V Turecku zatkli dalších více než pět set lidí kvůli vazbám na Gülenovo hnutí

Ankara 15. května (ČTK) - Turecká policie zatkla dalších 544 lidí kvůli podezření z vazeb na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož turecká vláda už několik let viní ze snah ji svrhnout. Gülen žijící ve Spojených státech to odmítá. Další zatýkání se uskutečnila v 62 z osmi desítek tureckých provincií, informovalo v úterý podle agentury AFP ministerstvo vnitra. Podle nevládních organizací turecká vláda dlouhodobě využívá obvinění z vazeb na Gülenovo hnutí k odstranění svých kritiků. Turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya uvedl, že mezi zatčenými jsou lidé, kteří se snažili podvody ve výběrových řízení dostat do státní správy, a také uživatelé mobilní aplikace ByLock pro šifrované zprávy. Používání této dříve volně dostupné aplikace využili jako důkaz turečtí vyšetřovatelé už u tisíců obžalovaných, mimo jiné v souvislosti s pokusem části armády o převrat z roku 2016. Evropský soud pro lidská práva (ECHR) přitom loni v září v jedné kauze rozhodl, že jen používání mobilní aplikace nemůže být považováno za důkaz. Štrasburský soud se zabýval kauzou tureckého učitele, jehož turecké soudy v roce 2017 odsoudily k šesti letům vězení za členství ve Fethullahově teroristické organizaci (FETÖ), jak turecká vláda nazývá Gülenovo hnutí. Represe vůči příznivcům nyní třiaosmdesátiletého Gülena, který žije přes dvacet let v exilu v USA, začaly v roce 2013, kdy byl současný prezident Recep Tayyip Erdogan premiérem. Důvodem byl podle opozice korupční skandál, v němž figuroval i Erdoganův syn. Režim pak pozatýkal desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří korupční kauzu vyšetřovali, a v roce 2014 bylo vyšetřování zastaveno pro nedostatek důkazů. Gülenovo hnutí Hizmet (Služba) bylo založeno v 70. letech minulého století a provozovalo mimo jiné školy či nemocnice v Turecku i v zahraničí a před čistkami z posledních let vlastnilo v Turecku i některá média. Erdoganova vláda viní jeho příznivce ze spiknutí a snahy ji svrhnout, podle nevládních organizací ale využívá obvinění z vazeb na toto hnutí i k odstranění svých kritiků, kteří jeho členy či příznivci nejsou. Rozsáhlé zatýkání a čistky ve státní správě zahájil Erdoganův režim po pokusu části armády o puč v červenci 2016, z něhož vláda obvinila také Gülena, který to odmítl. O místo tehdy přišlo na 130.000 státních zaměstnanců, včetně čtyř tisíc soudců a prokurátorů, tisíce vojáků, ale například i mnoho učitelů. Během výjimečného stavu, který trval až do července 2018, vláda také uzavřela řadu nezávislých médií. Podle agentury AFP bylo kvůli vazbám na Gülenovo hnutí či přímo kvůli podílu na neúspěšném puči zahájeno v Turecku na 700.000 trestních stíhání, z toho na 300.000 lidí bylo zatčeno a tisíce lidí byly odsouzeny. Téměř 3000 lidí dostalo doživotní tresty, uvedla AFP. nob jrm - sdílejte článek