Archeologové na třebíčském náměstí odkryli i rané sídlo šlechty

Třebíč 5. dubna (ČTK) - Rozsáhlý archeologický výzkum třebíčského Martinského náměstí byl podle archeologů přínosný. Podařilo ze v terénu zachytit i takzvanou Vídeňskou bránu, její fragmenty jsou nejzachovalejší z někdejších městských bran. Odkryli také raně středověké šlechtické sídlo spojené s kostelem, které dokázali spojit s nejstaršími písemnými prameny o městě. Výzkum vyvolaný opravou náměstí tento měsíc skončí. Archeologové teď dohlížejí na práce na povrchu. ČTK to řekl archeolog Muzea Vysočiny Jihlava Aleš Hoch. "Třebíč měla tři brány. Jihlavská, po ní se nic moc nedochovalo, takzvaná Jejkovská - její část jsme odkryli při výzkumu v rámci (opravy) Karlova náměstí. A tato takzvaná Vídeňská je vlastně dochovaná nejlépe, takže půjde více méně poměrně hezky zrekonstruovat," řekl Hoch. Rekonstruovat se bude prostřednictvím 3D modelu. Odkryté části jsou ze 14. a 15. století. Brána měla vjezd široký asi 1,5 metru a úzký průchod pro pěší. "A můžeme uvažovat o tom, že tam byl i prostor pro takzvanou vlčí jámu, do které se sklápěl padací most," řekl Hoch. Zbytky horní části brány odkryli archeologové přibližně 1,5 metru pod terénem. Zanikla až v 19. století, o čemž svědčí dochované kresby města. Významnou částí práce archeologů při opravě náměstí a navazujících ulic, která začala zjara loňského roku, bylo odkrytí části hřbitova u kostela svatého Martina. Identifikovali ostatky až 320 jedinců pohřebných ve 12. až 16. století. Díky dataci koster radiokarbonovou metodou se podařilo určit i stáří zbytků osídlení z doby, kdy Třebíč ještě nebyla městem. Na místě současného kostela tehdy stála románská církevní stavba. "Je schovaná někde pod základy (kostela svatého Martina, původně gotického), ale dnes už prakticky neexistuje. Archeologicky se nám ji nepodařilo doložit, ale ještě chystáme nějaké nedestruktivní metody," řekl Hoch. Na přelomu 12. a 13. století stál u kostela i takzvaný dvorec, raná forma hradu, tedy opevněné sídlo vznikající šlechty. Panské sídlo u kostela bylo podle Hocha tehdy běžné, šlechtic byl zároveň vlastníkem kostela, který ještě nepatřil církvi. Dvorec se podařilo archeologicky doložit na severní straně kostela zachovaným příkopem, pozůstatkem dřevěné palisády a kamennou podezdívkou paláce, který byl dřevěný. Zanikl zřejmě v první třetině 13. století. Dataci archeologové odvodili od nálezu mincí Přemysla Otakara II. v zasypaném příkopu. "Troufáme si to spojit s jednou z nejstarších dochovaných listin o Třebíči, která je z roku 1225 a zmiňuje se o tom, že tehdejší urozená žena Helvida, ztotožňovaná jako manželka markraběte, mění s třebíčským klášterem pozemky," uvedl Hoch. Směna pozemků souvisela se stavbou kláštera v Oslavanech, pro který Helvida potřebovala pozemky v majetku třebíčského kláštera, a nabídla ty, které vlastnila v Horce. Horka-Domky je dnes třebíčskou čtvrtí. Některé nové archeologické nálezy budou v létě vystavené v městské věži, rozšíří také expozici Zmizelá Třebíč, která je v Předzámčí. vkr kš - sdílejte článek