V Brně nastudovali Kavkazský křídový kruh o krutosti války i síle lidskosti
Brno 30. března 2022 (ČTK) - Krutost války a sílu lidskosti ukazuje hra Bertolta Brechta Kavkazský křídový kruh, kterou nastudovala činohra Národního divadla Brno. Příběh vyprávěný písněmi se na Mahenovu scénu vrací po 60 letech od legendární inscenace režiséra Evžena Sokolovského, ovšem v moderních kostýmech i s nově pojatou hudbou. Hru tentokrát režírovala Aminata Keita, premiéra je ve čtvrtek.
Válka už není vzdálená, ale týká se nás, odstup od situací vojáků i uprchlíků je najednou mnohem menší...
Hra vypráví příběh Gruši, která se při palácovém převratu v Gruzii ujme urozeného dítěte a pro jeho záchranu je ochotna vzdát se všeho – majetku, jména i lásky svého snoubence. Jako uprchlice putuje rozvrácenou zemí a hledá útočiště. Emočně vypjatá dějová linka má svou protiváhu v příběhu Azdaka, revolučního soudce, který svými přehmaty, omyly a furiantstvím napomůže šťastnému konci.
"Příběh je mozaikou seskládanou z komických výstupů, písní a scénických obrazů, v metaforách Brecht odhaluje sílu lásky i nenávisti," popsala režisérka Keita. Uprostřed zkoušení zasáhl divadelníky ruský vpád na Ukrajinu.
"Válka už není vzdálená, ale týká se nás, odstup od situací vojáků i uprchlíků je najednou mnohem menší," řekla režisérka. Totéž ale platilo i pro autora a tehdejší publikum. "Brecht začal hru psát v roce 1944 v emigraci v USA, uvedl ji o několik let později v Německu. Zkušenost s válkou byla tehdy velmi silná – tím, že se nevyhýbáme tomuto tématu, se vlastně dost možná blížíme původnímu vyznění hry," doplnil dramaturg Jaroslav Jurečka.
Hra má i výraznou komediální linku. Keita ji inscenuje na jednoduše pojaté scéně. Hudbu německého autora Paula Dessaua nově instrumentoval a přiblížil současnosti Ivo Sedláček, skladatel a rapper. Exotické a osobité kostýmy navrhla Simona Rybáková. V roli Gruši se představí Petra Lorencová, Azdaka hraje Ivan Dejmal.
tmd gcm
- sdílejte článek
Následuje: Expert na migraci Knaus varuje, že z Ukrajiny mohou utéct ještě miliony lidí
Berlín 30. března (zpravodaj ČTK) - Z Ukrajiny mohou před válkou uprchnout ještě miliony lidí a Evropa se na to musí připravit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl rakouský expert na migraci Gerald Knaus, který je šéfem analytického střediska Iniciativa pro evropskou stabilitu (ESI). Nynější uprchlickou krizi považuje za nejhorší od konce druhé světové války, proto vyzval k vybudování leteckého mostu pro přepravu běženců a zřízení fondu Evropské unie na podporu států a regionů, které uprchlíky hostí. Iniciativa ESI, která má hlavní sídlo v Berlíně, od počátku ruské invaze na Ukrajinu varuje, že počty uprchlíků mohou být obrovské. Z Ukrajiny podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. "Musíme očekávat, že přijdou ještě miliony dalších lidí. Musíme se na to nyní připravit," řekl Knaus s tím, že takové přípravy na evropské úrovni nevidí. Největší zátěž podle něj nyní leží na Polsku, konkrétně pak na jeho dobrovolnících, městech a na místních institucích. "Co se stane, když za čtyři týdny přijde do Polska milion lidí, za další měsíc další milion? K tomu máme 6,5 milionu vnitřních uprchlíků na Ukrajině, kde mnozí chtějí odejít, ale nemají možnost kvůli neexistenci humanitárních koridorů," položil si otázku. Uvedl, že běženci půjdou dál, například do Německa nebo Rakouska. Možnost přerozdělování běženců v EU podle kvót je podle Knause neprůchodná. "Polsko, Maďarsko a další země to odmítají," řekl. Jako cestu proto vidí dobrovolné a solidární přijímání Ukrajinců. I proto podle něj Evropa potřebuje letecký most, který by uprchlíkům umožnil snadné cesty do hostitelských zemí. Za stejně nezbytnou považuje i informační kampaň, aby uprchlíci věděli, proč mají jet třeba do Španělska, Irska nebo zemí, na které nemají vůbec žádné vazby, ani jazykové, a které jsou od ukrajinských hranic vzdálené. Vybudování leteckého mostu opakovaně navrhuje německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která by chtěla, aby evakuační trasy mířily i do zámoří, tedy do Spojených států nebo Kanady. (pokračování...)
Berlín 30. března (zpravodaj ČTK) - Z Ukrajiny mohou před válkou uprchnout ještě miliony lidí a Evropa se na to musí připravit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl rakouský expert na migraci Gerald Knaus, který je šéfem analytického střediska Iniciativa pro evropskou stabilitu (ESI). Nynější uprchlickou krizi považuje za nejhorší od konce druhé světové války, proto vyzval k vybudování leteckého mostu pro přepravu běženců a zřízení fondu Evropské unie na podporu států a regionů, které uprchlíky hostí. Iniciativa ESI, která má hlavní sídlo v Berlíně, od počátku ruské invaze na Ukrajinu varuje, že počty uprchlíků mohou být obrovské. Z Ukrajiny podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. "Musíme očekávat, že přijdou ještě miliony dalších lidí. Musíme se na to nyní připravit," řekl Knaus s tím, že takové přípravy na evropské úrovni nevidí. Největší zátěž podle něj nyní leží na Polsku, konkrétně pak na jeho dobrovolnících, městech a na místních institucích. "Co se stane, když za čtyři týdny přijde do Polska milion lidí, za další měsíc další milion? K tomu máme 6,5 milionu vnitřních uprchlíků na Ukrajině, kde mnozí chtějí odejít, ale nemají možnost kvůli neexistenci humanitárních koridorů," položil si otázku. Uvedl, že běženci půjdou dál, například do Německa nebo Rakouska. Možnost přerozdělování běženců v EU podle kvót je podle Knause neprůchodná. "Polsko, Maďarsko a další země to odmítají," řekl. Jako cestu proto vidí dobrovolné a solidární přijímání Ukrajinců. I proto podle něj Evropa potřebuje letecký most, který by uprchlíkům umožnil snadné cesty do hostitelských zemí. Za stejně nezbytnou považuje i informační kampaň, aby uprchlíci věděli, proč mají jet třeba do Španělska, Irska nebo zemí, na které nemají vůbec žádné vazby, ani jazykové, a které jsou od ukrajinských hranic vzdálené. Vybudování leteckého mostu opakovaně navrhuje německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která by chtěla, aby evakuační trasy mířily i do zámoří, tedy do Spojených států nebo Kanady. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Brně nastudovali Kavkazský křídový kruh o krutosti války i síle lidskosti' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2022033004926|502540. Vydána 30.03.2022 13:41:49. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Brně nastudovali Kavkazský křídový kruh o krutosti války i síle lidskosti' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2022033004926|502540. Vydána 30.03.2022 13:41:49. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
