památky

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "památky". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo památky je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Zvony pařížské katedrály Notre-Dame se rozezněly poprvé od požáru v roce 2019

Paříž 8. listopadu (ČTK) - Zvony pařížské katedrály Notre-Dame se dnes znovu rozezněly. Stalo se tak poprvé od roku 2019, kdy historický chrám v centru francouzské metropole poničil rozsáhlý požár, uvedla agentura AFP. Zvuk osmi zvonů rozvibroval severní zvonici Notre-Dame měsíc předtím, než má být katedrála po pěti letech náročných restaurátorských prací slavnostně otevřena. 'Je to krásný, důležitý a symbolický krok,' poznamenal dnes šéf veřejné společnosti pro obnovu chrámu Philippe Jost. 'Ještě to není dokonalé, ale k dokonalosti to dotáhneme,' řekl Alexandre Gougeon, který je pověřen opětovnou instalací zvonů. 'Tato první zkouška byla úspěšná,“ zhodnotil. Zvony byly zavěšeny ve čtvrtek 7. listopadu, přesně měsíc před plánovaným otevřením katedrály po pěti letech oprav po ničivém požáru. Každý ze zvonů prošel ve čtvrtek rovněž zvukovou zkouškou. Od prosince budou zvony znít z katedrály několikrát denně. Večer 19. dubna 2019 Pařížané i celý svět s hrůzou sledovali, jak plameny pustoší památku světového dědictví. Francouzský prezident Emmanuel Macron si stanovil ambiciózní cíl chrám Notre-Dame do pěti let obnovit tak, aby byl 'ještě krásnější' než dřív. Na pracích za 846 milionů eur (21,3 miliardy Kč) se podílelo přibližně 250 firem a stovky odborníků. Celá oprava je hrazena z příspěvků 340.000 dárců ze 150 zemí. Příčina požáru ještě nebyla zcela objasněna. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci či nedopalek cigarety. Památku, chráněnou organizací UNESCO a proslavenou románem Victora Huga Zvoník u Matky Boží, před požárem navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně. Teď diecéze očekává 14 až 15 milionů návštěvníků ročně a spustila proto rezervační systém na bezplatné vstupenky. Rovněž se spekuluje o programu slavnostního otevření, které se uskuteční o víkendu 7. a 8. prosince. Nepotvrzené zprávy naznačují, že součástí programu znovuotevření katedrály Notre-Dame by mohl být i bývalý člen skupiny Beatles Paul McCartney, který má v Paříži koncertovat 4. a 5. prosince, píše agentura AFP. cht jd

Berlínská zeď procházela i parkem pruských králů, není tam po ní už ani památky

Postupim (Německo) 8. listopadu (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Když se řekne berlínská zeď, představí si většina lidí betonovou bariéru u Braniborské brány či Říšského sněmu v centru Berlína. Zeď ale mezi lety 1961 a 1989 oddělovala Západní Berlín také od Braniborska, včetně jeho metropole Postupimi. Zde přitom procházela cennou kulturní krajinou vybudovanou pruskými králi, která je nyní na seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Po zdi už v cenném areálu není ani památky. Podle mnohých je to ale škoda. "V těchto dnech často uslyšíte známou větu: Teď srůstá, co k sobě patří," řekl ČTK a dalším zahraničním novinářům Kai Schlegel z Nadace pruských zámků a zahrad (SPSG), která spravuje řadu památek na území spolkových zemí Berlín a Braniborsko. Odkazuje tím na slavný citát někdejšího západoněmeckého kancléře Willyho Brandta ke znovusjednocení Německa po pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989. "Dnes se na tuto větu mnozí dívají kriticky, pro naši zámeckou nadaci je ale stoprocentně pravdivá," dodal Schlegl. Hraniční zeď, kterou nechalo v roce 1961 komunistické vedení Německé demokratické republiky (NDR) obehnat Západní Berlín, totiž protnula v Postupimi rozlehlé zámecké zahrady a parky pruských králů. Řadu cenných památek kvůli tomu nechali východoněmečtí komunisté strhnout. Patřila k nim například takzvaná Poustevna nedaleko zámku Cecilienhof známého jako dějiště postupimské konference z konce druhé světové války. Právě na ní se přitom rozhodlo o rozdělení Německa na okupační zóny, které se později proměnily ve spolkovou republiku a sovětský satelit NDR. Hraniční pásmo zabíralo i část parku Babelsberg, v němž stojí letní rezidence někdejšího německého císaře Viléma I. Jak to v něm tehdy vypadalo, se mohou zájemci dozvědět pomocí interaktivní hry Border Zone, která pracuje na bázi rozšířené reality. "Příběh ve hře je fiktivní, ale je založený na vyprávění očitých svědků," řekla Bettina Harzová z SPSG. Podle ní střežili právě úsek v babelsberském parku kromě pohraničníků i psi. Po pádu berlínské zdi v roce 1989 začali její zbytky v postupimských parcích a zahradách bourat podle Svena Kerscheka přímo pohraničníci NDR. Kerschek začal ve správě SPSG pracovat hned v roce 1990, a byl tak přímým svědkem dalekosáhlých změn po roce 1990. Navrátit parky, zahrady a stavby po pádu zdi do původního stavu dalo podle něj mnoho práce. Dnes už není po hraničním pásmu v historických parcích a zahradách ani stopy. Kromě dobových fotografií na něj podle Kerscheka upomíná už jen jedna zvláštnost. Místa, kterými zeď vedla, lze totiž poznat podle výšky stromů. Ty v někdejším "pásmu smrti" jsou totiž jen přes 30 let staré, a jsou tak mnohem méně mohutné než stromy zasazené ještě za německé a pruské monarchie. Podle Schlegela je ale možná škoda, že se ze zdi v celém památkově chráněném areálu nic nezachovalo. "Dnes už bychom to možná udělali jinak. Možná bychom nezbourali všechno. Je to ale vždy otázka, jakou vrstvu historie ponechat. A je hrozně těžké najít kompromis," řekl Schlegel ČTK. Nijak přitom nesní po návratu rozděleného Německa. Důležitá by byla podle něj část zdi proto, že dnes už mladí lidé často netuší, že krásná krajina mezi Postupimí a Berlínem nebyla jen útočištěm pruských králů a německých císařů, ale že ji kdysi rozdělovalo "pásmo smrti". Podle Kerscheka, který u bourání zdi byl, to je z dnešního pohledu pravda. "Ale tehdy jsme zkrátka chtěli tuhle jedinečnou postupimskou krajinu obnovit v původní kráse," řekl. Znovusjednocená kulturní krajina je od prosince 1990 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Chráněno je přes 2000 hektarů parků s řadou zámků a dalších menších staveb. Schlegel přitom upozorňuje, že unikátní je i proces, jakým se krajina na prestižní seznam dostala. NDR požádala o zápis své části na podzim 1989, ještě před pádem berlínské zdi, spolková republika žádost podala v červnu 1990. Památkou UNESCO se krajina kolem mezi Berlínem a Postupimí stala v prosinci 1990, tedy krátce po sjednocení SRN a NDR. "Je to naprosto unikátní a asi se to už nikdy nezopakuje, že dva různé státy podají žádost o zápis a v okamžiku jejího schválení je to už společné dědictví jednoho národa," řekl Schlegel. jrm mka

Ve věži katedrály v centrální Francii se budou moci dále sušit šunky
Paříž 7. listopadu (ČTK) - V gotické katedrále ve městě Saint-Flour v centrální Francii se budou moci nadále sušit šunky, které jsou místní specialitou. Proti projektu, jehož záměrem je financovat rekonstrukci varhan, se vymezili památkáři. K plzeňskému kostelíku U Ježíška se vrátily restaurované barokní sochy
Plzeň 6. listopadu (ČTK) - Na více než dvoumetrové zděné pilíře se dnes k malému plzeňskému kostelu Nejsvětějšího jména Ježíše po letech vrátily restaurované barokní pískovcové sochy svaté Anny a svatého Josefa. Prohlídky zámku v Holešově letos navštívilo 5000 lidí, podobně jako loni
Holešov (Kroměřížsko) 4. listopadu (ČTK) – Prohlídky zámku v Holešově na Kroměřížsku letos navštívilo přibližně 5000 lidí, podobně jako loni. Číslo shrnuje nejen zájem o tradiční prohlídky s průvodcem, ale také o letní zážitkové komentované prohlídky. Na hřbitově v Teplicích odborníci restaurovali dvě historické hrobky
Teplice 3. listopadu (ČTK) - Teplice postupně restaurují historické náhrobky, plastiky a dominanty na městském hřbitově. Letos odborníci pracovali na dvou hrobkách. Informovala o tom mluvčí radnice Adina Sedláková. Barokní Schweigelův kříž se po obnově vrátil do zahrad pod Petrovem v Brně
Brno 30. října (ČTK) - Po více než 40 letech se do zahrad pod brněnským Petrovem vrátil barokní Schweiglův kříž, který prošel kompletní obnovou. Na místě kříž slavnostně požehnal emeritní biskup Vojtěch Cikrle, který má k uměleckému dílu z roku 1799 silný vztah. Příběh starého hřbitova ožívá na náhrobcích umístěných u kostela v Zubrnicích
Zubrnice (Ústecko) 28. října (ČTK) - Příběh starého hřbitova dávají dohromady ve skanzenu v Zubrnicích nedaleko Ústí nad Labem. Náhrobky původních německy mluvících obyvatel vyproštěné z místa, kde stával mlýn, instalovali kolem kostela. V Zahrádce u přehrady Švihov bude odhalena opravená mariánská socha
Horní Paseka (Havlíčkobrodsko) 18. října (ČTK) - V městečku Zahrádka na Havlíčkobrodsku zbouraném kvůli stavbě přehrady Švihov bude před Dušičkami odhalena restaurovaná socha Panny Marie Bolestné. Památka z roku 1738 se na své místo na bývalém náměstí blízko kostela vrátila v tomto týdnu, zatím je celá zakrytá. V kostele ve Skocích na Karlovarsku visí znovu kostelní zvony
Žlutice (Karlovarsko) 17. října (ČTK) - Do věže poutního kostela Navštívení Panny Marie ve Skocích u Žlutic na Karlovarsku se dnes vrátily zvony. Jejich instalace trvala asi sedm hodin. Zavěšení komplikovalo hlavně zapadnutí nákladního auta, které zvony k instalaci přiváželo, zjistila na místě ČTK. Záplavy uzavřely i Zlatokopecký skanzen, zahájení sezony příští rok je nejisté
Jeseník 16. října (ČTK) - Na několik měsíců vyřadily ničivé záplavy z provozu Zlatokopecký skanzen u Zlatých Hor na Jesenicku. Zkázu, kterou v polovině září přinesly v regionu rozvodněné toky, sice mlýny i sruby přežily, voda však zcela podemlela terény a zničila infrastrukturu. Štola Johannes zakončila sezonu, navštívilo ji letos téměř 2000 lidí
Boží Dar (Karlovarsko) 16. října (ČTK) - Štola Johannes u Božího Daru na Karlovarsku letos přilákala téměř 2000 návštěvníků, je to mírně méně než loni. Pro štolu, která je jednou z památek Hornické krajiny Krušné hory, zapsané na seznamu UNESCO, už letos sezona skončila. Gotická stezka propojí jižní Čechy s Rakouskem, turisté se vypraví ke kostelům
České Budějovice 10. října (ČTK) - Jižní Čechy s Rakouskem propojí Gotická stezka, vzniknou nové turistické trasy ke kostelům. Lidé by se po nich mohli projít v létě v roce 2027. Novinářům to dnes eřkli zástupci Biskupství českobudějovického, Jihočeského kraje a dalších institucí. MfD: V Aši potřísnil vandal barvou sochu Martina Luthera, je památkově chráněná
Aš (Chebsko) 9. října (ČTK) - Sochu německého církevního reformátora Martina Luthera v Aši poškodil barvou vandal. Ašská radnice nyní zjišťuje, jak sochu, která je kulturní památkou, očistit. Bude muset zadat znalecký posudek, který přesně určí, jak a čím trvanlivou barvu odstranit, aniž by se umělecké dílo poškodilo. V květnu se otevře muzeum přeživších holokaustu v Schindlerově továrně v Brněnci
Brněnec (Svitavsko) 9. října (ČTK) - Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera chce příští rok v květnu otevřít muzeum přeživších holokaustu v Brněnci na Svitavsku. Vzniká v jednom z objektů bývalé Schindlerovy továrny, kde byla kdysi přádelna. V zámeckém příkopu v Holešově vzniká lapidárium s torzy kamenných křížů
Holešov (Kroměřížsko) 7. října (ČTK) - V zámeckém příkopu v Holešově vzniká lapidárium s torzy kamenných křížů. V minulosti stávaly v okolí Holešova a na dalších místech na Kroměřížsku. Nejstarší z nich pocházejí z poloviny 18. Litomyšl vyhlašuje soutěž na rekonstrukci historického domu U Rytířů
Litomyšl (Svitavsko) 7. října (ČTK) - Litomyšl vyhlašuje soutěž na rekonstrukci historického domu U Rytířů. V objektu sídlí městská galerie, které chybí výstavní, skladové i archivní prostory, budova také neodpovídá současným standardům pro bezbariérový přístup. Vstupní část moravskobudějovického zámku bude mít restaurované malby
Moravské Budějovice (Třebíčsko) 5. října (ČTK) - Restaurátoři obnovují výmalbu vstupní části moravskobudějovického zámku. Práce na první etapě asi za 900.000 korun mají být hotové na konci měsíce. Díky nálezu pečeti s erbem majitelů zámku bude možné obnovit jeho podobu vyvedenou v jedné z kleneb, řekl ČTK restaurátor Pavel Procházka. Mendelův rukopis se může stát součástí registru Paměť světa UNESCO
Brno 3. října (ČTK) - Rukopis nazvaný Pokusy s rostlinnými hybridy, který sepsal Gregor Johann Mendel v roce 1865, by mohl být zapsaný do registru, který je součástí programu Paměť světa UNESCO. Dvanáctistránkový svazek, v němž zaznamenal výsledky svých pokusů s hrachem a stanovil zákony dědičnosti, nominuje příští rok na zařazení Národní komitét. České korunovační klenoty jsou po výstavě zpět v Korunní komoře
Praha 30. září (ČTK) - V katedrále sv. Víta na Pražském hradě se dnes večer sešlo sedm klíčníků, po dvoutýdenní výstavě uložili české korunovační klenoty zpět do Korunní komory. Na výstavě, která se konala do dnešních 17:00 ve Vladislavském sále Pražského hradu, je zhlédlo přes 46.600 lidí, víc než loni.

České korunovační klenoty si letos přišlo prohlédnout přes 46.000 lidí

Praha 30. září (ČTK) - České korunovační klenoty, které byly k vidění ve Vladislavském sále Pražského hradu od 17. září do dneška, zhlédlo 46.609 návštěvníků. Loni, kdy výstava trvala osm dní, to bylo zhruba 34.000 lidí. ČTK o tom za prezidentskou kancelář informovala Karolína Blinková. Korunovační klenoty dnes uloží sedm klíčníků zpět do Korunní komory. Prezident Petr Pavel rozhodl, že výstava klenotů bude každý rok při příležitosti státního svátku svatého Václava, který připadá na 28. září. V průměru navštívilo výstavu denně 3329 zájemců, některé dny vyhradil Pražský hrad jen pro školní skupiny. V minulých letech dosahovala expozice insignií často maximum možné kapacity, tedy zhruba 4500 návštěvníků denně. Výstava se letos konala po netradičně krátké době, dříve se korunovační klenoty vystavovaly spíš vzácně, například za deset let prezidenta Miloše Zemana byly k vidění čtyřikrát. Naposledy se výstava konala loni v lednu k 30. výročí vzniku České republiky. Klenoty lze z Korunní komory, kde jsou dlouhodobě uschovány, vyjmout jen v případě, že se sejde všech sedm klíčníků. Těmi jsou prezident a premiér, předsedové obou parlamentních komor, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor. Otevření se letos osobně nezúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), zastoupil ho Filip Minář z Úřadu vlády ČR. Výstava nesla podtitul Tajemná síla kamenů a díky holografické animaci návštěvníci viděli, jaké kameny byly na koruně v roce 1347 při korunovaci Karla IV. Původně bylo na Svatováclavské koruně 13 zelených smaragdů a 60 perel, na konci svého života je nechal Karel IV. vyjmout a korunu nechal osadit modrými safíry. Animace návštěvníkům nabídla možnost spatřit původní vzhled koruny. České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v dalším roce. vid ptd

Kempy v Ústeckém kraji si letošní sezonu pochvalují, přibylo cyklistů

Ústí nad Labem 1. září (ČTK) - Kempy v Ústeckém kraji si letošní turistickou sezonu pochvalují. Řadí ji k mimořádně dobré. ČTK od provozovatelů zjistila, že přibylo cyklistů. Řada hostů v kempech přespala jednu či dvě noci v rámci takzvaných road tripů například autem či karavanem. Táborníci využívali také plochy pro stanování, kde nemusí nic platit, například u jezera Milada nedaleko Ústí nad Labem. "Kapacita se oproti loňsku zvýšila, co se týče karavanů, stanů a hodně bylo letos cyklistů. Přijelo jich tak o 40 procent víc," řekla ČTK spoluprovozovatelka kempu Marina ve Valtířově na Ústecku Michala Baránková. Kemp profituje z polohy na Labské cyklostezce, navíc je přímo u řeky. V nabídce má paddleboardy k zapůjčení, řekla Baránková. Dodala, že kemp letos pro návštěvníky připravil písečnou pláž, aby měli přístup do vody pohodlnější. Kemp Děčín, který je známý kvůli své poloze pod mostem, zaznamenal v uplynulých letech nárůst počtu ubytovaných. V roce 2020, tedy v době pandemie koronaviru, dorazilo do konce srpna okolo 4800 lidí, letos to bylo do konce srpna 8434 ubytovaných. Provozní Lenka Beníčková ČTK řekla, že návštěvnost se zvýšila také oproti loňsku, kdy přijelo o několik set hostů méně. Hojně přijíždějí cyklisté i cizinci. Kemp nabízí k zapůjčení lodě a rafty, lidé na nich mohou sjet Labe. Beníčková uvedla, že vodáctví není hlavním cílem, za nímž turisté do kempu jezdí, nejčastěji ho vyhledávají cyklisté. Zejména cizinci jezdí na kratší pobyty. "Pak je občas taky prodlužují, protože si nestihnou všechno prohlédnout," podotkla Beníčková. Táborníci přijíždějí z Německa, Nizozemska nebo Polska. Kempaře letos přilákaly také plochy, kde mohou odstavit karavany zdarma. Jde třeba o parkoviště u jezera Milada. Podle zjištění ČTK tam letos zavítali také cizinci, většinou Němci, které přilákaly cyklostezky v blízkosti jezera. Někteří si u jezera postavili stany, grilovali a podobně. Návštěvnost zámků byla letos různorodá. Národní památkový ústav zveřejní informace o návštěvnosti v pondělí 2. září. Kastelán zámku Velké Březno na Ústecku Miloš Musil ČTK řekl, že v uplynulých týdnech byla nižší. Podle něj za to mohly vysoké teploty i Olympijský festival. Přes dva týdny trvající akci u jezera Most navštívilo přes 70.000 lidí. Vyzkoušet si mohli na 52 sportů. trs kš

SLOVNÍK NAJÍT