Na zámku začala výstava lidových krojů z východních Čech

Pardubice 2. března 2023 (ČTK) - Východočeské muzeum v Pardubicích dnes zahájilo výstavu Jaké odění, takové uctění. Představuje lidové kroje z východních Čech. Zanikly dávno, lidé si už nepamatují, že by je na venkově někdo nosil, řekli ČTK zástupci muzea. Expozice v druhém patře zámku bude k vidění do 3. září. "V povědomí lidí nejsou východní Čechy s lidovými kroji spojené. My ukazujeme, co pro region v 18. století a na počátku 19. století bylo běžné, ale z povědomí zmizelo. Je to určitý průzkum našich fondů a prezentace textilu," řekl ředitel muzea Tomáš Libánek. Výstava vznikla ve spolupráci s Muzeem Ostrov lidových krojů v Ostrově na Kutnohorsku. Je to soukromá instituce, která loni získala cenu za muzejní počin. Zástupci Východočeského muzea si uvědomili, že mají ve sbírkách také kroje, které nejsou vůbec známé. "Při návštěvě muzea jsme objevili pro mnohé netušenou krásu. S kolegy jsem navázal spolupráci, poskytli nám metodickou pomoc. Máme od nich zapůjčených pět krojů, my máme ve sbírkách nemálo pozoruhodných místních krojů," uvedl Libánek. Výstava je rozdělená do tří oblastí, první představuje kroje z východního Polabí, které bylo nejbohatší částí Čech. Hospodář nelitoval peněz za hedvábné látky, šátky a pentle a za nákladné výšivky, které pořizoval svým dcerám a své ženě. "Je to zlatý pás země české, sedláci měli přístup k nákladným látkám. Prezentujeme bohužel jen sváteční kroje, protože všední odění se moc nedochovalo," řekl kurátor Jan Kuča z Muzea Ostrov lidových krojů. Mezi svátečními pozoruhodnými doplňky návštěvníci uvidí například zdobené zlaté čepce. Oblast Orlických hor byla chudá, kroj býval skromnější. Dlouho lidé používali obyčejnější látky a jejich odění nevynikalo velkou osobitostí. Bílé plátno barvívali na modro, používali modrotisk, uvedla historička muzea Daniela Klvaňová. Oblast Litomyšle a Vysokého Mýta byla nejkonzervativnější. Lidé tam začali oblékat městské oděvy nejpozději, proto se tam dochovaly součásti krojů, které jinde už nejsou. "Nosili se tam ještě po polovině 19. století. Potom si kroje oblékaly spolky jako výraz národního sebeurčení jak Čechů, tak Němců. Lidé se už dřív začali oblékat jako lidé ve městě, selský stavovský oděv se natolik přibližoval městskému, až s ním splynul," řekl Kuča. Mužských venkovských oděvů se dochovalo méně, protože muži dříve odkládali selské oblečení, chodili za obchodem mimo vesnici, měli větší kontakty. Ženy zůstávaly déle doma, byly déle věrnější tradičnímu odívání. Muži také nosili oblečení déle, až do roztrhání a pak ho vyhodili. "Ženy měly obrovské množství oděvních součástek, našlo se toho víc, co bylo možné přenechat do muzea," řekl Kuča. jlc dr - sdílejte článek