Tisíce poškozených v kauze investičního fondu musí mít společného zmocněnce
Olomouc 26. října 2021 (ČTK) - Na maximálně šesti zmocněncích se musí shodnout víc než 4000 investorů z celé republiky, kteří byli poškození v kauze podvodného vylákání celkem 1,5 miliardy korun prostřednictvím investičního fondu. O ustanovení společného zmocněnce, který je bude zastupovat v trestním řízení při vymáhání náhrady škody, rozhodl okresní soud, řekl ČTK dozorující žalobce z Vrchního státního zastupitelství Olomouc Vít Koupil. Bude-li zmocněnců víc, určí šestici soud. Vložené investice poškozených investorů se staly lákadlem řady advokátních kanceláří, zjistila ČTK.
Policisté v případu obvinili jednatele společnosti, hrozí mu až desetileté vězení. Případ odkrývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Podvod spáchal prostřednictvím takzvaného neveřejného alternativního fondu. Jméno obviněného policie nesdělila, poškození investoři však ČTK řekli, že peníze svěřili fondu Growing Way miliardáře Ondřeje Janaty, šlo v průměru o statisícové částky. "Jde o člověka, který tyto investice dělal úspěšně i dříve v jiné společnosti, nebyl důvod tomu nevěřit. Zřejmě však došlo uvnitř k nestandardnímu kroku v toku peněz. Nebyla to první investice, kterou jsem kdy v životě udělal, bohužel jako jediná dopadla špatně," řekl ČTK investor z Opavy, který přišel zhruba o 300.000 korun.
Podle žalobce Koupila mohou poškození uplatňovat své nároky prostřednictvím společného zmocněnce; jeho jméno musí uvést do 30 dnů od doby, kdy jim bude policií usnesení soudu doručeno. Obeslat takto však musí všech 4000 poškozených. "V současné době probíhá rozesílání předmětného usnesení jednotlivým poškozeným. Poškození zároveň obdrží poučení o svých právech, dotazník týkající se toho, co o věci vědí a vysvětlení institutu společného zmocněnce," vysvětlil žalobce. "V případě, že poškození si zvolí více než šest zmocněnců, pak výběr učiní Okresní soud v Ostravě," dodal žalobce.
Peníze drobných investorů vyvolaly téměř okamžitě po zveřejnění kauzy zájem řady advokátních kanceláří, jejichž nabídky zahltily internet. "Je to opravdová džungle, pozoruji, jak se na to některé advokátní kanceláře snášejí a chtějí se přiživit. Když jsem si pročítal některé jejich nabídky a ceníky, vycházelo to tak, že jsou schopni mě o ty peníze připravit na jednotlivých úkonech," podotkl investor z Opavy. Podotkl, že osobně zatím zmocněnce nemá a vyčkává, podle něj vše ovlivní síla marketingu jednotlivých advokátních kanceláří v oslovování klientů. "V tom vidím velký problém. Posunulo se to někam, kde to nemělo být, neboť rozdíly v nabídkách advokátních kanceláří jsou naprosto brutální," dodal poškozený.
Společný zmocněnec má pomoci urychlit trestní řízení, využívá se v případech, kdy je počet poškozených mimořádně vysoký. "Případy, ve kterých je více než 4000 poškozených, jsou vždy náročné jak na dokazování, tak i na administrativní zvládnutí," dodal žalobce.
Fond podle policie fungoval na principu tzv. Ponziho schématu - známého jako letadlo, kdy jsou investorům připisovány fiktivní zisky, které jsou vypláceny nikoli z výnosů investic, ale z nově získaných vkladů. Většina prostředků u tohoto typu fondů pak slouží k neoprávněnému obohacení osob ovládajících fond a k výplatě vysokých provizí za získávání dalších klientů, popsal mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Janata v tisku popřel, že by šlo o Ponziho schéma. Policie ve spolupráci s Finančním analytickým úřadem zajistila majetek v hodnotě zhruba jedné miliardy korun.
Alena Horáková sd - sdílejte článek
Následuje: Zlatá sbírka z Krymu má být vrácená Ukrajině, rozhodl nizozemský odvolací soud
Amsterodam 26. října (ČTK) - Nizozemský odvolací soud dnes rozhodl, že kolekce zlatých předmětů z krymských muzeí, která byla v době obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem v roce 2014 na výstavě v Nizozemsku, se má vrátit Ukrajině. Odvolací soud tak potvrdil rozhodnutí prvoinstančního soudu z roku 2016, proti kterému se Rusko odvolalo. Informovala o tom agentura Reuters. Proti rozhodnutí, které ukrajinský prezident označil za "dlouho očekávané vítězství", se lze odvolat k nizozemskému nejvyššímu soudu. Soudkyně Pauline Hofmeijerová Ruttenová při čtení rozsudku uvedla, že národní zájmy Ukrajiny převyšují nároky krymských muzeí, protože předměty jsou "součástí kulturního dědictví ukrajinského státu". Soud vzal potaz legislativu přijatou na Ukrajině v roce 1995, která poskytuje ochranu artefaktům. "I když muzejní předměty nadále existují a zůstávají nepoškozené, zákon o muzeích má za cíl zabránit tomu, aby takové předměty opustily sféru vlivu ukrajinského státu. Existuje aktuální nebezpečí, že se tak stane,“ uvedl soud. Muzeum Allarda Piersona v nizozemské metropoli si na výstavu nazvanou Krym: Zlato a tajemství Černého moře půjčilo historické artefakty staré až několik tisíciletí ze čtyř muzeí na Krymu. Příslušné smlouvy podepsali Nizozemci s Ukrajinou. Po ruské invazi na Krym však tamní muzea kontroluje Rusko, které trvalo na vrácení artefaktů na anektovaný poloostrov, tedy de facto do ruských rukou. (pokračování...)
Amsterodam 26. října (ČTK) - Nizozemský odvolací soud dnes rozhodl, že kolekce zlatých předmětů z krymských muzeí, která byla v době obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem v roce 2014 na výstavě v Nizozemsku, se má vrátit Ukrajině. Odvolací soud tak potvrdil rozhodnutí prvoinstančního soudu z roku 2016, proti kterému se Rusko odvolalo. Informovala o tom agentura Reuters. Proti rozhodnutí, které ukrajinský prezident označil za "dlouho očekávané vítězství", se lze odvolat k nizozemskému nejvyššímu soudu. Soudkyně Pauline Hofmeijerová Ruttenová při čtení rozsudku uvedla, že národní zájmy Ukrajiny převyšují nároky krymských muzeí, protože předměty jsou "součástí kulturního dědictví ukrajinského státu". Soud vzal potaz legislativu přijatou na Ukrajině v roce 1995, která poskytuje ochranu artefaktům. "I když muzejní předměty nadále existují a zůstávají nepoškozené, zákon o muzeích má za cíl zabránit tomu, aby takové předměty opustily sféru vlivu ukrajinského státu. Existuje aktuální nebezpečí, že se tak stane,“ uvedl soud. Muzeum Allarda Piersona v nizozemské metropoli si na výstavu nazvanou Krym: Zlato a tajemství Černého moře půjčilo historické artefakty staré až několik tisíciletí ze čtyř muzeí na Krymu. Příslušné smlouvy podepsali Nizozemci s Ukrajinou. Po ruské invazi na Krym však tamní muzea kontroluje Rusko, které trvalo na vrácení artefaktů na anektovaný poloostrov, tedy de facto do ruských rukou. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Tisíce poškozených v kauze investičního fondu musí mít společného zmocněnce' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2021102109777|501413. Vydána 26.10.2021 14:34:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Tisíce poškozených v kauze investičního fondu musí mít společného zmocněnce' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2021102109777|501413. Vydána 26.10.2021 14:34:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.