Svržená barmská vůdkyně Su Ťij byla odsouzena za korupci k pěti rokům vězení
Neipyijto 27. dubna 2022 (ČTK) - Soud v Barmě, kde vládne vojenská junta, dnes shledal svrženou vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij vinnou z korupce a odsoudil ji k pětiletému vězení. Informovala o tom agentura AP. Jde o první rozsudek v protikorupčním procesu proti Su Ťij, která si už ale odpykává šestiletý trest za jiné kauzy. Podle mluvčího junty zůstává Su Ťij v domácím vězení. Nový rozsudek odsoudila Evropská unie i jednotlivé země včetně Česka.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, kterou armáda svrhla v loňském převratu, odmítá obvinění, že přijala úplatky v podobě 600.000 dolarů a 11,4 kilogramu zlata od svého někdejšího politického kolegy a šéfa vlády oblasti, která zahrnuje největší barmské město Rangún.
Soudní jednání se konalo v barmské metropoli Neipyijtu za zavřenými dveřmi a šestasedmdesátiletá politička se ho, stejně jako předchozích soudních stání, osobně zúčastnila. Podle zdroje agentury Reuters soudce dnes vynesl rozsudek krátce po začátku jednání, aniž rozhodnutí soudu jakkoli zdůvodnil. Su Ťij řekla, že se proti verdiktu odvolá.
Mluvčí šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella proces označila za politicky motivovaný, za "další etapu rozkladu právního státu a nové, do očí bijící porušení lidských práv v Barmě". "Znovu vyzýváme k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů a všech lidí svévolně zadržených po převratu," sdělila mluvčí.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský se k rozsudku vyjádřil kriticky na twitteru. "Vojenský režim musí propustit všechny politické vězně, vést konstruktivní dialog a vrátit se k demokratickému procesu v zemi. Česko stojí při lidu Myanmaru," napsal s použitím dalšího názvu pro Barmu.
Francie s "největší rozhodností rozsudek vynesený ve svévolném soudním procesu" kritizovala. "Toto rozhodnutí je nový pokus vojenské junty ohrozit v rozporu s vůlí vyjádřenou barmským národem legitimitu demokraticky zvolených představitelů. Jde o další projev pohrdání základními principy právního státu, jak to junta činí od převratu z 1. února 2021," sdělila mluvčí francouzské diplomacie.
Malajsijský ministr zahraničí Saifuddin Abdullah sdělil, že je rozsudkem znepokojen. Vyslovil se pro "dodržení základních principů lidských práv a spravedlnosti".
Stoupenci Su Ťij a nezávislí právní experti považují proces za vykonstruovaný a označují jej za pokus junty ospravedlnit převrat a zabránit demokraticky zvolené političce v návratu do veřejného života. Její Národní liga pro demokracii (NLD) vyhrála s převahou volby v listopadu 2020. V únoru 2021 pak těsně předtím, než mohla vláda zahájit druhý pětiletý mandát, následoval vojenský puč.
Vedení armády tehdy odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; to ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili. Krok vojáků vyvolal masové demonstrace, které armáda krvavě potlačila; podle dostupných informací bylo v zemi zabito více než 1800 lidí.
"Dny Su Ťij jako svobodné ženy jsou sečteny. Barmská junta a samozvané soudy se rozhodly uvěznit Su Ťij na dobu, který se vzhledem k jejímu pokročilému věku může rovnat doživotí," uvedl zástupce šéfa asijské pobočky mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW) Phil Robertson. "Zničit demokracii v Barmě znamená zbavit se Su Ťij a junta neponechává nic náhodě," dodal.
Su Ťij již byla odsouzena k šesti letům vězení v jiných případech a čelí dalším deseti obviněním z korupce. V případě odsouzení i v ostatních případech by podle agentury AP mohla dostat trest přesahující 100 let vězení.
sva lcm ngl ank - sdílejte článek
Následuje: BBC: Rusko v okupovaných částech Ukrajiny nahrazuje tamní média svou propagandou
Kyjev 27. dubna (ČTK/BBC) - Serhij Staruško a jeho kolegové jednoho dne začátkem března zrovna končili ranní redakční poradu, když před sídlo jejich regionální mediální společnosti přijela ruská vojenská vozidla. Během několika minut vojáci vtrhli do třípatrové budovy v nyní okupovaném ukrajinském přístavním městě Berďansk, napsala na svých internetových stránkách britská BBC. Rusové asi 50 zaměstnanců drželi pět hodin jako rukojmí. Stali se obětí boje o to, kdo kontroluje tok informací. Ruské jednotky v okupovaných oblastech vyhrožují novinářům a požadují po nich, aby šířili zprávy tak, jak je vidí Kreml. Ti kdo odmítnou, musejí činnost ukončit. Součástí strategie s cílem nahradit ukrajinská média prokremelskou informační mašinérií je obsazování vysílačů, vypínání ukrajinských zpravodajských pořadů v oblastech okupovaných Rusy a jejich nahrazování ruskými. Podle státní služby pro speciální komunikaci a informační ochranu Ukrajiny využívají Rusové osm stanic pro vysílání "propagandy a dezinformací" pro obyvatele jižní Ukrajiny. V Berďansku musel Serhij Staruško lhát před kamerou a oznámit, že vyhlašuje válku takzvaným "ukrajinským nacionalistům". Rusové mu vyhrožovali, že jeho prohlášení zveřejní na internetu, pokud odmítne spolupracovat. "Všude byli ozbrojení lidé, bylo jich několik desítek a myslím že takových pět nebo šest bylo z (ruské tajné služby) FSB. Řekli, že nyní je to Rusko a že jestli chceme žít, budeme muset spolupracovat," říká Serhij, kterému se z Berďansku podařilo dostat. "Spolupráce" pro něj a pro jeho kolegy znamenala prozradit kontakty na berďanské proukrajinské aktivisty a vojáky a vysílat proruskou propagandu. Nešlo o plané výhrůžky. "Odvedli mě do vedlejší místnosti. Začali mě koleny a dlaněmi bít do hlavy, hrudníku a nohou tak, abych neměl moc modřin," vzpomíná Staruško. "Pak mi jeden z nich vyhrožoval se zbraní v ruce: držel mi ji u hlavy a u genitálií. Ptali se mě, jestli chci zavolat manželce a rozloučit se s ní," říká. Následující den ruské televizní stanice vysílaly video, které podle nich zachycovalo moment ovládnutí stanice - ale ve skutečnosti v době, kdy Rusové přišli s kamerami, byla už budova prázdná. Ruský reportér tvrdil, že armáda musela stanici ovládnout, protože šířila "dezinformace o situaci ve městě". Šlo o poslední fungující ukrajinskou mediální společnost v Berďansku, vysílání celostátních médií bylo zablokováno. Před ruskou invazí obyvatelé tohoto regionu mohli sledovat desítky ukrajinských celostátních kanálů a několik místních. Pokud nemají příjem satelitního vysílání, mají nyní přístup k 24 programům ruské státní televize a televizím vysílajícím ze samozvaných povstaleckých republik na východě Ukrajiny. (pokračování...)
Kyjev 27. dubna (ČTK/BBC) - Serhij Staruško a jeho kolegové jednoho dne začátkem března zrovna končili ranní redakční poradu, když před sídlo jejich regionální mediální společnosti přijela ruská vojenská vozidla. Během několika minut vojáci vtrhli do třípatrové budovy v nyní okupovaném ukrajinském přístavním městě Berďansk, napsala na svých internetových stránkách britská BBC. Rusové asi 50 zaměstnanců drželi pět hodin jako rukojmí. Stali se obětí boje o to, kdo kontroluje tok informací. Ruské jednotky v okupovaných oblastech vyhrožují novinářům a požadují po nich, aby šířili zprávy tak, jak je vidí Kreml. Ti kdo odmítnou, musejí činnost ukončit. Součástí strategie s cílem nahradit ukrajinská média prokremelskou informační mašinérií je obsazování vysílačů, vypínání ukrajinských zpravodajských pořadů v oblastech okupovaných Rusy a jejich nahrazování ruskými. Podle státní služby pro speciální komunikaci a informační ochranu Ukrajiny využívají Rusové osm stanic pro vysílání "propagandy a dezinformací" pro obyvatele jižní Ukrajiny. V Berďansku musel Serhij Staruško lhát před kamerou a oznámit, že vyhlašuje válku takzvaným "ukrajinským nacionalistům". Rusové mu vyhrožovali, že jeho prohlášení zveřejní na internetu, pokud odmítne spolupracovat. "Všude byli ozbrojení lidé, bylo jich několik desítek a myslím že takových pět nebo šest bylo z (ruské tajné služby) FSB. Řekli, že nyní je to Rusko a že jestli chceme žít, budeme muset spolupracovat," říká Serhij, kterému se z Berďansku podařilo dostat. "Spolupráce" pro něj a pro jeho kolegy znamenala prozradit kontakty na berďanské proukrajinské aktivisty a vojáky a vysílat proruskou propagandu. Nešlo o plané výhrůžky. "Odvedli mě do vedlejší místnosti. Začali mě koleny a dlaněmi bít do hlavy, hrudníku a nohou tak, abych neměl moc modřin," vzpomíná Staruško. "Pak mi jeden z nich vyhrožoval se zbraní v ruce: držel mi ji u hlavy a u genitálií. Ptali se mě, jestli chci zavolat manželce a rozloučit se s ní," říká. Následující den ruské televizní stanice vysílaly video, které podle nich zachycovalo moment ovládnutí stanice - ale ve skutečnosti v době, kdy Rusové přišli s kamerami, byla už budova prázdná. Ruský reportér tvrdil, že armáda musela stanici ovládnout, protože šířila "dezinformace o situaci ve městě". Šlo o poslední fungující ukrajinskou mediální společnost v Berďansku, vysílání celostátních médií bylo zablokováno. Před ruskou invazí obyvatelé tohoto regionu mohli sledovat desítky ukrajinských celostátních kanálů a několik místních. Pokud nemají příjem satelitního vysílání, mají nyní přístup k 24 programům ruské státní televize a televizím vysílajícím ze samozvaných povstaleckých republik na východě Ukrajiny. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Svržená barmská vůdkyně Su Ťij byla odsouzena za korupci k pěti rokům vězení' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2022042709210|502713. Vydána 27.04.2022 20:40:22. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Svržená barmská vůdkyně Su Ťij byla odsouzena za korupci k pěti rokům vězení' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2022042709210|502713. Vydána 27.04.2022 20:40:22. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.