MV od ledna zpřístupní závaznou podobu předpisů v projektu e-Sbírka
Praha 19. prosince 2023 (ČTK) - Garantovanou a právně závaznou elektronickou podobu Sbírky zákonů zpřístupní bezplatně veřejnosti od ledna projekt e-Sbírka. Postupně ho doplní i e-Legislativa jako systém pro tvorbu právních předpisů. Celková cena projektu činí 719 milionů korun, zhruba 473 milionů z toho bylo z evropských peněz, sdělili dnes novinářům v Praze zástupci ministerstva vnitra. Projekt se zpozdil, po podpisu smlouvy s vítězi veřejných zakázek v roce 2018 se počítalo se startem v lednu 2021.
Systémy, souhrnně označované jako eSeL, mají podle ministerstva vnitra zajistit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost platného práva každému občanovi, ale také zpřehlednit a zefektivnit tvorbu předpisů od počátku legislativního procesu. Zahrnou asi 44.600 právních předpisů, půjde o všechny platné i neplatné normy od 4. dubna 1945 a vybrané předpisy od roku 1918. Naopak obsahovat nebudou normy z období protektorátu či Rakouska-Uherska.
Ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy ministerstva vnitra David Sláma dnes řekl, že obce a kraje by mohly díky systému ušetřit kolem 100 milionů korun ročně. "Ruší se povinnost obecních a krajských úřadů zajistit pro veřejnost přístupnost Sbírky zákonů v tištěné podobě," uvedl.
Projekt eSeL tvoří elektronická sbírka zákonů a mezinárodních smluv e-Sbírka a elektronický nástroj pro tvorbu legislativy e-Legislativa. Dostupné budou na webu zakony.gov.cz. V e-Sbírce bude možné nalézt aktuálně platné právo, ale také přehled práva, které platilo v minulosti. Oproti komerčním databázím právních předpisů nabídne jedinou státem garantovanou a závaznou podobu norem. Texty předpisů propojí s důvodovými zprávami či výkladovými stanovisky a všechny funkce budou bezplatné.
Systém e-Legislativa má vylepšit tvorbu právních předpisů, propojí všechny zainteresované instituce a legislativní knihovny úřadu vlády, Sněmovny a Senátu. Prostřednictvím šablon také výrazně zjednoduší novelizace, které se budou zapracovávat přímo do posledního platného znění a ukládat do systému, ale také umožní poloautomaticky generovat znění novelizačních bodů a zobrazovat dopady změn.
Veřejný portál e-Sbírky bude dostupný od začátku ledna 2024, v polovině příštího roku se spustí e-Legislativa pro právní akty, které nejsou právními předpisy, tedy například sdělení či mezinárodní smlouvy. Od října je doplní vyhlášky a nařízení a od začátku roku 2025 i zákony, ústavní zákony, zákonná opatření Senátu a nálezy Ústavního soudu.
Koncepce projektů vznikla mezi lety 2007 a 2010, první fáze příprav začala mezi roky 2013 a 2014. Kvůli končícímu programovému období unijních strukturálních fondů se projekt posunul a veřejné zakázky se vyhlásily v srpnu 2017. Systém měl fungovat od roku 2021, podle vnitra ale byly termíny nastavené nerealisticky a nebylo možné je dodržet mimo jiné kvůli nutnosti integrovat systémy úřadu vlády a obou parlamentních komor.
jzf rdo - sdílejte článek
Následuje: Šéf ruské sněmovny: Západní firmy v Rusku při odchodu zanechaly miliardy dolarů
Moskva 19. prosince (ČTK) - Západní společnosti, které ohlásily odchod z Ruska, přišly o více než 103 miliard dolarů (asi 2,3 bilionu Kč). Uvedl to dnes předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Podle agentury Interfax tak učinil v reakci na přijetí dalšího, v pořadí už dvanáctého balíku sankcí, který přijala Evropská unie ve snaze přimět Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině. "Ty peníze zůstaly v Rusku," napsal Volodin na sociální síti Telegram ke zmíněné částce 103 miliard dolarů. Předseda dolní komory, tedy Státní dumy, také poznamenal, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska letos vzroste o 3,5 procenta, zatímco v eurozóně - tedy členských státech EU používajících společnou měnu euro - se čeká pokles o půl procenta. Volodin tvrdí, že přijetí dvanáctého balíku unijních sankcí znamená, že proti Rusku bylo "nezákonně zavedeno 18.772 omezujících opatření". Analytici soudí, že ruská ekonomika roste především kvůli zvyšování výroby určené pro válku proti Ukrajině, která trvá už téměř dva roky. Na částku 103 miliard dolarů vyčíslil ztráty západních firem donucených k odchodu z Ruska americký list The New York Times (NYT). Rusko loni v prosinci nařídilo společnostem odcházejícím ze země prodávat svá ruská aktiva se slevou nejméně 50 procent a ještě odvést do státního rozpočtu "dobrovolný příspěvek" pět až deset procent z tržní hodnoty těchto aktiv. Moskva také zavedla státní kontrolu nad ruskými pobočkami několika západních firem, které se chystaly k odchodu. Země EU v pondělí schválily dvanáctý balík sankcí proti Rusku za jeho válku proti Ukrajině. (pokračování...)
Moskva 19. prosince (ČTK) - Západní společnosti, které ohlásily odchod z Ruska, přišly o více než 103 miliard dolarů (asi 2,3 bilionu Kč). Uvedl to dnes předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Podle agentury Interfax tak učinil v reakci na přijetí dalšího, v pořadí už dvanáctého balíku sankcí, který přijala Evropská unie ve snaze přimět Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině. "Ty peníze zůstaly v Rusku," napsal Volodin na sociální síti Telegram ke zmíněné částce 103 miliard dolarů. Předseda dolní komory, tedy Státní dumy, také poznamenal, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska letos vzroste o 3,5 procenta, zatímco v eurozóně - tedy členských státech EU používajících společnou měnu euro - se čeká pokles o půl procenta. Volodin tvrdí, že přijetí dvanáctého balíku unijních sankcí znamená, že proti Rusku bylo "nezákonně zavedeno 18.772 omezujících opatření". Analytici soudí, že ruská ekonomika roste především kvůli zvyšování výroby určené pro válku proti Ukrajině, která trvá už téměř dva roky. Na částku 103 miliard dolarů vyčíslil ztráty západních firem donucených k odchodu z Ruska americký list The New York Times (NYT). Rusko loni v prosinci nařídilo společnostem odcházejícím ze země prodávat svá ruská aktiva se slevou nejméně 50 procent a ještě odvést do státního rozpočtu "dobrovolný příspěvek" pět až deset procent z tržní hodnoty těchto aktiv. Moskva také zavedla státní kontrolu nad ruskými pobočkami několika západních firem, které se chystaly k odchodu. Země EU v pondělí schválily dvanáctý balík sankcí proti Rusku za jeho válku proti Ukrajině. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'MV od ledna zpřístupní závaznou podobu předpisů v projektu e-Sbírka' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2023121903739|508252. Vydána 19.12.2023 14:05:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'MV od ledna zpřístupní závaznou podobu předpisů v projektu e-Sbírka' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2023121903739|508252. Vydána 19.12.2023 14:05:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
