Obnovený památník na Ploštině navštívilo v první sezoně přes 10.000 návštěvníků

Zlín 9. listopadu 2023 (ČTK) - Obnovenou národní kulturní památku Ploština na Zlínsku, která připomíná vypálení pasekářské osady v závěru druhé světové války, navštívilo v první sezoně po otevření přes 10.000 lidí. Podařilo se také získat cenné písemnosti, sdělila dnes ČTK Silvie Lečíková, zástupkyně Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které památku spravuje. Areál na Ploštině se po téměř tříleté rekonstrukci otevřel letos v dubnu. V komplexu je nové návštěvnické centrum, opravená je budova číslo popisné 23. Jsou v nich nové expozice nazvané Tragédie na Ploštině a Nová Ploština. Upravený je také také betonový památník z roku 1975. Obnova stála 151 milionů korun, bezmála 110 milionů pokryla evropská dotace, zbytek financoval Zlínský kraj. "Dnes už je zřejmé, že zdánlivě uzavřené téma válečných událostí, při nichž byla Ploština vypálena a v plamenech našlo smrt 24 zdejších obyvatel, umí stále veřejnost oslovit. V první sezoně si sem našlo cestu přes 10.000 návštěvníků," uvedla Lečíková. "Obzvlášť nás těší skutečnost, že se naplnily i další naděje, které jsme do své práce vkládali. Pod dojmem z návštěvy se nám ozvalo několik pamětníků a jejich příbuzných, kteří doplnili naše informace či sbírkové fondy o mimořádně zajímavé a cenné položky," uvedl jeden z autorů nových expozic Ondřej Machálek. Přírůstkem je například písemná pozůstalost po Rudolfu Lenhardovi (1918 až 1950), účastníkovi partyzánského hnutí a člena protikomunistické odbojové skupiny Světlana, jenž se aktivně zasadil o poválečné znovuvybudování Ploštiny a zaopatření jejích obyvatel. "V lednu 1945 se Lenhard připojil k 1. československé partyzánské brigádě Jana Žižky, po válce vstoupil do KSČ, ale pro nespokojenost s poúnorovým vývojem začal aktivně působit v protikomunistické odbojové skupině Světlana. Po infiltraci agenty Státní bezpečnosti byli členové Světlany na jaře 1949 pozatýkáni. Po krutých výsleších a veřejném soudním procesu, jenž se konal v sále Velkého kina ve Zlíně, byl Rudolf Lenhard odsouzen k trestu smrti, jeho snoubenka Marie Vajdová ke dvaceti letům odnětí svobody," uvedla Lečíková. Před zatčením stačil Lenhard ukrýt písemné dokumenty u Vajdů, kde pod podlahou slepičárny zůstaly až do počátku 60. let. "Poté byly přemístěny na půdu domu Vajdových, kde byly nalezeny teprve nedávno," uvedla Lečíková. Miroslava Klímová, neteř Marie Vajdové, a její dcera Marta Šubrtová, se rozhodly materiály předat zlínskému muzeu. "Velice si jejich kroku vážíme, moc to pro nás znamená. Rádi bychom právě i za podpory veřejnosti na Ploštině postupně soustředili dostupné materiály týkající se odbojové činnosti a událostí, které se v regionu odehrály za druhé světové války. A jak je vidět, stranou pozornosti muzejníků by neměly zůstat ani události poválečné, problematika třetího odboje a zločiny komunistického režimu obecně," uvedl Machálek. Pracovníci památníku postupně digitalizují písemnosti Rudolfa Lenharda, také další související fondy ze sbírky Muzea jihovýchodní Moravy, historické dokumenty zapůjčené pamětníky nebo jejich rodinnými příslušníky. jmk kš - sdílejte článek