Čeští archeologové možná na podzim vystaví v Praze nálezy z Uzbekistánu
Taškent 29. dubna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Unikátní nálezy, které objevili čeští archeologové za posledních deset let v Uzbekistánu, by mohly být k vidění na podzim v Praze. ČTK to řekl ředitel Ústavu pro klasickou archeologii Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Ladislav Stančo u příležitosti otevření výstavy k 20. výročí společné česko-uzbecké expedice v Uzbekistánu. Výstavu tento týden v uzbecké metropoli Taškentu zahájil premiér Petr Fiala.
Náročná je rovněž logistika, a to jak doprava z Taškentu na jih Uzbekistánu, tak zejména přejezdy přímo v terénu. Občas se nám také stává, že některé zajímavé lokality leží v hraničním pásmu, a my tak nemůžeme pokročit s jejich výzkumem...
"Výstavu, kterou nyní otevíráme v Taškentu, bychom rádi na podzim ukázali i v Praze, pokud to jen trochu půjde, včetně našich nálezů. Máme především bohatou kolekci kovových nálezů, počínaje mincemi a prsteny a konče hroty šípů z různých období. Některé z mincí jsou skutečnými unikáty, zejména některé stříbrné ražby seleukovských králů nebo krále Héraia. Vzácností je také mince s Alexandrem Velikým, ražená brzy po jeho smrti. Těch je opravdu velmi málo," řekl ČTK Stančo, který je vedoucím expedice.
Výstava shrnuje posledních deset let práce českých archeologů v Uzbekistánu. Představuje například objev skupiny sídlišť z druhé poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem v podhorských oblastech země. "Tahle sídliště tvoří dohromady oázu, která byla částečně uměle zavlažována pomocí primitivních vodních kanálů. Vesnice byly obehnány kamennými valy, samotné domky byly zbudovány z nepálených cihel. Sami jsme začali zkoumat jednu z nich, nyní v naší práci pokračuje francouzská a uzbecká expedice," uvedl Stančo.
Čeští archeologové rovněž odhalili a zmapovali skupinu skalních rytin, patrně většinou datovaných do rané doby železné, které mohou s předchozí skupinou sídlišť souviset, sdělil Stančo.
Výstava dále připomíná objev a výzkum několika sídlišť a opevnění z helénistického období, tedy z doby po vpádu Alexandra Velikého, v hornatém pohraničí starověké Baktrie a Sogdiány. "Je to první osídlení tohoto území od staršího pravěku. Je zřejmé, že pod vládou Řeků byla trvale osídlena dříve neobývaná území," podotkl Stančo.
Baktrie, rozkládající se v oblasti dnešního Uzbekistánu, Afghánistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu, byla významnou křižovatkou východních a západních kultur a dálkového obchodu. V antice byla ovládána Peršany, poté Makedoňany a Řeky. Sto padesát let fungovala jako autonomní stát, takzvané řecko-baktrijské království. Po jeho zániku se dostala pod nadvládu kočovných Kušánů.
Z přechodného období mezi řeckou a kušánskou vládou jsou objev a vykopávky kočovnického sídliště a pohřebiště na lokalitě Iskandar Tepa, které jsou rovněž na výstavě prezentovány. Odkryt byl například hrob dívky vyzdobené dvaceti bronzovými a mosaznými prsteny.
V současné době pracují v Uzbekistánu podle Stanča v rámci expedice tři týmy. Jeden z nich chce v terénu dokončit vykopávky zmíněného kočovnického sídliště a pohřebiště. Další z týmů již nyní v terénu zkoumá středověká sídliště z doby před vpádem Čingischána. Expedice zároveň zahajuje nový projekt vztahující se ke kušánskému období.
Čeští archeologové pracují v zemi v náročných podmínkách, trápí je mimo jiné horké počasí. "Náročná je rovněž logistika, a to jak doprava z Taškentu na jih Uzbekistánu, tak zejména přejezdy přímo v terénu. Občas se nám také stává, že některé zajímavé lokality leží v hraničním pásmu, a my tak nemůžeme pokročit s jejich výzkumem," uvedl Stančo.
Jádro a hlavní centra starověké Baktrie totiž podle Stanča patrně ležely na území severního Afghánistánu, kde vzhledem k tamní politické a bezpečnostní situaci provádět výzkumy v současnosti nelze. "Uniká nám tak velká spousta souvislostí a dat. Fatální je to proto, že jinak dobře dochovaná sídliště jsou v Afghánistánu často nenávratně ničena hledači pokladů," sdělil ČTK Stančo.
Lucie Mikolášková ank - sdílejte článek
Následuje: Nakladatelství z Lipska nabízí česko-německou hru o Krušných horách
Lipsko (Německo) 29. dubna (zpravodaj ČTK) - Český literární stánek není jediný, kdo na Lipském knižním veletrhu zastupuje českou literaturu a kulturu. Jen pár kroků od oficiálního českého zastoupení vítá návštěvníky Jürgen Tschirner z lipského nakladatelství Tschirner Kosová. V nabídce má mimo jiné Krvavé léto 1945 od Jiřího Padevěta v německém překladu nebo dvojjazyčnou deskovou hru Krušné hory bez hranic. To, proč se Tschirner věnuje česko-německému tématu, vysvětlil v rozhovoru s ČTK přímo svým tričkem s obrázkem podávajících si rukou vyvedených ve tvaru srdce v českých a německých národních barvách. "Jsme jedna rodina," ukázal následně na dvojjazyčný nápis na svých zádech se jménem nakladatelství, které má se svou českou manželkou Kateřinou Tschirnerovou-Kosovou. Odkazů na Česko si procházející návštěvníci nemohou nevšimnout, pozornost poutají nejen lázeňské oplatky, staré fotografie českých měst a vesnic z dob německého osídlení, ale také velký obrázek vědomostní deskové hry o Krušných horách s dvojjazyčným nápisem. "Nápad na hru vznikl na houbách," řekl. "Hra je kompletně dvojjazyčná. U jmen v Česku jsou uvedeny i někdejší německé názvy," vysvětlil Tschirner. Cílem je lépe poznat česko-saské Krušnohoří včetně jeho historie, zvyků a zajímavostí. Hra, jak poznamenal, může být lákadlem i ke skutečné túře po Krušných horách. "Cesta začíná v Chemnitzu (Saská Kamenice) a vede zajímavými místy po saské a české straně Krušných hor do Chomutova," vysvětlil. Po hracím poli se hráči pohybují figurkami a jejich postup určuje hrací kostka. To, aby hráč ve hře skutečně postoupil, je podmíněno správnou odpovědí na otázku, která se váže na dané geografické místo. "Tahů je celkem 70, z nichž 45 je na saské a 25 na české straně," řekl Tschirner. (pokračování...)
Lipsko (Německo) 29. dubna (zpravodaj ČTK) - Český literární stánek není jediný, kdo na Lipském knižním veletrhu zastupuje českou literaturu a kulturu. Jen pár kroků od oficiálního českého zastoupení vítá návštěvníky Jürgen Tschirner z lipského nakladatelství Tschirner Kosová. V nabídce má mimo jiné Krvavé léto 1945 od Jiřího Padevěta v německém překladu nebo dvojjazyčnou deskovou hru Krušné hory bez hranic. To, proč se Tschirner věnuje česko-německému tématu, vysvětlil v rozhovoru s ČTK přímo svým tričkem s obrázkem podávajících si rukou vyvedených ve tvaru srdce v českých a německých národních barvách. "Jsme jedna rodina," ukázal následně na dvojjazyčný nápis na svých zádech se jménem nakladatelství, které má se svou českou manželkou Kateřinou Tschirnerovou-Kosovou. Odkazů na Česko si procházející návštěvníci nemohou nevšimnout, pozornost poutají nejen lázeňské oplatky, staré fotografie českých měst a vesnic z dob německého osídlení, ale také velký obrázek vědomostní deskové hry o Krušných horách s dvojjazyčným nápisem. "Nápad na hru vznikl na houbách," řekl. "Hra je kompletně dvojjazyčná. U jmen v Česku jsou uvedeny i někdejší německé názvy," vysvětlil Tschirner. Cílem je lépe poznat česko-saské Krušnohoří včetně jeho historie, zvyků a zajímavostí. Hra, jak poznamenal, může být lákadlem i ke skutečné túře po Krušných horách. "Cesta začíná v Chemnitzu (Saská Kamenice) a vede zajímavými místy po saské a české straně Krušných hor do Chomutova," vysvětlil. Po hracím poli se hráči pohybují figurkami a jejich postup určuje hrací kostka. To, aby hráč ve hře skutečně postoupil, je podmíněno správnou odpovědí na otázku, která se váže na dané geografické místo. "Tahů je celkem 70, z nichž 45 je na saské a 25 na české straně," řekl Tschirner. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čeští archeologové možná na podzim vystaví v Praze nálezy z Uzbekistánu' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2023042803476|505810. Vydána 29.04.2023 9:09:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čeští archeologové možná na podzim vystaví v Praze nálezy z Uzbekistánu' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2023042803476|505810. Vydána 29.04.2023 9:09:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.