Heslo fond

folklor

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "folklor". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo folklor je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

Ostrov Jersey má svůj vlastní jazyk, který za války fungoval jako tajný kód

Británie vstoupila do druhé světové války v září 1939. Osmdesát let po jejím skončení jen málokdo ví, že jedinečný jazyk britského ostrova Jersey byl za nacistické okupace používán jako tajný kód, napsal server britské veřejnoprávní společnosti BBC. "Bonsouair! Seyiz les beinv'nus!" řekla Jo Thorpeová, když přistoupila k mikrofonu a rozpřáhla ruce na uvítanou. "Nebo pro ty, kteří nejsou z Jersey, dobrý večer a vítejte! Jsme nadšení, že vás dnes večer uvidíme, a doufáme, že si show užijete." Světla zhasla a začala hrát její kapela Sonneux. Za doprovodu houslí, kontrabasu, kytary a zobcové flétny začala Thorpeová zpívat známou lidovou melodii – jenže na její melodii bylo něco překvapivého. Ačkoli to znělo, jako by zpívala francouzsky, ve skutečnosti zpívala v úplně jiném jazyce: jersejsky, v původním jazyce ostrova. "Na Jersey tomu říkáme veil'ye," vysvětlila během přestávky v polovině představení Thorpeová. "Je to večer plný zpěvu, hudby a vyprávění příběhů, kde lidé čtou, hrají a sdílejí vzpomínky. Před rozhlasem a televizí byl veil'ye způsobem setkávání lidí. Měli je v každé vesnici. Byly součástí života. Ale tradice vymizela, tak jsme se rozhodli ji vrátit. A samozřejmě to nešlo bez jersejštiny." Jersey je největší z Normanských ostrovů, souostroví šesti obydlených ostrovů - a mnoha dalších neobydlených - roztroušených po Lamanšském průlivu, jen něco málo přes 22 kilometrů od francouzského pobřeží. Navzdory své blízkosti k Francii je ve skutečnosti závislým územím britské koruny, a proto má ostrov dva úřední jazyky: angličtinu a francouzštinu. Má však také jersejštinu (jerriais). Z jazykového hlediska je nejbližším příbuzným jazyka jerriais normanská francouzština, dialekt, který sahá až do dob, kdy byla Normandie ještě samostatným královstvím, a který zahrnuje mnoho slov ze staré severštiny, odkazu vikinských předků Normanů. Jersejština má mnoho společného s ostatními jazyky Normanských ostrovů, včetně guernsejštiny (na ostrově Guernsey) a sarkštiny (Sark), kterými dodnes mluví hrstka lidí, a aldernejštiny (Alderney), které vymizely na konci 19. století. První písemná zmínka o jersejštině pochází z 12. století a od básníka Roberta Waceho, jehož díla Román o Brutovi a Román o Rouovi představují nejstarší dochované příklady tohoto jazyka - ačkoli se na ostrově jersejsky nepochybně mluvilo dlouho předtím, než Wace poprvé psal brkem. Ještě ve 30. letech 20. století zůstávala jersejština mateřským jazykem pro většinu lidí narozených na Jersey, ale ne všichni mluvili stejnou verzí jazyka. Protože silnice byly špatné a většina ostrovanů jen zřídka cestovala za hranice své domovské farnosti, každá oblast ostrova si vytvořila vlastní slova, fráze a přízvuky, které se často zcela lišily od slov sousedů - mimořádný fakt na ostrově, který měří pouhých devět krát pět mil (zhruba 14 krát osm kilometrů). Dnes je to však jiný příběh. Podle projektu Endangered Languages Project je jersejština jazykem na pokraji vyhynutí. Při sčítání lidu z roku 2002 pouze 15 procent ostrovanů uvedlo, že rozumí alespoň některým jersejským slovům; dnes se předpokládá, že se toto číslo se blíží pěti procentům. Plynule hovořících je ještě méně; nyní zbývá méně než 500 rodilých mluvčích, většinou ve věku 70 a 80 let. Mezi nimi je i Francois Le Maistre. Nyní je mu 87 let a vyrůstal ve farnosti St. Ouen na západě ostrova. Stejně jako většina jeho přátel mluvil doma výhradně jersejsky; Jeho otec Frank sestavil první oficiální slovník jersejštiny, vydaný v roce 1972. Teprve když Le Maistre nastoupil do školy, poprvé promluvil anglicky - a bylo to pro něj nepříjemné probuzení. "Do školy jsem začal chodit v roce 1944," zavzpomínal. "Nebylo mi ani šest a půl a neuměl jsem ani slovo anglicky. Všichni moji spolužáci na tom byli stejně. A všichni jsme se museli anglicky naučit zatraceně rychle, protože ve 40. a 50. letech, když jste chodili do školy a mluvili jersejsky, to bylo zakázáno. "Nezáleželo na tom, do které školy jste chodili. Jersejština byla vnímána jako rolnický jazyk, jazyk, kterým mluvili jen chudí lidé. Takový byl postoj všech učitelů, dokonce i těch, kteří mluvili jersejsky. Bylo to opravdu velmi smutné." A přesto, přibližně ve stejnou dobu, kdy Le Maistre začínal chodit do školy, sehrála jersejština zásadní roli v přežití ostrova. Během druhé světové války měly Normanské ostrovy pochybnou čest stát se jedinou okupovanou částí Britských ostrovů: Německé jednotky se vylodily na Jersey v červnu 1940 a zůstaly tam až do května 1945. Místo toho, aby se ostrované chopili zbraní, našli jiné, rafinovanější způsoby odporu. Zapojili se do pasivního odporu a jersejština se stala ústředním bodem jejich úsilí. Díky své složité slovní zásobě a regionálním variantám byl jazyk pro cizince - dokonce i pro francouzsky mluvící Němce - prakticky nesrozumitelný. Jako takový se stal perfektním tajným kódem a ostrované ho stále častěji používali k výměně informací, k vytváření tajných plánů proti okupantům a občas se jim dokonce přímo pod nosem posmívali. Je ironií, že navzdory své válečné roli používání jersejštiny po osvobození v roce 1945 alarmujícím tempem klesalo. Stejně jako mnoho britských menšinových jazyků, jako jsou manština, gaelština, velština a kornština, byla jersejština zesměšňována jako jazyk, kterým mluví pouze nevzdělaní, a od konce 19. století postupně upadala - trend, který se po skončení druhé světové války ještě urychlil. Během jedné generace po válce většina školáků už neovládala víc než pár slov a v 80. a 90. letech jazyk téměř úplně vymizel z každodenního užívání. Ostrov náhle čelil velmi reálné vyhlídce, že by jersejština mohla úplně zaniknout - stejně jako její sesterský jazyk, aldernejština, o století dříve. Od té doby probíhá soustředěná kampaň za návrat jazyka z propasti. Od roku 1999, kdy vznikla L'Office du Jerriais, se jazyk těší rychlé renesanci. V posledním desetiletí rozvoj vzdělávacího programu znamená, že všechny děti z Jersey se mohou učit jazyk ve škole. Kurzy pro dospělé a jazykové kavárny umožnily starším obyvatelům naučit se základy nebo si osvěžit slovní zásobu. Dopravní značky a turistické stránky jsou nyní vícejazyčné (v angličtině a jersejštině), aby se zvýšila viditelnost jazyka. A lidé na celém světě začali jazyk znovu objevovat, a to pomocí online vzdělávacího webu L'Office du Jerriais s názvem Learn Jerriais (Naučte se jersejsky), a také jazykových platforem, jako je Linguascope a uTalk, kde je jersejština také k dispozici. Povzbudivě došlo k obrovskému nárůstu zájmu během pandemie covidu-19. A co je nejdůležitější, jersejština dosáhla v roce 2019 významného milníku, když ji poprvé ve své historii přijala vláda ostrova jako oficiální jazyk po boku angličtiny a francouzštiny. "Je mimořádné sledovat, jak rychle se věci změnily," řekla Susan Parkerová, jedna ze sedmičlenného týmu učitelů jersejštiny na ostrově. "Už se za nic nestydím. Lidé jsou zase hrdí na svůj jazyk, a přesně tak by to mělo být," řekla. zdp kpc

Každý kus je originál a má svůj příběh, říká majitel 3000 krojových součástí

Fěrtušky, rukávce, šatky, sukně i vlňáky nejrůznějších barev a motivů má ve skříních a šuplících pečlivě poskládané Ladislav Lunga z Milotic. Krojové součásti z Kyjovska shromažďuje přes 30 let. Doma jich má nyní více než 3000 a sbírku stále rozšiřuje. Chodí na burzy a nakupuje historické součásti, které je mnohdy třeba opravit. Lidé mu také často své kroje nabízí, řekl Lunga ČTK. Ke krojům má vztah od mládí. "Matka, stařenka i teta chodívaly v kroji. Otec vedl folklorní kroužek a předmalovával krojové vzory. Poznám, ze kterého je kroj období, z jaké je oblasti, čí práce je výšivka a malování," uvedl třiašedesátiletý sběratel, jehož rodina se do krojů stále obléká. Jeho kolekce obsahuje součásti oděvu ze severního a jižního Kyjovska. "Kroje z jiných regionů by se mi domů už nevešly. Beru z nich jen staré látky, které používám na opravy těch kyjovských. Dříve jsme měli kroje po celém domě, dnes pro ně máme samostatnou místnost," poznamenal Lunga, jenž kroje také sám vyšívá. Nejstarší kousek pochází z konce 18. století. Sbírka obsahuje i části krojů, které patřily manželce československého prezidenta Edvarda Beneše, Haně Benešové. "Řada fěrtušků, obojků a rukávců pochází z roku 1850. Na co jsem opravdu hrdý, je malínka. Je to součást kroje, která vymizela na přelomu 19. a 20. století a nahradila ji kacabajka," vysvětlil sběratel. Čistá a opravená je sbírka díky Lungově manželce, která se o údržbu stará. Výběr krojových součástí pak rodina zdarma vystavuje na různých místech, třeba i v Senátu, na folklórní akci Slovácký rok v Kyjově nebo na zámku v Miloticích. "Cítím morální povinnost, aby kroje žily dál, byly udržované a dostaly pozornost, kterou si zaslouží. Lidé mi krojové součásti dávají s tím, že se o ně postarám. Nikdy bych je neprodal a pokud by je nikdo z mé rodiny nechtěl, věnuji je do muzea ve Strážnici," naznačil Lunga. K půjčování krojů se však nemá. "Snažím se všem vyjít vstříc, ale lidé se ke kroji neumí chovat. Sváteční kroje se dřív nebraly k muzice, ale jen na slavnostní příležitosti. Dnes v nich chodí na kolotoče a na zábavy," míní. brs klv gcm

Tesaři renovují roubenou stodolu pro skanzen Veselý kopec, 60 pct trámů vymění
Roubená stodola z 19. století, která bude dalším exponátem skanzenu Veselý Kopec na Chrudimsku, je hodně poškozená. Tesaři pracující od loňského podzimu na její obnově musí vyměnit 60 procent trámů. Do konce roku bude stavba dokončená a usazená na novém místě. Slavnost v Jevišovce připomněla tradice Chorvatů na jižní Moravě

Slavnost v Jevišovce připomněla tradice Chorvatů na jižní Moravě

Lidé v Jevišovce na Břeclavsku si dnes slavností Kiritof připomněli stopy, které v kulturním bohatství jižní Moravy zanechali Chorvati. Právě Jevišovka v minulosti patřila k obcím osídleným moravskými Chorvaty neboli Charváty. V Domažlicích pokračují Chodské slavnosti, mši sloužil nigerijský biskup

V Domažlicích pokračují Chodské slavnosti, mši sloužil nigerijský biskup

V Domažlicích dnes pokračuje 71. ročník Chodských slavností. Dopolední poutní mši na vrchu Vavřineček nad Domažlicemi sloužil nigerijský biskup, odpoledne patří hlavně koncertům folklorních souborů. Program bude pokračovat i v neděli, celkem se představí 44 souborů a kapel s 570 vystupujícími, řekl dnes ČTK ředitel městského kulturního střediska Patrik Zuber. Zemědělci ze Zlínského kraje oslaví v Kroměříži dožínkami konec letošní sklizně

Zemědělci ze Zlínského kraje oslaví v Kroměříži dožínkami konec letošní sklizně

Zemědělci ze Zlínského kraje oslaví v sobotu 23. srpna v Kroměříži dožínkami ukončení letošní sklizně. Tradiční akce představí jejich dovednosti a techniku, nabídne i folklorní vystoupení nebo jarmark. Nová módní kolekce brněnské hvězdárny spojuje vesmírné a folklórní motivy
Vesmírné a folklórní motivy spojuje módní kolekce Hvězdárny a planetária Brno. Trička i kšiltovky s mimozemšťany vznikly k příležitosti ročního výročí založení kontaktního centra pro mimozemské (a jiné) civilizace na Kraví hoře, řekl dnes ČTK ředitel hvězdárny Jiří Dušek. V Rožnově se sešlo rekordních 1449 krojovaných Valachů, dorazil i prezident

V Rožnově se sešlo rekordních 1449 krojovaných Valachů, dorazil i prezident

Rekordní počet 1449 krojovaných Valachů a Valašek se dnes sešel na Masarykově náměstí v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Výsledek netradičního setkání, které bylo součástí mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti, byl zapsán do České knihy rekordů. Nejlepší tanečníci verbuňku se předvedli plnému amfiteátru ve Strážnici

Nejlepší tanečníci verbuňku se předvedli plnému amfiteátru ve Strážnici

Stovky lidí se dnes natěsnaly do amfiteátru v zámeckém parku ve Strážnici na Hodonínsku, aby se podívaly na 18 nejlepších tanečníků slováckého verbuňku. Mnozí se finále na Mezinárodním folklorním festivalu účastní již poněkolikáté, podle Jarmily Teturové z pořádajícího Národního ústavu lidové kultury je rekordmanem tanečník s 20 účastmi. Maškary na Hlinecku slaví 15 v UNESCO, přineslo to větší zájem o tradice
Být na seznamu UNESCO přineslo obcím, které pořádají masopustní průvody v oblasti Hlinska na Chrudimsku, větší zájem médií, turistů i vysokoškoláků, kteří píšou své závěrečné práce. Obavy z toho, že se z dlouhodobé tradice stane kolotočářská zábava, se nenaplnily. Je Velikonoční pondělí, spjaté s pomlázkou a lidovými zvyky

Je Velikonoční pondělí, spjaté s pomlázkou a lidovými zvyky

Dnes je Velikonoční pondělí, které patří lidovým zvykům a tradicím symbolizujícím končící zimu a nastávající jaro. Tradici, při které muži a chlapci chodí koledovat s pomlázkou, se ale podle průzkumu věnuje jen menšina obyvatel Česka. Malování kraslic se Srbům v Dolní Lužici daří udržovat, jejich jazyk ale upadá

Malování kraslic se Srbům v Dolní Lužici daří udržovat, jejich jazyk ale upadá

Velikonoce jsou u Lužických Srbů spojené s řadou zvyků a tradic. Patří mezi ně koulení vajec, chození pro velikonoční vodu či velikonoční jízdy na koních. Zdaleka nejznámější je ale malování kraslic. Starobylý zvyk se daří malému slovanskému národu na východě Německa udržovat i dnes, jak ukazuje třeba výstava v braniborském městečku Lübbenau, jednom z center Srbů v Dolní Lužici. O Velikonocích budou ve Zlínském kraji trhy, akce v muzeích či výstavy vín

O Velikonocích budou ve Zlínském kraji trhy, akce v muzeích či výstavy vín

Velikonoční trhy a jarmarky, programy v muzeích i zámcích či velikonoční výstavy vín a košty slivovice mohou o Velikonocích navštívit lidé ve Zlínském kraji. K nejnavštěvovanějším akcím patří Velikonoce na Valašsku ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Velikonoční akce ve Středočeském kraji připravují památky, muzea i města

Velikonoční akce ve Středočeském kraji připravují památky, muzea i města

Velikonoční program chystají ve středních Čechách památky, muzea i města. Lidé si mohou vybírat z bohaté nabídky akcí, pořadatelé zvou na tematické prohlídky, koncerty nebo jarmarky. Tradice a zvyky spjaté s velikonočními svátky připomenou jako každý rok i středočeské skanzeny. Hrady a zámky v Olomouckém kraji otevřou velikonočními akcemi naplno sezonu

Hrady a zámky v Olomouckém kraji otevřou velikonočními akcemi naplno sezonu

Velikonočními výstavami, jarmarkem ale i netradičními prohlídkami se chystají zpestřit svým návštěvníkům velikonoční svátky hrady a zámky v Olomouckém kraji. Program chystají nejen památky pod správou Národního památkového ústavu (NPÚ) ale například i hrad Helfštýn na Přerovsku či zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku. Velikonoční akce v bystřickém Edenu může ovlivnit kulhavka a slintavka

Velikonoční akce v bystřickém Edenu může ovlivnit kulhavka a slintavka

Tradiční jarní akce v Centru Eden v Bystřici nad Pernštejnem mohou ovlivnit opatření proti slintavce a kulhavce. Zábavní areál s farmou a Horáckou vesnicí chce přesto uspořádat vítání jara i velikonoční slavnost, které by měly být od 18. O Velikonocích na jihu Čech budou lidé hledat betonové kraslice

O Velikonocích na jihu Čech budou lidé hledat betonové kraslice

Na Velikonoce mohou lidé v Jihočeském kraji hledat obří betonová vejce v Hluboké nad Vltavou. Průvody hrkačů a výrobu křížů bude možné sledovat v Českých Budějovicích, kde se tato několikadenní akce uskuteční po roční pauze. Velikonoce v Plzeňském kraji připomenou trhy, velikonoční dílny i církevní akce

Velikonoce v Plzeňském kraji připomenou trhy, velikonoční dílny i církevní akce

Desítky kulturních, zábavních, sportovních i duchovních akcí připravily na velikonoční čas muzea, města, spolky a další pořadatelé v Plzeňském kraji. Lidé si mohou vybrat trhy, dílny s výrobou pomlázky či zdobením vajíček, hudební i církevní akce. Velikonoce v Libereckém kraji začnou už příští víkend v Křišťálovém údolí

Velikonoce v Libereckém kraji začnou už příští víkend v Křišťálovém údolí, kde se návštěvníkům otevřou čtyři desítky muzeí, sklářských a bižuterních firem a ateliérů, ale také například kostel svatého Pankráce v Jítravě na Liberecku, kde mají skleněný oltář Božího hrobu. Výstava Kraslice v Kraslicích nabídne tradiční kraslice i krojované panenky

Výstava Kraslice v Kraslicích nabídne tradiční kraslice i krojované panenky

Na blížící se velikonoční svátky se mohou lidé připravit na různých místech v Karlovarském kraji. Malování a zdobení vajíček, vyrábění jarních dekorací nebo hledání zajíčka pořádají obce a spolky napříč krajem, zjistila ČTK.

Velikonoce v Ústeckém kraji nabídnou jarmarky i ukázky řemesel a tradic

Velikonoce v Ústeckém kraji nabídnou jarmarky i ukázky řemesel a tradic. Zubrnice na Ústecku, jediné muzeum v přírodě na severu Čech, o víkendu 12. a 13. dubna provoní mazance, výtvarnice ukážou různé techniky zdobení vajíček a řemeslné trhy nabídnou sortiment s ručně vyrobeným zbožím a občerstvením. Další akce se podle zjištění ČTK uskuteční v centrech měst i na zámcích. Třeba Litoměřice vítají jaro už dnes. V sobotu 12. dubna v Zubrnicích folklorní soubory Dykyta a Krušnohor doprovodí Moranu, figurínu představující zimu. Děti se mohou těšit na pohádku divadla TyJátr, v neděli 13. dubna jim zahraje děčínské divadlo Krajánek. Z krajského města do Zubrnic se veřejnost dostane vlaky Zubrnické museální železnice. Vstupné vyjde dospělého na 120 korun, dětského návštěvníka bude stát o 30 korun méně. Už dnes se koná velikonoční akce v Litoměřicích. Prostory hradu a nádvoří zaplnili prodejci s velikonočními výrobky, pochoutky připravili studenti z hotelové školy. Kulturní program nabízejí děti ze základní umělecké školy. Součástí programu je tvorba velikonočních věnců a dekorací či divadelní představení. Lidické náměstí v Ústí nad Labem ožije velikonoční atmosférou od 14. do 18 dubna. Trhovci nabídnou řemeslné výrobky a program představí žáky a studenty místních škol, zahrají kapely OLI, WTC band, Karavana a další. Trhy budou otevřené od 11:00 do 19:00. Na velikonoční jarmark zve 20. dubna Česká Kamenice na Děčínsku. Centrum malého města navštíví velikonoční zajíc a uskuteční se hon na vajíčka. U příležitosti vítání jara se příchozí dozvědí, co je v časové schránce nalezené na území města. Na pohádkové Velikonoce zve zámek Krásný Dvůr na Lounsku. Akce plná her a soutěží včetně interaktivních kostýmových prohlídek památky se uskuteční 19. dubna. Velikonoční prohlídky budou připravené také na zámku v Libochovicích na Litoměřicku. Uskuteční se od 18. do 20. dubna a na zámku v Duchcově na Teplicku od 17. do 21. dubna. trs kš

Velikonoční akce na jižní Moravě spojují víru, folklor, umění i víno

Kulturní nabídka jihomoravských Velikonoc zahrnuje umění s duchovním poselstvím i zábavu na náměstích. K tradičním velkým akcím patří Velikonoční festival duchovní hudby, který potrvá od 13. do 27. dubna. Velikonoční program v hradeckém kraji nabídnou památky, horské boudy či zoo

Velikonoční program v hradeckém kraji nabídnou památky, horské boudy či zoo

Prodloužený velikonoční víkend v Královéhradeckém kraji nabídne desítky kulturních a dalších akcí. Budou na hradech a zámcích, na krkonošských boudách nebo v zoo, vyplynulo z informací pořadatelů akcí. Jedinečnost lidových krojů severního Horácka tkví v používání doma tkaných látek

Jedinečnost lidových krojů severního Horácka tkví v používání doma tkaných látek

Jedinečnost lidových krojů severního Horácka tkví v použitých látkách. Všechny byly tkané podomácku ze lnu, vlny a bavlny. Průmyslově vyráběné látky se až do 20. století nepoužívaly. Při dnešním otevření etnografické expozice Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě to zdůraznil etnograf Jan Kuča. V r.1938 měly Selské jízdy 30.000 členů, za nacistů a komunistů čelily perzekuci
V roce 1938 měly organizace Selských jízd v Československu na 30.000 členů. Po začátku nacistické okupace o rok později ale předsednictvo i řadoví členové čelili perzekuci a v roce 1942 byly Selské jízdy zakázány a jejich majetek zkonfiskován. Zaplněný kostel v Brně si užil atmosféru staroukrajinských Vánoc

Zaplněný kostel v Brně si užil atmosféru staroukrajinských Vánoc

Atmosféru staroukrajinských Vánoc dnes okusili návštěvníci kostela svatého Josefa v centru Brna. Vyslechli si koledy a písně zvané ščedrivky, poznali symboly svátků na Ukrajině, například barevnou kolednickou hvězdu s rolničkami nebo diduch, tedy vánoční dekoraci z obilí. Obce na jihu Třebíčska udržují specifický vánoční zvyk - průvod ovcí

Obce na jihu Třebíčska udržují specifický vánoční zvyk - průvod ovcí

Na Třebíčsku se dochoval ojedinělý vánoční zvyk, pozůstatek pastýřských tradic. Na Štědrý den některými obce prochází průvod ovcí, tedy místních obyvatel se zvonci. Nejdelší tradici má obyčej asi v obci Police, podle jejího starosty Karla Vondráčka zřejmě až 300 let. Svatý Martin v Uherském Hradišti znovu požehná letošním mladým vínům

Svatý Martin v Uherském Hradišti znovu požehná letošním mladým vínům

Svatý Martin posedmnácté požehná na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti mladým vínům. Na bílém koni dorazí a láhev nového svatomartinského vína otevře v pondělí 11. listopadu. V programu neschází ani obvyklá ochutnávka svatomartinských a mladých vín nebo folklorní program, sdělila dnes ČTK Lucie Holásková ze spolupořádajícího sdružení pro rozvoj cestovního ruchu Region Slovácko. V Ujčově na Žďársku lidé sebrali pět tun jablek, výtěžek z prodeje jde na kroje

V Ujčově na Žďársku lidé sebrali pět tun jablek, výtěžek z prodeje jde na kroje

V Ujčově na Žďársku sesbírali dobrovolníci 5,1 tuny jablek. Výtěžek z jejich prodeje dají na obnovu krojů, které se v obci používají při hodech. Stejná jablečná brigáda před čtvrt stoletím vynesla peníze na pořízení krojů, aby si je tamní mládež nemusela složitě půjčovat odjinud. Hrnčířskou tradici v Levíně na Litoměřicku dlouhou 600 let se daří udržovat

Hrnčířskou tradici v Levíně na Litoměřicku dlouhou 600 let se daří udržovat

Na hrnčířskou tradici v Levíně na Litoměřickou dlouhou 600 let navazuje Magdaléna Brožová. Její autorská keramika, točená na hrnčířském kruhu a pálená v peci vytápěné dřevem, spojuje staré řemeslné postupy s moderními prvky. Dřevěnice ve Valašských Kloboukách nabídnou valašská řemesla a lidovou muziku

Dřevěnice ve Valašských Kloboukách nabídnou valašská řemesla a lidovou muziku

Dřevěnice ve Valašských Kloboukách na Zlínsku se po roce znovu otevřou návštěvníkům. Lidé v objektech z 19. století i v dalších památkách ve městě uvidí ukázky valašských řemesel, potěšit se budou moci také lidovou muzikou. Chodské kroje, keramika, koláče, pivo a medovina jsou žádaným zbožím slavnosti

Chodské kroje, keramika, koláče, pivo a medovina jsou žádaným zbožím slavnosti

Chodské kroje, keramika, koláče, pivo a produkty z medu jsou vyhlášeným zbožím, jež nabízí třídenní národopisný festival Chodské slavnosti, který dnes končí. Ve stáncích i obchodech v Domažlicích je nakupují hlavně lidé ze vzdálenějších částí republiky a cizinci, zejména z Bavorska. V Domažlicích vrcholí 70. chodské slavnosti, přijely desetitisíce lidí, i na mši

V Domažlicích vrcholí 70. chodské slavnosti, přijely desetitisíce lidí, i na mši

Téměř 2000 lidí, mnozí v krojích, se dnes sešlo na mši na louce a v kostele na Veselé hoře - Vavřinečku nad Domažlicemi. Mši sloužil olomoucký biskup Stanislav Přibyl, kázání se hodně zaměřilo na posílení odvahy, opravdová setkávání lidí a na apel učinit život lepší. Ve Šlakhamru na Žďársku dnes zprovoznili vodou poháněný hamr

Ve Šlakhamru na Žďársku dnes zprovoznili vodou poháněný hamr

Lidé dnes měli mimořádnou příležitost vidět v chodu vodním kolem poháněné hamerské kladivo. Je součástí památkově chráněného Šlakhamru v Hamrech nad Sázavou na Žďársku, který spravuje Technické muzeum v Brně. Bukurešť chce, aby Luis Vuitton uznal, že v kolekci vycházel z rumunských tradic

Bukurešť chce, aby Luis Vuitton uznal, že v kolekci vycházel z rumunských tradic

Rumunská ministryně kultury Raluca Turcanová vyzvala francouzskou luxusní značku Louis Vuitton, aby uznala, že v jedné ze svých kolekcí na letošek vycházela z rumunských lidových blůz s důmyslnými výšivkami a střapci. Do Krkonoš se vrátily tzv. lidové podmalby na skle vytvořené prastarou technikou

Do Krkonoš se vrátily tzv. lidové podmalby na skle vytvořené prastarou technikou

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) vrátila do Krkonoš podmalby na skle vytvořené současnými umělci prastarou výtvarnou technikou. Podmalba s motivem Nejsvětější Trojice je například v Památníku obětem hor v Modrém sedle nad Luční boudou nebo s motivem svatého Huberta u Mohyly lesnické exkurze u Husích bud nad Strážným. Výšlap na Svatý Hostýn opět připomene sběratele lidových písní Františka Sušila

Výšlap na Svatý Hostýn opět připomene sběratele lidových písní Františka Sušila

Výšlap z Bystřice pod Hostýnem na Svatý Hostýn na Kroměřížsku po roce opět připomene památku sběratele a vydavatele moravských lidových písní Františka Sušila a jeho rozsáhlé dílo. Uskuteční se v sobotu 1. Vlčnovem po roce znovu projela Jízda králů, vedl ji devítiletý František Janča

Vlčnovem po roce znovu projela Jízda králů, vedl ji devítiletý František Janča

nov (Uherskohradišťsko) 26. května (ČTK) – Po roce dnes Vlčnovem na Uherskohradišťsku znovu projela Jízda králů. V jejím čele se v sedle koně vydal do ulic devítiletý král František Janča. Na cestě vesnicí ho provázela družina mladíků, pro které byl dnešek okamžikem, kdy podle tradice přestali být chlapci a stali se z nich muži. Na výrobu pantléků je potřeba hlavně čas a dobré oči, míní Marie Vojtková

Na výrobu pantléků je potřeba hlavně čas a dobré oči, míní Marie Vojtková

Zhruba stovka svatebních čepců hanáckých nevěst, takzvaných pantléků, osázených tisícovkou perliček, řadou zrcadýlek i květin již prošla rukama devětašedesátileté Marie Vojtkové z Hrušky na Prostějovsku. Odborná konference v Brně chce obnovit propojení folkloru s přírodou

Odborná konference v Brně chce obnovit propojení folkloru s přírodou

Přednáška o barvení látek rostlinným borytem dnes v brněnském Kumst zahájila folklorní konferenci. Jejím cílem je propojit folklor se současným každodenním životem a vrátit do něj téma přírody a krajiny.

Jediný pašijový betlém v ČR v Bechyni zahrnuje více než dvě stovky postav

Více než dvě stovky postav zahrnuje pašijový betlém v Bechyni na Táborsku, který je jediný svého druhu v Česku. Rodina řezbářů Šedinů na něm pracuje od roku 2016. Zatím stále není dokončený a počet postav ještě poroste. Novinářům to dnes řekl jeden z řezbářů Libor Šedina. Betlém je přístupný veřejnosti. Šedinovi jej vystavují v garáži svého domu v Bechyni. Zatím neví, kolik postav betlém nakonec bude mít. 'Finální číslo jsme si neurčili. Budeme postupně přidávat, ale limituje nás prostor, který zde máme,' uvedl Šedina. Se svým otcem navazuje na rodinnou tradici. Řezbářskému řemeslu se už věnovali jejich předci, kteří rovněž vytvořili pašijový betlém, a to v roce 1916. 'Vystavovali jej do přibližně do roku 1948. Jenže minulý režim těmto věcem nepřál a obecně potlačoval víru a náboženství. Betlém rodina 20 let skrývala, pak jej potajmu vyvezla do zahraničí. Kdyby jej u nás objevili, asi by ho nečekal dobrý konec, protože takové věci se tehdy pálily,' řekl Šedina. Dodal, že rodina neví, kde se přesně nyní betlém z roku 1916 nachází. Mají jen informace o tom, že by měl být v řeholnickém řádu františkánů v Bavorsku. Řezbáři z rodu Šedinů se v minulosti věnovali převážně betlémům vánočním, které jsou populárnější. Vyráběli je hlavně na zakázku pro farnosti. O tom, že rodina v minulosti vytvořila pašijový betlém, se Libor Šedina dozvěděl až po listopadu 1989. 'Bylo to tajné, vůbec se o tom doma nemluvilo. Hlavně kvůli tomu, aby nás pak za to někdo neperzekvoval. Děda říkal, že bylo lepší, aby se to nezveřejňovalo, protože bychom za to pykali,' uvedl. Pašijovému betlému dnes v Bechyni požehnal před nadcházejícími Velikonocemi světící biskup českobudějovický Pavel Posád. Velikonoce jsou pro křesťany největším svátkem, ale Šedina uvedl, že pro laickou veřejnost nemají tak silný význam. Pašijový betlém však podle něj tradici Velikonoc může mezi lidmi popularizovat. 'Na veřejnosti to budí celkem pozornost. Sice jakmile lidé slyší slovo betlém, spíše si představí Vánoce. Ale slovo betlém znamená soubor figurek, které vypráví příběh Ježíše Krista. My ovšem také pro snadnější pochopení říkáme, že se jedná o velikonoční betlém, i když správně je pašijový nebo postní. Ale většina lidí si pod pojmem pašijový nebo postní nic nepředstaví,' uvedl Šedina. rek hj

Tradiční malování kraslic je jako časově náročné omalovánky, říká malérečka

Několik hodin zabere zdobení jedné kraslice tradiční metodou gravírování, které se na Břeclavsku říká 'résování'. Malérečka Markéta Šplíchalová vezme při malování kraslici do ruky nejméně desetkrát, spíš ale dvacetkrát. Někteří poslanci dorazili do Sněmovny v lidových krojích
Někteří poslanci dorazili dnes do Sněmovny v lidových krojích. Podle jednoho z nich, předsedy klubu SPD Radima Fialy navázali na tradici sahající do 19. století. Ve sněmovní Dvoraně také začala výstava pěti desítek ženských, mužských a dětských obřadních a svátečních krojů nově zhotovených podle historických předloh z let 1820 až 1920. Slovácké muzeum vystavuje kožichy, přehozy a další zimní doplňky krojů
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti ode dneška vystavuje kožichy, vlňáky, přehozy, mentýky, což jsou polodlouhé kabáty, a další zimní součásti krojů. Pocházejí především z rozsáhlého sbírkového fondu muzea. Do opravovaného areálu kostela na Zeleného hoře se vydala krojová pouť
Ve Žďáru nad Sázavou se dnes konala lidová krojová pouť ke kostelu svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Statek Milíkov na Chebsku oživily ukázky tradičních řemesel či techniky

Statek Milíkov na Chebsku oživily ukázky tradičních řemesel či techniky

Ruční mlácení obilí nebo předení na kolovratu si dnes mohli vyzkoušet návštěvníci hrázděného statku Milíkov na Chebsku. Místní usedlost dnes pořádala dožínkové slavnosti. Na programu nechyběly ukázky tradičních řemesel a prací, prezentace historické zemědělské techniky či komentované prohlídky hrázděného statku, který prošel před několika lety rozsáhlou obnovou. Festival Vizovické Trnkobraní opět začal koštem slivovic a dalších pálenek

Festival Vizovické Trnkobraní opět začal koštem slivovic a dalších pálenek

Tradičním koštem slivovice a dalších pálenek začal dnes ve Vizovicích na Zlínsku dvoudenní festival Vizovické Trnkobraní. Přehlídka se koná již 54. rokem, navštěvují ji tisíce lidí. Košt se v den zahájení festivalu v areálu vizovické likérky uskutečnil pojednadvacáté. Chodské slavnosti opět přilákaly desetitisíce návštěvníků

Chodské slavnosti opět přilákaly desetitisíce návštěvníků

V Domažlicích končí letošní Chodské slavnosti a Vavřinecká pouť, která je jejich součástí. Největší kulturní akce v regionu opět přilákala desetitisíce návštěvníků. Přálo jí, zejména v sobotu, počasí. Jízda králů v podání chasy ze Skoronic projela Kyjovem, letos měla 30 koní
Tisíce diváků si dnes nenechaly ujít poslední vrchol programu letošního Slováckého roku, Jízdu králů v podání chasy z nedalekých Skoronic. Krále převlečeného v dívčím kroji s růží v ústech představoval desetiletý Teodor Šťastný, doprovázelo jej 29 jezdců. Vědci vytvořili virtuální skanzen, ukazuje pestrost české lidové architektury
Obytné domy, stodoly nebo vodní mlýny postavené podle regionální lidové architektury si mohou lidé prohlédnout pomocí virtuálního skanzenu. Vytvořili ho vědci v rámci projektu VISKALIA, jeho součástí jsou popisy jednotlivých stavení, nákresy a dobové fotografie, některé objekty mají i 3D modely. Rožnovský skanzen bude hostit festival slovenského folkloru Jánošíkov dukát
Rožnovské Valašské muzeum v přírodě bude o víkendu hostit mezinárodní festival slovenského folkloru v České republice Jánošíkov dukát. Festival se bude konat 24. rokem, sdělila dnes ČTK mluvčí muzea Pavlína Polášková. Skanzen ve Strážnici dnes připravil dožínkové slavnosti jako před sto lety
S kosou v ruce i žacím strojem zapřaženým za koně dnes sklízeli obilí ve Strážnici na Hodonínsku. Místní skanzen pro své návštěvníky připravil dožínkové slavnosti jako před sto lety. Lidé si vyzkoušeli vytrhávání konopí, mlácení obilí cepy nebo výrobu slaměných povřísel, která sloužila ke svazování obilí do snopů. Strážnicí prošel krojovaný průvod, festivalové publikum si získali verbíři

Strážnicí prošel krojovaný průvod, festivalové publikum si získali verbíři

Ulice ve Strážnici na Hodonínsku dnes zaplavili krojovaní tanečníci, zpěváci a muzikanti. Slavnostní průvod účinkujících patří k hlavním bodům mezinárodního folklorního festivalu. Průvod vycházel od Skalické brány, mířil na náměstí. Výšlap na Svatý Hostýn po roce opět připomene sběratele lidových písní Sušila
Výšlap z Bystřice pod Hostýnem na Svatý Hostýn na Kroměřížsku po roce opět připomene památku sběratele a vydavatele moravských lidových písní Františka Sušila. Uskuteční se v sobotu 27. května. Podle pořadatelů má za cíl vzdát hold lidové písni a Sušilovi samotnému. Výstava Almara stories Muzea Mladoboleslavska představí lidový nábytek Pojizeří
Muzeum Mladoboleslavska v sobotu otevře v areálu boleslavského hradu výstavu lidového malovaného nábytku z Pojizeří. Návštěvníci si budou moci prohlédnout malované skříně a truhly a seznámit se se symbolikou lidových maleb. Centrum Přerova bude letos zdobit strom kraslicovník s téměř 2000 kraslicemi
Centrum Přerova bude letos zdobit během velikonočních svátků speciální strom kraslicovník s téměř 2000 kraslicemi. Promění se v něj zhruba šestimetrová bříza, kterou přivezou na náměstí TGM. Z vysokozdvižné plošiny ji začnou brigádníci zdobit v úvodu tohoto týdne. Velikonoce v Plzeňském kraji připomenou trhy, velikonoční dílny i církevní akce
Desítky kulturních, zábavních, sportovních i duchovních akcí připravily na velikonoční čas muzea, města, spolky a další pořadatelé v Plzeňském kraji. Na programu jsou trhy, velikonoční tvůrčí dílny s výrobou pomlázky či zdobením vajíček, v nabídce nechybí ani výstavy, hudební i církevní akce. Velikonoční program chystají ve středních Čechách skanzeny, památky i města
Velikonoční program chystají ve středních Čechách skanzeny, památky i města. Lidé mohou ve sváteční dny zavítat na jarmarky, speciální prohlídky, chystají se folklorní akce a ukázky tradičního zdobení vajíček nebo pletení pomlázky, zjistila ČTK od pořadatelů. O Velikonocích budou na jihu Čech trhy, prohlídky zámků, hrkání i obří vejce
Zvláštní prohlídky zámků, trhy, řemeslné akce nebo takzvané hrkání nabídnou letos různé velikonoční akce v jižních Čechách. Poprvé od Zeleného čtvrtka 6. dubna až do pondělí 10. dubna bude letos otevřený zámek Červená Lhota. Velikonoce budou v Moravskoslezském kraji ve znamení jarmarků
Velikonoce budou v Moravskoslezském kraji především ve znamení městských jarmarků. Speciální velikonoční prohlídky zase připravují správci a kasteláni některých památek. Konat se po celý duben budou například na zámcích v Hradci nad Moravicí či v Raduni na Opavsku. Na Velikonoce budou ve Zlínském kraji jarmarky, koncerty i folklorní akce
Velikonoční programy připravují ve Zlínském kraji muzea, památky či města. Lidé mohou zavítat na jarmarky, koncerty, speciální prohlídky, chystají se folklorní akce nebo ukázky tradičního zdobení vajíček nebo pletení pomlázky, sdělili ČTK pořadatelé. Jihomoravské Velikonoce nabídnou živou hudbu nebo tematické prohlídky památek
Velikonoce v Jihomoravském kraji nabídnou kromě církevních obřadů také kulturní program zahrnující živou hudbu, tematické prohlídky hradů a zámků nebo lidové tradice. Milovníci zvířat se mohou podívat na stříhání ovcí v brněnské zoo, která také na Velikonoční pondělí pořádá hledání vajíček, nebo si zajet do Znojma, kde se uskuteční závody v králičím hopu. Zlínské muzeum představí Jízdu králů i nerostné bohatství Zlínského kraje
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně nabídne výstavu o Jízdě králů v Hluku, Kunovicích, Skoronicích a Vlčnově. Druhá výstava Poklady skryté v podzemí Karpat představí nerostné bohatství Zlínského kraje, sdělila ČTK Alena Babicová, mluvčí zlínského Baťova institutu, ve kterém muzeum sídlí. Na zámku začala výstava lidových krojů z východních Čech
Východočeské muzeum v Pardubicích dnes zahájilo výstavu Jaké odění, takové uctění. Představuje lidové kroje z východních Čech. Zanikly dávno, lidé si už nepamatují, že by je na venkově někdo nosil, řekli ČTK zástupci muzea. Muzeum Mladoboleslavska chce digitalizovat rozsáhlou sbírku lidových čepců do 3D
Muzeum Mladoboleslavska připravuje digitalizaci své sbírky lidových čepců, která patří k největším v Česku. Sbírka čítá zhruba 500 čepců, většina je z Mladoboleslavska. Lidé si mohli čepce prohlédnout v letech 2019 až 2022, nyní muzeum od vystavování ustupuje a chce je nabídnout v on-line podobě. Mistrem tradiční rukodělné výroby je žena z Košařisk, dělá doplňky pro kroje
Titul Mistr tradiční rukodělné výroby letos od Moravskoslezského kraje získala Lenka Koždoňová z obce Košařiska na Frýdecko-Místecku. Z ovčí vlny vyrábí doplňky pro tradiční gorolské kroje. Novinářům to dnes sdělila mluvčí kraje Nikola Birklenová. Muzeum Vyškovska získalo mezinárodní sbírku kraslic od místní sběratelky
Muzeum Vyškovska získalo od malérečky a sběratelky Marie Pachtové sbírku více než 300 kraslic z různých zemí Evropy, Ruska i Číny. Kraslicím devadesátiletá žena věnovala celý život, sama je tvořila a setkávala se s malérečkami v zahraničí. Muzeum Těšínska připravuje výstavu, která představí šperky ke krojům
Muzeum Těšínska připravuje výstavu Krása v kovu zakletá, která představí šperky používané k tradičním lidovým krojům v oblasti Těšínského Slezska. Expozice bude v Historické budově muzea v Českém Těšíně od 25. Selské slavnosti v Holašovicích navštívilo 10.000 lidí, méně než před pandemií
Kolem 10.000 lidí zamířilo tento víkend na Selské slavnosti do jihočeské vesnice Holašovice, zapsané na seznamu UNESCO. Je to o několik tisíc méně než před koronavirovou krizí. Akce nabídla od pátku do dneška lehce přes 200 hlavně řemeslných stánků i kulturní program. Krajkářské slavnosti ve Vamberku nabídnou výstavy, módní přehlídky i divadlo
Ve Vamberku na Rychnovsku v pátek začnou třídenní Mezinárodní krajkářské slavnosti. Návštěvníky čeká nabitý program včetně módních přehlídek Krajkářské školy Vamberk, informovali dnes ČTK pořadatelé. Na akci se podílí řada organizací, například vamberecká radnice, krajkářská škola nebo Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. V Barceloně otevřeli první obchod s kakajícími figurkami katalánských betlémů
V Barceloně otevřeli první obchod, který prodává různé variace tradiční postavičky katalánských betlémů. Nejde o zvířátko ani o další postavy, jež jsou obvykle k vidění v evropských betlémech. Prodávají se tam figurky kakajících panáčků, ale také jejich variace v podobě slavných osobností se staženými kalhotami, případně vytaženou sukní či dokonce sutanou. Výrobci betlémů v Itálii letos nabízejí figurky tří králů s covidovým pasem
Jihoitalští řezbáři proslulí výrobou tradičních dřevěných figurek letos nabízejí figurky do betlémů přizpůsobené pandemickým podmínkám. Postavy tří králů, kteří se přicházejí poklonit čerstvě narozenému Ježíškovi, tak kromě zlata, myrhy a kadidla nesou i covidové certifikáty. V Přibyslavi začala sbírka na venkovní betlém, který bude z kovu, skla a dřeva
V Přibyslavi mohou lidé přispět na venkovní betlém z kovu, skla a ze dřeva, který by měl během adventu a vánočních svátků stát na náměstí. Autorem návrhu je umělecký kovář Petr Štáfl, který vytvoří svatou rodinu. Ve Valašském Meziříčí dnes skončil mezinárodní festival cimbálu
Ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku dnes skončil mezinárodní festival cimbálu s názvem Cimbalfest. Stal se první velkou kulturní akcí ve Zlínském kraji po pandemii. Festival začal ve středu, ve městě se koná každým druhým rokem od roku 1995. V jihočeských Doudlebech postavili vzácný boží hrob z roku 1883
Boží hrob z roku 1883 s mozaikou všitou do kartónu postavili dnes lidé v doudlebském kostele sv. Vincence ze Zaragozy. Je to kulturně - historická památka, v Česku se jich dochovalo jen pár. Vyráběly se jen do začátku první světové války.

SLOVNÍK NAJÍT