Výstava v Praze připomíná 150 let od narození Vojtěcha Preissiga

Praha 31. července 2023 (ČTK) - Ve výroční den narození Vojtěcha Preissiga dnes otevřela Československá obec legionářská výstavu o díle i životě tohoto malíře, grafika, ilustrátora a odbojáře. Světoznámý typograf, ale také legionář Preissig se narodil 31. července 1873. Výstava se koná v Muzeu československých legií v Sokolské ulici v Praze. Na originálních grafikách provádí návštěvníky jeho příběhem a ukazuje i činnost krajanských spolků v USA za první světové války. Kromě osobních předmětů, výtvarných pomůcek či tiskových štočků je na výstavě i originální tiskařský stroj, dovezený v roce 1931 z USA. Preissig se narodil ve Světci na Teplicku do rodiny důlního inženýra. V roce 1884 se přestěhovala rodina do Prahy, v roce 1892 odmaturoval na reálce a poté studoval na Uměleckoprůmyslové škole. Po ukončení studií odjel přes Vídeň a Mnichov do Paříže, aby spolupracoval s Alfonsem Muchou a studoval grafické techniky v soukromých ateliérech. V roce 1903 se vrátil zpět do Prahy a začal pracovat v České slévárně písma. Od roku 1905 měl Preissig vlastní grafický ateliér na Vinohradech a tvořil ve stylu secese. Ilustroval Karafiátovy Broučky a Bezručovy Slezské písně, tvořil grafické úpravy knih a plakáty. Založil časopis Česká grafika, působil ve Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Kvůli finančním problémům odjel v roce 1910 do USA, kde vyučoval, zabýval se typografií a vytvářel abstraktní kompozice. Experimentoval s asamblážemi - kolážemi z běžných předmětů. V této době vytvořil i slavné písmo Preissig Roman, které se dodnes považuje za jedno z prvních moderních typů. Během první světové války se zapojil do zahraničního protirakouského odboje, jeho vlastenecké plakáty a grafiky pomáhaly prosazovat československou myšlenku na půdě severoamerického kontinentu. "Preissig se stal pro československý odboj nedocenitelnou posilou, čeští lvi sápající se na říšské orlice v jeho dílech promlouvali zcela univerzálním jazykem," uvedla Eva Bernardová, pravnučka a zakladatelka Nadačního fondu Vojtěcha Preissiga. Během první světové války a po ní vytvořil Preissig několik návrhů nové státní vlajky Československé republiky, jedna z nich se každodenně vztyčovala v československém táboře ve Stamfordu a za státní vlajku ji prosazoval i Milan Rastislav Štefánik, v soutěži ale nakonec zvítězil návrh Jaroslava Kursy. Roku 1931 se vrátil do Prahy a jeho tvorba se od roku 1934 transformovala do abstraktní malby. Po nástupu nacistů k moci se vrátil k práci na agitační grafice a podpoře obrany republiky a demokracie. Začal vydávat ilegální časopis V boj, pro který tvořil grafiku a poskytoval zázemí své dílny a vily. Mezi lety 1939 a 1941 vyšlo v konspiraci 110 čísel někdy i v desetitisícovém nákladu. V práci mu pomáhala i dcera Irena. V roce 1940 byla ale zatčena gestapem a v roce 1942 v Berlíně popravena. Preissig byl uvězněn také a na počátku roku 1944 odeslán do koncentračního tábora Dachau, kde 11. června 1944 nemocen a mučením vyčerpán zemřel. hrm snm - sdílejte článek