Dělníci při opravě Průmyslového paláce vztyčili první oblouky ocelové konstrukce
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Praha 14. října 2023 (ČTK) - Dělníci při opravě Průmyslového paláce na Výstavišti v pražském Bubenči vztyčili první čtyři oblouky ocelové konstrukce levého křídla, které vyhořelo před 15 lety, a vybetonovali část jeho suterénu. Ve střední části opravují střechu, technologické rozvody a staticky zajistili strop. V pravém křídle vybourali podlahy a opravují okna, fasádu a výzdobu. Na dotaz ČTK to sdělil městský radní Adam Zábranský (Piráti). Část paláce vyhořela 16. října 2008. Kompletní rekonstrukce začala v únoru 2022 a potrvá do roku 2025, náklady mají být zhruba 2,64 miliardy Kč.
Také oprava pravého křídla postupuje. Mimo jiné byla vybourána podlaha a odkryty původní technologické kanály, které nyní prochází sanací, a ve východní části křídla se položil podkladní beton...
"Přestože se ukázalo, že památkově chráněná stavba je po požáru v horším stavu, než se původně předpokládalo, rekonstrukce postupuje dobře. V levém křídle, které se postupně zvedá k nebi, jsou mimo jiné smontované první čtyři oblouky ocelové konstrukce a do konce roku přibydou další dva. V průběhu října se bude betonovat zbývající třetina stropu suterénu," uvedl Zábranský.
Do konce roku začnou dělníci ve vyhořelém křídle betonovat štítovou stěnu směrem do Stromovky, zahájí práce na suterénních přístavcích a vjezdové rampě a chtějí začít i s montáží páteřních rozvodů v suterénu.
Ve střední hale už bylo opraveno a je připraveno na jarní instalaci zhruba 80 procent vitráží a polovinu ocelové konstrukce odborníci vyčistili takzvaným opískováním. Postupně obnovují i střechu. "Těch pokroků je tam samozřejmě více. Kvůli špatnému stavu byly bohužel kompletně odstraněny nohy hodinové věže. Nové jsou ale již vyrobeny a připraveny k montáži. Na věž se také časem vrátí svatováclavská koruna," sdělil Zábranský.
Při obnově střechy ve střední části dělníci sundali zhruba třetinu dřevěného malovaného podhledu, který odborníci restaurují, a staticky zajistili strop. Začali také instalovat nosnou konstrukci atik a opravovat kanály pro technologické rozvody. Restaurátoři obnovují pasířské prvky.
"Také oprava pravého křídla postupuje. Mimo jiné byla vybourána podlaha a odkryty původní technologické kanály, které nyní prochází sanací, a ve východní části křídla se položil podkladní beton," dodal Zábranský. Odmontovaná okna nyní opravují odborníci a dělníci pracují na fasádě a štukových prvcích.
Palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická vláda rozhodla o změně funkce a hlavní halu paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.
Úsilí o obnovu vyhořelého paláce provázely v minulosti problémy. Město se mimo jiné soudilo o peníze z pojistky po požáru. Pražští zastupitelé rozhodli v roce 2018 o vypsání zakázky, aby ji dnes již bývalé vedení v říjnu 2019 zrušilo, neboť byla vypsána chybně. Oprava se tak opět zpozdila.
brn ktp - sdílejte článek
Následuje: Analytici: Solidarita s Ukrajinou v Polsku slábne, pomoc ale bude pokračovat
Varšava 14. října (zvláštní zpravodajka ČTK) - Polsko, které se od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru rozhodně postavilo za napadenou zemi, jí bude dál pomáhat i po nedělních parlamentních volbách, očekávají polští analytici. Upozorňují, že objem podpory nebude tak velký a že její poskytování vládnoucí politici nebudou zdůrazňovat tak silně jako doposud. Vlna pozitivních emocí vůči Ukrajincům, kterou v Polsku ruská agrese vyvolala, i kvůli zhoršujícímu se ekonomickému výhledu opadá a vztahy mezi oběma zeměmi jsou v posledních týdnech napjaté. "Polsko při pomoci Ukrajině do zásob své armády sáhlo pravděpodobně nejhlouběji a mezi prvními," řekl ČTK Marek Świerczyński, bezpečnostní analytik z think-tanku Polityka Insight. "Ty zásoby se prakticky vyčerpaly a armáda se dostala na hranici, pod kterou jít nemůže," podotýká k nedávnému silně medializovanému vyjádření premiéra Mateusze Morawieckého, že Polsko už nepředává zbraně na Ukrajinu, protože vyzbrojuje vlastní armádu. Značná část vojenské pomoci poskytnuté Polskem Ukrajině byly dary, část dodávek financuje Evropská unie ze svého mírového nástroje, polské zbrojovky mají zakázky od ukrajinské armády. O vojenské technice pro Ukrajinu "nemáme přesný obraz, vláda se o něj s veřejností nedělí", řekl Świerczyński. Polsko napadené zemi poskytlo nadzvukové stíhačky sovětské konstrukce MiG-29, řádově stovky obrněných transportérů Rosomak, samohybné houfnice Krab nebo významnou část svých tanků, včetně německých tanků Leopard 2. K předání těchto moderních obrněnců Ukrajině přesvědčilo i další spojence. Podle Świerczyńského se Ukrajincům osvědčily houfnice Krab vybavené systémem řízení palby dělostřelectva TOPAZ, jehož součástí je průzkumný dron FlyEye. Ukrajinci si chválí také přenosné systémy protivzdušné obrany Piorun určené k ničení nízkoletících cílů. "Systém na takové úrovni v současnosti jinde ve světě není, protože západní země si nepřipouštěly takové ohrožení, pro které by ho měly použít," řekl analytik. Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku slíbilo Polsko Ukrajině pomoc, která celkově odpovídá 0,695 procenta jeho HDP, v případě vojenské pomoci jde o 0,488 procenta HDP. V Česku je to 0,562 procenta HDP, respektive 0,418 procenta. Polsko už před ruskou invazí na Ukrajinu vydávalo na svoji obranu více než dvě procenta HDP, jak požaduje Severoatlantická aliance. Letos na tuto položku vláda národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) vydá čtyři procenta HDP, což je nejvíce v NATO. (pokračování...)
Varšava 14. října (zvláštní zpravodajka ČTK) - Polsko, které se od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru rozhodně postavilo za napadenou zemi, jí bude dál pomáhat i po nedělních parlamentních volbách, očekávají polští analytici. Upozorňují, že objem podpory nebude tak velký a že její poskytování vládnoucí politici nebudou zdůrazňovat tak silně jako doposud. Vlna pozitivních emocí vůči Ukrajincům, kterou v Polsku ruská agrese vyvolala, i kvůli zhoršujícímu se ekonomickému výhledu opadá a vztahy mezi oběma zeměmi jsou v posledních týdnech napjaté. "Polsko při pomoci Ukrajině do zásob své armády sáhlo pravděpodobně nejhlouběji a mezi prvními," řekl ČTK Marek Świerczyński, bezpečnostní analytik z think-tanku Polityka Insight. "Ty zásoby se prakticky vyčerpaly a armáda se dostala na hranici, pod kterou jít nemůže," podotýká k nedávnému silně medializovanému vyjádření premiéra Mateusze Morawieckého, že Polsko už nepředává zbraně na Ukrajinu, protože vyzbrojuje vlastní armádu. Značná část vojenské pomoci poskytnuté Polskem Ukrajině byly dary, část dodávek financuje Evropská unie ze svého mírového nástroje, polské zbrojovky mají zakázky od ukrajinské armády. O vojenské technice pro Ukrajinu "nemáme přesný obraz, vláda se o něj s veřejností nedělí", řekl Świerczyński. Polsko napadené zemi poskytlo nadzvukové stíhačky sovětské konstrukce MiG-29, řádově stovky obrněných transportérů Rosomak, samohybné houfnice Krab nebo významnou část svých tanků, včetně německých tanků Leopard 2. K předání těchto moderních obrněnců Ukrajině přesvědčilo i další spojence. Podle Świerczyńského se Ukrajincům osvědčily houfnice Krab vybavené systémem řízení palby dělostřelectva TOPAZ, jehož součástí je průzkumný dron FlyEye. Ukrajinci si chválí také přenosné systémy protivzdušné obrany Piorun určené k ničení nízkoletících cílů. "Systém na takové úrovni v současnosti jinde ve světě není, protože západní země si nepřipouštěly takové ohrožení, pro které by ho měly použít," řekl analytik. Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku slíbilo Polsko Ukrajině pomoc, která celkově odpovídá 0,695 procenta jeho HDP, v případě vojenské pomoci jde o 0,488 procenta HDP. V Česku je to 0,562 procenta HDP, respektive 0,418 procenta. Polsko už před ruskou invazí na Ukrajinu vydávalo na svoji obranu více než dvě procenta HDP, jak požaduje Severoatlantická aliance. Letos na tuto položku vláda národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) vydá čtyři procenta HDP, což je nejvíce v NATO. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dělníci při opravě Průmyslového paláce vztyčili první oblouky ocelové konstrukce' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Kultura (kul). ID zprávy: T2023101302902|507452. Vydána 14.10.2023 10:06:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dělníci při opravě Průmyslového paláce vztyčili první oblouky ocelové konstrukce' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Kultura (kul). ID zprávy: T2023101302902|507452. Vydána 14.10.2023 10:06:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
