Sborník o Velkém teroru představuje způsob, jak zachránit ukrajinské archivy

Praha 19. března (ČTK) - Vydání sborníku dokumentů s názvem Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny představuje způsob, jak zachovat archivy ohrožené ruským útokem na Ukrajinu. Při dnešním představení více než tisícestránkové publikace v pražském knihkupectví Academia to uvedli její autoři, kterými jsou čtyři čeští a ukrajinští historici a archiváři. Kniha připomíná oběti sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů. Její vydání navazuje na dlouholetou snahu projektu Čechoslováci v Gulagu i práci dalších historiků. "Kniha je důkazem, že historie je něčím, co bychom měli znát, abychom pochopili současnost. Historii bychom neměli nechávat uležet, musíme ji znát, abychom mohli věci zasadit do kontextu," uvedl Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Připomněl aktuálnost tématu vzhledem k současnému konfliktu na Ukrajině, kde jsou archivní služby v ohrožení. "I toto je způsob, jak je zachránit," dodal. "Naší hlavní prací je co největší digitalizace archivů, žádný není v bezpečí," podotkla editorka knihy Anna Morhun. Sborník editorů Jana Dvořáka, Anny Chlebiny, Andrije Kohuta a Anny Morhun je dílem, který poprvé v ucelené podobě předkládá veřejnosti téma nejhoršího období represí vůči krajanům na Ukrajině z perspektivy dokumentů sovětských bezpečnostních složek. Jde o výsledek několikaleté česko-ukrajinské spolupráce, která započala v roce 2008 podpisem rámcové smlouvy o spolupráci mezi ÚSTR a Resortním státním archivem Bezpečnostní služby Ukrajiny. Publikace obsahuje reprezentativní vzorek stovky komentovaných dokumentů NKVD a dalších bezpečnostních složek publikovaných v ruském originále a českém překladu, které ukazují podobu sovětského státního teroru uplatňovaného proti Čechům na Ukrajině. Mezi dokumentací čtenář nalezne i materiály týkající se největší hromadné popravy osob českého původu na území Sovětského svazu 28. září 1938 v Žitomíru, kdy bylo popraveno 80 osob, z toho 78 Čechů. "Zajímavé jsou například dokumenty o sledováni Generálního konzulátu Československé republiky v Kyjevě. Řada dokumentů představuje lidský příběh," sdělila editorka Chlebina. V roli vyšetřovatele NKVD vystupuje ve sborníku i postava Pavla Kiseleva, jehož portrét zpracoval ukrajinský kolega Eduard Zub. Ten se po ruském útoku na Ukrajinu podílel na obraně Charkova a následně Bachmutu, kde byl 14. listopadu 2022 prohlášen za nezvěstného. Velká čistka, někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30. let minulého století, které Josif Stalin spustil s cílem odstranit zbývající opozici a získat neomezenou moc. Týkala se komunistické strany, úřednictva, důstojnického sboru, inteligence, rolnictva, etnických menšin a náboženských skupin. Záminkou k jejímu rozpoutání byla vražda Sergeje Kirova, hlavy leningradské stranické organizace, v roce 1934. Velká čistka byla zahájena pod šéfem NKVD Genrichem Jagodou, na jejímž vrcholu od září 1936 do srpna 1938 ji řídil Nikolaj Ježov. V dobách stalinského teroru bylo v Sovětském svazu popraveno kolem 1300 Čechů a Čechoslováků, zejména na Ukrajině. jir mha - sdílejte článek