Výstava v Muzeu Kampa přiblíží akční tvorbu umělce a kritika Olafa Hanela

Praha 10. prosince 2021 (ČTK) - Tvorbu akčního umělce, kurátora a kritika Olafa Hanela přiblíží výstava, která bude od soboty přístupná v Muzeu Kampa. Zahájena byla dnes symbolicky na Den lidských práv, protože představuje umělce, který se pohyboval na rozhraní tří příběhů umění: oficiálního, undergroundového a exilového. Výstava se jmenuje Na cestě tam a zase zpátky a představuje jeho tvorbu od performancí 60 a 70. let, přes tvorbu v emigraci až po kresby, obrazy a objekty vzniklé po návratu do Čech od 90. let do současnosti. Na nádvoří Muzea Kampa jsou dva z monumentálních Hanelových drátěných objektů. Hanel je spojen s vlasteneckými výlety na Blaník a k pramenům Vltavy s Křižovnickou školou čistého humoru bez vtipu. Při největší ohnivé land-artové akci v historii nazvané Pocta jarním hvězdám zapálil v lomu u Světlé nad Sázavou 120 ohňů a přenesl tak jarní nebeskou geometrii na zem. Výstava potrvá do 27. února. Olaf Hanel se narodil v roce 1943 v Praze, vyrostl ve Světlé nad Sázavou. Vysočina se stala dějištěm mnoha jeho land-artových aktivit. Už jako student se setkal s Janem Steklíkem a Karlem Neprašem, řediteli Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, a pobýval tak od počátku v okruhu avantgardního společenství. V letech 1967 až 1971 vedl galerii v Havlíčkově Brodě. Po kádrových čistkách pracoval jako snímač u filmu nebo topič v dětské léčebně. Podepsal Chartu 77, v rámci akce Asanace emigroval do Kanady. Domů se vrátil v roce 1991, stal se kurátorem Českého muzea výtvarných umění v Praze. Dnes žije v Lysé nad Labem. Olaf Hanel samostatně vystavuje od roku 1969. Zprvu autor kreslených vtipů vymýšlel a uskutečňoval performance pro společenství okolo Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kde měl funkci vedoucího cestovní kanceláře Křižovnické školy. Najal třeba autobus a zorganizoval několik výprav, při Poctě jasným hvězdám soustavou 120 ohňů okopíroval konstelaci jarní oblohy, a vytvořil tak ohnivou stopou obkroužené území, jež mělo být jakousi dočasnou autonomní zónou pro všechny zúčastněné. Posláním vlasteneckých výletů k pramenům Vltavy a na Blaník bylo probudit mytické blanické rytíře a vdechnout sílu kultům českého národa. Dada hravost a sklon k absurditě stolních společností jako té od Křižovníků bylo v době normalizace jednou z forem zábavy. Olaf Hanel pracoval s náhodou, některé práce jsou skutečnými záznamy akcí, jiné jejich mystifikačními rekonstrukcemi. Hustý šrafovaný rastr geometrických kreseb předpovídá drátěné objekty. Hanel rád používal kov a různé domácí předměty: pastičky, náprstky, kyblíky, zahradní pletivo. Z nich akumuloval nekonečné sloupy, spojnice mezi nebem a zemí nebo vyráběl kufry plné prázdna. Ve Francii pracoval s otisky vík od kanálů. Obrazy s motivy kruhu maloval akrylem na plátně nebo na látce či ubrusu. Bližší seznámení s jeho tvorbou umožní také katalog, který k výstavě vyšel ve spolupráci s Galerií Maldoror. hrm mal - sdílejte článek