Muzejníci debatovali o seznamu ohrožených památek, soupis vznikne i pro Ukrajinu

Praha 21. srpna 2022 (ČTK) - V boji s nelegálním obchodem s historickými předměty pomáhají takzvané červené seznamy ohrožených památek. Přispět mají k identifikování zmizelých cenností a starožitností a k jejich navrácení do zemí původu. O seznamech debatovali dnes v Praze na konferenci Mezinárodní rady muzeí (ICOM) muzejníci z mnoha zemí. Na zasedání vystoupili autorky a autoři zatím posledního zveřejněného soupisu, který popisuje předměty z desítky států jihovýchodu Evropy, tedy třeba z Bulharska, Rumunska či Černé Hory. Zástupci ICOM oznámili, že takzvaný Red List nyní vzniká kvůli válce i pro Ukrajinu. "ICOM od roku 2000 sestavuje červené seznamy kulturního dědictví, aby dosáhla jeho lepší ochrany před nezákonným obchodem. Celý soubor zahrnuje více než 50 zemí a seznamy byly přeloženy do více než 20 jazyků. Osvědčily se v praxi při identifikaci a ochraně ohroženého kulturního dědictví," uvedli zástupci ICOM. Podle nich soupisy už přispěly k odhalení, záchraně a navrácení tisíců předmětů, a to třeba z Iráku, Afghánistánu či Mali. Červené seznamy se týkají i sbírek v zemích střední a jižní Ameriky, severní Afriky či Asie. První listinu ICOM sestavila v roce 2000. Popisovala africké předměty. Poslední seznam o jihovýchodní Evropě je v pořadí osmnáctý a je dosud nejrozsáhlejší. Obsahuje 119 objektů ze 45 institucí z deseti hlavně balkánských zemí. Nyní experti pracují na soupisu nejohroženějších exponátů z válečné Ukrajiny. Červené seznamy neobsahují soupis kradených věcí. Popisují předměty ze sbírek a přibližují nejohroženější kategorie. Mají sloužit jako pomůcka pro policii, celníky, aukční síně, akademiky, znalce a jiné instituce. Díky porovnáním a záznamům je možné zmizelé věci odhalovat a bránit jejich nelegálnímu vývozu a také případně dopadnout a trestat pachatele. Seznamy jsou k dispozici na webu ICOM. Na krádeže uměleckých a historických předmětů, poškozování archeologických nalezišť či na ilegální vykopávky upozorňují experti dlouhodobě. Poukazují na to, že se tak ztrácejí umělecké artefakty a starožitnosti obrovské hodnoty. Zdůrazňují, že se rabování a pašování památek netýká jen krizových či válečných oblastí. Podle odborníků toho nebyla ušetřena žádná z desítky zemí jihovýchodu Evropy, na které se zaměřuje poslední červený seznam. Na cennosti cílí organizované zločinecké skupiny. Nelegální on-line obchod ještě posílila covidová epidemie. O vykrádání vykopávek či ilegálních nalezištích mluvili už před 15 lety třeba experti v Bulharsku. Tehdejší vedení Národního historického muzea v Sofii odhadovalo, že až třetina nalezených předmětů mohla končit v cizině a v zemi mohlo existovat na 20.000 menších či větších ilegálních soukromých sbírek. Obsahovaly třeba thrácké zlato, pozůstatky z helénských paláců a hrobek, starých slovanských kostelů či otomanských památek. Profesionální archeologové sváděli o předměty často boj s těmi samozvanými. Zloději na vytipovaná místa s mohylami přijížděli třeba i s buldozerem, popisovali už dřív bulharští odborníci. Muzejní rada ICOM vznikla v roce 1946. Zastřešuje muzea po celém světě. Má kolem 50.000 členů ve 115 zemích a oblastech. ktk kš - sdílejte článek