Heslo PIF

pietní

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "pietní". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo pietní je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Osobnost protinacistického odboje Jaroslav Weidmann má v Plzni pamětní desku

Plzeň 11. listopadu (ČTK) - Přední osobnost protinacistického odboje na Plzeňsku Jaroslav Weidmann má ode dneška v Plzni na domě v Dobrovského ulici na Borech pamětní desku. Na Den válečných veteránů ji dnes odhalili historici a místní politici. Weidmanna popravili nacisté v červnu 1942 po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, řekl dnes ČTK regionální historik a publicista a iniciátor vzniku pamětní desky Zdeněk Roučka. "Podplukovník Weidmann je v odborných historických kruzích osoba poměrně známá, je to přední osobnost protinacistického odboje, zaštiťoval pod sebou několik odbojových skupin. Byl to takový ten klasický prvorepublikový voják, důstojník, který se nesmířil s okupací," řekl Roučka. Odbojové skupiny spojené s Weidmannem působily kromě Plzně také v oblasti Kralovic, Blovic, Šťáhlav, Stupna či Hořovic. Celkově šlo podle odhadů asi o 30 osob, z nichž 12 bylo bývalých důstojníků. "Takzvaná Weidmannova skupina Škodovka Plzeň byla především v počátcích německé okupace napojena na nejvyšší vojenskou odbojovou organizaci Obrana národa s ústředím v Praze. Jejich činností bylo především zpravodajství, tedy získávání a předávání důležitých zpráv o zbrojní výrobě ve Škodových závodech, různé sabotážní akce, shromažďování a ukrývaní zbraní a finanční podpora rodin zatčených vlastenců," popsal Roučka. Weidmanna zatklo gestapo poté, co se jeden z odbojářů dopustil chyby a v dopise své kamarádce, totálně nasazené v Německu, psal, že je v odboji a chystá se utéct do Anglie. Dopis zadržela říšská cenzura, odbojáře v Plzni zatkla a ten při výslechu prozradil další členy odboje. Weidmann se ukrýval mimo Plzeň, gestapo tak zatklo v Plzni jeho manželku a dceru. "A protože Weidmann byl čestný voják, vydal se 22. května 1942 gestapu. Do toho vyšetřování přišel 27. května atentát na Heydricha a v rámci následných poprav byla skupina asi 12 lidí včetně Weidmanna popravena 27. června 1942, měsíc po atentátu, na popravišti ve Vejprnicích u Plzně," řekl historik. Tím ale podle něj tragédie rodiny neskončila, protože v listopadu se odehrála v Plzni odbojová akce, se kterou neměli lidé kolem Weidmanna nic společného. Ale protože gestapo tehdy dva mladé odbojáře nedopadlo, ze msty zatkli rodinné příslušníky lidí, popravených v červnu ve Vejprnicích, tedy i Weidmannovu manželku a dceru. V prosinci je převezli do Terezína a následně do Osvětimi, kde byly v únoru 1943 zavražděny. "Z dopisů příbuzných jsem postupně složil ten složitý příběh, který je ale modelovým příběhem bestiality a tvrdosti nacistů k lidem, kteří se jim postavili," uzavřel Roučka, autor několika knih, převážně o historii Šumavy či Plzeňska. Zhotovení desky podpořil Plzeňský kraj a centrální plzeňský obvod. lap gcm

Pelhřimov si připomněl Ottu Frieda, padl ve Francii před 80 lety

Pelhřimov 5. listopadu (ČTK) - Pelhřimovského rodáka Ottu Frieda připomíná ve městě nová pamětní deska. Výtvarnice Alena Matějka na ni použila i stébla trávy z bojiště u severofrancouzského přístavu Dunkerque, kde Fried před 80 lety padl. Spolu s odhalením pamětní desky se dnes ve městě konalo i slavnostní uložení takzvaných kamenů zmizelých. Připomínají i Friedovu matku a některé jeho sourozence zavražděné nacisty za druhé světové války. Pietního aktu se účastnila i izraelská velvyslankyně v ČR Anna Azari. Ocenila to, že se Pelhřimov věnuje své historii a lidem, kteří byli její součástí. Otto Fried se narodil v roce 1908. Byl nejmladším ze šesti dětí Jakuba a Eleonory Friedových. Před druhou světovou válkou pracoval jako řidič. Jezdil i do zahraničí a měl informace o režimu v Německu a o tom, jak přistupuje k Židům. Ač rodinu varoval, k odchodu ze země ji nepřiměl. Sám ale protektorát v roce 1939 opustil a o rok později vstoupil do československé zahraniční armády. Účastnil se bojů v Sýrii a u Tobrúku. V roce 1943 odjel do Velké Británie. Padl 5. listopadu 1944 u Dunkerque. Pohřben byl na britském vojenském hřbitově v belgickém Adinkerke. Pamětní deska s jeho podobiznou je vyvedena z několika vrstev tvrzeného skla. Mezi skleněné části jsou vložená stébla trávy. Deska je umístěna na stěně Jihlavské brány. Otto Freid se odtud symbolicky dívá do míst, kde bydlel, i když jeho dům už nestojí. Místo něj je postavený dům služeb, řekl místostarosta Pelhřimova Karel Kratochvíl (KDU-ČSL). Kameny zmizelých jsou dlažební kostky s mosazným povrchem a nápisem připomínajícím židovské obyvatele měst a jejich tragické osudy za druhé světové války. Bývají osazovány tam, kde stávaly domy těchto lidí. V Pelhřimově na Karlově náměstí jsou první kameny věnované Eleonoře Friedové a jejím dětem Vilémovi, Ottovi a Bertě provdané Lírové. Eleonora zemřela 4. prosince 1942 v terezínském ghettu. Do Terezína byla odvlečena necelý měsíc před tím. Svého manžela Jakuba, pelhřimovského obchodníka, přežila o devět let. Berta vystoupila z židovské církve a v roce 1919 se provdala za gymnaziálního profesora a malíře Josefa Líra. Byli rodiči herce Jiřího Líra (1923-1995). Během války Bertu zprvu chránilo to, že její manžel nebyl Žid. Přesto ji v roce 1944 nacisté zatkli, obvinili z poslouchání cizího rozhlasu, poslali do Terezína a pak do Osvětimi, kde byla 5. ledna 1945 zavražděna. Asi osm měsíců před tím zemřel v Osvětimi také Vilém. Obětí nacistického režimu se stali i mnozí další členové Friedovy rodiny, kteří ale bydleli mimo Pelhřimov. Na západní frontě druhé světové války bojoval i další rodák z Pelhřimova, Ivan Matoušek. Sloužil ve francouzské armádě vedené Charlesem de Gaullem. 'Velel de Gaulleově osobní stráži, když vstupoval do osvobozené Paříže. Bohužel pak padl při pokusu o záchranu svých kamarádů v Alsasku,' řekl Kratochvíl. Vhodné místo pro pamětní desku, která by měla Matouška připomínat, město teprve hledá. Mohla by to být i školy, kam Matoušek chodil. vkr kš

V pankrácké věznici uctili památku politických vězňů a odhalili pamětní desku
Praha 1. listopadu (ČTK) - V pankrácké věznici dnes lidé uctili památku popravených a zemřelých politických vězňů z let 1948 až 1965. Odhalili při tom pamětní desku s 69 jmény těch, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. Plzeň zřídí čestný hrob sochařky, medailérky a čestné občanky Marie Uchytilové
Plzeň 24. října (ČTK) - Plzeň zřídí čestný hrob sochařky, medailérky a čestné občanky města Marie Uchytilové. Výtvarnice, známá především jako autorka československé korunové mince a sousoší lidických dětí, zemřela v listopadu 1989. Lidé se v Semilech rozloučili s režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou potleskem
Semily 19. října (ČTK) - Potlesk zazněl na závěr dnešního posledního rozloučení s režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou, které se konalo v kostele Sboru Dr. Karla Farského v Semilech. Jeho síň byla zcela zaplněná, uvnitř bylo přes 100 lidí. Izrael si připomíná první výročí teroristického útoku ze 7. října a jeho oběti
Tel Aviv 7. října (ČTK) - V Izraeli začaly akce, které připomínají první výročí a především oběti krvavého útoku ozbrojenců palestinského teroristického hnutí Hamás na izraelské území v okolí Pásma Gazy. Původní obyvatele tří slavných brněnských vil připomínají kameny v dlažbě
Brno 6. září (ČTK) - Původní obyvatele tří slavných brněnských vil i jejich širší rodinu připomínají ode dneška kameny zmizelých, tedy mosazné kostky v dlažbě. Jsou na nich jména, data a místa narození i úmrtí. Velvyslanci USA a Británie nebudou na pietě v Nagasaki, starosta nepozval Izrael
Nagasaki (Japonsko) 7. srpna (ČTK) - Velvyslanci několika západních zemí v Japonsku, včetně Británie a Spojených států, se v pátek v Nagasaki nezúčastní vzpomínkové akce u příležitosti 79. výročí svržení atomové bomby na toto město. V Kolíně si připomenou 120. výročí narození štábního kapitána Václava Morávka
Kolín 6. srpna (ČTK) - V Kolíně si v neděli připomenou 120. let od narození svého významného rodáka, štábního kapitána Václava Morávka, který patřil k odbojové skupině Tři králové. Program se uskuteční v městském divadle a blízkém Komenského parku. V Kataru pohřbili šéfa Hamásu Haníju, v Bejrútu mu uspořádali symbolický pohřeb
Dauhá 2. srpna (ČTK) - V katarské metropoli Dauhá se dnes uskutečnil pohřeb politického lídra palestinské teroristické skupiny Hamás Ismáíla Haníji, jehož ve středu zabil při návštěvě Teheránu zřejmě Izrael. Lidé si dnes u hvězdárny na Petříně připomněli 144. výročí narození Štefánika
Praha 21. července (ČTK) - Lidé si dnes u hvězdárny na pražském Petříně připomněli 144. výročí narození spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika. K soše slovenského astronoma, francouzského generála a organizátora československých legií položila květiny například slovenská velvyslankyně v ČR Ingrid Brocková či zástupci Sokola. Na Růžovém paloučku by exulanti mohli ukládat artefakty ze svých nových domovů
Újezdec (Svitavsko) 4. července (ČTK) - Růžový palouček v Újezdci na Svitavsku by se měl stát místem setkávání českých krajanů, a ne místem jejich loučení. Prostor by mohl tvořit i soubor schránek, kam by dávali předměty ze svých nových domovů. Česko si dnes připomene oběti komunismu, vzpomínat se bude v Praze i regionech
Praha 27. června (ČTK) - Lidé v Česku si dnes připomenou 74 let od popravy političky Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu komunistického režimu a uctí památku i dalších popravených, umučených a vězněných z politických důvodů. Desítky lidí si dnes na Vyšehradě připomněly památku Milady Horákové
Praha 26. června (ČTK) - Desítky lidí si dnes na pražském Vyšehradě připomněly památku političky Milady Horákové, kterou před 74 lety po vykonstruovaném soudním procesu popravili komunisté. Piety se zúčastnila také například neteř Horákové nebo politička Věra Kovářová (STAN). Lidé dnes v Praze uctili památku generála Heliodora Píky, oběti justiční vraždy
Praha 21. června (ČTK) - Armáda, politici i rodina dnes před budovou generálního štábu v Praze uctili památku generála Heliodora Píky, oběti komunistické justiční vraždy. Od popravy československého vojáka a legionáře dnes uplynulo 75 let. Pavel: Z příkladu Eliáše vyplývá poučení, že zlu ani agresi se ustupovat nemá
Praha 19. června (ČTK) - Z příkladu života legionáře, generála a politika Aloise Eliáše vyplývá podle prezidenta Petra Pavla poučení, že zlu ani agresi se ustupovat nemá, ať už přichází odkudkoli. Řekl to dnes u příležitosti 82. Pieta v Resslově ulici připomněla hrdinství československých výsadkářů
Praha 18. června (ČTK) - Desítky lidí si dnes u pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici připomněly památku sedmi československých parašutistů, kteří se tam skrývali po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a před 82 lety po boji s nacistickou přesilou zemřeli. Světoví lídři si ve stínu ruské invaze připomněli 80 let od vylodění v Normandii
Saint-Laurent-Sur-Mer (Francie) 6. června (ČTK) - Oslavy 80. výročí spojeneckého vylodění v Normandii za druhé světové války zastínila válka na Ukrajině, kterou dnes ve svých projevech zmínili americký prezident Joe Biden i jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Íránci se loučí s prezidentem Raísím, nálada společnosti je vlažná, píše Reuters
Teherán 21. května (ČTK) - Tisíce Íránců dnes v Tabrízu na severozápadě země truchlili za prezidenta Ebráhíma Raísího, který spolu s ministrem zahraničí Hosejnem Amírabdolláhjánem a dalšími sedmi lidmi zahynul v neděli na palubě vrtulníku při havárii u hranic s Ázerbájdžánem. Pamětní deska připomene ve Zlaté Olešnici letce a meteorologa Miloslava Štěpánka
Zlatá Olešnice (Jablonecko ) 17. května (ČTK) - Pamětní deska připomene dalšího z hrdinů druhé světové války, ve Zlaté Olešnici na Jablonecku ji v sobotu slavnostně odhalí letci a leteckému meteorologovi Miloslavu Štěpánkovi, od jehož narození uplyne v červnu 113 let.

ČR připomněla konec války, Pavel a Fiala se shodli na potřebě pomoci napadeným

Praha 8. května (ČTK) - Lidé v Česku si dnes připomněli 79. výročí konce druhé světové války v Evropě. Pomoc napadeným zemím proti agresorům je důležitá a potřebná i dnes, shodli se na pražském Vítkově prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) s poukazem na válku na Ukrajině napadené Ruskem. Podle Pavla si válka rozpoutaná Ruskem ničivostí nijak nezadá s druhou světovou. Důležitost spojenců pro porážku agresora viděl ve druhé světové válce jako sdělení pro současnost Fiala. Kdo zlehčuje hrozbu ze strany Ruska, dělá Česku špatnou službu, řekl. Prezident Pavel na Pražském hradě povýšil do generálských hodností 13 vojáků, policistů či hasičů. Prezident v projevu při pietním aktu na Vítkově označil za historický paradox to, že Sovětský svaz byl ve druhé světové válce podstatnou součástí spojenecké koalice v boji proti agresi a nyní se Rusko samo stalo agresorem. Vyjádřil hrdost na to, že Česko v pomoci Ukrajině nepolevuje. Její obránci si podle hlavy státu zaslouží respekt a veškerou podporu. V projevu zdůraznil důležitost členství Česka v Severoatlantické alianci (NATO), dosáhlo tím podle něj těch nejvyšších bezpečnostních záruk v historii. Záběry z války na Ukrajině připomínají scény z druhé světové války, opět umírají civilisté a je prolévána krev, řekl Fiala novinářům na Vítkově. Brutální válečný konflikt může podle něj skončit jen tak, že všichni udělají pro úspěch napadené země, co mohou, a agresor bude poražený. Mír není podle něj možné získat tím, že se na něj bude čekat, je nutné o něj usilovat a jedinou cestou k tomu je neúspěch Ruska. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připomněla, že Česká republika poskytuje Ukrajině vojenskou materiální pomoc i výcvik vojáků. Vzpomínková akce na Vítkově začala vojenskou přehlídkou. Představitelé státu, samospráv a církve položili věnce k hrobu Neznámého vojína, mezi nimi spolu s Pavlem a Fialou také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), náčelník generálního štábu Karel Řehka a pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Přišli také veteráni, zástupci veteránských spolků či sokolové. Nad Vítkovem proletěly vojenské stíhací letouny a vrtulníky. S válkou na Ukrajině spojili svá dnešní vyjádření k výročí konce války také předsedové dalších vládních stran, zveřejnili je na sociální síti X. 'Den vítězství, který dnes slavíme, nám mimo jiné připomíná, že není vítězství bez boje,' napsal šéf STAN Vít Rakušan. Předseda Pirátů Ivan Bartoš připomněl, že protivníci hitlerovského Německa s ním nejdříve zkoušeli jednat, dělali ústupky a obětovali Československo. 'Nefungovalo to. A nefunguje to nikdy. Nenasytné agresivní impérium se musí zastavit co nejdříve. Pamatujme si to,' dodal. Skutečného míru může být dosaženo pouze na základě respektu k územní celistvosti bez vynucených ústupků a nátlaku agresora, napsala šéfka TOP 09 Pekarová Adamová. Připomínku porážky nacistického Německa k válce na Ukrajině naproti tomu nevztáhl šéf opozičního ANO Andrej Babiš. '8. květen je jedním z nejvýznamnějších dnů v historii celé Evropy. Připomínáme si konec druhé světové války, nejstrašnějšího konfliktu v dějinách lidstva, který stál životy desítek milionů lidí. Vzpomeňme si na ně,' napsal. Místopředseda ANO Karel Havlíček novinářům na Vítkově řekl, že každá válka končí mírem. 'Myslím, že i Ukrajina se kloní k tomu, že jednání jsou nezbytná. Jsme přesvědčeni, že o co dříve ta jednání budou, o to lepší pozici si Ukrajina připraví pro ukončení konfliktu,' uvedl. Pavel povýšil na návrh vlády ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Koudelku přitom Pavel jmenoval brigádním generálem teprve před rokem, Pavlův předchůdce na Pražském hradě Miloš Zeman obdobnému vládnímu návrhu předtím sedmkrát nevyhověl. Jmenování generálem nebo povýšení do vyšší generálské hodnosti je naplněním dlouhých let práce a přípravy, řekl Pavel při ceremoniálu. Připomněl odpovědnost, kterou by generálové měli mít vůči svým podřízeným, loajalitu vůči zemi a snahu poskytovat jejímu vedení co nejlepší odbornou radu. Prezident také poděkoval manželkám a partnerkám generálů. Do hodnosti brigádního generála ve výslužbě povýšil Pavel bývalého ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Jiřího Růžka a někdejšího ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Zemana. Brigádním generálem se dnes stal ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych. Brigádními generály jmenoval Pavel také další čtyři vojáky, dva policisty, dva hasiče a jednoho příslušníka Vězeňské služby. Vzpomínkové akty k výročí konce války se dnes odehrály také například v Brně, Pardubicích, Havlíčkově Brodě nebo Liberci. V Hranicích na Přerovsku se slavnostního nástupu jednotek české armády zúčastnili příslušníci americké národní gardy, kteří do ČR přijeli na alianční cvičení ve vojenském prostoru Libavá. Muzeum obrněné techniky ve Smržovce na Jablonecku návštěvníkům k výročí konce války poprvé ukázalo nedávno získanou repliku těžkého tanku Tiger I. Strakova akademie, tedy sídlo české vlády, se dnes večer slavnostně nasvítí do české trikolory. red dvd rot

Pavel: Rusko rozpoutalo válku, která si ničivostí nijak nezadá s druhou světovou
Praha 8. května (ČTK) - Rusko se stalo agresorem a rozpoutalo v Evropě válku, která si svojí ničivostí nijak nezadá s druhou světovou. Na pietním aktu k 79. výročí konce druhé světové války to dnes řekl prezident Petr Pavel. Účastníci pietního aktu uctili památku padlých v Pražském povstání
Praha 5. května (ČTK) - Účastníci pietního aktu u budovy Českého rozhlasu (ČRo) ve Vinohradské ulici v Praze dnes vzpomněli události Pražského povstání z května 1945 a uctili památku těch, kteří padli. Pamětní tabulky v Praze připomínají oběti totalitního režimu Klabíka a Šindeláře
Praha 19. dubna (ČTK) - Pamětní tabulky na domech v Nuslích a na Hradčanech v Praze ode dneška připomínají osud dvou lidí, kteří se v minulém režimu postavili totalitě. Plaketa na domě v ulici Milady Horákové v Praze 6 patří účastníkovi třetího odboje Jaroslavu Klabíkovi, který zemřel v roce 1952 ve vyšetřovací vazbě. V Klatovech si připomněli 90 let od odhalení posmrtné sochy Antonína Švehly
Klatovy 15. dubna (ČTK) - V Klatovech si dnes lidé připomněli 90. výročí odhalení sochy prvorepublikového premiéra Antonína Švehly. Bronzovou sochu na žulovém podstavci v Klatovech odhalili 15. dubna 1934, jen čtyři měsíce po Švehlově úmrtí, a byla tak jeho první posmrtnou sochou v Československu. Arcibiskup Nuzík uctil 205 růžemi památku předchůdce, kardinála Rudolfa Jana
Olomouc 12. dubna (ČTK) - Památku kardinála Rudolfa Jana, který byl před 205 lety jmenován olomouckým arcibiskupem, připomíná ode dneška v katedrále svatého Václava v Olomouci 205 rudých růží upravených do tvaru srdce. Lidé v Rusku drží smutek za 137 obětí pátečního útoku v koncertní síni
Moskva 24. března (ČTK) - Lidé v Rusku dnes drží celostátní smutek na památku obětí pátečního teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, při kterém zahynulo nejméně 137 lidí. Šéf Senátu uctil památku hokejistů, obětí komunistického režimu
Praha 13. března (ČTK) - Hokejové reprezentanty, kteří se před 74 lety stali oběťmi komunistického režimu, dnes při pietním aktu uctil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Spolu s Gustavem Bubníkem, synem jednoho z hokejistů, a senátorem Jiřím Růžičkou (za TOP 09) položil květiny k pamětní desce v pražské Pštrossově ulici v místě, kde byli hokejoví mistři světa z let 1947 a 1949 zatčeni komunistickou tajnou policií a následně ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzeni za velezradu a špionáž. Navalnyj byl za přítomnosti rodiny, svých příznivců i policie pochován v Moskvě
Moskva 1. března (ČTK) - Významný kritik Kremlu a ruský opozičník Alexej Navalnyj, který v únoru ve věku 47 let podle ruských úřadů náhle zemřel ve vězení za polárním kruhem, byl dnes za přítomnosti své rodiny, tisíců příznivců, ale i početných policejních oddílů pochován na Borisovském hřbitově na jihovýchodním okraji Moskvy. Vystrčil: Budoucnost Ukrajiny předurčuje i budoucnost Česka
Praha 24. února (ČTK) - Budoucnost Ukrajiny předurčuje také budoucnost Česka. Při příležitosti uctění památky obětí ruské agrese proti Ukrajině to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Česká, evropská ani světová podpora Ukrajiny podle něj není zadarmo, ale je nutná, protože žádná podpora by Česko stála mnohem více. BBC: Posmrtné masky zachovaly podobu Napoleona, popularitu ale dávno ztratily
Londýn 24. února (ČTK/BBC) - Francouzský císař Napoleon Bonaparte zemřel 7. května 1821 po krátké nemoci a dlouhých šesti letech v exilu. Jen o několik hodin později začali dva jeho lékaři zběsile pátrat po sádře. Van der Lubbe, který se přihlásil k zapálení Říšského sněmu, má oficiální hrob
Lipsko (Německo) 10. ledna (ČTK) - Devadesát let od popravy získal dnes na lipském hřbitově skutečný hrob levicový nizozemský dělník Marinus van der Lubbe, který se přihlásil k zapálení Říšského sněmu v únoru 1933. K útoku v íránském Kermánu, který zabil na 84 lidí, se přihlásil Islámský stát
Teherán 4. ledna (ČTK) - K odpovědnosti za středeční pumový útok na pietní shromáždění u hřbitova v íránském městě Kermán, při němž přišlo o život nejméně 84 lidí a téměř tři stovky dalších byly zraněny, se dnes přihlásila organizace Islámský stát. Pohřbu zástupce šéfa Hamásu Sáliha Arúrího se v Bejrútu účastnily tisíce lidí
Bejrút 4. ledna (ČTK) - Tisíce lidí se dnes v libanonské metropoli zúčastnily pohřbu zástupce šéfa palestinského hnutí Hamás Sáliha Arúrího, který zemřel v úterý v Bejrútu při explozi, kterou podle libanonských médií způsobil útok izraelského dronu. Na rozloučení s Schwarzenbergem dnes v Lucerně dojala přítomné jeho dcera Lila
Praha 9. prosince (ČTK) - Na hudební části akce Karel žije dál, která se dnes konala Lucerna Music Baru k uctění památky Karla Schwarzenberga, promluvila jeho dcera Anna Karolína, blízkými zvaná Lila. S Karlem Schwarzenbergem se v Praze rozloučila rodina, politici i příznivci
Praha 9. prosince (ČTK) - Rodina, přátelé, spolupracovníci, politici, zástupci domácí i evropské aristokracie, církevní hodnostáři a další smuteční hosté se dnes v katedrále svatého Víta na Pražském hradě rozloučili s Karlem Schwarzenbergem. Poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem
Praha 9. prosince (ČTK) - Projev prezidenta Petra Pavla na pohřbu Karla Schwarzenberga Vážená paní Schwarzenbergová, vážený pane Schwarzenbergu, vážené hlavy států, vážení ústavní činitelé, vážení církevní představitelé, vážení smuteční hosté, na úvod bych rád vyjádřil upřímnou a hlubokou soustrast rodině, nejbližším pozůstalým jménem republiky i jménem svým. Ve svatovítské katedrále se koná poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem
Praha 9. prosince (ČTK) - V katedrále svatého Víta na Pražském hradě začalo dnes v poledne poslední rozloučení se zesnulým Karlem Schwarzenbergem. Katolický obřad doprovázejí státní pocty. Zádušní mši slouží pražský arcibiskup Jan Graubner, kázání pronesl Tomáš Halík, s krátkou smuteční řečí vystoupí prezident Petr Pavel. Představitelé státu mluvili o odkazu 17. listopadu, Babiš kritizoval vládu
Praha 17. listopadu (ČTK) - Důležitost zachování demokracie, i vzhledem k nynějším konfliktům ve světě, dnes při připomínce událostí ze 17. listopadu 1989 a 1939 zdůrazňovali představitelé státu. Prezident Petr Pavel řekl, že demokracie není provždy a ve světě je vidět její eroze. Veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, musíme jim pomáhat, řekla Černochová
Praha 11. listopadu (ČTK) - Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky a skutečnou pomoc. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to uvedla při dnešním pietním aktu na Vítkově.

Obnovený památník na Ploštině navštívilo v první sezoně přes 10.000 návštěvníků

Zlín 9. listopadu (ČTK) - Obnovenou národní kulturní památku Ploština na Zlínsku, která připomíná vypálení pasekářské osady v závěru druhé světové války, navštívilo v první sezoně po otevření přes 10.000 lidí. Podařilo se také získat cenné písemnosti, sdělila dnes ČTK Silvie Lečíková, zástupkyně Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které památku spravuje. Areál na Ploštině se po téměř tříleté rekonstrukci otevřel letos v dubnu. V komplexu je nové návštěvnické centrum, opravená je budova číslo popisné 23. Jsou v nich nové expozice nazvané Tragédie na Ploštině a Nová Ploština. Upravený je také také betonový památník z roku 1975. Obnova stála 151 milionů korun, bezmála 110 milionů pokryla evropská dotace, zbytek financoval Zlínský kraj. "Dnes už je zřejmé, že zdánlivě uzavřené téma válečných událostí, při nichž byla Ploština vypálena a v plamenech našlo smrt 24 zdejších obyvatel, umí stále veřejnost oslovit. V první sezoně si sem našlo cestu přes 10.000 návštěvníků," uvedla Lečíková. "Obzvlášť nás těší skutečnost, že se naplnily i další naděje, které jsme do své práce vkládali. Pod dojmem z návštěvy se nám ozvalo několik pamětníků a jejich příbuzných, kteří doplnili naše informace či sbírkové fondy o mimořádně zajímavé a cenné položky," uvedl jeden z autorů nových expozic Ondřej Machálek. Přírůstkem je například písemná pozůstalost po Rudolfu Lenhardovi (1918 až 1950), účastníkovi partyzánského hnutí a člena protikomunistické odbojové skupiny Světlana, jenž se aktivně zasadil o poválečné znovuvybudování Ploštiny a zaopatření jejích obyvatel. "V lednu 1945 se Lenhard připojil k 1. československé partyzánské brigádě Jana Žižky, po válce vstoupil do KSČ, ale pro nespokojenost s poúnorovým vývojem začal aktivně působit v protikomunistické odbojové skupině Světlana. Po infiltraci agenty Státní bezpečnosti byli členové Světlany na jaře 1949 pozatýkáni. Po krutých výsleších a veřejném soudním procesu, jenž se konal v sále Velkého kina ve Zlíně, byl Rudolf Lenhard odsouzen k trestu smrti, jeho snoubenka Marie Vajdová ke dvaceti letům odnětí svobody," uvedla Lečíková. Před zatčením stačil Lenhard ukrýt písemné dokumenty u Vajdů, kde pod podlahou slepičárny zůstaly až do počátku 60. let. "Poté byly přemístěny na půdu domu Vajdových, kde byly nalezeny teprve nedávno," uvedla Lečíková. Miroslava Klímová, neteř Marie Vajdové, a její dcera Marta Šubrtová, se rozhodly materiály předat zlínskému muzeu. "Velice si jejich kroku vážíme, moc to pro nás znamená. Rádi bychom právě i za podpory veřejnosti na Ploštině postupně soustředili dostupné materiály týkající se odbojové činnosti a událostí, které se v regionu odehrály za druhé světové války. A jak je vidět, stranou pozornosti muzejníků by neměly zůstat ani události poválečné, problematika třetího odboje a zločiny komunistického režimu obecně," uvedl Machálek. Pracovníci památníku postupně digitalizují písemnosti Rudolfa Lenharda, také další související fondy ze sbírky Muzea jihovýchodní Moravy, historické dokumenty zapůjčené pamětníky nebo jejich rodinnými příslušníky. jmk kš

V pankrácké věznici uctili památku popravených a zemřelých politických vězňů
Praha 2. listopadu (ČTK) - V pankrácké věznici dnes lidé uctili památku popravených a zemřelých politických vězňů z let 1948 až 1965. O tom, že archeologové odhalili pohřebiště se zpopelněnými ostatky v areálu pankrácké věznice, badatelé informovali v červnu, v srpnu pak vězeňská služba zveřejnila seznam 69 jmen zemřelých a popravených vězňů spolu s výzvou, aby se přihlásili pozůstalí. Na státní pohřeb exprezidenta Napolitana přijeli do Říma i Macron či Steinmeier
Řím 26. září (ČTK) - Řada evropských politiků, včetně prezidentů Francie a Německa Emmanuela Macrona a Franka-Waltera Steinmeiera, a široká politická reprezentace Itálie, včetně prezidenta Sergia Mattarelly či premiérky Giorgii Meloniové, se dnes v Římě zúčastnila státního pohřbu exprezidenta Giorgia Napolitana, který zemřel v pátek ve věku 98 let. Pieta připomněla hrdinství a statečnost československých letců v RAF
Praha 13. září (ČTK) - Příběhy československých letců britského Královského letectva (RAF) ukazují, že i v malé zemi vyrůstají jedinci, kteří se dokážou nesmazatelně zapsat do světových dějin. Při dnešním pietním shromáždění na pražském Klárově to uvedl velitel armádních vzdušných sil Petr Čepelka. Den, který změnil historii: Američané si připomínají výročí útoků 11. září
New York 12. září (ČTK) - Američané napříč Spojenými státy si v pondělí připomněli výročí teroristických útoků 11. září. Prezident Joe Biden při ceremonii na vojenské základně na Aljašce podle agentury Reuters vyzval národ, aby nepodléhal politice rozdělování a sjednotil se. V Hodoníně u Kunštátu dnes uctili památku obětí holokaustu Romů a Sintů
Hodonín u Kunštátu (Blanensko) 18. srpna (ČTK) - Lidé dnes na místě bývalého tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holokaustu Romů a Sintů. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková v pietním proslovu zdůraznila, že vyhraňování se k různým menšinám nesmí být již nikdy součástí politické kultury. Se zesnulou herečkou Janou Šulcovou se dnes rozloučili v lehkém duchu
Praha 4. srpna (ČTK) - Místy se smíchem se dnes v pražském krematoriu Motol rozloučili blízcí, příznivci i umělečtí kolegové se zesnulou herečkou Janou Šulcovou. Zásluhu na tom měl smuteční projev moderátora Aleše Cibulky, který na přání dcer zesnulé pojal svoji řeč v lehkém duchu. Tři volyňští Češi dostali in memoriam ocenění za záchranu židovské rodiny
Praha 2. srpna (ČTK) - Titul Spravedlivý mezi národy dnes v Praze dostali in memoriam Bohuslav, Olga a Evženie Čepkovi, volyňští Češi, kteří ukrývali za druhé světové války židovskou rodinu Gersteinových. Vznik seznamu československých odbojářů popravených v Plötzensee nebyl snadný
Berlín 21. července (zpravodaj ČTK) - V berlínské věznici Plötzensee zavraždili nacisté 613 československých odbojářů. K tomuto počtu ve svém výzkumu ve spolupráci s německými odborníky dospěl český historik Jan Boris Uhlíř, který se událostem v Plötzensee dlouhodobě věnuje. Odbojáři popravení nacisty v Německu jsou v Česku nedocenění, myslí si historik
Berlín 20. července (zpravodaj ČTK) - Česká republika, česká společnost i čeští odborníci se jen málo zajímají o osudy československých odbojářů, které nacisté v Německu popravili a kteří stále čekají na navrácení jména.

SLOVNÍK NAJÍT