opozice

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "opozice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo opozice je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Srbsko špehuje mobily novinářů a aktivistů, tvrdí Amnesty International

Bělehrad 16. prosince (ČTK) - Srbské úřady skrytě nainstalovaly špionský program (spyware) do mobilních telefonů desítek novinářů a aktivistů, uvedla nevládní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Ve zprávě, která byla dnes zveřejněna, se odkazuje na digitální forenzní důkazy a svědectví aktivistů. Ti uvedli, že jejich mobily byly napadeny v posledních měsících, napsala agentura Reuters. Ve dvou případech posloužil k odemknutí telefonů počítačový program izraelské společnosti Cellebrite DI Ltd. Srbský spyware, který Amnesty nazvala "NoviSpy", poté utajeně zkopíroval obsah displeje mobilních telefonů, zkopíroval kontakty a nahrál je na server kontrolovaný vládou, uvádí zpráva. "V mnoha případech aktivisté a novináři nahlásili známky podezřelé aktivity na svých mobilních telefonech přímo po rozhovorech se srbskou policií a bezpečnostními orgány," uvedla Amnesty International. Programy firmy Cellebrite rozsáhle používají orgány mnoha zemí, včetně amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) k odemykání smartphonů a hledání důkazů. Marketingový ředitel Cellebrite David Gee uvedl, že obvinění Amnesty vyšetřuje. "Pokud by tato obvinění byla přesná, mohlo by to být potenciálně v rozporu s naší licenční smlouvou s koncovým uživatelem," řekl Gee agentuře Reuters. Pokud by tomu tak bylo, Cellebrite by mohl pozastavit používání své technologie srbskými úřady. Umístění špionského programu do zařízení "naprosto není to, čemu se věnujeme", ujistil Gee. Dodal, že Cellebrite začal kontaktovat srbské představitele, ale odmítl poskytnout další podrobnosti. Jeden z aktivistů uvedených ve zprávě uvedl, že si všiml, že kontakty z jeho mobilu byly exportovány bezprostředně po schůzce s představiteli zpravodajské služby BIA. Aktivista řekl Reuters, že ukázal svůj telefon expertům, kteří zjistili, že spyware NoviSpy exportoval jeho kontakty a odeslal soukromé fotografie na server kontrolovaný BIA. Srbsko podle Amnesty získalo od společnosti Cellebrite program k prolamování mobilních telefonů jako součást širšího balíčku pomoci, který má zemi pomoci splnit požadavky na integraci do Evropské unie. Tento balíček, který zaplatila norská vláda a který spravoval Úřad OSN pro projektové služby (UNOPS), byl poskytnut srbskému ministerstvu vnitra v letech 2017 až 2021 s cílem pomoci Srbsku v boji proti organizovanému zločinu, uvádí zpráva. Norská vláda dočasně zastavila dodávky zařízení Cellebrite do Srbska v roce 2018, uvedla Amnesty. Norské velvyslanectví v Bělehradě také vyjádřilo obavy ohledně programu, dodala zpráva, ale UNOPS nakonec dodal zařízení v červnu 2019. "Tvrzení uvedená ve zprávě jsou alarmující. Pokud jsou správná, tak je to nepřijatelné," řekla Reuters náměstkyně norského ministra zahraničí Maria Varteressianová. "Koncem tohoto měsíce se setkáme se srbskými úřady a také s UNOPS, abychom získali další informace o této záležitosti," uvedla diplomatka. "Očekáváme, že UNOPS obvinění prošetří," dodala. Srbská policie podle agentury AP odmítla zprávu Amnesty International jako "naprosto nesprávnou", ale dodala, že podobné nástroje používají policejní složky po celém světě. Zpravodajská služba BIA na svém webu ujistila, že "pracuje výhradně v souladu se zákony" země, a proto ani není schopna komentovat "nesmyslná obvinění". Zpráva Amnesty přišla v době, kdy prezident Aleksandar Vučić čelí sílícím protestům proti své čím dál autokratičtější vládě, poznamenala AP. Mnozí Srbové přičítají nedávné zřícení betonového přístřešku u nádraží ve městě Novi Sad s 15 oběťmi na životech bující korupci, nepotismu a nedbalosti při rekonstrukci budovy, která byla součástí projektu s čínskými státními společnostmi. Vučić obvinil západní zpravodajské služby, nevládní organizace a zahraniční média, že proti němu vedou "hybridní válku" a že demonstranty platí. Srbsko oficiálně usiluje o členství v Evropské unii, ale udržuje vztahy s Ruskem a Čínou, včetně spolupráce zpravodajských služeb proti "barevným revolucím", tedy pouličním protestům proti represivním režimům, dodala AP. msk mka

Šéf německé opozice Merz v Kyjevě navrhl evropskou koordinaci pomoci

Kyjev 9. prosince (ČTK) - Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes v Kyjevě s ohledem na mocenskou výměnu v USA navrhnul vznikl evropské kontaktní skupiny pro koordinaci pomoci napadené Ukrajině. Na společné tiskové konferenci pak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že chce v nadcházejících dnech hovořit s americkým prezidentem Joe Bidenem o pozvánce do NATO. "Plánuji v příštích dnech zavolat prezidentovi Bidenovi, abych s ním probral otázku pozvání do NATO," řekl Zelenskyj. "On je současným prezidentem a mnoho věcí se řídí jeho názorem. Jednání s (Donaldem) Trumpem dříve, než převezme úřad, nedává příliš smysl," uvedl. Trump složí prezidentský slib 20. ledna, do té doby je šéfem Bílého domu Biden. Zelenskyj v posledních dnech několikrát zopakoval, že by Ukrajina měla dostat rychlou pozvánku do NATO, považuje to za nutné pro přežití své země. Tento měsíc řekl, že pozvánka by se musela týkat celého ukrajinského území, ale přistoupil by na to, že by se po dobu trvání války alianční bezpečnostní záruky nevztahovaly na Ruskem okupovaná území. Změna v Bílém domě je podle Merze důvodem, aby Evropa přemýšlela o další koordinaci pomoci Ukrajině. "Musíme udělat vše, abychom bez podmínek umožnili Ukrajině právo na sebeobranu," řekl. Navrhnul proto vznik evropské kontaktní skupiny pro obranu Ukrajina. Už nyní existuje kontaktní skupina, kterou vedou Spojené státy a jejíž součástí je i Česko. Merz, jak poznamenala agentura Reuters, je ve srovnání se sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem zastáncem ostřejšího postupu proti Moskvě. Merz se příznivě kloní i k dodávkám střel s plochou dráhou letu Taurus, které Scholz Kyjevu poskytnout opakovaně odmítl. "Chceme, aby tato strašná válka skončila co nejdříve a aby se do Evropy vrátil mír," řekl šéf německé opozice Merz po příjezdu do ukrajinské metropole. Poznamenal, že svou cestou chce ujistit ukrajinské vedení, že konzervativní unie Kyjev podporuje. "Jen pokud bude Ukrajina silná, tak teprve bude (ruský prezident Vladimir) Putin připraven vyjednávat," řekl Merz. "Když naše podpora zeslábne, bude válka trvat déle. Pokud bude podpora stálá, tak válka skončí rychleji," uvedl. Válka na Ukrajině, která trvá třetím rokem, se zřejmě stane jedním z hlavních témat před nadcházejícími předčasnými spolkovými volbami. Scholz, který se opět uchází o kancléřský úřad, navštívil Kyjev před týdnem. Setkal se zde s prezidentem Zelenským a zemi slíbil ještě tento měsíc poskytnout vojenskou techniku za 650 milionů eur (16,4 miliardy Kč). Německo se na počátku ruské invaze v únoru 2022 stavělo ke zbrojní pomoci napadené zemi velmi váhavě, protože se obávalo vyhrocení konfliktu. Odvolávalo se rovněž na historickou zátěž, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, takže Berlín nyní nechtěl, aby německé zbraně znovu sloužily k zabíjení ruských vojáků. Postupně se ale země stala jedním z největších zbrojních podporovatelů Ukrajiny. Od počátečních dodávek přileb a neprůstřelných vest Německo postupně přešlo k poskytování moderních tanků Leopard 2, pokročilých systémů protivzdušné obrany Iris-T, Skynex či Patriot nebo ke stovkám tisíc kusů dělostřelecké munice. Scholz se nicméně nadále zdráhá předat Ukrajině střely Taurus, které mají dosah až 500 kilometrů. Ukrajina má o tyto zbraně velký zájem, chce je používat k likvidaci i vzdálených ruských objektů. Podle kancléře by ale dodání taurusů znamenalo přímé zapojení Německa do války, neboť němečtí vojáci by museli pomáhat s kontrolou cílů. Merz má ale na taurusy jiný názor. V říjnu řekl, že pokud Rusko nepřestane do 24 hodin s údery proti civilnímu obyvatelstvu, souhlasil by se zrušením omezení dostřelu dodaných zbraní. "Pokud to nepostačí, dodá Německo střely Taurus, aby zničily logistické trasy ruské armády," dodal tehdy. Dnes k taurusům Merz řekl, že Zelenskyj jeho postoj zná. "Na tom se nic nezměnilo," uvedl. Prezident k tomu uvedl, že od Německa a od Merze očekává Ukrajina rozhodnější postup, než jaký má Berlín nyní. V Kyjevě je dnes také estonský premiér Kristen Michal, který má rovněž v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem. zpt mka

Jihokorejský prezident vyhlásil stanné právo, opozici viní ze sympatií ke KLDR
Soul 3. prosince (ČTK) - Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes v zemi vyhlásil stanné právo. Opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Srbský režisér Kusturica tvrdí, že je ochoten zemřít v boji proti těžbě lithia
Bělehrad 24. října (ČTK) - Uznávaný srbský režisér Emir Kusturica řekl, že je připraven položit život v boji proti plánované těžbě lithia v Srbsku. Ve středu zveřejněném rozhovoru s deníkem Danas nicméně popřel, že by se chtěl postavit do čela odporu proti plánu, který prosazuje prezident Aleksandar Vučić i Evropská unie. Smír se slovenským ministerstvem navrhl Babiš, řekl slovenský ministr vnitra
Bratislava/Komárno 22. října (zpravodaj ČTK) - Uzavření smíru mezi slovenským ministerstvem vnitra a českým expremiérem Andrejem Babišem ohledně jeho evidence v archivních dokumentech někdejší československé tajné policie StB jako agenta navrhl sám Babiš. Rzeczpospolita: Co dělá Pratasevič? Chválí Lukašenka
Varšava/Minsk 17. října (ČTK/Rzeczpospolita) - Bělorusko v květnu 2021 přinutilo k přistání v Minsku letadlo společnosti Ryanair, aby mohlo uvěznit opozičního novináře. Od té doby se jeden z nejznámějších odpůrců režimu Alexandra Lukašenka změnil k nepoznání, píše polský list Rzeczpospolita o osudu Ramana Prataseviče. Rok před řádnými volbami jsou německé vládní strany v hluboké krizi
Berlín 27. září (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Rok před termínem řádných voleb do Spolkového sněmu jsou německé vládní strany v hluboké krizi. Ze sociální demokracie se ozývají hlasy, podle kterých by měl na kancléře v příštích volbách kandidovat někdo jiný než Olaf Scholz. Papež vyzval k propuštění Su Ťij, nabídl jí azyl ve Vatikánu, píší média
Vatikán 24. září (ČTK) - Papež František vyzval k propuštění barmské opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij vězněné vojenskou juntou. Nositelce Nobelovy ceny za mír nabídl poskytnout azyl ve Vatikánu. Papež to uvedl v rozhovoru poskytnutém během nedávné cesty do Asie, napsal dnes italský deník Corriere della Sera. Velvyslanec USA v Maďarsku zapochyboval, zda je v zemi ještě demokracie
Budapešť 18. září (ČTK) - Maďarsko dospělo do bodu, kdy se stále více lidí ptá, zda je tato země ještě demokracií, upozornil dnes na konferenci v maďarské metropoli americký velvyslanec David Pressman. Venezuelský ministr označil zadrženého Čecha za žoldáka a velmi důležitou osobu
Caracas/Paříž 16. září (ČTK) - Venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello o víkendu v televizi teleSUR označil Čecha zadrženého ve Venezuele za "velmi důležitou osobu". Řekl o něm, že pracoval jako žoldák v Evropě a byl součástí skupiny zvané Z, ve které byli i francouzští žoldáci. Srbská opozice chce uzákonit zákaz těžby lithia v zemi
Bělehrad 10. září (ČTK) - Část srbské opozice dnes předložila návrh zákona, který by zakázal těžbu lithia v zemi. Učinila tak poté, co vláda v Bělehradě letos v létě oživila plán nadnárodního těžařského koncernu Rio Tinto otevřít na západě Srbska největší lithiový důl v Evropě. Opoziční lídr: Netanjahu dostal několik měsíců před 7. říjnem vážná varování
Tel Aviv 29. srpna (ČTK) - Několik měsíců před loňským říjnovým teroristickým útokem palestinského Hamásu na Izrael dostal izraelský premiér Benjamin Netanjahu i jeho ministři sérii "vážných a bezprecedentních varování" od tajných a bezpečnostních služeb. Slovenská opozice žádá schůzi o odvolání dvou ministrů, záměr ale asi neprosadí
Bratislava 16. srpna (zpravodaj ČTK) - Opoziční strany na Slovensku po zorganizování protivládního protestu volají po mimořádné schůzi sněmovny k odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové a ministra spravedlnosti Borise Suska. Maduro vyzval venezuelské úřady k tvrdému postupu proti opozici
Caracas 13. srpna (ČTK) - Venezuelský prezident Nicolás Maduro vyzval úřady k použití tvrdé ruky proti demonstracím opozice, které autoritářský prezident líčí jako nepokoje. Píše to dnes agentura AFP. Polský premiér obvinil předchozí vládu, že zpronevěřila až 100 mld. zlotých
Varšava 9. srpna (ČTK) - Polský premiér Donald Tusk dnes obvinil minulou vládu národněkonzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), že zpronevěřila až 100 miliard zlotých (přes 584 miliard korun). Obviněno bylo v této souvislosti 62 lidí, informovala dnes polská média. Lídři opozice ve Venezuele čelí vyšetřování, vyzvali armádu k ukončení represí
Caracas 6. srpna (ČTK) - Venezuelská prokuratura zahájila vyšetřování opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze a šéfky hlavní opoziční aliance Maríe Coriny Machadové, které viní z uzurpování úřední moci, šíření falešné zprávy a podněcování k povstání. El País: Jedním z povolebních scénářů ve Venezuele je jednání opozice s vládou
Caracas 4. srpna (ČTK) - Po prezidentských volbách ve Venezuele, které se konaly před týdnem, přibývá zemí vyzývajících tamní autoritářský režim, aby zveřejnil podrobné výsledky voleb. Ty podle ústřední volební komise vyhrál prezident Nicolás Maduro, opozice ale zveřejnila data, která získala z 81 procent volebních místností a která dokládají jasné vítězství opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze. BBC: Kreml zintenzivňuje útoky na své kritiky v zahraničí
Londýn 4. srpna (ČTK/BBC) - Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Tisíce lidí přišly v Caracasu podpořit opozici v boji za uznání výsledků voleb
Caracas 3. srpna (ČTK) - Tisíce lidí dnes dorazily na demonstraci ve venezuelské metropoli Caracasu, kterou svolala šéfka hlavní opoziční aliance María Corina Machadová. Opozice i některé země regionu viní autoritářskou vládu prezidenta Nicoláse Madura, že opět zmanipulovala výsledky hlasování, když po volbách hlavy státu z minulé neděle volební komise vyhlásila vítězem opět Madura, aniž zveřejnila kompletní výsledky. Reuters: Běloruští aktivisté se ptají, proč byli z výměny vynecháni Bělorusové
Minsk 3. srpna (ČTK) - Příznivci vězněných běloruských opozičních představitelů nebo ochránců lidských práv jsou zklamaní, že do největší výměny vězňů mezi západními zeměmi, Moskvou a Minskem nebyli zahrnuti žádní Bělorusové.

V Rusku byly odsoudily dvě umělkyně k šesti rokům vězení kvůli kontroverzní hře

Moskva 8. července (ČTK) - Ruský vojenský soud dnes odsoudil ruskou režisérku Jevgeniji Berkovičovou a dramatičku Svetlanu Petrijčukovou za jejich divadelní hru, dříve oceněnou prestižní cenou, k šesti letům vězení. Obě ženy byly obviněny a posléze odsouzeny za schvalování terorismu kvůli hře Finist, jasný sokol, pojednávající o ženách, které se rozhodnou provdat za islámské bojovníky a vydat se za nimi do Sýrie. Agentura AP označila rozsudek za nejnovější zásah v neutuchajícím tažení proti disentu, které se v Rusku vystupňovalo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety. Obě ženy byly zadrženy loni v květnu a více než rok byly uvězněny ve vyšetřovací vazbě. Soudce Jurij Massin podle agentury Interfax rozhodl, že trest si odsouzené mají odpykat v trestanecké kolonii s běžným režimem, představující druhý stupeň na čtyřstupňové škále přísnosti vězeňského režimu. Obhajoba ohlásila, že se proti verdiktu odvolá, protože obě ženy "jsou naprosto nevinné", jak řekla advokátka Berkovičové Xenija Korpinská. "Rozhodnutí soudu napadneme, přestože naděje (na úspěch) je málo," uvedla podle BBC. Berkovičová je uznávanou nezávislou divadelní režisérkou, Petrijčuková oceňovanou autorkou divadelních her. Obě opakovaně obvinění ze schvalování terorismu odmítly. Berkovičová během soudu uvedla, že hru inscenovala, aby zabránila terorismu. Petrijčuková vysvětlovala, že hru napsala, aby zabránila událostem, které ve hře popisuje. Obhajoba argumentovala, že hru podpořilo ruské ministerstvo kultury a že předloni vyhrála cenu Zlatá maska, což je v Rusku nejprestižnější divadelní cena. V roce 2019 byla hra uvedena v ženské věznici na Sibiři a státní vězeňská služba ji ocenila na svých internetových stránkách. Na hru však přišlo na policii udání. Jméno udavače není veřejnosti známo, ale před soudem vystoupil jako utajený svědek s pozměněným hlasem a psedonymem Nikita. Tvrdil, že jej pobouřilo, že hra ukazuje "teroristky jako oběti a jako viníka ruský stát a ruskou společnost", protože ty přiměly ženy ke vstupu mezi islamisty. Ze hry podle něj vyznívá poselství, že ženám se v Rusku žije špatně, protože žijí bez lásky a jsou ponižovány, a proto vyslechnou vábení teroristů. Na otázku, proč proti hře nevystoupil hned po jejím čtení, kterého se zúčastnil, ale místo toho se obrátil na policii, Nikita odvětil, že by se mu v divadle vysmáli, zesměšnili by ho a udělali z něj hlupáka. Obvinění umělkyň vyvolalo v Rusku pobouření. Otevřený dopis na jejich podporu, který zveřejnil nezávislý list Novaja Gazeta, podepsalo více než 16.000 lidí. Hra, jak list tvrdil, obsahuje jasné odsouzení terorismu. Desítky ruských herců, režisérů a novinářů také podepsaly místopřísežné prohlášení vyzývající soud k propuštění obou žen z vyšetřovací vazby. Bezprostředně po vpádu ruských vojsk do sousední země rozpoutal Kreml rozsáhlou represivní kampaň, která nemá obdoby od sovětských dob. Úřady dělají z jakékoli kritiky války zločin a své pronásledování zaměřily nejen na známé opoziční politiky, postižené nakonec drakonickými tresty, ale na každého, kdo proti válce veřejně nebo i jinak vystoupil, připomněla AP. Tlak vzrostl i na kritické umělce v Rusku. Herci a režiséři byli vyhozeni ze státních divadel a hudebníci byli zařazeni "na černou listinu", vylučující je z koncertování po zemi. Někteří byli označeni hanlivou nálepkou "zahraniční agent", což přináší zpřísněný úřední dohled a silně negativní konotace. Mnozí umělci raději vycestovali z Ruska. Berkovičová, která se stará o dvě osvojené dcery, odmítla opustit Rusko a pokračovala v práci v Moskvě. Krátce po rozpoutání války proti Ukrajině zorganizovala protiválečnou demonstraci a byla uvězněna na 11 dní, dodala AP. msk zdp

Varšava jako první polské město zakazuje kříže v úřadech, opozice se bouří
Varšava 16. května (ČTK) - Varšava jako první město v převážně katolickém Polsku zakazuje kříže v městských úřadech a úředníkům vystavovat náboženské symboly na kancelářských stolech. Nařízení v této věci, určené jako interní pokyn pro úředníky, podepsal primátor Rafal Trzaskowski, informoval deník Gazeta Wyborcza. V Turecku zatkli dalších více než pět set lidí kvůli vazbám na Gülenovo hnutí
Ankara 15. května (ČTK) - Turecká policie zatkla dalších 544 lidí kvůli podezření z vazeb na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož turecká vláda už několik let viní ze snah ji svrhnout. Gülen žijící ve Spojených státech to odmítá. Orbán podle předsedy strany Jobbik proměnil Maďarsko v diktaturu jedné strany
Budapešť 26. dubna (zvláštní zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Premiér Viktor Orbán proměnil za posledních 14 let u moci Maďarsko v diktaturu jedné strany. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi, který se chystá v červnových volbách do Evropského parlamentu obhájit svůj mandát europoslance. Ruská pravoslavná církev suspendovala kněze, jenž sloužil mši u hrobu Navalného
Moskva 24. dubna (ČTK) - Ruská pravoslavná církev suspendovala na tři roky kněze Dimitrije Safronova, jenž se účastnil pohřbu opozičního předáka Alexeje Navalného a po 40 dnech od smrti kritika Kremlu vedl u jeho hrobu zádušní mši. Kyjev chybuje tím, že ignoruje protiválečné Rusy, řekla Navalná časopisu Time
Vilnius 18. dubna (ČTK) - V Rusku žijí protiváleční Rusové, někteří dávají odpor najevo, ale lze těžko čekat, že všichni vyjdou protestovat. Ne všichni jsou hrdinové. V rozhovoru s magazínem Time to řekla Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném. Netanjahuova vláda připravila Izrael o odstrašovací sílu, řekl opoziční lídr
Tel Aviv 15. dubna (ČTK) - Izraelský opoziční lídr Jair Lapid dnes opět kritizoval premiéra Benjamina Nentjahua, jeho vládu označil za existenční hrozbu pro Izrael, informoval server The Times of Israel (ToI). Barmská junta utrpěla další porážku, ztratila významné město u hranic s Thajskem
Rangún 6. dubna (ČTK) - Vojenská junta, která se chopila moci v Barmě před třemi roky, utrpěla další porážku, tentokrát na hranici s Thajskem. Vojáci tam několik týdnů čelili útokům povstalců z řad karenské menšiny, kteří se spojili s další opozicí. Cichanouská dnes odhalila v Praze pamětní desku knihtiskaře Františka Skoriny
Praha 24. března (ČTK) - Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská dnes odpoledne odhalila v Praze pamětní desku lékaře a knihtiskaře Františka Skoriny, který v 16. století vytiskl první knihu ve staroběloruském jazyce. The New York Times: Čínští emigranti touží s pomocí knih po lepší Číně
Tokio/Tchaj-pej 10. března (ČTK/The New York Times) - V deštivém sobotním odpoledni se přibližně padesátka Číňanů tísní v centru Tokia v šedivém kancelářském prostoru, který slouží jako tajné knihkupectví. Navalnyj byl za přítomnosti rodiny, svých příznivců i policie pochován v Moskvě
Moskva 1. března (ČTK) - Významný kritik Kremlu a ruský opozičník Alexej Navalnyj, který v únoru ve věku 47 let podle ruských úřadů náhle zemřel ve vězení za polárním kruhem, byl dnes za přítomnosti své rodiny, tisíců příznivců, ale i početných policejních oddílů pochován na Borisovském hřbitově na jihovýchodním okraji Moskvy. Navalná žádá, aby úřady vydaly mužovo tělo, obvinila Putina z mučení mrtvého
Moskva 24. února (ČTK) - Julija Navalná, vdova po ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném, který za neobjasněných okolností zahynul ve vězení, dnes vyzvala ruské úřady, aby vydaly tělo jejího manžela k pohřbu. Některé evropské země si předvolaly ruské velvyslance kvůli smrti Navalného
Berlín/Paříž/Stockholm/Madrid/Haag/Praha 19. února (ČTK) - Ministerstva zahraničí Německa, Francie, Švédska, Španělska a Nizozemska si kvůli smrti předáka ruské opozice Alexeje Navalného předvolala ruské velvyslance v Berlíně, Paříži, Stockholmu, Madridu a Haagu. Tisíce lidí v Rusku žádají, aby úřady vydaly tělo Navalného rodině
Moskva 18. února (ČTK) - Více než 12.000 lidí se obrátilo na ruský vyšetřovací výbor s žádostí o okamžité vydání těla zemřelého kritika Kremlu Alexeje Navalného jeho příbuzným. Informoval o tom server Meduza s odvoláním na projekt OVD-Info, který monitoruje zásahy proti odpůrcům režimu. Evropští politici kritizují Kreml za smrt Navalného, někteří hovoří o vraždě
Paříž/Berlín/Riga 16. února (ČTK) - Ostře kritické reakce na adresu režimu ruského prezidenta Vladimira Putina přicházejí ze světa po zprávě o úmrtí vězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného. Podle německého kancléře Olafa Scholze jde o strašný důkaz toho, jak se Rusko v posledních letech změnilo. Reuters: Tři roky po puči čelí barmský vůdce Min Aun Hlain velkému tlaku
Rangún 6. února (ČTK/Reuters) - Na shromáždění v jednom z barmských měst s vojenskou posádkou vyzýval v polovině ledna radikální mnich Pauk Ko To, který je přívržencem armády, k rezignaci nynějšího vůdce barmské vojenské junty Min Aun Hlaina. Čínský soud odsoudil australského spisovatele podmínečně k trestu smrti
Peking/Canberra 5. února (ČTK) - Soud v Pekingu dnes čínsko-australského spisovatele Janga Cheng-ťüna odsoudil podmínečně k trestu smrti za špionáž. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na přítele rodiny Janga, který je už v Číně zadržován pět let. Stovky lidí se účastnily demonstrace v baškirské Ufě, policie zatýkala
Ufa (Rusko) 19. ledna (ČTK) - Stovky přívrženců uvězněného ochránce přírody ruského autonomního Baškirska se dnes sešly na nepovolené demonstraci v Ufě. Policie zadržela nejméně deset lidí, napsala agentura Reuters s odvoláním na ruské novináře z místa. Navalnyj se sarkasmem vylíčil poměry ve věznici za polárním kruhem
Moskva 9. ledna (ČTK) - Nejprominentnější z uvězněných ruských opozičních politiků Alexej Navalnyj na sociální síti Telegram ironicky vychvaloval mrazivé podmínky ve věznici za polárním kruhem, kam jej vězeňská stráž přepravila krátce před Vánocemi. Venezuelský režim obvinil 14 lidí z vlastizrady kvůli územnímu sporu s Guyanou
Caracas 8. prosince (ČTK) - Venezuelská generální prokuratura tento týden obvinila 14 lidí z vlastizrady a zločinného spiknutí kvůli jejich údajným vazbám na americkou společnost ExxonMobil, která těží ropu v Guyaně.

Bělorusové, kteří uprchli před represemi, čelí problému v podobě propadlých pasů

Berlín 1. listopadu (ČTK) - Statisíce Bělorusů utekly na Západ po posledních sporných prezidentských volbách, ve kterých podle oficiálních výsledků opět zvítězil autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko, ale opozice je zpochybnila jako zfalšované. Mnoho uprchlých Bělorusů nyní naráží na problém v podobě neplatných dokladů, jelikož Minsk v září zakázal velvyslanectvím obnovovat cestovní pasy občanům země, napsala dnes agentura AP. "Mám před sebou strašnou volbu: buď se stanu nelegálním imigrantem v Německu, nebo se vrátím do Běloruska, kde mě pravděpodobně zatknou," řekl Andrej, který si z bezpečnostních důvodů nepřál zveřejnit své příjmení. Úřady v Minsku "dokázaly proměnit život Bělorusů v peklo i tady", dodal devětadvacetiletý programátor, který poslední dva roky žije v Německu a vypršela mu platnost běloruského pasu i povolení k pobytu v hostitelské zemi. Německo řeší podobné případy přistěhovalců individuálně, píše AP. Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že pokud cizinci vypršela platnost pasu, mohou úřady prověřit, zda je "rozumné", aby si dotyčný vyřídil nový pas ve své domovské zemi, nebo zda mu Německo může vydat náhradní doklady. Aby člověk mohl získat náhradní doklady, musí mít status rezidenta. Andrej přišel o práci a bez povolení k pobytu nemůže získat novou, píše AP. Aby mohl požádat o status uprchlíka, potřebuje podle svých právníků doklady z Běloruska, které by prokázaly, že byl v zemi pronásledován. On sám popisuje, že ho během protestů v roce 2020 zatkli a zbili. "Je to pomsta úřadů všem Bělorusům, kteří bojovali za demokracii a postavili se proti Lukašenkově politice," uvedl s tím, že jeho bratr byl odsouzen k sedmi letům vězení. Litva a Polsko, které hostí největší počet Bělorusů, se pokoušejí o dočasné řešení vydáváním ročních "cizineckých pasů", které ověřují totožnost jejich majitelů a dávají jim právo cestovat. Podle opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, která sama žije v litevském exilu a jejíž manžel je ve vězení v Bělorusku, by se Bělorusové za těchto okolností neměli vracet domů. "Žádný dokument na světě nemá cenu lidské svobody," uvedla Cichanouská a upozornila, že opozice vyvinula "pas Nového Běloruska", který může sloužit jako potvrzení o občanství a Bělorusové v zahraničí by ho mohli používat jako cestovní doklad. "Bereme si ponaučení z pobaltských zemí, které vydávaly pasy v exilu během sovětské okupace," řekla opoziční vůdkyně v Evropském parlamentu. "Velmi brzy se obrátíme na vlády v Evropské unii s žádostí o uznání našich nových pasů," poznamenala. Podle Valera Kavaleuského, který je v západních médiích někdy psaný Valery Kavaleuski a jenž má v Cichanouské exilové prozatímní vládě na starosti zahraniční záležitosti, potřebuje urgentně nový pas nejméně 62.000 Bělorusů. Lukašenko se k dekretu o zákazu obnovování pasů na ambasádách veřejně nevyjádřil. Zástupce šéfa parlamentní komise pro mezinárodní záležitosti Aleh Hajdukevič řekl, že "jen extremisté se bojí vrátit do Běloruska". "Ti, kteří utekli, už dávno pracují pro jiné země - pro Polsko, Litvu, Spojené státy, tak ať si opatří pasy těchto zemí a zůstanou tam," prohlásil v běloruské státní televizi Hajdukevič. Organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW) krok Minsku označila za "drakonický" a za odvetu vůči kritikům režimu v exilu. Pokud se budou muset vrátit do Běloruska, aby si vyřídili své dokumenty, bude jim tam hrozit podle organizace politické motivované stíhání. Nezávislí odborníci jmenovaní Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzvali Minsk, aby nařízení zrušil a poskytoval konzulární služby podle Vídeňské úmluvy o konzulárních vztazích. Apelovali rovněž na ostatní země, aby nedeportovaly Bělorusy, pokud jim propadnou pasy. Někteří analytici se domnívají, že Lukašenko chce neutralizovat významnou část opozice před parlamentními volbami v roce 2024 a těmi prezidentskými o rok později. "Úřady dávají jasně najevo, že nechtějí opoziční občany v jakékoli podobě, a dělají vše pro to, aby jim zabránily v účasti ve volbách," míní nezávislý běloruský analytik Valer Karbalevič. Lukašenko se podle něj chce vyhnout protestům, jaké se odehrály po prezidentských volbách v roce 2020 a při nichž bezpečnostní složky zadržely přes 35.000 lidí, přičemž mnozí z nich tvrdí, že byli mučeni. Podle lidskoprávní organizace Vjasna běloruský režim vězní z politických důvodů více než 1500 lidí. ipl mka

Ruský disidentský kněz zbavený patriarchou svěcení emigruje do Česka
Moskva 16. října (ČTK) - Disidentský pravoslavný duchovní a bloger Andrej Kurajev, kterého moskevský patriarcha Kirill zbavil svěcení, oznámil, že opustil Rusko a odjel do Prahy, kde prožil dětství a kde hodlá pokračovat v psaní a v přednáškách. Ruská policie zadržela advokáty Navalného, provedla u nich domovní prohlídky
Moskva 13. října (ČTK) - Ruská policie zadržela tři advokáty, kteří zastupují uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Učinila tak poté, co u nich provedla domovní prohlídky. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters s odvoláním na spolupracovníky opozičního politika. Polští poslanci znovu schválili kontroverzní zákon o ruském vlivu
Varšava 28. července (ČTK) - Sejm, dolní komora polského parlamentu, odmítla dnes nesouhlas senátu s novelou zákona o vytvoření komise ke zkoumání ruských vlivů na vnitřní bezpečnost Polska. Zákonu opozice přezdívá "lex Tusk", protože má před podzimními parlamentními volbami vyloučit z polské politiky či alespoň poškodit jejího předáka, bývalého premiéra Donalda Tuska. Šéf německé opozice: Po zvládnutí uprchlické krize obliba strany AfD klesne
Berlín 12. července (zpravodaj ČTK) - Politická strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za populistickou až krajně pravicovou, je na vrcholu popularity, v průzkumech je druhá za opoziční konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). V Pákistánu byli zatčeni vůdci strany expremiéra Imrana Chána
Islámábád 11. května (ČTK) - Pákistánské úřady zadržely vedoucí představitele strany bývalého premiéra Imrana Chána, informovala dnes agentura Reuters. V zemi vypukly násilné protesty poté, co byl Chán v úterý zadržen před soudním stáním v Islámábádu. Turecká policie zatkla 47 lidí kvůli tomu, že pomáhali rodinám uvězněných
Ankara 21. března (ČTK) - Turecká policie zatkla v Ankaře, Istanbulu a několika dalších městech pět desítek lidí, kteří pomáhali rodinám lidí uvězněných kvůli údajným vazbám na Gülenovo hnutí. To vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dlouhodobě viní ze snahy ji svrhnout a označuje ho jako teroristické. Turecká opozice postaví do prezidentských voleb společného kandidáta
Ankara 6. března (ČTK) - Šest opozičních stran v Turecku se dnes shodlo na společném kandidátovi do nadcházejících prezidentských voleb. Bude jím Kemal Kiliçdaroglu, šéf hlavní opoziční Lidové republikánské strany (CHP). Někdo ukradl identitu novinářek Reuters, aby se dostal k čínským aktivistům
Peking 28. února (ČTK) - Agentura Reuters dnes uvedla, že dvě její novinářky se staly obětí podvodu, když neznámí lidé založili pod jejich jménem falešné účty na sociálních sítích, aby navázali kontakt s čínskými aktivisty. Nigerijského politika zatkli den před volbami, převážel 500.000 dolarů v autě
Abuja 24. února (ČTK) - Policie v Nigérii zatkla den před volbami opozičního politika, který údajně převážel téměř 500.000 dolarů (přes 11 milionů korun) v hotovosti spolu se seznamem jmen lidí, jimž má peníze předat.

SLOVNÍK NAJÍT