Tři desítky lidí se sešly před Kunsthalle Praha na protestu
Praha 22. února 2022 (ČTK) - Asi tři desítky lidí se dnes večer sešly před budovou nové pražské galerie Kunsthalle Praha. Mladí lidé spjatí s uměleckým či galerijním provozem protestovali proti údajnému propojení peněz z podnikatelské činnosti zakladatele galerie Petra Pudila a světa umění. Galerie, kterou Pudil několik let na pražském Klárově budoval z někdejší transformační stanice, se dnes otevřela prvním návštěvníkům. Ti do večerních hodin stáli ve frontě, aby mohli vidět první výstavy. Zástupci vedení Kunstalle dnes ČTK řekli, že se s nimi organizátoři happeningu nespojili, Kunsthalle Praha ale podle nich bude otevřenou platformou, která umožňuje diskusi různých názorových proudů napříč uměleckým spektrem.
Kunsthalle Praha je od počátku financována ze soukromých zdrojů, které do okamžiku otevření pocházejí primárně ze zdrojů zakladatele, nadace The Pudil Family Foundation. Její spoluzakladatel Petr Pudil v současné době podniká v mnoha oblastech, od obnovitelných zdrojů energie přes nemovitosti, chemii až po investice do mladých firem v biotechu. Petr Pudil svůj podíl v uhelné společnosti Czech Coal získal až po její privatizaci a následně ji prodal v roce 2010, tedy šest let před pařížskou dohodou o změně klimatu. Jedním z hlavních důvodů prodeje byla právě environmentální politika zemí Evropské unie...
Podnikatel Pudil se v roce 2005 zúčastnil odkupu Mostecké uhelné společnosti od skupiny Appian Group. V roce 2010 svůj podíl prodal společnostem Pavla Tykače. Pudil se podle veřejně dostupných zdrojů nepodílel na privatizaci Mostecké uhelné společnosti a nebyl souzen v žádném z procesů, které se privatizace týkaly.
Řečníci dnes uvedli, že vnímají skoro stejně, jestli se Pudil na privatizaci Mostecké uhelné podílel, nebo "jí přihlížel". Performeři přinesli plátna, na nichž byly přetištěné euro bankovky, na nich drtili kusy "uhlí", jedli je a poukazovali na to, že pokud mohou lidé dýchat zplodiny způsobené jeho těžbou, dá se uhlí i jíst. Plátna potřísněná kousky rozdrceného a vyplivaného uhlí pak zarámovali a uvedli, že je Pudilovi nabídnou k odkupu do jeho budované umělecké sbírky. Počet účastníků protestu vyrovnal počet policistů a novinářů, kteří akci přihlíželi.
"Tak jako mnoho jiných muzeí a galerií na světě se i Kunsthalle v pozici nezávislé a neziskové instituce stává terčem kritiky spojené s jejím financováním. Jsme připraveni v budoucnosti například uspořádat veřejné setkání s cílem vést o daném tématu dialog," řekl ČTK za vedení Kunsthalle Ondřej Čížek.
"Kunsthalle Praha je od počátku financována ze soukromých zdrojů, které do okamžiku otevření pocházejí primárně ze zdrojů zakladatele, nadace The Pudil Family Foundation. Její spoluzakladatel Petr Pudil v současné době podniká v mnoha oblastech, od obnovitelných zdrojů energie přes nemovitosti, chemii až po investice do mladých firem v biotechu. Petr Pudil svůj podíl v uhelné společnosti Czech Coal získal až po její privatizaci a následně ji prodal v roce 2010, tedy šest let před pařížskou dohodou o změně klimatu. Jedním z hlavních důvodů prodeje byla právě environmentální politika zemí Evropské unie," uvedl Čížek.
"Petr Pudil pro nás představuje kapitalistického podnikatele a zosobňuje systém, který stojí za hlubokými sociálními nemravnostmi současného světa. Petr Pudil nestojí o blaho, jak tvrdí, ale stojí naopak o zhodnocení vlastního majetku a o symbolický statut, který vybudoval na dohled od Pražského hradu," uvedla jedna z řečnic.
"To všechno jsou momenty, které současné umění ve svém kritickém pohledu nahlíží a analyzuje. Vedle ekologických témat se současní umělci a umělkyně věnují globálním nerovnostem, reprezentaci veřejného prostoru a současnému neokolonialismu, který mimo jiné souvisí s podnikáním nadnárodních korporací. My ale stále věříme, že umění má sílu emancipovat a působit subverzivně. Věříme, že skrze umělecké činy můžeme formulovat cesty společného úniku z kapitalismu, který vede tento svět do záhuby," zaznělo v projevech.
hrm rot - sdílejte článek
Následuje: Putin dostal svolení poslat vojáky do ciziny, žádá demilitarizaci Ukrajiny
Moskva/Kyjev/Washington/Brusel 22. února (ČTK) - Rada federace, horní komora ruského parlamentu, dnes schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o souhlas s nasazením ruských vojsk v zahraničí. Stalo se to poté, co šéf Kremlu v pondělí uznal nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a následně tam vyslal ruské jednotky. Putin požaduje demilitarizaci Ukrajiny a chce, aby se sama zřekla možného členství v NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řekl, že vše nasvědčuje tomu, že Moskva pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu. Západní země zavádějí další protiruské sankce, Evropská unie se na nich shodla dnes vpodvečer a zacílila je proti jednotlivcům a subjektům, které podkopávají ukrajinskou suverenitu. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že Německo vzhledem k aktuální situaci nepovolí spuštění plynovodu Nord Stream 2, kterým má do západní Evropy proudit ruský plyn. Obě komory ruského parlamentu dnes hladce schválily dohody o "přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci" se separatistickou Doněckou a Luhanskou lidovou republikou na východě Ukrajiny, které s nimi v pondělí podepsal Putin. Rusko podle nich může mimo jiné budovat na jejich území vojenské základny. "V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky," řekl Putin ohledně vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice. Tamní obyvatelé budou moci mít ruské občanství a jako měna na území obou entit se předpokládá ruský rubl. Putin řekl, že Rusko uznalo republiky v Donbasu v hranicích stanovených jejich ústavami, tedy zahrnujícími celou Doněckou a Luhanskou oblast. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, k čemuž vyzvalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vzkázal, že pokud Ukrajina přeruší diplomatické styky, ztíží tím řešení situace. Podle něj je Rusko dál otevřené diplomacii. Podle ukrajinského parlamentu rozhodnutí Ruska uznat nezávislost samozvaných útvarů na východě Ukrajiny představuje jednostranné odstoupení Moskvy od mírových dohod, které podepsala. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Rusko nyní přešlo od skrytých pokusů o destabilizaci Ukrajiny k otevřeným vojenským akcím. Stoltenberg to označil za "nejnebezpečnější okamžik pro evropskou bezpečnost za celou generaci". Nejen ze západních metropolí se od pondělního večera ozývá ostrá kritika ruského postupu. Británie, Německo, Francie, Česko, Slovensko, Polsko, Španělsko, Řecko a řada dalších nejen evropských zemí označily počínání Moskvy za porušování mezinárodního práva. Stejně se vyjádřili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K věci se v noci na dnešek SEČ mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN a při jejím zasedání svůj nesouhlas vyjádřila také řada mimoevropských států. Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že rozhodnutí Moskvy narušuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a je v rozporu s principy Charty OSN. Ministři zahraničí zemí EU se dnes dohodli, že na dosavadní sankční seznam přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také na dvě desítky dalších činitelů či subjektů. Sedmadvacítka zároveň potrestá ruské banky a omezí přístup Moskvy na finanční a kapitálový trh unie. Prezident USA Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech a Washington se dnes chystá oznámit nové protiruské sankce. (pokračování...)
Moskva/Kyjev/Washington/Brusel 22. února (ČTK) - Rada federace, horní komora ruského parlamentu, dnes schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o souhlas s nasazením ruských vojsk v zahraničí. Stalo se to poté, co šéf Kremlu v pondělí uznal nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a následně tam vyslal ruské jednotky. Putin požaduje demilitarizaci Ukrajiny a chce, aby se sama zřekla možného členství v NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řekl, že vše nasvědčuje tomu, že Moskva pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu. Západní země zavádějí další protiruské sankce, Evropská unie se na nich shodla dnes vpodvečer a zacílila je proti jednotlivcům a subjektům, které podkopávají ukrajinskou suverenitu. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že Německo vzhledem k aktuální situaci nepovolí spuštění plynovodu Nord Stream 2, kterým má do západní Evropy proudit ruský plyn. Obě komory ruského parlamentu dnes hladce schválily dohody o "přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci" se separatistickou Doněckou a Luhanskou lidovou republikou na východě Ukrajiny, které s nimi v pondělí podepsal Putin. Rusko podle nich může mimo jiné budovat na jejich území vojenské základny. "V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky," řekl Putin ohledně vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice. Tamní obyvatelé budou moci mít ruské občanství a jako měna na území obou entit se předpokládá ruský rubl. Putin řekl, že Rusko uznalo republiky v Donbasu v hranicích stanovených jejich ústavami, tedy zahrnujícími celou Doněckou a Luhanskou oblast. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, k čemuž vyzvalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vzkázal, že pokud Ukrajina přeruší diplomatické styky, ztíží tím řešení situace. Podle něj je Rusko dál otevřené diplomacii. Podle ukrajinského parlamentu rozhodnutí Ruska uznat nezávislost samozvaných útvarů na východě Ukrajiny představuje jednostranné odstoupení Moskvy od mírových dohod, které podepsala. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Rusko nyní přešlo od skrytých pokusů o destabilizaci Ukrajiny k otevřeným vojenským akcím. Stoltenberg to označil za "nejnebezpečnější okamžik pro evropskou bezpečnost za celou generaci". Nejen ze západních metropolí se od pondělního večera ozývá ostrá kritika ruského postupu. Británie, Německo, Francie, Česko, Slovensko, Polsko, Španělsko, Řecko a řada dalších nejen evropských zemí označily počínání Moskvy za porušování mezinárodního práva. Stejně se vyjádřili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K věci se v noci na dnešek SEČ mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN a při jejím zasedání svůj nesouhlas vyjádřila také řada mimoevropských států. Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že rozhodnutí Moskvy narušuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a je v rozporu s principy Charty OSN. Ministři zahraničí zemí EU se dnes dohodli, že na dosavadní sankční seznam přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také na dvě desítky dalších činitelů či subjektů. Sedmadvacítka zároveň potrestá ruské banky a omezí přístup Moskvy na finanční a kapitálový trh unie. Prezident USA Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech a Washington se dnes chystá oznámit nové protiruské sankce. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Tři desítky lidí se sešly před Kunsthalle Praha na protestu' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2022022207787|502182. Vydána 22.02.2022 19:57:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Tři desítky lidí se sešly před Kunsthalle Praha na protestu' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2022022207787|502182. Vydána 22.02.2022 19:57:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
