BBC: Rusko v okupovaných částech Ukrajiny nahrazuje tamní média svou propagandou

Kyjev 27. dubna 2022 (ČTK/BBC) - Serhij Staruško a jeho kolegové jednoho dne začátkem března zrovna končili ranní redakční poradu, když před sídlo jejich regionální mediální společnosti přijela ruská vojenská vozidla. Během několika minut vojáci vtrhli do třípatrové budovy v nyní okupovaném ukrajinském přístavním městě Berďansk, napsala na svých internetových stránkách britská BBC. Rusové asi 50 zaměstnanců drželi pět hodin jako rukojmí. Stali se obětí boje o to, kdo kontroluje tok informací. Ruské jednotky v okupovaných oblastech vyhrožují novinářům a požadují po nich, aby šířili zprávy tak, jak je vidí Kreml. Ti kdo odmítnou, musejí činnost ukončit. Součástí strategie s cílem nahradit ukrajinská média prokremelskou informační mašinérií je obsazování vysílačů, vypínání ukrajinských zpravodajských pořadů v oblastech okupovaných Rusy a jejich nahrazování ruskými. Podle státní služby pro speciální komunikaci a informační ochranu Ukrajiny využívají Rusové osm stanic pro vysílání "propagandy a dezinformací" pro obyvatele jižní Ukrajiny. V Berďansku musel Serhij Staruško lhát před kamerou a oznámit, že vyhlašuje válku takzvaným "ukrajinským nacionalistům". Rusové mu vyhrožovali, že jeho prohlášení zveřejní na internetu, pokud odmítne spolupracovat. "Všude byli ozbrojení lidé, bylo jich několik desítek a myslím že takových pět nebo šest bylo z (ruské tajné služby) FSB. Řekli, že nyní je to Rusko a že jestli chceme žít, budeme muset spolupracovat," říká Serhij, kterému se z Berďansku podařilo dostat. "Spolupráce" pro něj a pro jeho kolegy znamenala prozradit kontakty na berďanské proukrajinské aktivisty a vojáky a vysílat proruskou propagandu. Nešlo o plané výhrůžky. "Odvedli mě do vedlejší místnosti. Začali mě koleny a dlaněmi bít do hlavy, hrudníku a nohou tak, abych neměl moc modřin," vzpomíná Staruško. "Pak mi jeden z nich vyhrožoval se zbraní v ruce: držel mi ji u hlavy a u genitálií. Ptali se mě, jestli chci zavolat manželce a rozloučit se s ní," říká. Následující den ruské televizní stanice vysílaly video, které podle nich zachycovalo moment ovládnutí stanice - ale ve skutečnosti v době, kdy Rusové přišli s kamerami, byla už budova prázdná. Ruský reportér tvrdil, že armáda musela stanici ovládnout, protože šířila "dezinformace o situaci ve městě". Šlo o poslední fungující ukrajinskou mediální společnost v Berďansku, vysílání celostátních médií bylo zablokováno. Před ruskou invazí obyvatelé tohoto regionu mohli sledovat desítky ukrajinských celostátních kanálů a několik místních. Pokud nemají příjem satelitního vysílání, mají nyní přístup k 24 programům ruské státní televize a televizím vysílajícím ze samozvaných povstaleckých republik na východě Ukrajiny. "Jsou to samé fake news (falešné zprávy), ani se na to nechci dívat. Vymývají lidem mozky," řekla 28letá žena, která stále žije v Berďansku. Sleduje jenom hudební kanál a pokud jde o seriózní zprávy, spoléhá na omezený přístup k internetu. Televize vysílající z Krymu nově přinášejí zpravodajské pořady pro obyvatele podle Ruska "osvobozených oblastí" na jihu Ukrajiny. O válce v nich není ani zmínka a reportéři tvrdí, že "život v regionu se s příchodem ruských jednotek zlepšil" a že "tyto oblasti mají skutečnou šanci dostat se z krize vyvolané ukrajinskými úřady". "Toto hraje klíčovou roli v ruské strategii. Protože informační válka je vždy součástí skutečné války," říká Natalija Vyhovská z ukrajinského Institutu masové informace. "Začnou vysílat ruské televize, vyhrožují nezávislým novinářům. Přijdou se zbraněmi do zpravodajských sálů, do jejich domovů, do domů k jejich rodičům," popsala taktiku ruských okupantů. Stejnou použili i v roce 2014 při anexi Krymu, uvádí organizace Reportéři bez hranic. Rusové se nejen snaží ovládnout vysílání, vytvářejí i podvodný obsah - jak se přesvědčil Mychajlo Kumok, majitel mediální společnosti v jihoukrajinském Melitopolu. Když Rusové ovládli město, pět ozbrojených vojáků zaklepalo u něj na dveře. Zabavili mu laptop a počítač a Mychajla i jeho manželku odvezli na svoji základnu na "pohovor". Vyptávali se ho, proč jeho mediální skupina označuje Rusy za okupanty. Kumok jim odpověděl, že neví, jak jinak by je měl nazývat. "Začali mluvit o takzvané denacifikaci a já jsem jim odpověděl, že jsem Žid, rusky mluvící Žid - tak proč přišli," říká. Kumok uvádí, že odmítal s Rusy spolupracovat a zveřejňovat jejich propagandu, a tak se rozhodl zavřít jak svoje noviny, tak internetovou stránku. Ale byl v šoku, když viděl, že mezi místními lidmi se šíří falešné noviny se značkou jeho společnosti. "Ty falešné noviny byly vytištěné příšerně, ale s naším logem. Na titulní stránce byl portrét starostky dosazené Ruskem, malý portrét (ruského prezidenta Vladimira) Putina a fotografie okupantů pomáhajících potřebným," popisuje Kumok. V jednom z článků se psalo, že ruské úřady sníží ceny za plyn, odepíší všechny dluhy v bankách a dočasně zastaví výběr daní. Jde o nerealistické sliby podobné těm na Krymu z roku 2014, z nichž nakonec nic nebylo. Kumok si myslí, že podobná propaganda ovlivní některé starší lidi, ale většina bude porovnávat, co se stalo po ruské anexi Krymu a v oblastech pod kontrolou proruských separatistů. "Lidi tady slepě neuvěří ruským médiím. Ze všeho nejdříve se budou ptát sami sebe, jestli se jejich život po příchodu Rusů zlepšil. A život tady se určitě zhoršil - skoro pro každého," dodává Kumok. hab ank - sdílejte článek