Archeologové našli v trase dostavby Pražského okruhu sídliště staré 7000 let

Praha 16. prosince 2024 (ČTK) - V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž středočeských Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba 7000 let. Prozkoumali také část vesnice z pozdní doby halštatské, tedy z 5. století před naším letopočtem. ČTK to sdělila Eliška Zvolánková z Akademie věd. Dnes začne stavba chybějící části Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1, úsek má být hotový v roce 2027. Archeologický průzkum bude pokračovat. Archeologové v katastru obcí Lipany, Kuří a Nupaky objevili četné nálezy od mladší doby kamenné až po vrcholný středověk. Nejstarší odkryté objekty zastupuje osm dlouhých sloupových staveb, které jsou předběžně datované do konce neolitu až počátku eneolitu, což je zhruba druhá polovina 6. tisíciletí před naším letopočtem. Na sídlišti se vyskytovaly i běžné skladovací jámy, některé z nich byly podle odborníků druhotně použité jako odpadní. "Četné kamenné sekerky nebo sekeromlaty, jejich polotovary, vývrtky ze sekeromlatů či nepovedené výrobky navíc dokládají přítomnost místní dílny na zpracování broušené kamenné industrie," uvedla vedoucí výzkumu tohoto úseku z Archeologického ústavu AV ČR Monika Psohlavcová. Archeologové také prozkoumali část vesnice z doby halštatské. V tomto období byly domy částečně zahloubené do země. Odborníci odkryli deset takzvaných polozemnic i množství dalších sídlištních jam, žlábků a pozůstatků nadzemních konstrukcí. Vedle hrubší kuchyňské keramiky našli i jemnější stolní keramické zboží. Každodenní život dokládají také drobné železné i bronzové nástroje nebo hliněné a skleněné korálky. Pozoruhodný je podle vědců nález ouška z kylixu - oblíbené nádoby k pití vína v adriatické oblasti, který společně se skleněnými korálky dokládá - zřejmě jen zprostředkovaný - kontakt zdejších obyvatel se Středomořím. Společně s nálezem bronzových koňských ozdob to dosvědčuje přítomnost výše společensky postaveného člena zdejší komunity, uvedla Psohlavcová. Za doklad kovozpracovatelské výroby považují archeologové fragmenty strusky, což je vedlejší produkt vznikající při tavbě kovů, nebo část keramické dyzny. "Dyzna byla součástí měchu použitého pro vhánění vzduchu do pyrotechnického zařízení tak, aby se zvýšila teplota. Nejčastěji právě při zpracování kovů," vysvětlila Psohlavcová. V další části zkoumaného úseku odborníci odkryli několik desítek jam nejčastěji kruhového průměru o rozměrech dva až pět metrů. Pocházejí ze 13. století a zřejmě souvisely s prospekcí či přímo těžbou zlata ve štěrkopískových terasách Pitkovického potoka. "Tato předběžná interpretace vychází z konzultace s našimi předními montánními archeology a geology, nahrává jí však i skutečnost, že se lokalita nachází zhruba 15 km vzdušnou čarou od Jílového u Prahy, které bylo historicky nejdůležitějším českým zlatým dolem, především pak pro 13. až 14. století," konstatovala Psohlavcová. Archeologové začali s průzkumem v trase výstavby letos v květnu. Od té doby prozkoumali více 9000 archeologických objektů. Připravovaná dálnice vede oblastí, kterou procházeli a osídlovali lidé už od pravěku. Pražský okruh, klíčová dopravní stavba v zemi, bude po svém dokončení měřit 83 kilometrů a propojí deset dálnic. Aktuálně je v provozu zhruba polovina jeho délky. abz rot - sdílejte článek