Výstava v Radnicích popisuje vývoj české archeologie od záliby k skutečné vědě

Radnice (Rokycansko) 21. ledna 2022 (ČTK) - Vývoj české archeologie od romantických počátků po skutečnou vědu popisuje nová výstava v muzeu v Radnicích na Rokycansku. Okolí Radnic lze považovat za jednu z kolébek české archeologie, v 19. století byli s tímto krajem spojeni všichni významní archeologové, kteří působili v Čechách. Výstava je otevřená do 18. dubna, řekl dnes ČTK její autor Martin Čechura. K exponátům patří například padělek nikdy neexistujícího archeologického nálezu. Oblast Radnic je podle Čechury spojena s hrabětem Kašparem Šternberkem, zakladatelem Národního muzea, který se kromě paleontologie a botaniky věnoval i archeologickým nálezům a výzkumům. Nedaleko ve Zvíkovci působil právník Matyáš Kalina z Jäthensteinu, archeolog, který vydal první archeologickou odbornou monografii. Ve Zvíkovci žil v první polovině 19. století kněz Václav Krolmus, který byl podle Čechury prvním terénním archeologem, který osobně vykopával nálezy. V Radnicích působil kolem poloviny 19. století další kněz František Petera Rohoznický. "Byl to archeolog s velmi svéráznými názory, jehož interpretace už v jeho době někdy vzbuzovaly úsměv, ale odvedl tady neuvěřitelné množství terénní práce a nálezy, které popsal, tvoří základ romantického období české archeologie," řekl autor výstavy. Návštěvníci si mohou v muzeu prohlédnout například první české vědecké spisy věnované archeologii, ale i nálezy, jako je keramika, šperky, kachle či nástroje z neolitu, halštatského období i středověku. Kromě archeologických nálezů jsou tu i nejstarší archeologické mapy nebo první poučná archeologická povídka napsaná J. K. Tylem. Padělek nikdy neexistujícího archeologického nálezu byl vyrobený ve druhé polovině 19. století. Když se v roce 1877 našel na hradišti ve Stradonicích na Berounsku zlatý keltský poklad, způsobilo to doslova zlatou horečku a stovky lidí překopávaly místo v touze najít další poklad. Kromě místních zlatokopů přijížděli i sběratelé památek a když se už nenašel žádný zlatý poklad, místní lidé jim alespoň prodávali ostatní vykopané kostěné, železné či keramické nálezy. "Jenže i ty časem došly, a tak je začali místní lidé bez jakékoliv znalosti historie vyrábět, hlavně aby byly atraktivní. A pak je prodávali sběratelům," popsal Čechura. Tyto předměty se ale časem ze sbírek vyřadily a dnes jsou už unikátem. Na výstavě je ukázka kruhového terče ze smoly se zobrazením zdánlivě věrohodných předmětů. "Domysleli si je ale do úplně fantastických tvarů, které nikdy neexistovaly - na terči je například pravěký náramek, podobný náramkům z doby bronzové, je ale zakončen fantastickou rozježenou hlavou," řekl archeolog. Jeden z prvních archeologických nálezů na západě Čech je podle něj popsaný roku 1310, kdy v Plzni našla jedna žena zlatou minci. Tehdy si ale lidé neuměli vysvětlit, co v zemi občas nacházejí. Šperky pokládali za zlaté proutky rostoucí ze země, o nádobách nalezených v mohylách a na pohřebištích si mysleli, že přirozeně vyrostly z hlíny nebo že je vyrobili trpaslíci. "Až postupně lidé začali přicházet na to, že je to dílo lidských rukou, že jsou to pozůstatky po lidech, kteří žili před námi a začali se tím vědecky zabývat," dodal. lap gcm - sdílejte článek