Stát bude moci víc danit zisky nadnárodních firem, zákon začne platit v neděli
Praha 30. prosince 2023 (ČTK) - Stát bude mít možnost víc danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí a působí i v tuzemsku. Umožní to zákon o dorovnávací dani, který začne platit v poslední den letošního roku, tedy v neděli 31. prosince. V pátek vyšel se sbírce zákonů. Zákon zavádí evropskou směrnici. Státnímu rozpočtu by mohl podle předpokladů vlády přinést asi dvě miliardy korun ročně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že kdyby Česko tuto daň nezavedlo, firmy by platily daň v zahraničí a český rozpočet by nezískal nic.
Vláda původně odhadla očekávaný výnos daně na čtyři až šest miliard korun ročně, ale to za dosavadních daňových pravidel. Přede dvěma týdny však Sněmovna ve vládním konsolidačním balíčku schválila zvýšení sazby daně z příjmů firem z 19 na 21 procent. Státu by toto zvýšení sazby mohlo ročně vynést asi 22 miliard korun. Pro takový případ odhaduje důvodová zpráva roční výnos z dorovnávací daně nejvýše na dvě miliardy korun. Důvodem je to, že se při vyšší sazbě daně z příjmů zvýší míra efektivního zdanění a méně skupin zůstane pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala.
Pokud efektivní zdanění dotčených firem v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění. Celý výnos z této daně má zůstat státnímu rozpočtu. Stát se o něj nebude dělit s obcemi ani kraji.
Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu.
Podle dřívějšího vyjádření vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) z poloviny srpna se nová daňová povinnost bude vztahovat mimo jiné na technologické giganty, jako jsou Google, Apple či provozovatel facebooku Meta. Odborníci už dříve ČTK řekli, že zákon přinese náročnou administrativu velkým firmám, které tuto daň budou platit. Domnívají se však, že zákon pomůže omezit daňovou soutěž zemí o to, ve které budou velké firmy sídlit, a přinese dodatečné peníze do veřejných rozpočtů.
Cílem evropské směrnice, z níž návrh zákona vychází, je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy ve snižování různých sazeb daní. Nástrojem k tomu má být právě zavedení jednotné minimální daňové sazby, která má zajistit rovné podmínky pro korporace a jejich součásti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich základy daně.
Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. "Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody," upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.
nlm rot - sdílejte článek
Následuje: AP: Za dlouhými stíny válek na Ukrajině a v Gaze zuří sváry na řadě dalších míst
Kyjev/Jeruzalém 30. prosince (ČTK/AP) - Rok 2023 ukázal nebezpečí ozbrojených konfliktů, které přerůstají v boje v celém regionu: od války mezi Izraelem a Hamásem až po pokračující boje Ruska proti Ukrajině. Za jejich dlouhými stíny však svět čelí svárům v zemích nacházejících se po celé zeměkouli, napsala agentura AP. Životy lidí v Africe rozvrátily puče a násilí. Barma v jihovýchodní Asii čelí něčemu, co někteří odborníci popisují jako pomalu hořící občanskou válku. Ve Střední a Jižní Americe pokračuje násilí poháněné obchodem s drogami. Indie a Pákistán, které disponují jadernými zbraněmi, jsou vůči sobě stále podezřívavé. Atomový arzenál KLDR roste. A Írán obohacuje uran blíže úrovni potřebné pro výrobu zbraní než dříve. "Konflikty jsou složitější, smrtelnější a hůře řešitelné... Znovu se objevily obavy z možnosti jaderné války. Nové potenciální oblasti konfliktů a válečné zbraně vytvářejí nové způsoby, jak může lidstvo vyhladit samo sebe," uvedl v červenci generální tajemník OSN António Guterres. Zde je přehled některých hlavních válek na světě: Nejkrvavější válka mezi Izraelem a Hamásem začala 7. října, když ozbrojenci prolomili plot obklopující Pásmo Gazy. V Izraeli zabili přibližně 1200 lidí a více než 200 dalších zajali a jako rukojmí odvlekli na své území. Útok, který je popisován jako nejhorší jednodenní masové zabíjení Židů od dob holokaustu, šokoval Izrael, který věřil, že ho jeho hraniční plot, technologicky vyspělá armáda a zpravodajské služby chrání před vším, až na obtěžující raketovou palbu ozbrojenců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který se potýkal s několikaměsíčními protesty kvůli pokusům své krajně pravicové vlády o revizi soudnictví a obviněním z korupce, zahájil masivní odvetné letecké údery. Izraelské jednotky také poprvé po letech vstoupily do Pásma Gazy a svedly intenzivní boje v ulicích. Při ofenzivě zahynuly ve dvoumilionovém Pásmu Gazy více než dvě desítky tisíc lidí. Gaza také čelí izraelskému obléhání, které do značné míry blokuje dodávky potravin, pohonných hmot, vody a léků. Hromadné zabíjení Izraelců a Palestinců mezitím vyvolalo protesty po celém světě, přičemž mnoho demonstrací sympatizovalo s Palestinci. Íránem podporované milice, včetně libanonského Hizballáhu, střílely na Izrael. Spojené státy vyslaly do regionu dvě letadlové lodě, vojáky a další zbraně, aby se pokusily zabránit vypuknutí širší regionální války. Nicméně opakovaně deklarovaný cíl Izraele - zničení Hamásu - zaručuje dlouhou válku, což zvyšuje rizika. Rychlé tempo bojů Izraele s Hamásem zastínilo ke konci roku ruskou válku na Ukrajině. Na tamním bojišti se nicméně v předchozích měsících změnilo jen málo. (pokračování...)
Kyjev/Jeruzalém 30. prosince (ČTK/AP) - Rok 2023 ukázal nebezpečí ozbrojených konfliktů, které přerůstají v boje v celém regionu: od války mezi Izraelem a Hamásem až po pokračující boje Ruska proti Ukrajině. Za jejich dlouhými stíny však svět čelí svárům v zemích nacházejících se po celé zeměkouli, napsala agentura AP. Životy lidí v Africe rozvrátily puče a násilí. Barma v jihovýchodní Asii čelí něčemu, co někteří odborníci popisují jako pomalu hořící občanskou válku. Ve Střední a Jižní Americe pokračuje násilí poháněné obchodem s drogami. Indie a Pákistán, které disponují jadernými zbraněmi, jsou vůči sobě stále podezřívavé. Atomový arzenál KLDR roste. A Írán obohacuje uran blíže úrovni potřebné pro výrobu zbraní než dříve. "Konflikty jsou složitější, smrtelnější a hůře řešitelné... Znovu se objevily obavy z možnosti jaderné války. Nové potenciální oblasti konfliktů a válečné zbraně vytvářejí nové způsoby, jak může lidstvo vyhladit samo sebe," uvedl v červenci generální tajemník OSN António Guterres. Zde je přehled některých hlavních válek na světě: Nejkrvavější válka mezi Izraelem a Hamásem začala 7. října, když ozbrojenci prolomili plot obklopující Pásmo Gazy. V Izraeli zabili přibližně 1200 lidí a více než 200 dalších zajali a jako rukojmí odvlekli na své území. Útok, který je popisován jako nejhorší jednodenní masové zabíjení Židů od dob holokaustu, šokoval Izrael, který věřil, že ho jeho hraniční plot, technologicky vyspělá armáda a zpravodajské služby chrání před vším, až na obtěžující raketovou palbu ozbrojenců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který se potýkal s několikaměsíčními protesty kvůli pokusům své krajně pravicové vlády o revizi soudnictví a obviněním z korupce, zahájil masivní odvetné letecké údery. Izraelské jednotky také poprvé po letech vstoupily do Pásma Gazy a svedly intenzivní boje v ulicích. Při ofenzivě zahynuly ve dvoumilionovém Pásmu Gazy více než dvě desítky tisíc lidí. Gaza také čelí izraelskému obléhání, které do značné míry blokuje dodávky potravin, pohonných hmot, vody a léků. Hromadné zabíjení Izraelců a Palestinců mezitím vyvolalo protesty po celém světě, přičemž mnoho demonstrací sympatizovalo s Palestinci. Íránem podporované milice, včetně libanonského Hizballáhu, střílely na Izrael. Spojené státy vyslaly do regionu dvě letadlové lodě, vojáky a další zbraně, aby se pokusily zabránit vypuknutí širší regionální války. Nicméně opakovaně deklarovaný cíl Izraele - zničení Hamásu - zaručuje dlouhou válku, což zvyšuje rizika. Rychlé tempo bojů Izraele s Hamásem zastínilo ke konci roku ruskou válku na Ukrajině. Na tamním bojišti se nicméně v předchozích měsících změnilo jen málo. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Stát bude moci víc danit zisky nadnárodních firem, zákon začne platit v neděli' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2023122901863|508379. Vydána 30.12.2023 6:30:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Stát bude moci víc danit zisky nadnárodních firem, zákon začne platit v neděli' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2023122901863|508379. Vydána 30.12.2023 6:30:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
