Soutěž znovu ocení nejlépe opravené kulturní památky a díla na jihu Moravy

Následuje: Rozhovor s premiérem Petrem Fialou, který poskytl ČTK
Praha 11. ledna (ČTK) - Plný text rozhovoru s premiérem Petrem Fialou (ODS), který poskytl ČTK. Otázka: Na úvod bychom se chtěli zastavit u vašeho pondělního rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. On po něm říkal, že očekává posílení české vojenské podpory Ukrajině. Máte to v plánu a je pro to ještě vůbec prostor? Odpověď: Já jsem skutečně v pondělí hovořil s prezidentem Zelenským. Je dobře, že ten kontakt je pravidelný, a myslím, že i díky tomu, že pravidelně mluvím jak s panem prezidentem, tak s premiérem Šmyhalem, jsme potom schopni Ukrajině pomáhat takovým způsobem, jakým to skutečně potřebují. Pokud jde o vojenskou pomoc, tak víte, že Česká republika patřila k zemím, které pomáhaly od samého počátku a byli jsme jedni z prvních. Já jsem rád, že se k tomu přidaly i další státy. Především díky vlastní statečnosti a neuvěřitelně statečnému boji a obraně, kterou Ukrajinci ukazují, ale i díky tomu, že tady existuje vojenská pomoc ze západních zemí, jsou Ukrajinci schopni čelit té obrovské ruské přesile. A v tom je potřeba pokračovat a to my chceme nadále dělat. Tu vojenskou pomoc bych mohl rozdělit na dvě části. Jedna je dodávání věcí, které jsme mohli jako nepotřebné poskytnout ze zdrojů české armády, a druhá jsou zbraně, které tam můžeme dodávat třeba na základě licencí, na základě spolupráce s našimi partnery, se soukromými subjekty a tak dále. U té první formy pomoci, tam se skutečně už dostáváme na samou hranici možností, protože my v žádném případě nikdy nesmíme, a nikdy jsme to nedělali, oslabit obranyschopnost České republiky. Ta druhá cesta, ta je samozřejmě otevřená, tam si myslím, že to funguje dobře a tam je možné pokračovat dál. Tady bych chtěl také poukázat na to, že zde existuje dobrá spolupráce s dalšími zeměmi. Příkladem může být spolupráce při dodávání tanků s Německem, kde my jsme poslali nějaké tanky a Německo nám náhradou dodá svoje tanky Leopard. Nebo podobná podpora v oblasti vrtulníků se Spojenými státy. A těch projektů podobného typu je víc, takže i pro nás je to dlouhodobě výhodné, protože si tím vytváříme podmínky pro modernizaci naší armády, a myslím si, že takto to má být. Otázka: Je pro to i personální prostor? Budou mít zbrojaři dost lidí? Mluvilo se o tom, že by některé zbrojovky mohli zaměstnat ukrajinské zaměstnance. Odpověď: Zaprvé je dobře, že se nám rozvíjí tímto způsobem zbrojní průmysl, který je v České republice dlouhodobě kvalitní. Je potřeba říct, že zbrojní firmy zaměstnávají mnoho lidí, kteří mají kvalitní vzdělání, že se vytváří produkty s vysokou přidanou hodnotou a že celé je to dobré pro náš průmysl. A to, že se tady vytvářejí nová pracovní místa, a mluvíme o tisícovkách, tak to je nepochybně pozitivní, protože jedna z velkých výhod České republiky, kterou máme proti jiným zemím, když bojujeme s inflací, s drahotou, s tím vším, je, že máme skoro prakticky nulovou nezaměstnanost, že máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, a to chceme udržet. Takže to, že se vytváří pracovní místa, že tu je nabídka, je určitě dobře. Pokud jde o tu otázku ukrajinských zaměstnanců - ano, to je samozřejmě žádoucí, už tak jsme dokázali na náš pracovní trh umístit nebo nabídnout místo více než sto tisícům ukrajinských uprchlíků. A i díky tomu jsme dokázali tak dobře zvládnout tu obrovskou uprchlickou vlnu, které byla Evropa, a hlavně Česká republika, vystavena. Otázka: Když se naposledy ještě zastavíme u Ukrajiny, na program dnešního jednání vlády přibylo jmenování vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny. Co si slibujete od toho, že takového zmocněnce budeme mít? Odpověď: I díky tomu, jak se Česká republika od počátku k pomoci Ukrajině staví, jak jsme aktivní, tak máme na Ukrajině velmi dobré jméno. A dříve či později se ta současná podpora, která už probíhá i na základě nějakých mezinárodních sítí, přemění v poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. A je důležité, abychom v tom byli aktivní, protože to je velká šance pro české firmy, české podnikatele. Je potřeba využít dobrého jména, které na Ukrajině máme, a je potřeba tyto činnosti koordinovat a jednat o nich s ukrajinskou stranou. Já jsem se účastnil několika konferencí, ať už v Luganu nebo v Paříži, které se týkaly jak pomoci Ukrajině, tak už přípravě na poválečnou rekonstrukci. Bylo to i předmětem našeho mezivládního jednání, které jsme měli v Kyjevě v loňském roce, a myslím si, že to všechno potřebuje někoho, kdo bude ty různé aktivity z různých resortů koordinovat, kdo bude jednat s ukrajinskou stranou. A k tomu by měl sloužit ten vládní zmocněnec. A myslím, že se na to musíme dívat samozřejmě jako na pomoc, podporu, ale současně na příležitost do budoucna. Otázka: Ministerstvo obrany oznámilo, že je blízko dohody o nákupu švédských obrněnců. Pokud bude smlouva uzavřena do června, Česko za 210 strojů zaplatí 51,7 miliardy. Souhlasíte s dojednanými podmínkami? A kdy by mohl být tendr uzavřen? Odpověď: Z pochopitelných důvodů ty probíhající tendry a vyjednávání nebudu komentovat. Myslím, že máme velmi dobře rozjednány věci, které se týkají modernizace naší armády. Je to důležité. Tady bych chtěl připomenout, že naše vláda se zavázala, že budeme dávat dvě procenta HDP do obrany, a že chceme ten závazek urychlit, abychom toho dosáhli už v roce 2024. Jsou to dobře vynaložené peníze, protože na základě toho nejenom zvyšujeme naši bezpečnost, obranyschopnost, modernizujeme armádu a současně podporujeme pracovní místa, náš průmysl, výzkum a další věci, které s obranou souvisejí. A u těchto tendrů je důležité, a i to je součást vyjednávání, abychom do toho co nejvíc zapojili české firmy. Ale zatím, dokud ta jednání probíhají, nemohu komentovat ani cenu, ani podmínky. Otázka: Když jste se dotkl dvou procent HDP na obranu, minulý týden jste na vládě schvalovali příslušný zákon. Kdyby byl účinný už od příštího roku, rozpočet obrany by se zvýšil asi o 20 miliard. Dokázala by je obrana už příští rok spotřebovat? Odpověď: Ano a připravujeme se na to. Je potřeba taky už teď chystat budoucí akvizice a využití těch prostředků. A je potřeba dobře na obraně hospodařit. Já proto mám radost z toho, a oceňuji ministerstvo obrany a paní ministryni za to, že za loňský rok, jak se ukazuje, dokázali skutečně ty prostředky, které měli přiděleny ze státního rozpočtu, prakticky úplně využít, což v minulosti nebylo pravidlo. Ale aby to tak bylo, tak se o tom skutečně musí strategicky uvažovat a chystat ty věci tak, aby se to v těch jednotlivých letech mohlo vyčerpat. My také jsme dělali a děláme nějaké úpravy pravidel tak, aby bylo možné některé prostředky převádět z roku na rok, a tím by se vlastně efektivněji a strategičtěji využívaly a umožnil se nákup techniky, kterou naše armáda potřebuje. Otázka: Když mluvíte o nákupech, plánuje se taky nákup F35 ze Spojených států. Na podzim se mluvilo o tom, že byste měl navštívit Bílý dům. Rýsuje se už nějaký termín? Odpověď: Máme nějaký plán zahraničních cest a návštěv, na kterém pracujeme. Určitě je zájem, až pro to budou podmínky, navštívit Spojené státy a vést jednání na různých úrovních. Takže ano, je to jeden z těch zamýšlených cílů, na kterých pracujeme. Otázka: Zmiňovali jste, že závazek dávat dvě procenta HDP na obranu, bude předmětem jednání o změně programového prohlášení. Bude to součástí nového programového prohlášení? Odpověď: Tak zaprvé, my nechceme chystat nové programové prohlášení, ale chceme jenom naše stávající programové prohlášení revidovat, respektive se chceme podívat, co se z něj už podařilo splnit, kde je ty věci třeba urychlit. A chceme se taky podívat realisticky na harmonogram. Toto všechno bychom dělali v každém případě, tak to má být. Ale jsou tu ještě nové skutečnosti, a to je, že jsme programové prohlášení připravovali před válkou na Ukrajině. Nikdo nemohl vědět, co se stane. Hodně to změnilo situaci v Evropě a změnilo to i výzvy, to, čemu čelíme a co je potřeba řešit. Proto se chceme podívat i na programové prohlášení z toho hlediska, jestli něco třeba už není realistické, jestli tam nemáme něco přidat, ale nemá to být žádné nové programové prohlášení. Má to být skutečně realistický pohled na to, co válka na Ukrajině a její důsledky pro Evropu změnily a kde je potřeba programové prohlášení upravit. A samozřejmě je standardní se po roce podívat, co se daří a co nedaří. Pokud jde o dvě procenta HDP na obranu, tak tam není potřeba žádné úpravy, protože pokud tam máme závazek do roku 2025 a dokážeme to v roce 2024, tak je to v pořádku. Pokud tím máte na mysli, jestli je na tom shoda v koalici, tak je, protože si všichni uvědomujeme, jak je důležité dávat dostatek finančních prostředků na obranu a bezpečnost. Neděláme to kvůli slibu, který jsme dali, když jsme vstupovali do Severoatlantické aliance, my to děláme kvůli sobě, kvůli naší bezpečnosti, kvůli tomu, aby si naši občané mohli být jisti, že žijí v bezpečné zemi. A vždycky platí, že vám raději pomohou ostatní, když vidí, že vy sám se snažíte, než když spoléháte jenom na druhé. Otázka: Je možné, že byste v rámci debat o aktualizaci programového prohlášení uvažovali o personálních změnách na některých ministerstvech, nebo o výměně resortů mezi jednotlivými stranami? Odpověď: Programové prohlášení se týká programu. Personální změny nebo výměny mezi jednotlivými stranami neplánujeme. Já to občas také čtu v médiích nějaké takové spekulace. Dokonce i třeba velmi konkrétní, ale skutečně toto není předmětem našich debat a nic takového se nechystá. Otázka: A jak po roce hodnotíte práci ministrů? Odpověď: Vláda funguje jako tým. To bych chtěl ocenit a je to důležité, projevuje se to v řadě věcí, v přípravě rozpočtu, ve způsobu komunikace, dalších věcech. Tam, kde si myslím, že je potřeba některé věci změnit, posunout nebo přidat, tak to říkám svým kolegům. Nemám potřebu jim to sdělovat přes média. A já nakonec takovou jakousi bilanci toho, co se daří, dělám při svých bilančních návštěvách na jednotlivých ministerstvech, kterých už byla celá řada. Myslím, že během měsíce dokončím celé to kolečko. Otázka: A můžete prozradit, koho jste musel tak jako nejvíc upozorňovat? Odpověď: To není můj styl, ani politický, ani lidský, abych to tady tímto způsobem komentoval. Já se snažím s kolegy z vlády pravidelně komunikovat, mluvit. Mluvíme spolu, a znovu to chci zdůraznit, vláda opravdu funguje jako tým, což já pokládám za mimořádně důležité. Dokážeme překonat rozdílné zájmy a rozdílné stranické pozice ve prospěch občanů České republiky. To mi připadá jako nejdůležitější. Otázka: Když mluvíte o týmu, hodně se mluvilo při vzniku vlády o tom, že pět stran je pro koalici opravdu hodně. Jak se vám to po roce jeví? Daří se to "ukočírovat"? Odpověď: Nepochybně teoreticky je nejsnazší mít jednostranickou vládu, ale to v našich podmínkách a podmínkách našeho volebního systému není možné. My máme tradičně koaliční vlády a myslím, že veřejnost má možnost srovnávat, jak jednotlivé vlády fungovaly, jak funguje naše vláda. Ano, pětičlenná koalice je určitě náročný úkol. Ale taky na to, aby vláda fungovala jako jeden celek, abychom se vždycky dokázali na těch podstatných věcech domluvit, a zatím se to daří. A veřejnost nevidí žádné bratrovražedné boje a politické přestřelky a zmatené vyjadřování jedné strany vůči druhé. Snažíme se, přestože ty strany mají různé důrazy a samozřejmě různé priority, spojit to dohromady tak, aby vláda skutečně fungovala jako tým. Já jsem přesvědčen, že se to zatím daří. To, že to není úplně jednoduchý úkol, je jasné prostě z povahy věci. Je to pět politických subjektů, vyprofilované politické strany se svými voliči. O něco snazší je to v tom, že my už jsme věděli, že je potřeba víc spojovat společnost a propojovat politickou scénu, takže jsme už do voleb šli jako dvě koalice, a to si myslím, že se ukázalo jako správné. Že nakonec - a tady mluvím za koalici Spolu - naši schopnost se dohodnout už před volbami naši voliči ocenili. Otázka: A osvědčuje se vám v tom smyslu v koaliční spolupráci střídmější komunikace navenek? Protože například v minulosti byla koaliční jednání vždycky velkou události v médiích, nyní, kdybychom neznali pravidelný termín K5, tak o tom vlastně nevíme. Odpověď: A tak to má být. Já jsem přesvědčen, že občany nezajímá, jak se mezi sebou hádáme. Ale občany zajímají ty výsledky. To, co pro jejich životy znamenají vládní rozhodnutí, jakým způsobem vedeme Českou republiku a kam. A toto já považuji za podstatné. Takže já se i snažím, abychom nezneklidňovali veřejnost různými neověřenými, nerozhodnutými informacemi o věcech, které si třeba někdo myslí, nebo ho napadly, ale skutečně říkali lidem to, na čem jsme se domluvili. To mi připadá jako podstatné. A takto to zatím funguje a jsem rád, že sám říkáte, že vlastně o řadě těch jednání byste ani nevěděli, protože nikdo se dopředu nevymezuje, nedělá ramena, nezkouší provokovat druhého, ale prostě se snažíme domluvit, a to mi připadá jako důležité. Otázka: Na druhou stranu to přináší jisté napětí, jako třeba při jednání o zastropování cen energií. Dlouho jste byli kritizováni, že nic nepřipravujete, nic nepředstavujete. Trvalo to dlouho? Odpověď: Fakticky to určitě dlouho netrvalo, protože my jsme prakticky během dnů poté, co prudce vzrostly na přelomu srpna a září ceny energií, začali jednat. Připravili jsme úsporný tarif, potom zastropování cen, odpustili jsme poplatek za obnovitelné zdroje. Ale skutečně, já se vyhýbám tomu, abychom tady dělali populistickou politiku, která nakonec žádné výsledky nemá. Já si myslím, že není správné slibovat něco, co pak se nedá dodržet. Je mnohem lepší na tom pracovat, opravdu to udělat a pak říct lidem: a takto to bude a máte jistotu, že nebudete platit násobky cen za energie, protože máte ceny zastropované na úrovni šesti korun za elektřinu a tří korun za plyn. A to je ten výsledek, který nakonec každý potřebuje slyšet. Takže ano, někdy ta komunikace, to já připouštím, mohla být rychlejší, ale v každém případě jsme se snažili postupovat odpovědně. A chtěl bych k tomu ještě říct jednu věc. Naše vláda čelila od začátku skutečně mimořádným výzvám. Varianta omikron, mimořádně nakažlivá, zvládli jsme to bez lockdownů, bez zavírání škol a podniků tak, jak jsme slíbili. Pak přišla válka na Ukrajině, ceny energií, hrozilo, že budeme mít nedostatek plynu. Dnes máme jistotu, že plynu je dost na tuto zimu. A jsem přesvědčen, že ho bude dost i na další zimu. A pracujeme na tom. Prudce vyrostly ceny energií, zastropovali jsme, odpustili jsme poplatky, udělali jsme příslušná opatření. Pracujeme na tom, abychom měli dostatek ropy nejenom z ruských zdrojů. Domluvili jsme rozšíření ropovodu, spustili tendr na Dukovany. Děláme opravdu věci systematicky jednu za druhou i ve velmi proměnlivých podmínkách a čelíme velmi složitým výzvám, ale díky jakési racionální politice a odpovědné politice a každodenní práci to zvládáme. Některé věci se dají řešit skutečně hned. Ale některé, třeba změna naší energetické bezpečnosti, energetické politiky, to jsou skutečně úkoly, které trvají měsíce, nebo i roky. A na tom všem je potřeba souběžně pracovat. A to, co jsem chtěl říct jako nejdůležitější - řada těch věcí, které jsme udělali, nemá žádný vzor ani v minulosti, ani v zahraničí. To není tak, že se podíváme někam a řekneme si: tady z těchto variant vybereme tuto a tu aplikujeme. Pak by nám třeba někdo i mohl vyčítat, proč se to neudělalo o týden dřív. Ale my ty věci musíme nově vytvořit, my je musíme vymyslet, žádné zastropování cen tu nikdy nebylo a byli jsme jedni z prvních v Evropě, kteří to udělali. A dívali jsme se na to, jak o tom uvažují jiní, jiní se dívali na to, jak jsme to udělali my. A takto to funguje. A je to vlastně v podstatě inovace. Válečná daň, kdo s tím má jakou zkušenost? Ano, nějaká windfall tax v minulosti občas někde byla, ale obecně toto je úplně nový nástroj. Takže my musíme i zvažovat, jak to udělat, jak to přesně nastavit. Musíme mít aspoň nějakou přiměřenou jistotu o dopadech, abychom u těchto věcí, které jsou opravdu nové, nevystavili společnost, podnikatele, občany, domácnosti nějakým problémům, které nemusejí nastat, když to děláme odpovědně. A my to děláme odpovědně. Otázka: Když už jsme se dostali k energetice, jak daleko jste s přípravou restrukturalizace společnosti ČEZ? Jak dlouho to bude trvat? Odpověď: Odpovím obecně. Platí náš úmysl v rámci posilování energetické bezpečnosti získat větší kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou. Ale já bohužel nemohu dál ty věci komentovat právě z důvodu toho, že například ČEZ je společnost kótovaná na burze a moje výroky, jakékoliv i naznačování kroků, mají vliv na ceny a na hodnotu, a to prostě nejde. Takže já jenom mohu říct: ano, máme zájem provést určitou transformaci české energetiky a její součástí je získání větší kontroly státu nad energetickou infrastrukturou. Otázka: A nějaké kroky letos podniknete? Odpověď: Předpokládám, že už v letošním roce se některé kroky projeví. Tady každý výrok, každá věta navíc, má dopad. A to nemůžeme dělat. Otázka: Co plánujete ohledně zastropování cen? Co bude třeba udělat ještě pro letošní rok a příští topnou sezonu? Odpověď: Jedna důležitá věc by měla být řečena jasně. Zastropování cen, odpuštění určitých poplatků, to všechno je vlastně řešení následků tak, aby vysoké ceny energií nezničily domácnosti, firmy, abychom je prostě nenechali padnout, jak jsme slíbili. A my se musíme soustředit, abychom se zabývali příčinami. A to jsou vysoké ceny způsobené nedostatkem energii a energetických zdrojů. A když se teď podíváte například na ceny pohonných hmot, tak zjistíte, že jsou v podstatě na předválečné úrovni a že ta taktika, kterou jsme zvolili, jak my v České republice, tak obecně v Evropě, byla správná. A státy, které například se pustily do experimentu s DPH, zastropováním cen, tak nakonec nedopadly dobře, protože třeba pohonných hmot nemají dostatek. (pokračování...)