Závěrečné řeči v kauze padělání bankovek by u zlínského soudu měly být v říjnu
Zlín 19. září 2022 (ČTK) - Závěrečné řeči v případu padělání eurobankovek by u zlínského krajského soudu mohly zaznít 12. října. Není vyloučeno, že na začátku hlavního líčení bude ještě rozšířeno dokazování. Poté se očekávají závěrečné řeči, potažmo i vyhlášení rozsudku, řekl dnes předseda trestního senátu Pavel Dvorský.
Tři muži ve věku 29 až 31 let, Filip Šrom, Miroslav Chládek a Daniel Schmidl, podle obžaloby v roce 2020 vytiskli v Praze na tiskárně 4781 bankovek, které podle tehdejšího kurzu nominálně odpovídaly částce téměř 41 milionů korun. Za padělání a pozměnění peněz jim hrozí osm až 12 let vězení.
Vytáhl bezpečnostní obálky, dával do nich balíčky, napsal vždy jejich počet a hodnotu a přelepil je...
Šrom je ve vazbě, u soudu již dříve svou vinu přiznal a vyjádřil lítost. Později vypovídal bez přítomnosti médií, minulého i dnešního jednání se zúčastnil prostřednictvím videokonference. Dnes také požádal, aby se další hlavní líčení konalo v jeho nepřítomnosti. U soudu dnes nebyli ani další dva obžalovaní, kteří již dříve vinu popřeli. Uvedli, že o falešných bankovkách nevěděli, a odmítli, že by je tiskli. Tvrdí, že pro Šroma pracovali jako řidiči a vyřizovali za něj různé věci, vozili Šroma po Praze i do Zlína, kde Šrom částečně bydlel.
Podle obžaloby muži vytiskli 2087 stoeurových bankovek a 2694 pětiseteurových bankovek. Převezli je do tiskárny v Holešově na Kroměřížsku, kde Šrom požádal jejího pracovníka Zbyňka Krahulíka, aby archy s bankovkami rozřezal. Krahulík to nejdříve odmítl, poté se údajně nechal přesvědčit o tom, že jde o reklamní předměty. Zlínský krajský soud muži uložil letos v březnu tříletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3,5 roku. Soud tehdy schválil dohodu o vině a trestu, kterou si padesátiletý muž vyjednal se státním zástupcem.
Šrom se v listopadu 2020 falešnými penězi pokusil na okraji Zlína zaplatit jistinu půjčky ve výši 35 milionů korun. Muž, který bankovky přijal, posléze zjistil, že jsou padělané. Muž dnes u soudu vypovídal jako svědek, byl jednatelem investičních společností. Muž uvedl, že zpočátku půjčil Šromovi menší částky a Šrom vždy podmínky dodržel a obchod pokračoval. Šlo asi o šest zápůjček v celkové hodnotě 99 milionů korun, zajištěny byly historickými bankovkami. Později chtěl svědek další zajištění, odjel se Šromem v autě na kraj Zlína. Šrom měl podle svědka v krabici větší množství balíčků eurobankovek ve folii. "Vytáhl bezpečnostní obálky, dával do nich balíčky, napsal vždy jejich počet a hodnotu a přelepil je," uvedl dnes svědek. Po návratu domů z toho svědek neměl dobrý pocit a rozhodl se, že jeden z balíčků otevře. Poznal, že jde o falzifikáty. Bankovky dal do bezpečnostní schránky v Praze a kontaktoval svého právního zástupce. Na dotaz obhájce, proč si peníze nezkontroloval při převzetí, uvedl, že Šrom spěchal a on přistoupil na jeho podmínky. Podle Šroma šlo o peníze jeho společníka a nemělo se s nimi manipulovat.
Svědek později Šroma s tím, že jde o falešné bankovky, konfrontoval. Šrom údajně nejdříve nechtěl přiznat, že jsou bankovky falešné, později to přiznal a slíbil, že v několika splátkách peníze vrátí. Svědek se s ním sešel ještě několikrát, údajně chtěl zejména získat peníze zpět pro své klienty, šlo o desítky investorů. Až když byl neúspěšný, podal na konci ledna 2021 trestní oznámení. Schmidla s Chládkem viděl svědek jen několikrát, věděl, že pro Šroma pracují.
Podle žalobce Šrom ve více než 20 případech vylákal peníze od lidí a zástupců firem, jako jistiny dával padělané historické bankovky. Způsobil tím podle obžaloby škodu 105 milionů korun, jeho jednání směřovalo podle státního zástupce ke způsobení škody 140 milionů korun. Na internetu muž též nabízel k dražbě falešné historické bankovky.
jmk gcm - sdílejte článek
Následuje: Plzeňská teplárenská připravuje odklon od uhlí, problémy s plynem to neoddálily
Plzeň 19. září (ČTK) - Plzeňská teplárenská (PT), největší dodavatel tepla na západě Čech, i přes současné problémy s dodávkami zemního plynu z Ruska zatím dál chystá odklon od spalování uhlí od roku 2030. Z uhlí nyní vyrábí přes polovinu tepla a elektřiny, zbytek zajišťuje spalováním biomasy a komunálních odpadů z kraje. Nosnými pilíři takzvané dekarbonizace jsou biomasa, komunální odpad a zemní plyn, řekl ČTK generální ředitel firmy Václav Pašek. Odhadovaná výše investice je tři až čtyři miliardy korun a podnik si na ni vytváří zdroje. Takzvaná Zelená dohoda (Green Deal) předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Evropská komise chce do roku 2050 udělat z Evropy "první klimaticky neutrální kontinent". Pro Plzeňskou teplárenskou zatím podle Paška hlavní náhradou za uhlí zůstává plyn. "Jestli to bude zemní plyn nebo vodík nebo mix, to uvidíme. Možností není moc. Samotný vodík je v plenkách a plné komerční využití není v řádu let, kdy povinnost dekarbonizace očekáváme, tedy v roce 2030, možná ve 2032 nebo 2035, což bude otázka dalšího vývoje," uvedl. Firma zatím k investicím nepřistoupila, shromažďuje podklady. "Požádali jsme o dotaci, která může činit až 50 procent investičních nákladů, a děláme výběrová řízení na dodavatele plynových turbín a klíčového partnera, který dá celý projekt dohromady. Až to vše budeme mít na stole, tedy někdy začátkem roku 2023, tak zhodnotíme situaci na trhu a buď vybereme vítěze a půjdeme do toho, nebo řekneme ne a počkáme. (pokračování...)
Plzeň 19. září (ČTK) - Plzeňská teplárenská (PT), největší dodavatel tepla na západě Čech, i přes současné problémy s dodávkami zemního plynu z Ruska zatím dál chystá odklon od spalování uhlí od roku 2030. Z uhlí nyní vyrábí přes polovinu tepla a elektřiny, zbytek zajišťuje spalováním biomasy a komunálních odpadů z kraje. Nosnými pilíři takzvané dekarbonizace jsou biomasa, komunální odpad a zemní plyn, řekl ČTK generální ředitel firmy Václav Pašek. Odhadovaná výše investice je tři až čtyři miliardy korun a podnik si na ni vytváří zdroje. Takzvaná Zelená dohoda (Green Deal) předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Evropská komise chce do roku 2050 udělat z Evropy "první klimaticky neutrální kontinent". Pro Plzeňskou teplárenskou zatím podle Paška hlavní náhradou za uhlí zůstává plyn. "Jestli to bude zemní plyn nebo vodík nebo mix, to uvidíme. Možností není moc. Samotný vodík je v plenkách a plné komerční využití není v řádu let, kdy povinnost dekarbonizace očekáváme, tedy v roce 2030, možná ve 2032 nebo 2035, což bude otázka dalšího vývoje," uvedl. Firma zatím k investicím nepřistoupila, shromažďuje podklady. "Požádali jsme o dotaci, která může činit až 50 procent investičních nákladů, a děláme výběrová řízení na dodavatele plynových turbín a klíčového partnera, který dá celý projekt dohromady. Až to vše budeme mít na stole, tedy někdy začátkem roku 2023, tak zhodnotíme situaci na trhu a buď vybereme vítěze a půjdeme do toho, nebo řekneme ne a počkáme. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Závěrečné řeči v kauze padělání bankovek by u zlínského soudu měly být v říjnu' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup). ID zprávy: T2022091904931|503832. Vydána 19.09.2022 14:44:14. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Závěrečné řeči v kauze padělání bankovek by u zlínského soudu měly být v říjnu' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup). ID zprávy: T2022091904931|503832. Vydána 19.09.2022 14:44:14. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.