Výstava harmonií na půdě v Prostějově mapuje jejich stoletou historii
Prostějov 5. prosince 2022 (ČTK) - Více než dvacet harmonií z tuzemska a zahraničí je k vidění v Prostějově v nové expozici zaměřené na tento hudební nástroj, který se v 19. století těšil v Evropě a Spojených státech velké oblibě. Výstava je zatím zřízena na půdě domu v Rejskově ulici a sběratelé jednají s městem o možnosti zajistit pro sbírku větší prostory. "Máme největší soukromou sbírku v Česku, která čítá 60 harmonií. Pochází od významných stavitelů a firem od druhé poloviny 19. století do konce první poloviny 20. století," řekl dnes ČTK Ondřej Mucha, který sbírku vytvořil s Janem Tománkem.
Hodně těchto firem zaniklo v první polovině 20. století. Většinou kvůli tomu, že neměly pokračovatele. Pokud fungovaly dál, tak některé z nich přežily ještě první světovou válku. O finále se v 50. letech postaralo znárodnění. Pouze společnost Petrof je vyráběla až do roku 1973...
Expozice harmonií je podle Muchy ojedinělá v tom, že mapuje stoletou historii tohoto hudebního nástroje. Zahrnuje harmonium, které roce 1873 vyrobil Alexandre-François Debain. Tento francouzský výrobce hudebních nástrojů si harmonium nechal v roce 1840 patentovat. K vidění je i poslední model harmonia z produkce tuzemské společnosti Petrof. "Firma výrobu harmonií ukončila v roce 1973," podotkl Mucha.
Harmonium je vzduchový klávesový nástroj podobný varhanám. Zvuk nevytváří píšťala, ale jazýček. Na stejném principu funguje akordeon. Za svoji popularitu harmonia vděčí i tomu, že oproti varhanám jsou mnohem menší. Oblíbené bylo harmonium v Evropě i Spojených státech. "Pestrost rejstříků a zvuků je naprosto úžasná. Byl to populární koncertní nástroj a zaslechnout ho bylo možné i v kostelích, domácnostech, školách, koncertních sálech i divadlech," řekl Mucha.
Expozice zahrnuje harmonia od předních výrobců, jako byli Alexandre-François Debain či Teofil Kotykiewicz. K vidění jsou i značky Schiedmayer, Trayser, Estey USA, Packard USA či Gebrüder Rieger Jägerndorf. Tuzemskou produkci pak zastupují harmonia vyrobená Janem Tučkem z Kutné Hory, Aloisem Hugo Lhotou z Hradce Králové či firmou Brauner z Uničova u Olomouce. Vystaveno je také harmonium prostějovského továrníka Rolného.
V Česku působilo v 19. století velké množství výrobců harmonií. "Hodně těchto firem zaniklo v první polovině 20. století. Většinou kvůli tomu, že neměly pokračovatele. Pokud fungovaly dál, tak některé z nich přežily ještě první světovou válku. O finále se v 50. letech postaralo znárodnění. Pouze společnost Petrof je vyráběla až do roku 1973," uvedl Mucha. Éru harmonií definitivně ukončily elektronické hudební nástroje.
Harmonia sběratelé získali postupně například z pozůstalostí. Mnohé hudební nástroje zachránili před zkázou. Mucha se zároveň věnuje koncertní činnosti a s hudebním cyklem zaměřeným na harmonium objíždí Česko. Jelikož se koncerty setkaly s velkým ohlasem, tak se rozhodl část sbírky zpřístupnit veřejnosti, aby tento hudební nástroj neupadl v zapomnění. "Harmonia zatím vystavuje na půdě. Budeme teď ale jednat s městem o vhodnějším prostoru k umístění trvalé expozice," řekl Mucha. Vystavena by tak mohla být i velká harmonia vážící půl tuny, která nebylo možné vynést na půdu.
beh dr - sdílejte článek
Následuje: Ve věku 89 let dnes zemřel výtvarník Eduard Ovčáček
Praha 5. prosince (ČTK) - Ve věku 89 let dnes zemřel výtvarník Eduard Ovčáček. ČTK to sdělila jeho dcera Berenika Ovčáčková. Tvorba výtvarníka zahrnovala široké spektrum vyjadřovacích prostředků, tvořil grafiky, obrazy, fotografie, ilustrace, koláže i plastiky, byl neustálým experimentátorem s různými formami. Velkou pozornost v jeho tvorbě mělo vždy písmo, zabýval se tzv. lettristickou poezií a v 90. letech i landartovými akcemi a instalacemi. Eduard Ovčáček se narodil v roce 1933 v Třinci na Frýdecko-Místecku. Počátky, ale i část jeho zralé tvorby jsou spojené s Ostravou, kde žil, a s Bratislavou, kde studoval. Jeho figurální malby z druhé poloviny 50. let se zoomorfními a antropomorfními motivy vykazují velkou míru stylizace. Nezapře se v nich inspirace zahraničními vzory Joana Miróa nebo Paula Kleeho, uvádí databáze Artlist.cz. V té době už se také začal zajímat o dílo Vladimíra Boudníka, se kterým se kolem roku 1960 osobně seznámil a jehož tvorba ho natolik ovlivnila, že se sám začal věnovat strukturální grafice. Od té doby se abstrakce v jeho díle ustálila jako hlavní vyjadřovací prostředek. Na rozdíl od svého výtvarného vzoru začal do grafik zapojovat piktogramy, písmena nebo číslice. Člověk, který v jeho raných malbách figuroval, náhle zmizel. Na jeho místo nastoupily grafémy, které pro něj představovaly symbol lidské komunikace. Se zaujetím dobovými tendencemi, zvláště pak existencionalismem, vytvářel během 60. (pokračování...)
Praha 5. prosince (ČTK) - Ve věku 89 let dnes zemřel výtvarník Eduard Ovčáček. ČTK to sdělila jeho dcera Berenika Ovčáčková. Tvorba výtvarníka zahrnovala široké spektrum vyjadřovacích prostředků, tvořil grafiky, obrazy, fotografie, ilustrace, koláže i plastiky, byl neustálým experimentátorem s různými formami. Velkou pozornost v jeho tvorbě mělo vždy písmo, zabýval se tzv. lettristickou poezií a v 90. letech i landartovými akcemi a instalacemi. Eduard Ovčáček se narodil v roce 1933 v Třinci na Frýdecko-Místecku. Počátky, ale i část jeho zralé tvorby jsou spojené s Ostravou, kde žil, a s Bratislavou, kde studoval. Jeho figurální malby z druhé poloviny 50. let se zoomorfními a antropomorfními motivy vykazují velkou míru stylizace. Nezapře se v nich inspirace zahraničními vzory Joana Miróa nebo Paula Kleeho, uvádí databáze Artlist.cz. V té době už se také začal zajímat o dílo Vladimíra Boudníka, se kterým se kolem roku 1960 osobně seznámil a jehož tvorba ho natolik ovlivnila, že se sám začal věnovat strukturální grafice. Od té doby se abstrakce v jeho díle ustálila jako hlavní vyjadřovací prostředek. Na rozdíl od svého výtvarného vzoru začal do grafik zapojovat piktogramy, písmena nebo číslice. Člověk, který v jeho raných malbách figuroval, náhle zmizel. Na jeho místo nastoupily grafémy, které pro něj představovaly symbol lidské komunikace. Se zaujetím dobovými tendencemi, zvláště pak existencionalismem, vytvářel během 60. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Výstava harmonií na půdě v Prostějově mapuje jejich stoletou historii' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2022120502355|504474. Vydána 05.12.2022 14:59:50. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Výstava harmonií na půdě v Prostějově mapuje jejich stoletou historii' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2022120502355|504474. Vydána 05.12.2022 14:59:50. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.