědci zřejmě mají řešení
Brusel 3. února (ČTK/CNN) - Krabi říční nebo také krabi čínští (Eriocheir sinensis) jsou hroziví. Jejich tmavě hnědé tělo může dorůst až do velikosti osmi centimetrů a s nataženými klepety mají rozpětí zhruba o velikosti talíře. Lvi v Africe zvládají ulovit méně zeber a můžou za to mravenci, zjistili vědci
Washington 27. ledna (ČTK) - Lvům na savaně v Keni se stále méně daří při lovu zeber a podle vědců za to může narušení rovnováhy druhů způsobné invazivními mravenci. Ti totiž vytlačili domácí mravenčí druhy, což vedlo mimo jiné k tomu, že lvi přišli o svůj přirozený úkryt v akáciových porostech a to jim lov komplikuje. Izraelská společnost vypěstovala úhoří maso v laboratoři
Londýn 23. ledna (ČTK) - Izraelské firmě se jako první na světě podařilo laboratorně vypěstovat maso úhořů říčních. Uvedl to list The Guardian, podle kterého nadměrný rybolov způsobil, že populace těchto ryb prudce klesá, hrozí jim vyhynutí a jejich ceny rostou. Vox: Oteplování mění život kozorožců, podle vědců je to zlověstné znamení
Řím 20. ledna (ČTK/Vox) - Popis běžného dne kozorožce horského v Alpách zní idylicky. Probudí se, když vyjde slunce. Sní trochu trávy a divokých květin. Odpočívá. Usíná při západu slunce vysoko v horách mezi skalami. Vědci našli v Krušných horách nejstarší buk v ČR, je starý přes 470 let
Praha/Horní Jiřetín (Mostecko) 15. ledna (ČTK) - Nejstarší buk v Česku je podle zjištění vědců z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze v Krušných horách na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína na Mostecku. Vědec: Zemědělství není příčinou změny klimatu, oteplování ho ohrožuje
Praha 11. ledna (ČTK) - Zemědělství a lesnictví nejsou příčinou změny klimatu, agrární sektor vytvoří čtvrtinu světových emisí, lesy naopak slouží k ukládání uhlíku, ve výsledku je tedy zemědělství a lesnictví v konečné bilanci emisí mírně pozitivní. Na Broumovsku přibývá důkazů o trvalém výskytu vlků, tamní populace je stabilní
Adršpach (Náchodsko) 3. ledna (zpravodaj ČTK Tomáš Kučera) - Signálů o tom, že Broumovsko se stalo domovem vlka obecného, přibývá. Počínaje stopami přes záznamy z fotopastí až po zbytky jejich kořisti. Domažlický důl Na Kole, jediný přístupný důl na slídu v ČR, otevře další část
Domažlice 26. prosince (ČTK) - Další jedinečnou atrakci, komoru s až 1,5 metru silnou vrstvou zářivě bílého křemene, nabídne od ledna domažlický důl Na Kole. Jediný zpřístupněný důl na slídu v ČR je otevřený více než rok a o jeho návštěvu mají zájem lidé z celé republiky. Studie: Kočky požírají 2000 živočišných druhů, včetně stovek ohrožených
Londýn/Washington 13. prosince (ČTK) - Kočky jsou sice zbožňovanými společníky lidí, ale také velmi efektivními zabijáky. Podle nové studie totiž žerou více než 2000 druhů živočichů na celém světě - včetně stovek ohrožených. The Guardian: Pijavky lékařské se vracejí na Skotskou vysočinu
Londýn 5. prosince (ČTK/The Guardian) - Pijavka lékařská je v přírodě jedním z nejméně oblíbených lovců. Krvežíznivá a vyzbrojena třemi silnými čelistmi hladově připlouvá k vysoké zvěři, dobytku i lidem, kteří se zatoulají do jejich rybníků. NYT: Čimangové falklandští se vyrovnají nejchytřejším ptákům, zjistila studie
Port Stanley/New York 4. prosince (ČTK/The New York Times) - Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy jsou v tomto směru podceňovány.
Kodaň 24. února (ČTK) - Vědci zjistili, jak některé z největších velryb v oceánu vytvářejí složité písně, uvedl server BBC News s odkazem na studii zveřejněnou ve vědeckém časopise Nature. Keporkaci a další velryby mají vyvinuté specializované hlasivky, které jim umožňují vydávat charakteristické zvuky pod vodou. Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí
Washington 23. února (ČTK) - Od doby, co se v éře dinosaurů poprvé objevili, představují hadi úspěšný evoluční příběh - vplazili se prakticky do všech prostředí na Zemi, od oceánů až po koruny stromů. Genomy motýlů se za 250 milionů let téměř nezměnily, ukázala studie
Londýn 22. února (ČTK) - Genomy motýlů a můr zůstaly po více než 250 milionů let z velké části nezměněné, a to navzdory jejich obrovské druhové rozmanitosti. List The Guardian to napsal s odkazem na studii, která naznačuje, proč je tento hmyzí řád odolný vůči dramatickým změnám, a která by mohla pomoci s jeho ochranou v budoucnu. Depozitář uchovává přes 2,5 milionu exemplářů hmyzu, část sbíral Sekora
Brno 20. února (ČTK) - Více než 2,5 milionu exemplářů preparovaného hmyzu uchovávají odborníci v nenápadné budově ve Slatině na okraji Brna. Sídlí tam depozitář entomologického oddělení Moravského zemského muzea. Velké kočky umí rozlišovat známé hlasy od neznámých, zjistila studie
Londýn 18. února (ČTK) - Velké kočky, od tygrů po gepardy, od sebe dokážou rozlišit známé a neznámé lidské hlasy. S odkazem na studii, která naznačuje, že i zvířata vyhýbající se skupinovému životu mají sociální dovednosti, to napsal server listu The Guardian. BBC: Rekordní požáry v Kanadě zanechaly extrémní počet ohňů doutnajících v zemi
Ottawa 18. února (ČTK) - I uprostřed zimy na západě Kanady přežívají desítky požárů. Pod zemí a pod sněhovou pokrývkou doutnají takzvané zombie ohně, které tvoří uhlíky po letních požárech. Po loňském rekordně ničivém létě jich v oblasti pozorují extrémní množství, na jaře přitom mohou zažehnout plnohodnotné požáry, popisuje v reportáži zpravodajská společnost BBC. AFP: Batmom - polská důchodkyně se desítky let ve svém bytě stará o netopýry
Varšava 12. února (ČTK/AFP) - Netopýři jsou laskaví, společenští a velmi inteligentní - nelze jinak, než je obdivovat, ujišťuje Polka Barbara Górecká, přezdívaná "batmom", neboli netopýří máma. Svůj byt v devátém patře proměnila v opravdový azyl a pečovatelnu o tyto létající savce, píše agentura AFP. NYT: Panenské bučiny v Rumunsku vyprávějí příběhy a mohou i zachránit život
Bukurešť 10. února (ČTK/NYT) - Příběh Lesa nesmrtelných příběhů začal teprve nedávno, v roce 2019. Ten rok po boji s rakovinou zemřela Elena-Mirela Cojocaruová, milovaná žena starosty rumunské vesnice Nucšoara. CNN: Krabi čínští působí v evropských řekách spoušť, vědci zřejmě mají řešení
Brusel 3. února (ČTK/CNN) - Krabi říční nebo také krabi čínští (Eriocheir sinensis) jsou hroziví. Jejich tmavě hnědé tělo může dorůst až do velikosti osmi centimetrů a s nataženými klepety mají rozpětí zhruba o velikosti talíře. Lvi v Africe zvládají ulovit méně zeber a můžou za to mravenci, zjistili vědci
Washington 27. ledna (ČTK) - Lvům na savaně v Keni se stále méně daří při lovu zeber a podle vědců za to může narušení rovnováhy druhů způsobné invazivními mravenci. Ti totiž vytlačili domácí mravenčí druhy, což vedlo mimo jiné k tomu, že lvi přišli o svůj přirozený úkryt v akáciových porostech a to jim lov komplikuje. Izraelská společnost vypěstovala úhoří maso v laboratoři
Londýn 23. ledna (ČTK) - Izraelské firmě se jako první na světě podařilo laboratorně vypěstovat maso úhořů říčních. Uvedl to list The Guardian, podle kterého nadměrný rybolov způsobil, že populace těchto ryb prudce klesá, hrozí jim vyhynutí a jejich ceny rostou. Vox: Oteplování mění život kozorožců, podle vědců je to zlověstné znamení
Řím 20. ledna (ČTK/Vox) - Popis běžného dne kozorožce horského v Alpách zní idylicky. Probudí se, když vyjde slunce. Sní trochu trávy a divokých květin. Odpočívá. Usíná při západu slunce vysoko v horách mezi skalami. Vědci našli v Krušných horách nejstarší buk v ČR, je starý přes 470 let
Praha/Horní Jiřetín (Mostecko) 15. ledna (ČTK) - Nejstarší buk v Česku je podle zjištění vědců z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze v Krušných horách na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína na Mostecku. Vědec: Zemědělství není příčinou změny klimatu, oteplování ho ohrožuje
Praha 11. ledna (ČTK) - Zemědělství a lesnictví nejsou příčinou změny klimatu, agrární sektor vytvoří čtvrtinu světových emisí, lesy naopak slouží k ukládání uhlíku, ve výsledku je tedy zemědělství a lesnictví v konečné bilanci emisí mírně pozitivní. Na Broumovsku přibývá důkazů o trvalém výskytu vlků, tamní populace je stabilní
Adršpach (Náchodsko) 3. ledna (zpravodaj ČTK Tomáš Kučera) - Signálů o tom, že Broumovsko se stalo domovem vlka obecného, přibývá. Počínaje stopami přes záznamy z fotopastí až po zbytky jejich kořisti. Domažlický důl Na Kole, jediný přístupný důl na slídu v ČR, otevře další část
Domažlice 26. prosince (ČTK) - Další jedinečnou atrakci, komoru s až 1,5 metru silnou vrstvou zářivě bílého křemene, nabídne od ledna domažlický důl Na Kole. Jediný zpřístupněný důl na slídu v ČR je otevřený více než rok a o jeho návštěvu mají zájem lidé z celé republiky. Studie: Kočky požírají 2000 živočišných druhů, včetně stovek ohrožených
Londýn/Washington 13. prosince (ČTK) - Kočky jsou sice zbožňovanými společníky lidí, ale také velmi efektivními zabijáky. Podle nové studie totiž žerou více než 2000 druhů živočichů na celém světě - včetně stovek ohrožených. The Guardian: Pijavky lékařské se vracejí na Skotskou vysočinu
Londýn 5. prosince (ČTK/The Guardian) - Pijavka lékařská je v přírodě jedním z nejméně oblíbených lovců. Krvežíznivá a vyzbrojena třemi silnými čelistmi hladově připlouvá k vysoké zvěři, dobytku i lidem, kteří se zatoulají do jejich rybníků. NYT: Čimangové falklandští se vyrovnají nejchytřejším ptákům, zjistila studie
Port Stanley/New York 4. prosince (ČTK/The New York Times) - Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy jsou v tomto směru podceňovány.
Vědci po 80 letech objevili zlatokrta Wintonova, o němž si mysleli, že vyhynul
Johannesburg 30. listopadu (ČTK) - Vědci v Jihoafrické republice tvrdí, že znovu objevili vzácný druh zlatokrta se zlatavě třpytivou srstí a schopností téměř "plavat" v písečných dunách, který nebyl spatřen více než 80 let a byl považován za vyhynulého. Informovala o tom dnes agentura AP. Zlatokrta Wintonova, malého slepého savce se "supersluchem", který se živí hmyzem, nalezli živého na pláži v Port Nollothu na západním pobřeží Jihoafrické republiky výzkumníci z organizace Endangered Wildlife Trust a Pretorijské univerzity. Podle vědců nebyl spatřen od roku 1936. S pomocí čenichajícího psa našel tým stopy po tunelech a v roce 2021 objevil zlatokrta. Protože však existuje 21 druhů zlatokrtů a někteří vypadají velmi podobně, potřebovali vědci více informací, aby si byli jistí, že se jedná o zlatokrta Wintonova. Odebrali vzorky DNA, ale museli čekat až do roku 2022, než jim jihoafrické muzeum poskytlo vzorek DNA zlatokrta Wintonova starý několik desetiletí k porovnání. Sekvence DNA se shodovaly. Výzkum a zjištění týmu minulý týden publikovala odborná periodika. "Dělali jsme si velké naděje, ale také nám je pár lidí mařilo," řekla jedna z výzkumnic Samantha Mynhardtová. "Jeden odborník na zlatokrta Wintonova nám řekl: 'Nenajdete ho. Je vyhynulý’," dodala. Od první cesty vědců na západní pobřeží Jihoafrické republiky k zahájení pátrání po zlatokrtovi, který zřídkakdy zanechává stopy po svých tunelech a téměř "plave" pod písečnými dunami, uběhly tři roky, uvedli vědci. Zlatokrtovití pocházejí ze subsaharské Afriky a zlatokrt Wintonův byl dosud nalezen pouze v oblasti Port Nollothu. Podle Mynhardtové byly nyní v Port Nollothu potvrzeni a vyfotografováni dva vzácní zlatokrti, přičemž výzkumný tým nalezl od roku 2021 v oblasti známky výskytu dalších populací. "Byl to velmi vzrušující projekt s mnoha výzvami," řekla Esther Matthewová, vedoucí terénní pracovnice organizace Endangered Wildlife Trust. "Naštěstí jsme měli fantastický tým plný nadšení a inovativních nápadů, což je přesně to, co potřebujete, když musíte za den prozkoumat až 18 kilometrů dunového biotopu," dodala. Zlatokrt Wintonův byl na seznamu "nejhledanějších ztracených druhů", který sestavila skupina Re:wild pro ochranu přírody. Mezi další druhy na seznamu, které byly znovuobjeveny, patří mločík Jacksonův nalezený v Guatemale v roce 2017, 42 let po svém posledním pozorování, a Bércoun somálský, který byl pozorován v Džibutsku v roce 2019, což bylo jeho první zaznamenané pozorování od roku 1968. ban mka
WP: Milenci nechávají v Grand Canyon zámky - strážci je ale rádi nemají
Washington 19. listopadu (ČTK/The Washington Post) - Připevnit společně visací zámek na některém z veřejných míst se v posledních desetiletích stalo symbolem věčné lásky po celém světě. Zamilované páry zpečeťují své vzájemné závazky zamčením zámku a klíč pak hodí do vody, napsal zpravodajský server The Washington Post. NYT: Kterak se v Bruselu zabydleli tropičtí ptáci
Brusel 17. listopadu (ČTK/The New York Times) - V rušné bruselské čtvrti Flagey si můžete být jisti dvěma věcmi: lidé budou stát frontu na hranolky v restauraci Frit Flagey a opodál budou sezobávat drobky holubi. Stát zřejmě bude dál vyplácet rybářům náhrady za škody způsobené kormorány
Praha 14. listopadu (ČTK) - Stát zřejmě bude i v příštích třech letech vyplácet rybářům náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni. Prodloužení kompenzací předpokládá poslanecká novela zákona, podle které mohou rybáři uplatnit nárok na odškodnění za letošní a uplynulé dva roky. The Guardian: Herbáře z 16. století pomáhají odborníkům mapovat proměny flóry
Řím 13. listopadu (ČTK/The Guardian) - Sbírka vylisovaných rostlin sesbíraných před 500 lety na svazích kolem italského města Boloňa není jen cenným artefaktem, ale i důležitým vodítkem pro současné botaniky, kteří zkoumají dramatické proměny jihoevropské flóry. NYT: Co se stane, když se vrcholový predátor střetne s ekosystémovým inženýrem
New York 12. listopadu (ČTK/NYT) - Bobři mají vliv. Tito hlodavci kácením stromů a přehrazováním toků mění svět kolem sebe, zvyšují hladinu vody a vytvářejí prostředí pro rozmanité rostliny, hmyz, ryby a další živočichy. Moravské zemské muzeum v Brně vystaví minerály a jejich makrofotografie
Brno 7. listopadu (ČTK) - Moravské zemské muzeum otevře v Dietrichsteinském paláci výstavu minerálů a jejich makrofotografií. Formy křemenných hmot si návštěvníci prohlédnou na fotografiích až třicetkrát zvětšené i pod mikroskopem. Vědci kvůli kontroverzím zvažují, zda nezměnit systém pojmenování druhů
Londýn/Praha 7. listopadu (ČTK) - Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Část vědecké obce chce upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Svatohubertská pouť myslivců uzavře na Svatém Hostýně letošní poutní sezonu
Chvalčov (Kroměřížsko) 13. října (ČTK) - Svatohubertská pouť myslivců uzavře v sobotu 21. října letošní poutní sezonu na Svatém Hostýně na Kroměřížsku. Myslivecká pouť se na významném mariánském poutním místě uskuteční popětadvacáté. WP: Vědci přišli s překvapivým vysvětlením homosexuálního chování mezi savci
Madrid 8. října (ČTK/The Washington Post) - Stejnopohlavní sexuální aktivity nejsou ve zvířecí říši ničím ojedinělým. Pozorovány byly u nejméně 1500 druhů od cvrčků přes racky po tučňáky, stále však nejsou objasněným jevem.
Washington 19. listopadu (ČTK/The Washington Post) - Připevnit společně visací zámek na některém z veřejných míst se v posledních desetiletích stalo symbolem věčné lásky po celém světě. Zamilované páry zpečeťují své vzájemné závazky zamčením zámku a klíč pak hodí do vody, napsal zpravodajský server The Washington Post. NYT: Kterak se v Bruselu zabydleli tropičtí ptáci
Brusel 17. listopadu (ČTK/The New York Times) - V rušné bruselské čtvrti Flagey si můžete být jisti dvěma věcmi: lidé budou stát frontu na hranolky v restauraci Frit Flagey a opodál budou sezobávat drobky holubi. Stát zřejmě bude dál vyplácet rybářům náhrady za škody způsobené kormorány
Praha 14. listopadu (ČTK) - Stát zřejmě bude i v příštích třech letech vyplácet rybářům náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni. Prodloužení kompenzací předpokládá poslanecká novela zákona, podle které mohou rybáři uplatnit nárok na odškodnění za letošní a uplynulé dva roky. The Guardian: Herbáře z 16. století pomáhají odborníkům mapovat proměny flóry
Řím 13. listopadu (ČTK/The Guardian) - Sbírka vylisovaných rostlin sesbíraných před 500 lety na svazích kolem italského města Boloňa není jen cenným artefaktem, ale i důležitým vodítkem pro současné botaniky, kteří zkoumají dramatické proměny jihoevropské flóry. NYT: Co se stane, když se vrcholový predátor střetne s ekosystémovým inženýrem
New York 12. listopadu (ČTK/NYT) - Bobři mají vliv. Tito hlodavci kácením stromů a přehrazováním toků mění svět kolem sebe, zvyšují hladinu vody a vytvářejí prostředí pro rozmanité rostliny, hmyz, ryby a další živočichy. Moravské zemské muzeum v Brně vystaví minerály a jejich makrofotografie
Brno 7. listopadu (ČTK) - Moravské zemské muzeum otevře v Dietrichsteinském paláci výstavu minerálů a jejich makrofotografií. Formy křemenných hmot si návštěvníci prohlédnou na fotografiích až třicetkrát zvětšené i pod mikroskopem. Vědci kvůli kontroverzím zvažují, zda nezměnit systém pojmenování druhů
Londýn/Praha 7. listopadu (ČTK) - Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Část vědecké obce chce upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Svatohubertská pouť myslivců uzavře na Svatém Hostýně letošní poutní sezonu
Chvalčov (Kroměřížsko) 13. října (ČTK) - Svatohubertská pouť myslivců uzavře v sobotu 21. října letošní poutní sezonu na Svatém Hostýně na Kroměřížsku. Myslivecká pouť se na významném mariánském poutním místě uskuteční popětadvacáté. WP: Vědci přišli s překvapivým vysvětlením homosexuálního chování mezi savci
Madrid 8. října (ČTK/The Washington Post) - Stejnopohlavní sexuální aktivity nejsou ve zvířecí říši ničím ojedinělým. Pozorovány byly u nejméně 1500 druhů od cvrčků přes racky po tučňáky, stále však nejsou objasněným jevem.
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.