Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí jihoafrická studie
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Pretoria 15. listopadu 2023 (ČTK) - Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí tým jihoafrických vědců. Naznačují to podle něj stopy nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Dosud nejstarší přímé důkazy o obuvi pocházejí z amerického státu Oregon a evropských lokalit z období před asi 10.000 lety, nová studie zveřejněná v odborném časopise Ichnos by přelomový okamžik posunula v čase až do doby před 150.000 lety, píše list Haarec.
Tým se konkrétně zaměřil na tři zkamenělé stopy staré 75.000 až 150.000 let a už dříve nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Znatelně u nich chybí otisky prstů, které by zanechala bosá noha.
Naši předci se v pobřežních oblastech dnešní Jihoafrické republiky v té době pohybovali v drsném terénu. "Předpokládali jsme, že lidé byli běžně bosí. Pobřeží ale tehdy bylo plné ostrých skal," řekl jeden z vedoucích autorů studie, paleoantropolog Bernhard Zipfel z Univerzity Nelsona Mandely. Bylo by podle něj logické, aby si tehdejší hominidé chránili nohy. "Před 100.000 lety mohlo být poranění chodidla smrtelné," uvedl.
Nalezené stopy nicméně nejsou průkazné, upozornil vědecký tým. Nelze například zjistit, nakolik bylo nošení obuvi obvyklé - naši předci si například mohli nohy chránit jen za určitých okolností. Povrch stop je také relativně malý a mělčí otisky prstů mohou rychleji erodovat.
Odborníci se však domnívají, že stopy na všech třech lokalitách - přímořských Kleinkrantz, Goukamma a Woody Cape - naznačují, že lidé, možná děti nebo malí dospělí, měli na nohou připevněné sandály s tvrdou podrážkou. Obuv na noze mohly přidržovat řemínky, jak naznačují stopy z Kleinkrantzu.
Nalezené otisky patrně pocházeli od Homo sapiens, uvedli odborníci. "Nemůžeme plně vyloučit Homo naledi či Homo helmei, ale ti jsou mnohem méně pravděpodobní," řekl druhý vedoucí studie Charles Helm, rovněž z jihoafrické Univerzity Nelsona Mandely, a to s odkazem na dva vyhynulé předchůdce člověka moudrého, jediného žijícího druhu rodu Homo.
Klíčová slova - JAR - archeologie -
Otázka první obuvi přímo souvisí s otázku, kdy se lidé začali poprvé odívat. Ani na ni ale neexistuje jasná odpověď. Někteří vědci se logicky domnívají, že by se moderní lidé, méně ochlupení než jejich předci, nedostali daleko, kdyby africký kontinent opustili vstříc chladnější Evropě neošacení a neobutí. Obě tyto skupiny oblečení ale vznikly patrně společně, uvedl Helm. Scénář, ve kterém by první lidé pobíhali pouze v botách a ničem jiném, je tedy zábavný, ale nepravděpodobný, píše Haarec.
nim jrm - sdílejte článek
Následuje: Přední německý novinář podle investigativního týmu dostal peníze od Ruska
Berlín/Nikósie 15. listopadu (ČTK) - Přední německý publicista a novinář Hubert Seipel podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) dostával od oligarchy blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi peníze za práci na dvou knihách, které podle mnohých vyznívají ve prospěch šéfa Kremlu. Informuje o tom mimo jiné britský list The Guardian. Seipel prostřednictvím utajovaných plateb z daňových rájů od firem napojených na miliardáře Alexeje Mordašova po částech získal nejméně 600.000 eur (14,7 milionu korun). Podle dokumentů, které novináři z ICIJ získali, bylo cílem ho podpořit v práci na dvou knihách o Putinovi. Podle listu The Washington Post Rusko využilo tradiční taktiky, kdy si vydržuje vlivné lidi, kteří mají vliv na veřejné mínění a kteří o něm mohou ve světě šířit pozitivní obraz. The Guardian píše, že jde o jeden z prvních případů, kdy je s touto taktikou spojován významný západní novinář. Seipel, autor mnoha filmových dokumentů vyrobených pro německé veřejnoprávní televize, je jedním z mála novinářů, kteří bývali přímo a pravidelně v kontaktu s Putinem. Přiznává, že dostával peníze z účtů spojovaných s Mordašovem, většinovým vlastníkem hutní společnosti Severstal, který je kvůli blízkým vazbám na Kreml na západním sankčním seznamu. Neuvedl ovšem, jak vysokou částku získal. Řekl, že platby od Mordašova se týkaly "výhradně knih", a zdůraznil, že zůstal nestranný. Podle všeho jde o biografii z roku 2015 nazvanou Putin. V zákulisí moci a knihu z roku 2021 Putinova moc. Proč Evropa potřebuje Rusko. Seipel odmítá nařčení, že působil jako "novinářský tajný agent" s prokremelskými a protiamerickými postoji. Zdůrazňuje, že během své dlouhé kariéry na něj nikdy nepadlo podezření, že by jeho díla, za která získal řadu novinářských cen, byla neobjektivní. The Guardian připomíná, že už v minulosti se na jeho adresu objevovaly výtky, že je proruský. V roce 2021 v jednom rozhlasovém rozhovoru popřel, že by dostával peníze z Ruska výměnou za pozitivní zpravodajství o této zemi. Prestižní hamburské nakladatelství Hoffmann und Campe, kde obě knihy o Putinovi vyšly, uvedlo, že o platbách Seipelovi od ruského oligarchy nevědělo. (pokračování...)
Berlín/Nikósie 15. listopadu (ČTK) - Přední německý publicista a novinář Hubert Seipel podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) dostával od oligarchy blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi peníze za práci na dvou knihách, které podle mnohých vyznívají ve prospěch šéfa Kremlu. Informuje o tom mimo jiné britský list The Guardian. Seipel prostřednictvím utajovaných plateb z daňových rájů od firem napojených na miliardáře Alexeje Mordašova po částech získal nejméně 600.000 eur (14,7 milionu korun). Podle dokumentů, které novináři z ICIJ získali, bylo cílem ho podpořit v práci na dvou knihách o Putinovi. Podle listu The Washington Post Rusko využilo tradiční taktiky, kdy si vydržuje vlivné lidi, kteří mají vliv na veřejné mínění a kteří o něm mohou ve světě šířit pozitivní obraz. The Guardian píše, že jde o jeden z prvních případů, kdy je s touto taktikou spojován významný západní novinář. Seipel, autor mnoha filmových dokumentů vyrobených pro německé veřejnoprávní televize, je jedním z mála novinářů, kteří bývali přímo a pravidelně v kontaktu s Putinem. Přiznává, že dostával peníze z účtů spojovaných s Mordašovem, většinovým vlastníkem hutní společnosti Severstal, který je kvůli blízkým vazbám na Kreml na západním sankčním seznamu. Neuvedl ovšem, jak vysokou částku získal. Řekl, že platby od Mordašova se týkaly "výhradně knih", a zdůraznil, že zůstal nestranný. Podle všeho jde o biografii z roku 2015 nazvanou Putin. V zákulisí moci a knihu z roku 2021 Putinova moc. Proč Evropa potřebuje Rusko. Seipel odmítá nařčení, že působil jako "novinářský tajný agent" s prokremelskými a protiamerickými postoji. Zdůrazňuje, že během své dlouhé kariéry na něj nikdy nepadlo podezření, že by jeho díla, za která získal řadu novinářských cen, byla neobjektivní. The Guardian připomíná, že už v minulosti se na jeho adresu objevovaly výtky, že je proruský. V roce 2021 v jednom rozhlasovém rozhovoru popřel, že by dostával peníze z Ruska výměnou za pozitivní zpravodajství o této zemi. Prestižní hamburské nakladatelství Hoffmann und Campe, kde obě knihy o Putinovi vyšly, uvedlo, že o platbách Seipelovi od ruského oligarchy nevědělo. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí jihoafrická studie' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat). ID zprávy: T2023111405928|507922. Vydána 15.11.2023 5:51:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí jihoafrická studie' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat). ID zprávy: T2023111405928|507922. Vydána 15.11.2023 5:51:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
