Putin dostal svolení poslat vojáky do ciziny, žádá demilitarizaci Ukrajiny

Moskva/Kyjev/Washington/Brusel 22. února 2022 (ČTK) - Rada federace, horní komora ruského parlamentu, dnes schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o souhlas s nasazením ruských vojsk v zahraničí. Stalo se to poté, co šéf Kremlu v pondělí uznal nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a následně tam vyslal ruské jednotky. Putin požaduje demilitarizaci Ukrajiny a chce, aby se sama zřekla možného členství v NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řekl, že vše nasvědčuje tomu, že Moskva pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu. Západní země zavádějí další protiruské sankce, Evropská unie se na nich shodla dnes vpodvečer a zacílila je proti jednotlivcům a subjektům, které podkopávají ukrajinskou suverenitu. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že Německo vzhledem k aktuální situaci nepovolí spuštění plynovodu Nord Stream 2, kterým má do západní Evropy proudit ruský plyn. Obě komory ruského parlamentu dnes hladce schválily dohody o "přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci" se separatistickou Doněckou a Luhanskou lidovou republikou na východě Ukrajiny, které s nimi v pondělí podepsal Putin. Rusko podle nich může mimo jiné budovat na jejich území vojenské základny. "V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky," řekl Putin ohledně vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice. Tamní obyvatelé budou moci mít ruské občanství a jako měna na území obou entit se předpokládá ruský rubl. Putin řekl, že Rusko uznalo republiky v Donbasu v hranicích stanovených jejich ústavami, tedy zahrnujícími celou Doněckou a Luhanskou oblast. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, k čemuž vyzvalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vzkázal, že pokud Ukrajina přeruší diplomatické styky, ztíží tím řešení situace. Podle něj je Rusko dál otevřené diplomacii. Podle ukrajinského parlamentu rozhodnutí Ruska uznat nezávislost samozvaných útvarů na východě Ukrajiny představuje jednostranné odstoupení Moskvy od mírových dohod, které podepsala. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Rusko nyní přešlo od skrytých pokusů o destabilizaci Ukrajiny k otevřeným vojenským akcím. Stoltenberg to označil za "nejnebezpečnější okamžik pro evropskou bezpečnost za celou generaci". Nejen ze západních metropolí se od pondělního večera ozývá ostrá kritika ruského postupu. Británie, Německo, Francie, Česko, Slovensko, Polsko, Španělsko, Řecko a řada dalších nejen evropských zemí označily počínání Moskvy za porušování mezinárodního práva. Stejně se vyjádřili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K věci se v noci na dnešek SEČ mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN a při jejím zasedání svůj nesouhlas vyjádřila také řada mimoevropských států. Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že rozhodnutí Moskvy narušuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a je v rozporu s principy Charty OSN. Ministři zahraničí zemí EU se dnes dohodli, že na dosavadní sankční seznam přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také na dvě desítky dalších činitelů či subjektů. Sedmadvacítka zároveň potrestá ruské banky a omezí přístup Moskvy na finanční a kapitálový trh unie. Prezident USA Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech a Washington se dnes chystá oznámit nové protiruské sankce. Proti Putinovu "jednostrannému, nepochopitelnému a neoprávněnému jednání" se ohradil i německý kancléř Olaf Scholz, který zároveň oznámil, že Německo za současné situace neudělí souhlas k provozu plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí lituje. Britský premiér Boris Johnson představil balík sankcí v Dolní sněmovně, postihy míří na pětici ruských bank a na tři podnikatele blízké Kremlu. Zmrazí jim aktiva a zakáže vstup do země. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v reakci na vyjádření západních zemí řekl, že jejich reakce je očekávaná. Moskva je podle něj na sankce uvalované Západem zvyklá. "Naši evropští, američtí a britští kolegové se nezastaví a neuklidní, dokud nevyčerpají všechny možnosti takzvaného 'potrestání Ruska'. Už teď nám vyhrožují nejrůznějšími sankcemi," řekl Lavrov, podle nějž by Západ uvalil na Rusko sankce "v každém případě, ať už s příčinou, nebo bez ní". Lavrov zároveň zpochybnil právo Ukrajiny na suverenitu, protože vláda v Kyjevě podle něj nezastupuje jednotlivé části země. Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání na východní Ukrajině. Řada zemí si předvolává ruské velvyslance. Na středu je k náměstkovi českého ministra zahraničí předvolán ruský velvyslanec v Česku Alexander Zmejevskij, aby podal vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny. Český premiér Petr Fiala dnes v Poslanecké sněmovně řekl, že uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny a následná ruská vojenská akce je aktem agrese vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. Předseda Senátu Miloš Vystrčil nechal v sídle horní komory parlamentu vyvěsit ukrajinskou vlajku a řekl, že Senát podpoří veškeré kroky, které povedou k zastavení ruské agrese. Prezident Miloš Zeman bez dalších komentářů řekl, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení. Podél linie dotyku, která rozděluje území ovládané ukrajinskou vládou a dvojici separatistických republik na východě Ukrajiny, v noci na dnešek pokračovaly střety, z nichž se vzájemně obviňují obě strany. Ukrajinská armáda tvrdí, že při ostřelování ze strany proruských separatistů zemřeli za posledních 24 hodin dva vojáci, dalších 12 jich bylo zraněno. Představitel separatistické Doněcké lidové republiky naopak podle agentury Interfax obvinil "ukrajinské sabotéry" ze smrti tří civilistů, které zabila nálož umístěná u silnice. Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že získala informace o plánovaném teroristickém útoku na kostely spravované pravoslavnou církví moskevského patriarchátu v Charkově. Kyjev opakovaně upozorňuje, že Moskva může útoky na ukrajinském území využít jako záminku pro vojenskou invazi. V souvislosti s krizí kolem Ukrajiny rostou ceny ropy; dnes se kvůli obavám z narušení dodávek dostaly až do blízkosti 100 USD za barel, nejvýše od roku 2014. Ničivý dopad má současné dění na ukrajinskou hřivnu, která se propadla vůči dolaru nejníže od roku 2015, kdy byla země na pokraji bankrotu. Ruští oligarchové kvůli pondělnímu propadu cen akcií přišli za den o majetek v hodnotě asi 8,3 miliardy dolarů (zhruba 178 miliard Kč), uvedl server ruskojazyčné verze časopisu Forbes. Dnes přitom ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabovaly. hab krn ank - sdílejte článek