Muzeum Kampa připomíná figurální plastiky keramičky Hany Purkrábkové

Praha 20. března 2023 (ČTK) - Pod názvem Ze života bude od úterý v pražském Muzeu Kampa přístupná výstava věnovaná tvorbě sochařky a keramičky Hany Purkrábkové (1936 až 2019). Dnes ji pořadatelé představili novinářům. Autorka patřila k tvůrčí generaci 60. let, koncem 80. let se pak účastnila četných polooficiálních výstav společně se svými generačními souputníky. Těm byla společná kromě jiného jistá ironie či pokus o groteskní pohled na svět a společnost v době pomalu se hroutícího socialismu. Hana Purkrábková se věnovala převážně figurální plastice z keramických hmot a šamotové hlíny. Ve středu jejího umění od počátku stál život člověka a jeho prostředí, do něhož zahrnovala také životy psů a koček, které měla ve své blízkosti. Z důvěrného poznávání a porozumění obou těchto světů dokázala ve své tvorbě vytěžit výmluvné analogie, uvedla kurátorka Mahulena Nešlehová. Sochařka pracovala s komorním měřítkem, ale i s životní velikostí, a to zejména od 80. let, kdy získala na práci větší prostor. Díky tomu vznikly třeba její dámy v křesle, na židlích nebo v čekárně, které autorka odpozorovala v reálných situacích. Ke spontánní modelaci plastik, které charakterizuje přirozenost v poddajném materiálu keramické hlíny, ji podle kurátorky vedly pozorovatelský talent a výborná obrazová paměť. S laskavým humorem a šibalskou ironií dokázala podle Nešlehové ze zachycených postřehů lidského chování vytěžit trefné záznamy zaměřené na nestřežená gesta a banální situace. Ve svých plastikách zhmotňovala úsměvné lidské slabosti a pokleslosti, ale i duševní prázdnotu a výrazy lstivosti, záludnosti, zlomyslnosti a útočné agresivity, dodala. Pramenem osobitého umění sochařky byl podle kurátorky smysl pro humor a vrozené humánní a sociální cítění. Ty jsou patrné i z jejích velkoformátových kreseb a pracovních skic, které prostorovou tvorbu ve výstavě doprovázejí. Výstava potrvá do 21. května. Hana Purkrábková se narodila v Táboře. Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Jana Kavana. Jejím celoživotním partnerem byl sochař Karel Pauzer, absolvent téhož ateliéru. Ale zatímco Hana Purkrábková dala přednos lidské figuře, Karel Pauzer zvířecím a následně rostlinným námětům. Jeho motivy mnohdy zdeformovaných zvířecích těl jsou plné expresivity a agrese, mající v divákovi vzbudit otázky, týkající se ohrožitelnosti lidské existence. Purkrábková dala přednost psychologii lidských výrazů a situací a její postavy naopak působí opotřebovaně, vyhasle a znuděně. Jakoby vše podstatné již v životě zažily a teď již pouze přežívají, dodává kurátorka. Purkrábková s Pauzerem patřili podle ní k těm tvůrčím manželským párům v českém umění, které se většinou poznaly už za dob studií a následně svůj život prožily bok po boku. Patří k nim také třeba Adriana Šimotová a Jiří John, Vladimír a Věra Janouškovi nebo Olbram Zoubek a Eva Kmentová. hrm mha - sdílejte článek