ISW: Kreml podniká vzdušnou a informační operaci s cílem zničit Charkov
Kyjev 23. dubna (ČTK) - Kreml podniká koordinovanou vzdušnou a informační operaci s cílem zničit východoukrajinský Charkov, přimět Ukrajince k útěku a vnitřně vysídlit miliony lidí před možnou budoucí ruskou ofenzívou proti tomuto druhému největšímu ukrajinskému městu nebo jinde v napadené zemi. Ve své analýze to napsal americký Institut pro studium války (ISW). Pravděpodobnost úspěchu ruského pozemního útoku proti Charkovu je však pode něj velmi nízká, pokud Ukrajina dostane rychle novou vojenskou pomoc od Spojených států.
Rusko v poslední době opět zintenzivnilo vzdušné útoky na Ukrajinu, která se potýká s nedostatkem protivzdušné obrany, a nejintenzivnější nálety zažívá Charkov a Charkovská oblast, napsala agentura Reuters. Charkov, který se Rusové pokoušeli na začátku své invaze neúspěšně dobýt, leží jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, což ho činí více zranitelným před ruskými vzdušnými útoky než jiná ukrajinská města.
Ukrajinské úřady a média hlásí ruské vzdušné útoky na Charkov a jeho okolí prakticky denně. Invazní vojska v poslední době poničila energetickou infrastrukturu v regionu a v pondělí těžce poškodila charkovskou televizní věž. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ruský úder označil za snahu vyvolat v Charkově strach a omezit přístup obyvatel města k informacím. ISW v této souvislosti připomíná ruský útok na kyjevskou televizní věž zkraje invaze v březnu 2022. Kreml podle institutu může chtít připomenout první týdny invaze, aby vyvolal mezi Ukrajinci paniku v dalším náročném okamžiku války.
Rusko zintenzivňuje útoky a informační operace proti Ukrajincům v Charkově, aby využilo současných omezení ukrajinské protivzdušné obrany a zvýšeného napětí na Ukrajině ještě než dorazí očekávaná americká vojenská pomoc na frontu, domnívají se analytici ISW. Kremelské hlásné trouby podle něj přitom využívají obavy z možné budoucí ruské ofenzívy proti Charkovu ve snaze vyvolat mezi Ukrajinci paniku.
Například ukrajinské centrum pro boj s dezinformacemi už v únoru varovalo, že ruské telegramové kanály šíří tvrzení, že ukrajinští představitelé prchají z Charkova a ruské zdroje začátkem dubna tvrdily, že město zažívá „exodus' civilistů. Proválečný ruský portál Cargrad v dubnu podle ISW zdůrazňoval tvrzení neupřesněných vojenských zdrojů, že ruská útočná operace k dobytí Charkova je nevyhnutelná a situace ve městě bude 'horší než v Bachmutu nebo v Avdijivce', kterých se Rusové zmocnili po dlouhých bojích a za cenu devastace obou měst.
Ukrajinští představitelé nedávno varovali před možností ruské ofenzívy s cílem zmocnit se Charkova. Náčelník ukrajinské národní gardy Oleksandr Pivnenko dnes serveru Liga.net řekl, že ruští vojáci během předpokládané letní ofenzívy zaútočí na neočekávaných místech fronty a mohli by se pokusit postupovat na Charkov. Ukrajinci ale budou podle Pivnenka připraveni. 'Aby (Rusové) dobyli Charkov, museli by bojovat roky. Vzpomeňte si, jak dlouho se držely Bachmut a Avdijivka,' řekl.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov před několika dny naznačoval ruský zájem o ofenzívu na Charkov s tvrzením, že toto město 'hraje důležitou roli' v myšlence ruského prezidenta Vladimira Putina ve zřízení demilitarizované zóny na Ukrajině, která má údajně chránit ruské pohraniční obce před ukrajinskými údery, píše ISW.
Americký institut se zároveň domnívá, že pokus o dobytí Charkova by byl pro Rusy 'extrémně ambiciózní' a pokud ruská armáda usoudí, že nebude moci město ovládnout při pozemních operacích, mohla by se ho pokusit zničit pomocí vzdušných úderů a vyvolat rozsáhlé vysídlení civilistů. Pokračující včasná americká a západní vojenská pomoc, zejména poskytování systémů protivzdušné obrany a střel, bude pro ukrajinskou obranu Charkova zásadní, dodal ISW.
ipl nob - sdílejte článek
Následuje: Europoslanci schválili reformu rozpočtových a dluhových pravidel EU
Štrasburk 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili reformu rozpočtových a dluhových pravidel evropského bloku. Podle nových fiskálních pravidel by členské státy měly provádět národní reformy, pracovat na snižování dluhu a být vstřícnější k investicím. Veřejné finance zemí EU by se rovněž měly po období pandemie covidu-19 vrátit na udržitelnou úroveň. Nová pravidla počítají mimo jiné s tím, že při stanovování cílů EU v oblasti snižování nadměrných schodků a zadlužení bude více než dosud zohledňována individuální situace jednotlivých zemí. Reformu Paktu stability a růstu navrhla Evropská komise v dubnu 2023, členské státy o ní původně měly hlasovat již loni v říjnu, nakonec se shodu v rámci sedmadvacítky povedlo najít až na konci prosince, dohoda v trialogu s Evropským parlamentem byla nalezena letos v únoru. 'Nová pravidla pomohou dosáhnout vyrovnaných a dlouhodobě udržitelných veřejných financí, uskutečnit strukturální reformy a podpořit investice, růst a tvorbu pracovních míst v EU,' komentovalo to tehdy belgické předsednictví v Radě EU. Dosavadní unijní fiskální pravidla vyžadovala, aby veřejný dluh členských zemí nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesměly převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem v roce 2020 platnost paktu pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie nemoci covid-19. Jeho opětovné naplňování odložila později i energetická krize způsobená válkou na Ukrajině. Následně měla začít původní pravidla opět platit, většina členských států se k nim ale vracet nechtěla, proto se dojednávala pravidla nová. Proti sobě se ale postavily dvě skupiny států, sever včetně Německa, Nizozemska a také Česka, který prosazoval přísnější pravidla pro vysoce zadlužené, a jih, mimo jiné Itálie a Francie, který byl opačného názoru. Nakonec bylo dosaženo kompromisu a nová pravidla, o nichž se jednalo dlouhé měsíce, budou flexibilnější, ale nadále počítají s tím, že státy, které překročí deficit ve výši tří procent HDP, by měly dosáhnout ročního strukturálního zlepšení alespoň o 0,5 procenta HDP. (pokračování...)
Štrasburk 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili reformu rozpočtových a dluhových pravidel evropského bloku. Podle nových fiskálních pravidel by členské státy měly provádět národní reformy, pracovat na snižování dluhu a být vstřícnější k investicím. Veřejné finance zemí EU by se rovněž měly po období pandemie covidu-19 vrátit na udržitelnou úroveň. Nová pravidla počítají mimo jiné s tím, že při stanovování cílů EU v oblasti snižování nadměrných schodků a zadlužení bude více než dosud zohledňována individuální situace jednotlivých zemí. Reformu Paktu stability a růstu navrhla Evropská komise v dubnu 2023, členské státy o ní původně měly hlasovat již loni v říjnu, nakonec se shodu v rámci sedmadvacítky povedlo najít až na konci prosince, dohoda v trialogu s Evropským parlamentem byla nalezena letos v únoru. 'Nová pravidla pomohou dosáhnout vyrovnaných a dlouhodobě udržitelných veřejných financí, uskutečnit strukturální reformy a podpořit investice, růst a tvorbu pracovních míst v EU,' komentovalo to tehdy belgické předsednictví v Radě EU. Dosavadní unijní fiskální pravidla vyžadovala, aby veřejný dluh členských zemí nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesměly převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem v roce 2020 platnost paktu pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie nemoci covid-19. Jeho opětovné naplňování odložila později i energetická krize způsobená válkou na Ukrajině. Následně měla začít původní pravidla opět platit, většina členských států se k nim ale vracet nechtěla, proto se dojednávala pravidla nová. Proti sobě se ale postavily dvě skupiny států, sever včetně Německa, Nizozemska a také Česka, který prosazoval přísnější pravidla pro vysoce zadlužené, a jih, mimo jiné Itálie a Francie, který byl opačného názoru. Nakonec bylo dosaženo kompromisu a nová pravidla, o nichž se jednalo dlouhé měsíce, budou flexibilnější, ale nadále počítají s tím, že státy, které překročí deficit ve výši tří procent HDP, by měly dosáhnout ročního strukturálního zlepšení alespoň o 0,5 procenta HDP. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ISW: Kreml podniká vzdušnou a informační operaci s cílem zničit Charkov' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024042306871|509764. Vydána 23.04.2024 20:45:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ISW: Kreml podniká vzdušnou a informační operaci s cílem zničit Charkov' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024042306871|509764. Vydána 23.04.2024 20:45:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.