Organizace usilující o svět bez jaderných zbraní převzala Nobelovu cenu za mír

Oslo/Stockholm 10. prosince (ČTK) - Nobelovou cenou za mír pro japonskou organizaci sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki dnes začalo slavnostní předávání letošních Nobelových cen. Tři spolupředsedové organizace Nihon Hidankjó převzali ocenění při oficiálním předání na radnici v norském Oslu. Norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje, jméno letošních laureátů oznámil 11. října. Ceremoniál předání Nobelových cen se každoročně koná 10. prosince, v den výročí úmrtí zakladatele tohoto ocenění Alfreda Nobela. Dvaadevadesátiletý Terumi Tanaka při ceremoniálu přednesl jménem organizace Nihon Hidankjó tradiční řeč před zhruba tisícovkou hostů, mezi nimiž byl i norský královský pár a korunní princ s princeznou. Tradiční vítězova přednáška je dostupná na webových stránkách organizace. "Jaderné zbraně a lidstvo nemohou koexistovat," řekl dnes Tanaka na tiskové konferenci v norském hlavním městě. "Lidstvo by mohlo zaniknout ještě předtím, než se projeví ničivý účinek klimatické změny," dodal. "Důvodem, proč tuto cenu dostáváme právě teď, je situace ve světě," řekl při slavnostním převzetí ceny Tanaka. Organizace Nihon Hidankjó vychází ze svědectví lidí, kteří přežili bombardování Hirošimy a Nagasaki a neúnavně usiluje o to, aby se planeta zbavila těchto zbraní hromadného ničení. Tanakovi bylo 13 let, když atomová bomba svržená na Nagasaki, kde žil, zabila pět členů jeho rodiny. Dnes podle agentury AFP Tanaka vyjádřil znepokojení nad obnovením jaderné hrozby a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ji přestal rozdmýchávat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. "Nemyslím si, že prezident Putin skutečně chápe, co jaderné zbraně pro člověka znamenají, jaký typ zbraně to je," řekl. "Myslím, že o tom ani nepřemýšlel," dodal. "Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity," řekl k rozhodnutí ocenit snahu Nihon Hidankjó předseda Nobelova výboru Jörgen Watne Frydnes. Oceněná organizace k tomuto cíli podle něho přispívá zásadní měrou. Podle Frydnese má být cena poctou všem přeživším, kteří se "navzdory fyzickému utrpení a bolestným vzpomínkám rozhodli využít svou draze zaplacenou zkušenost k živení naděje a mírových snah". Japonský premiér Šigeru Išiba označil výběr laureáta za "extrémně významný". Udělení Nobelovy ceny za mír organizaci usilující o svět bez jaderných zbraní je symbol a reakce na aktuální dění ve světě, řekl dříve ČTK expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Cenu za mír na rozdíl od vědeckých cen nepředává Královská švédská akademie věd ve Stockholmu, nýbrž pětičlenný Nobelův výbor složený z norských politiků a dalších osobností. Svou volbu japonské organizace učinil v době, kdy války dál sužují obyvatele několika světadílů. Laureáta 105. ročníku ceny vybíral v tajném hlasování pětičlenný výbor složený z norských politiků a dalších osobností. Volil z 286 navržených kandidátů, mezi nimiž byly politické osobnosti jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, humanitární organizace nebo také úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) či Mezinárodní soudní dvůr. Loni ocenění dostala tehdy vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová za svůj boj za práva Íránek. V 16:00 SELČ na Nobelovu cenu za mír naváže v koncertní síni ve švédském Stockholmu slavnostní předávání dalších Nobelových cen, při němž všichni ostatní laureáti přeberou prestižní Nobelovy medaile z rukou švédského krále Carla XVI. Gustafa, informují agentury. Každý laureát obdrží kromě zlaté medaile a diplomu také finanční odměnu, jejíž výše se liší v závislosti na ročním výnosu Nobelova fondu. V roce 2024 je výše odměny přibližně 11 milionů švédských korun (cca 25 milionů českých korun). Pokud je cena udělena více lidem za jeden objev, o částku se musejí podělit. Můžou být ale maximálně tři. cht mka - sdílejte článek