Zákon o cenách čeká zřejmě nejobsáhlejší novelizace od roku 2009
Praha 26. února (ČTK) - Zákon o cenách čeká asi nejrozsáhlejší změna od poslední výraznější novelizace v roce 2009. Jeho novelu vláda předložila poslancům a navrhuje v ní například odstranit případy, kdy se překrývají působnosti úřadů kontrolujících ceny. Mělo by to ulevit od administrativní zátěže. Obecní a krajské úřady mají nově kontrolovat jen dodržování cenové regulace, kterou na základě cenového výměru ministerstva financí (MF) obce a kraje samy přijaly. Ročně úřady zjistí stovky prohřešků proti cenám. V předcovidovém roce 2019 za ně padly pokuty v objemu 135 milionů korun.
Je však nutné podotknout, že fakticky většina obchodníků (v ČR) prodávané nepotravinářské zboží měrnou cenou v současné době dobrovolně označuje...
"V praxi se některá ustanovení zákona o cenách ukazují jako obtížně srozumitelná bez znalosti příslušné judikatury a některá jsou neúčinná nebo zavádějící," zdůvodnila vláda nutnost změny zákona. Současně navrhuje zrušit dosavadní zákon o působnosti orgánů ČR ve vztahu k cenám. Uvádí, že zákon následkem četných novelizací neodpovídá současným požadavkům a není možné ho novelizovat.
Podle vlády se ukazuje, že většina obcí ceny nekontroluje a v případě krajských úřadů panují v kontrolách značné rozdíly. Proti tomu se v připomínkovém řízení ohradil Moravskoslezský kraj. Uvedl, že na tomto stavu má svůj podíl i ministerstvo financí, které podle něj zanedbává osvětovou a metodickou činnost. "Agenda cenové kontroly je u územních samosprávných celků obecně zanedbána a ministerstvo financí, ač si je vědomo tohoto stavu, nečiní dostatečné kroky k nápravě, např. pravidelná specializovaná školení pro případ odborně složitých cenových kontrol," stojí ve stanovisku kraje.
Návrh novely také zvyšuje horní hranici pokuty za řádné nevedení cenové evidence regulovaného zboží. Zákon nyní tento přestupek považuje za méně závažný. Podle vlády tak mohou nastat případy, kdy se obchodníkovi vyplatí zdánlivě ztratit cenovou evidenci a dostat za to pokutu, protože tím znemožní kontrolu a vyhne se jí. Horní hranice má činit nově deset milionů korun. Příjem z pokut by se tak sice mohl zvýšit, podle MF ale bude rozdíl zanedbatelný. Pokuty pak bude vymáhat obecný správce daně, tedy příslušní celní úřad. Pokuty, které sám uložil, budou vymáhat i Specializovaný finanční úřad, kraj a obec.
Rozhodnutí úřadů o cenách se nově sjednotí jako cenové výměry. Nyní například Energetický regulační úřad vydává takzvaná cenová rozhodnutí. Sjednotit se mají i pravidla pro vydávání cenových výměrů. Platnost takového výměru má být odvozena od zveřejnění věstníku na portálu veřejné správy.
Vláda každoročně předkládá poslancům přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů. Například ve zprávě za rok 2022 vláda uvedla, že nejvíc případů porušování cenových předpisů zjistily loni úřady při kontrolách ve zdravotnictví. Při 257 kontrolách zjistili 133 případů pochybení. Cenové předpisy porušovali také podnikatelé při označování zboží a v energetice. Úřady uložily za všechny případy cenových prohřešků pokuty v objemu 20 milionů korun.
Nově se bude dokument jmenovat Zpráva o činnosti cenových orgánů. Ministerstvo financí ho bude zveřejňovat na svém webu.
Dále by se mělo opět stanovit zboží, u kterého by obchodníci uváděli i měrnou cenu. To, že závazný seznam v ČR aktuálně neexistuje, je podle MF v rozporu se směrnicí Evropské unie. "Je však nutné podotknout, že fakticky většina obchodníků (v ČR) prodávané nepotravinářské zboží měrnou cenou v současné době dobrovolně označuje," sdělil v důvodové zprávě úřad.
nlm mib ptd - sdílejte článek
Následuje: NYT: Jakou stopu za sebou nechávají ekologické věci, třeba hrnky?
New York 26. února (ČTK/The New York Times) - Hrnek Stanley, hit loňského roku, je na první pohled jasné vítězství pro planetu. Je odolný. Je opakovaně použitelný. Na rozdíl od plastových lahví, které má nahrazovat, negeneruje hromady plastových odpadů, napsal zpravodajský server The New York Times. Hrnková mánie ale vyvolala i méně ekologické a udržitelné chování. Lidé se chlubí, že jich vlastní desítky. Když společnost Target vydala speciální edice, včetně velmi žádané "Starbucks verze", způsobilo to malou tlačenici. A krom toho někteří strážci nejnovějších trendů tvrdí, že móda hrnků Stanley už je za zenitem. "Někteří mileniálové nebo příslušníci generace Z už se je stydí nosit," řekla Casey Lewisová, která píše zpravodaj o trendech After School. "A všichni víme, co se stane," dodala. Budou ležet nevyužité, bude se na ně prášit na poličce nebo ve sklepě, anebo "v nejhorším případě skončí na skládce". Šílení po hrncích Stanley je příběh o tom, jak se marketing, influenceři a síla sociálních médií spojily a vytvořily kulturní fenomén. Odhaduje se, že se v roce 2023 prodalo deset milionů termohrnků Quencher s brčkem a celkové tržby společnosti Stanley za loňský rok dosáhly 750 milionů dolarů, přičemž v roce 2020 to bylo méně než 100 milionů dolarů. Termohrnky této značky se běžně prodávají za 35 až 45 dolarů (asi 820 až 1050 korun), ale mohou se přeprodávat za mnohem více. Hashtag #StanleyCup má na na TikToku miliardy zobrazení. Tento trend je však také příkladem toho, jak se rostoucí vesmír ekologických výrobků - věcí původně uváděných na trh jako udržitelné - může stát spouštěčem prostého nakupování a hromadění dalších, což potenciálně vymaže původní zamýšlený přínos těchto výrobků pro životní prostředí. Věšáky na chodbě bytů a domů máme přeplněné taškami, které nás mají zachránit před pohromou jednorázových igelitek. V kredencích se hromadí podivné pomůcky, jako jsou skládací ocelová brčka nebo opakovaně použitelné nádoby na jídlo, které mají omezit spotřebu těch jednorázových. "Smysl opakovaně použitelného hrnku spočívá v tom, že teoreticky potřebujete jen jeden. A tímto jedním opakovaně použitelným hrnkem nahradíte desítky nebo dokonce stovky jednorázových šálků, lahví a kelímků," řekla Sandra Goldmarková z katedry klimatologie Kolumbijské univerzity. Ale pokud si člověk koupí hodně takových hrnků, "musí vypít hodně vody", dodala, "aby vykompenzoval dopad jejich výroby na životní prostředí". Výrobky, které se označují jako udržitelné, jako například termohrnky Stanley, mají tendenci přitahovat pozornost zákazníků. (pokračování...)
New York 26. února (ČTK/The New York Times) - Hrnek Stanley, hit loňského roku, je na první pohled jasné vítězství pro planetu. Je odolný. Je opakovaně použitelný. Na rozdíl od plastových lahví, které má nahrazovat, negeneruje hromady plastových odpadů, napsal zpravodajský server The New York Times. Hrnková mánie ale vyvolala i méně ekologické a udržitelné chování. Lidé se chlubí, že jich vlastní desítky. Když společnost Target vydala speciální edice, včetně velmi žádané "Starbucks verze", způsobilo to malou tlačenici. A krom toho někteří strážci nejnovějších trendů tvrdí, že móda hrnků Stanley už je za zenitem. "Někteří mileniálové nebo příslušníci generace Z už se je stydí nosit," řekla Casey Lewisová, která píše zpravodaj o trendech After School. "A všichni víme, co se stane," dodala. Budou ležet nevyužité, bude se na ně prášit na poličce nebo ve sklepě, anebo "v nejhorším případě skončí na skládce". Šílení po hrncích Stanley je příběh o tom, jak se marketing, influenceři a síla sociálních médií spojily a vytvořily kulturní fenomén. Odhaduje se, že se v roce 2023 prodalo deset milionů termohrnků Quencher s brčkem a celkové tržby společnosti Stanley za loňský rok dosáhly 750 milionů dolarů, přičemž v roce 2020 to bylo méně než 100 milionů dolarů. Termohrnky této značky se běžně prodávají za 35 až 45 dolarů (asi 820 až 1050 korun), ale mohou se přeprodávat za mnohem více. Hashtag #StanleyCup má na na TikToku miliardy zobrazení. Tento trend je však také příkladem toho, jak se rostoucí vesmír ekologických výrobků - věcí původně uváděných na trh jako udržitelné - může stát spouštěčem prostého nakupování a hromadění dalších, což potenciálně vymaže původní zamýšlený přínos těchto výrobků pro životní prostředí. Věšáky na chodbě bytů a domů máme přeplněné taškami, které nás mají zachránit před pohromou jednorázových igelitek. V kredencích se hromadí podivné pomůcky, jako jsou skládací ocelová brčka nebo opakovaně použitelné nádoby na jídlo, které mají omezit spotřebu těch jednorázových. "Smysl opakovaně použitelného hrnku spočívá v tom, že teoreticky potřebujete jen jeden. A tímto jedním opakovaně použitelným hrnkem nahradíte desítky nebo dokonce stovky jednorázových šálků, lahví a kelímků," řekla Sandra Goldmarková z katedry klimatologie Kolumbijské univerzity. Ale pokud si člověk koupí hodně takových hrnků, "musí vypít hodně vody", dodala, "aby vykompenzoval dopad jejich výroby na životní prostředí". Výrobky, které se označují jako udržitelné, jako například termohrnky Stanley, mají tendenci přitahovat pozornost zákazníků. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zákon o cenách čeká zřejmě nejobsáhlejší novelizace od roku 2009' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024022003246|509075. Vydána 26.02.2024 9:52:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zákon o cenách čeká zřejmě nejobsáhlejší novelizace od roku 2009' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024022003246|509075. Vydána 26.02.2024 9:52:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
