Check Point: Kyberútoků na české firmy v 2. čtvrtletí přibylo, jsou častým cílem
Praha 4. srpna (ČTK) - České firmy čelily ve druhém čtvrtletí v průměru 2094 kyberútokům týdně, což je meziročně o 34 procent více. Tuzemské organizace tak patří mezi nejčastější cíle v Evropě, oproti světovému průměru je český o více než pětinu vyšší. Kyberútoky nejčastěji mířily na organizace ve školství, vládní a vojenský sektor či zdravotnictví. Uvedla to bezpečnostní firma Check Point.
Kybernetické útoky mají za cíl poškodit nebo získat kontrolu nebo přístup k důležitým dokumentům a systémům v podnikové nebo osobní počítačové síti.
České organizace proto musí na tento nárůst hrozeb reagovat a používat pokročilá preventivní bezpečnostní řešení...
"Jedná se o další skokové navýšení, protože v prvním čtvrtletí byl týdenní průměr na jednu českou společnost 1571 kyberútoků týdně. Česká republika tak patří v tomto ohledu k nejméně bezpečným zemím v Evropě," uvedl regionální ředitel Check Pointu Peter Kovalčík.
Evropský průměr je podle dat Check Pointu 1367 kyberútoků týdně na jednu společnost. Meziročně je to navýšení o 30 procent. Například v Polsku čelila v průměru každá společnost 1396 kyberútokům týdně, v Německu míří na jednu organizaci v průměru 1054 kyberútoků týdně, ve Francii to je 846, ve Švýcarsku 1005, ve Spojeném království 1008, ve Španělsku 1436, v Rakousku 1617 a v Řecku 1244.
Vysoký počet útoků je naopak dlouhodobě v Itálii 1877 a v Portugalsku 1813. I tyto země ovšem Česko překonává. "České organizace proto musí na tento nárůst hrozeb reagovat a používat pokročilá preventivní bezpečnostní řešení," zdůraznil Kovalčík.
Za nárůstem hrozeb stojí podle Check Pointu stále větší aktivita hacktivistických skupin, rostoucí sofistikovanost kyberzločinců, využití umělé inteligence a ML technologií. Problémem je také zranitelnost v dodavatelských řetězcích.
Největšímu počtu útoků celosvětově čelí podle statistik vzdělávací a výzkumné organizace, v průměru jde o 3341 útoků týdně na jednu společnost. Důvodem může podle bezpečnostní firmy být množství zpracovávaných citlivých informací a často nedostatečné zabezpečení. Druhým nejčastěji napadaným odvětvím je vládní a vojenský sektor s celosvětovým průměrem 2084 útoků týdně na jednu společnost, což souvisí se snahou o špionáž a narušení bezpečnosti na státní úrovni. Na třetím místě je pak s 1999 útoky týdně zdravotnictví, které je pro hackery lukrativním cílem, protože úspěšný útok umožňuje hackerům získat výkupné za informace o zdravotním pojištění, zdravotní záznamy a někdy i řadu dalších osobních citlivých informací.
sip rot - sdílejte článek
Následuje: BBC: Kreml zintenzivňuje útoky na své kritiky v zahraničí
Londýn 4. srpna (ČTK/BBC) - Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala dnes stanice BBC na svém webu. Loni v létě čekali na Dmitrije Gudkova při jeho příletu na londýnské letiště Luton dva policisté v civilu. Ruský opoziční politik, který žije v exilu v jedné ze zemí Evropské unie, letěl do Británie na narozeniny přítele. "Byli tam, aby mě odchytili hned poté, co jsem vystoupil z letadla. To se mi ještě nestalo," popsal Gudkov. Policie ho však nehodlala zatknout - chtěla ho varovat. "Řekli mi, že jsem na seznamu lidí, kterým hrozí nebezpečí. Ptali se, kde budu a jaký budu používat telefon," uvedl Gudkov, jenž je spoluzakladatelem Protiválečného výboru Ruska. To je organizace, která koordinuje úsilí zaměřená proti válce na Ukrajině. V Rusku je hledán za takzvané "šíření nepravdivých zpráv" o ruské armádě. Britská policie kontaktovala i další protikremelskou aktivistku. "Říkali, že potřebují projednat bezpečnost mojí a mé rodiny," řekla Xenija Maximovová, zakladatelka Ruské demokratické společnosti v Londýně. Policie jí doporučila, aby necestovala do některých zemí, kde ruští agenti operují volněji. "(Kreml) zesiluje kampaň proti 'nepřátelům', to je naprostá pravda. Utahují šrouby," dodala. Ona a její kolegové zaznamenali nárůst kybernetických útoků a pokusů o infiltraci skupiny on-line. Analytik Mark Galeotti, který se zabývá ruskými bezpečnostními službami, souhlasí s tím, že kampaň proti "nepřátelům" Ruska v zahraničí zintenzivňuje. "Myslím, že to odráží rostoucí paranoiu Kremlu, že je zapojen do existenčního politického boje," řekl Galeotti. Vzhledem k tomu, že veškerý odpor doma byl potlačen, Rusko obrací svou pozornost na oponenty, kteří hledají útočiště na Západě. Ruské velvyslanectví v Londýně na žádost o komentář nereagovalo. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je teď místopředsedou ruské bezpečnostní rady, tyto lidi označil za "zrádce, kteří přešli k nepříteli a chtějí, aby jejich vlast zanikla". "Už nějakou dobu otevřeně hovoříme o rostoucí zátěži v rámci naší práce na případech týkajících se boje proti hrozbám vůči státu... Aktivně navyšujeme zdroje věnované potírání aktivit nepřátelských států," řekl BBC mluvčí britské policejní protiteroristické jednotky. V prosinci v Británii vstoupily v platnost nové právní předpisy, které policii poskytují větší pravomoci k řešení hrozeb ze strany nepřátelských států, jako je Rusko. "Paraziti nemohou v klidu spát...," byl jeden ze vzkazů, které loni dostala investigativní novinářka Alesja Marochovská. Výhrůžky doplňovalo jméno pražské ulice, kde žurnalistka žila. "Přestěhovala jsem se, abych jim to ztížila," vypráví Marochovská. "Mysleli jsme si, že to může být jen nějaký bláznivý Čech, který je proputinovský a poznal mě na ulici," vzpomíná. Následně však vzkazy začaly být zlověstnější - nazývaly ji "šmejdem" a autor jí hrozil, že si ji najde "kdekoliv venčí svého sípajícího psa". (pokračování...)
Londýn 4. srpna (ČTK/BBC) - Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala dnes stanice BBC na svém webu. Loni v létě čekali na Dmitrije Gudkova při jeho příletu na londýnské letiště Luton dva policisté v civilu. Ruský opoziční politik, který žije v exilu v jedné ze zemí Evropské unie, letěl do Británie na narozeniny přítele. "Byli tam, aby mě odchytili hned poté, co jsem vystoupil z letadla. To se mi ještě nestalo," popsal Gudkov. Policie ho však nehodlala zatknout - chtěla ho varovat. "Řekli mi, že jsem na seznamu lidí, kterým hrozí nebezpečí. Ptali se, kde budu a jaký budu používat telefon," uvedl Gudkov, jenž je spoluzakladatelem Protiválečného výboru Ruska. To je organizace, která koordinuje úsilí zaměřená proti válce na Ukrajině. V Rusku je hledán za takzvané "šíření nepravdivých zpráv" o ruské armádě. Britská policie kontaktovala i další protikremelskou aktivistku. "Říkali, že potřebují projednat bezpečnost mojí a mé rodiny," řekla Xenija Maximovová, zakladatelka Ruské demokratické společnosti v Londýně. Policie jí doporučila, aby necestovala do některých zemí, kde ruští agenti operují volněji. "(Kreml) zesiluje kampaň proti 'nepřátelům', to je naprostá pravda. Utahují šrouby," dodala. Ona a její kolegové zaznamenali nárůst kybernetických útoků a pokusů o infiltraci skupiny on-line. Analytik Mark Galeotti, který se zabývá ruskými bezpečnostními službami, souhlasí s tím, že kampaň proti "nepřátelům" Ruska v zahraničí zintenzivňuje. "Myslím, že to odráží rostoucí paranoiu Kremlu, že je zapojen do existenčního politického boje," řekl Galeotti. Vzhledem k tomu, že veškerý odpor doma byl potlačen, Rusko obrací svou pozornost na oponenty, kteří hledají útočiště na Západě. Ruské velvyslanectví v Londýně na žádost o komentář nereagovalo. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je teď místopředsedou ruské bezpečnostní rady, tyto lidi označil za "zrádce, kteří přešli k nepříteli a chtějí, aby jejich vlast zanikla". "Už nějakou dobu otevřeně hovoříme o rostoucí zátěži v rámci naší práce na případech týkajících se boje proti hrozbám vůči státu... Aktivně navyšujeme zdroje věnované potírání aktivit nepřátelských států," řekl BBC mluvčí britské policejní protiteroristické jednotky. V prosinci v Británii vstoupily v platnost nové právní předpisy, které policii poskytují větší pravomoci k řešení hrozeb ze strany nepřátelských států, jako je Rusko. "Paraziti nemohou v klidu spát...," byl jeden ze vzkazů, které loni dostala investigativní novinářka Alesja Marochovská. Výhrůžky doplňovalo jméno pražské ulice, kde žurnalistka žila. "Přestěhovala jsem se, abych jim to ztížila," vypráví Marochovská. "Mysleli jsme si, že to může být jen nějaký bláznivý Čech, který je proputinovský a poznal mě na ulici," vzpomíná. Následně však vzkazy začaly být zlověstnější - nazývaly ji "šmejdem" a autor jí hrozil, že si ji najde "kdekoliv venčí svého sípajícího psa". (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Check Point: Kyberútoků na české firmy v 2. čtvrtletí přibylo, jsou častým cílem' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024080403817|510948. Vydána 04.08.2024 14:59:38. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Check Point: Kyberútoků na české firmy v 2. čtvrtletí přibylo, jsou častým cílem' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024080403817|510948. Vydána 04.08.2024 14:59:38. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
