Britská rozvědka MI6 aktuálně věnuje nejvíce prostředků na Čínu, řekl její šéf
Praha 19. července 2023 (ČTK) - Britská rozvědka MI6 aktuálně věnuje nejvíce svých prostředků na Čínu, odráží to rostoucí globální význam této asijské země. V projevu na britském velvyslanectví v Praze to dnes řekl šéf tajné služby Richard Moore. Upozornil mimo jiné na to, že když Čína prodávala vakcíny proti koronaviru po světě, postarala se o to, aby dané země sdílely své datové kolekce o očkování s Pekingem.
Moore v Praze podle agentury Reuters pronesl teprve svůj druhý významnější projev od chvíle, kdy v roce 2020 nastoupil do čela MI6.
Moore připomněl dubnová slova britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, podle nějž Británie bude rozhodně bránit svoji národní bezpečnost a své hodnoty, ale zároveň je absolutně nezbytné nějakým způsobem s Čínou navázat vztah. Pokud by se to nepodařilo, bylo by to kontraproduktivní z hlediska národních zájmů, uvedl tehdy šéf britské diplomacie.
Čína podle Moorea stabilně rozšiřovala svůj vliv tím, že nabízela dalším zemím ambiciózní obchody, které vypadaly příliš dobře na to, aby byly skutečné. "Kontrola nad daty je nezbytná pro národní svrchovanost. Vlády mají povinnost zabezpečit data generovaná občany a národními projekty, ať už ve zdravotnictví, nebo v infrastruktuře," řekl šéf MI6. "Pokud odevzdáte svá data jinému státu, riskujete polapení sama sebe do 'datové pasti', která oslabí vaši suverenitu a ponechá vás zranitelným," doplnil.
V souvislosti s prodejem vakcín proti covidu-19 uvedl, že právě takové podmínky, jako je sdílení datových kolekcí v jakékoli smlouvě, by měly vyvolat znepokojení. Autoritářské režimy se podle Moorea snaží schovat své záměry ve "sněhové bouři propagandy a dezinformací". Stále více to pak dělají s pomocí umělé inteligence (AI), která podle šéfa rozvědky otevírá nové prostory pro fake news.
Moore dále mluvil o důsledcích AI pro tajné služby. "Díky AI budou informace nekonečně dostupnější a někteří se tážou, zda připraví o práci zpravodajské služby, jako je ta moje," uvedl. "Ve skutečnosti pravděpodobně bude opak pravdou," doplnil. Práce lidských agentů "na správných místech" podle něj nabere na významu. "Nikdy nejsou pouze pasivními sběrači informací. Naši agenti mohou být úkolováni a řízeni, mohou identifikovat nové otázky, na které jsme nevěděli, že se máme ptát. Někdy mohou ovlivnit rozhodnutí uvnitř vlády nebo teroristické skupiny," poznamenal Moore.
Uvedl také, že jeho služba, společně se svými spojenci, má v úmyslu "zvítězit v závodě a zvládnout etické a bezpečné využití AI." "Pravdou je, že některé země mají neodmyslitelné výhody, kterým se nikdy nebudeme moci vyrovnat, nebo bychom to ani nechtěli," doplnil Moore. Čína podle něj ke svým obrovským domácím datovým kolekcím přidává data ze zahraničí. "A čínské orgány si nedělají velké starosti s otázkami osobního soukromí nebo individuální bezpečnosti dat. Jsou zaměřeny na kontrolu informací a na zabránění zveřejnění nevyhovující pravdy," dodal.
opm rot - sdílejte článek
Následuje: V Plötzensee nacisté zavraždili stovky Čechů, také pradědu české diplomatky
Berlín 19. července (zpravodaj ČTK) - V berlínské věznici Plötzensee zavraždili nacisté 667 československých občanů, naprostou většinu z nich za odboj. Jedním z nich byl Vladimír Schulz, pradědeček Heleny Schulzové, která je ekonomickou diplomatkou na českém velvyslanectví v Německu. Zatímco Schulz byl před více než 80 lety pro nacisty zrádcem, se kterým neměli slitování, jeho pravnučka dnes pomáhá rozvíjet česko-německé přátelské vztahy. Osud rodiny Schulzových se tak stal součástí opsaného kruhu, jak události týkající se věznice Plötzensee vnímá historik Jan Boris Uhlíř. Českým obětem z Plötzensee se věnuje v Berlíně výstava, který začala v úterý a která potrvá do konce října. Výstava je v Německu první svého druhu od pádu nacismu a podle Uhlíře symbolizuje to, jak se z Plötzensee jako dějiště hrůz stalo místo, které dnes naopak Čechy a Němce spojuje. Pro řadu potomků obětí, které nacisté v Plötzensee popravili, je výstava a Uhlířova práce jako garanta výstavy doplněním mnohdy ne zcela jasné rodinné historie. Uhlířovo bádání pomohlo i Schulzové zjistit více o pradědově zatčení, odsouzení, věznění a popravě. "V rodině se o tom moc nemluvilo, za komunistů vůbec, protože to bylo stigma," říká Schulzová. "Bylo jen pár písemností, které byly schované. A třeba moje máma, která je třetí generace, tak o tom ví velmi málo. Více jsme se dozvěděli z různých útržků, z věcí, které byly digitalizované, přes Ústav pro studium totalitních režimů bylo něco maličko dohledatelné," uvádí. Průlom v pátrání po osudech pradědečka tak přinesla náhoda, kdy se na velvyslanectví v Berlíně setkala s Uhlířem. "Na ambasádu přišel pan Uhlíř s tím, že se připravuje výstava. Tak jsme se o tom začali bavit a on mi poslal naskenované to, co bylo celou dobu v pražském archivu na Chodovci a my jsme to nevěděli," říká o získaných materiálech, mezi kterými jsou mimo jiné rozsudky a popravčí protokol. Procházet tuto složku není lehké. "Přiznám se, že jsem to prostudovala zatím částečně, je to docela hutné čtení, ne docela příjemné, takže se tím zabývám čas od času. Člověk otevře složku a jako první je tam fotka, kterou pořídilo gestapo, ten člověk je evidentně hubený, asi má za sebou nějaké příšerné věci. Není to úplně příjemné, jsem čtvrtá generace, ale myslím si, že to trauma v rodině, jak se o tom asi i nemluvilo, že se to v rodině táhne," říká. Vladimír Schulz byl židovského původu a v Praze provozoval právní kancelář, osudnou se mu stala pomoc, kterou na žádost svého uprchlého společníka poskytl člověku vyškolenému zřejmě ruskou tajnou službou. Kniha obětí z Plötzensee uvádí, že Schulze od března 1940 opakovaně navštívil sovětský zpravodajský agent Jan Vycpálek. (pokračování...)
Berlín 19. července (zpravodaj ČTK) - V berlínské věznici Plötzensee zavraždili nacisté 667 československých občanů, naprostou většinu z nich za odboj. Jedním z nich byl Vladimír Schulz, pradědeček Heleny Schulzové, která je ekonomickou diplomatkou na českém velvyslanectví v Německu. Zatímco Schulz byl před více než 80 lety pro nacisty zrádcem, se kterým neměli slitování, jeho pravnučka dnes pomáhá rozvíjet česko-německé přátelské vztahy. Osud rodiny Schulzových se tak stal součástí opsaného kruhu, jak události týkající se věznice Plötzensee vnímá historik Jan Boris Uhlíř. Českým obětem z Plötzensee se věnuje v Berlíně výstava, který začala v úterý a která potrvá do konce října. Výstava je v Německu první svého druhu od pádu nacismu a podle Uhlíře symbolizuje to, jak se z Plötzensee jako dějiště hrůz stalo místo, které dnes naopak Čechy a Němce spojuje. Pro řadu potomků obětí, které nacisté v Plötzensee popravili, je výstava a Uhlířova práce jako garanta výstavy doplněním mnohdy ne zcela jasné rodinné historie. Uhlířovo bádání pomohlo i Schulzové zjistit více o pradědově zatčení, odsouzení, věznění a popravě. "V rodině se o tom moc nemluvilo, za komunistů vůbec, protože to bylo stigma," říká Schulzová. "Bylo jen pár písemností, které byly schované. A třeba moje máma, která je třetí generace, tak o tom ví velmi málo. Více jsme se dozvěděli z různých útržků, z věcí, které byly digitalizované, přes Ústav pro studium totalitních režimů bylo něco maličko dohledatelné," uvádí. Průlom v pátrání po osudech pradědečka tak přinesla náhoda, kdy se na velvyslanectví v Berlíně setkala s Uhlířem. "Na ambasádu přišel pan Uhlíř s tím, že se připravuje výstava. Tak jsme se o tom začali bavit a on mi poslal naskenované to, co bylo celou dobu v pražském archivu na Chodovci a my jsme to nevěděli," říká o získaných materiálech, mezi kterými jsou mimo jiné rozsudky a popravčí protokol. Procházet tuto složku není lehké. "Přiznám se, že jsem to prostudovala zatím částečně, je to docela hutné čtení, ne docela příjemné, takže se tím zabývám čas od času. Člověk otevře složku a jako první je tam fotka, kterou pořídilo gestapo, ten člověk je evidentně hubený, asi má za sebou nějaké příšerné věci. Není to úplně příjemné, jsem čtvrtá generace, ale myslím si, že to trauma v rodině, jak se o tom asi i nemluvilo, že se to v rodině táhne," říká. Vladimír Schulz byl židovského původu a v Praze provozoval právní kancelář, osudnou se mu stala pomoc, kterou na žádost svého uprchlého společníka poskytl člověku vyškolenému zřejmě ruskou tajnou službou. Kniha obětí z Plötzensee uvádí, že Schulze od března 1940 opakovaně navštívil sovětský zpravodajský agent Jan Vycpálek. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Britská rozvědka MI6 aktuálně věnuje nejvíce prostředků na Čínu, řekl její šéf' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak) - Věda a technika (vat) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2023071903728|506401. Vydána 19.07.2023 12:22:22. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Britská rozvědka MI6 aktuálně věnuje nejvíce prostředků na Čínu, řekl její šéf' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak) - Věda a technika (vat) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2023071903728|506401. Vydána 19.07.2023 12:22:22. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
