Muzea dnes mají podle odborníků hlavně zachovávat kolektivní paměť
Praha 22. srpna 2022 (ČTK) - Muzeum ve 21. století by nemělo být chrámem, prezentací velkých kultur a lákadlem pro turisty, ale místem pro zachování kolektivní paměti. Mělo by se otevírat místním lokalitám a lidem, kteří v nich žijí. Muzea mají být místem neformálního učení, dobrovolné účasti lidí, uspokojování zvědavosti a prostorem pro debatu. Shodují se na tom účastníci generální konference Mezinárodní rady muzeí ICOM, kteří debatují v Praze.
Na projektu vzpomínek na dětství prožité ve válce jsem začal pracovat v roce 2009. Pochopil jsem, že lidé mají potřebu se o vzpomínky podělit. Často jsou spojené s předměty, tak se zrodila myšlenka muzea...
Hlavní program konference dnes začal přednáškami a panelovými diskusemi v Kongresovém centru na téma Muzea a občanská společnost. Je to jeden ze čtyř hlavních programových okruhů konference. Uvedla ho Margarita Reyes Suárezová, kolumbijská antropoložka a muzeoložka, která se specializuje na práci s komunitami, tradice, jejich obnovu a udržování.
Kritizovala třeba muzejní instituce v latinskoamerických zemích, jejichž hlavním cílem je podle ní ziskovost a jsou zaměřeny na obrovské množství turistů. "Potírá to význam lokalit, v nichž se tato muzea nacházejí, a je otázka, kam až mohou investoři zajít v masovém pojetí našich regionů," řekla. Muzeologie a zpracování paměti národů se podle ní musí propojit s životem venkovských lidí, s životem bývalých afrických kolonií, uvedla.
Spojení muzeí s místními komunitami má podle ní má důležitý význam i pro prosté přežití lidí, kteří často ztratili veškeré své zázemí, museli opustit své domovy a vyprávění jejich příběhů je tak pro ně jistou terapií. Suárezová pro to používá termín každodenní muzeum.
Jako příklad uvedla Národní muzeum Kolumbie, které připravilo projekt pro uprchlíky z venkova, kteří museli odejít před násilím a často třeba i žebrají kvůli obživě. Uprchlíci použili svá vlastní těla, která pomalovali obrázky typickými pro jejich kulturu. Z projektu vznikla putovní výstava.
Na konferenci vystoupil také Jasminko Halilović, který v Sarajevu založil a vede Muzeum válečného dětství. Narodil se v roce 1988, sám tak prožil válku v bývalé Jugoslávii. "Na projektu vzpomínek na dětství prožité ve válce jsem začal pracovat v roce 2009. Pochopil jsem, že lidé mají potřebu se o vzpomínky podělit. Často jsou spojené s předměty, tak se zrodila myšlenka muzea," řekl dnes.
Kromě Sarajeva má muzeum pobočku v Kyjevě, pořádá mimo jiné putovní výstavy a vzdělávací programy. "Vytvořili jsme v Bosně metodiku, teď ji používáme na Ukrajině, kde naši kolegové vytvářejí sbírky, které dávají smysl v kontextu Ukrajiny," uvedl.
Jeho vystoupení poslouchala i náměstkyně ukrajinského ministerstva kultury a informační politiky Kateryna Čujevová, která řekla, že ukrajinské kulturní bohatství je v ohrožení dlouhá léta, po která napětí vyplývající z agresivní ruské politiky trvá. "V takové situaci je třeba hledat dělící čáru mezi naší profesionální a občanskou povinností. Z mé zkušenosti se k tomu muzea staví v první řadě na občanském principu, když se snaží renovovat a obnovovat muzea a místa národní paměti," uvedla.
"Profesionálové dělají tři věci - chrání sbírky, sbírají nové předměty a přemýšlejí o budoucnosti, o tom, jaké programy do budoucnosti připravit," dodala a promítla obrázek vyklizené muzejní místnosti, z níž byly exponáty odneseny do bezpečí před válkou.
hrm rdo - sdílejte článek
Následuje: Muzejníci debatovali o seznamu ohrožených památek, soupis vznikne i pro Ukrajinu
Praha 21. srpna (ČTK) - V boji s nelegálním obchodem s historickými předměty pomáhají takzvané červené seznamy ohrožených památek. Přispět mají k identifikování zmizelých cenností a starožitností a k jejich navrácení do zemí původu. O seznamech debatovali dnes v Praze na konferenci Mezinárodní rady muzeí (ICOM) muzejníci z mnoha zemí. Na zasedání vystoupili autorky a autoři zatím posledního zveřejněného soupisu, který popisuje předměty z desítky států jihovýchodu Evropy, tedy třeba z Bulharska, Rumunska či Černé Hory. Zástupci ICOM oznámili, že takzvaný Red List nyní vzniká kvůli válce i pro Ukrajinu. "ICOM od roku 2000 sestavuje červené seznamy kulturního dědictví, aby dosáhla jeho lepší ochrany před nezákonným obchodem. Celý soubor zahrnuje více než 50 zemí a seznamy byly přeloženy do více než 20 jazyků. Osvědčily se v praxi při identifikaci a ochraně ohroženého kulturního dědictví," uvedli zástupci ICOM. Podle nich soupisy už přispěly k odhalení, záchraně a navrácení tisíců předmětů, a to třeba z Iráku, Afghánistánu či Mali. Červené seznamy se týkají i sbírek v zemích střední a jižní Ameriky, severní Afriky či Asie. První listinu ICOM sestavila v roce 2000. Popisovala africké předměty. Poslední seznam o jihovýchodní Evropě je v pořadí osmnáctý a je dosud nejrozsáhlejší. Obsahuje 119 objektů ze 45 institucí z deseti hlavně balkánských zemí. Nyní experti pracují na soupisu nejohroženějších exponátů z válečné Ukrajiny. Červené seznamy neobsahují soupis kradených věcí. Popisují předměty ze sbírek a přibližují nejohroženější kategorie. Mají sloužit jako pomůcka pro policii, celníky, aukční síně, akademiky, znalce a jiné instituce. (pokračování...)
Praha 21. srpna (ČTK) - V boji s nelegálním obchodem s historickými předměty pomáhají takzvané červené seznamy ohrožených památek. Přispět mají k identifikování zmizelých cenností a starožitností a k jejich navrácení do zemí původu. O seznamech debatovali dnes v Praze na konferenci Mezinárodní rady muzeí (ICOM) muzejníci z mnoha zemí. Na zasedání vystoupili autorky a autoři zatím posledního zveřejněného soupisu, který popisuje předměty z desítky států jihovýchodu Evropy, tedy třeba z Bulharska, Rumunska či Černé Hory. Zástupci ICOM oznámili, že takzvaný Red List nyní vzniká kvůli válce i pro Ukrajinu. "ICOM od roku 2000 sestavuje červené seznamy kulturního dědictví, aby dosáhla jeho lepší ochrany před nezákonným obchodem. Celý soubor zahrnuje více než 50 zemí a seznamy byly přeloženy do více než 20 jazyků. Osvědčily se v praxi při identifikaci a ochraně ohroženého kulturního dědictví," uvedli zástupci ICOM. Podle nich soupisy už přispěly k odhalení, záchraně a navrácení tisíců předmětů, a to třeba z Iráku, Afghánistánu či Mali. Červené seznamy se týkají i sbírek v zemích střední a jižní Ameriky, severní Afriky či Asie. První listinu ICOM sestavila v roce 2000. Popisovala africké předměty. Poslední seznam o jihovýchodní Evropě je v pořadí osmnáctý a je dosud nejrozsáhlejší. Obsahuje 119 objektů ze 45 institucí z deseti hlavně balkánských zemí. Nyní experti pracují na soupisu nejohroženějších exponátů z válečné Ukrajiny. Červené seznamy neobsahují soupis kradených věcí. Popisují předměty ze sbírek a přibližují nejohroženější kategorie. Mají sloužit jako pomůcka pro policii, celníky, aukční síně, akademiky, znalce a jiné instituce. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Muzea dnes mají podle odborníků hlavně zachovávat kolektivní paměť' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2022082202647|503576. Vydána 22.08.2022 14:08:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Muzea dnes mají podle odborníků hlavně zachovávat kolektivní paměť' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2022082202647|503576. Vydána 22.08.2022 14:08:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.