V muzeu Dašovský mlýn je k vidění historický textil původních obyvatel

Dašov (Třebíčsko) 10. června (ČTK) - Muzeum Dašovský mlýn, které leží nedaleko Štěměch na Třebíčsku, letos otevřelo novu expozici historického textilu. Tvoří ji oděvy, které nosili obyvatelé mlýna. Příbuzní současné majitelky Marty Mastné ve mlýně hospodařili nejméně od začátku 18. století. Jako muzeum je mlýn s historií sahající do 14. století přístupný od roku 2011. V expozici textilu je vystavené dětské oblečení, spodní prádlo i bytový textil. Nechybí ani dámské šaty včetně secesních, šitých v pražských módních salonech, kde část mlynářské rodiny žila. 'Jsou tady i svatební šaty mojí prababičky, když se sem vdávala v roce 1910, dochovala se horní část šatů a klobouk s pštrosím perem,' řekla Mastná. Proč se ze zdobných šatů častěji dochovaly jen živůtky, má podle ní jednoduché vysvětlení. Bohaté sukně představovaly takovou zásobu látky, že je bylo možné později přešít na jiný kus oblečení. Specifikem muzea s dochovaným více než čtyřmetrovým mlýnským kolem je kromě jiného bohatost sbírek. Ve mlýně se zřejmě nic nevyhodilo, a tak se dnes mohou kromě dochované technologie mlýna vystavovat i tisíce předmětů denní potřeby, hračky, tiskoviny, fotografie, lékařské náčiní či nádobí včetně hrnce, který byl v roce 1840 součástí výbavy nevěsty pocházející ze mlýna. Když se její vnučka o desítky let později přivdala zpět na mlýn, donesla si ho jako památku na babičku s sebou. Ústní tradicí se podle Mastné předávalo, že mlýn byl postavený za doby vlády Karla IV. Její badatelské úsilí nakonec existenci mlýna a rybníku Pančák nad ním potvrdilo k roku 1386. Původní mlýn byl dřevěný, současnou zděnou stavbu se nepodařilo přesně datovat. Výjimkou jsou krovy, které jsou z roku 1757. K roku 1536 se jí podařilo najít první jméno mlynáře Jakuba. Ví se o něm, že platil vrchnosti za nájem mlýna každého půl roku 12 grošů, čtyři slepice a 24 vajec. 'Dál jsem potom vyhledala skoro souvislou řadu majitelů mlýna, kteří byli od roku 1700 už moje rodina, moji předkové,' řekla Mastná. Příliš na tom nezměnily ani události druhé poloviny 20. století spojené se znárodňováním majetku. Mlýn byl sice zavřený a měl zakázanou činnost, ale rodina v něm mohla dál bydlet. 'Poslední mlynář Karel Nechvátal zemřel v roce 1940, po válce už nebyl mlýn v provozu, takže je asi ani nenapadlo nám ho zabavit nebo sem něco nastěhovat. Zřejmě hrálo roli i to, že je to malý mlýn a stranou od hlavních komunikací,' dodala Mastná. Mezi významné mlynáře ve 20. století patři Karel Hobza, původně pražský lékař. Přišel do Dašova pomáhat svojí ovdovělé sestře a zasloužil se o modernizaci mlýna. Muzeum bylo otevřeno 100 let po jeho obnově, díky které získal na tu dobu moderní americkou technologii. Impulzem pro otevření muzea bylo po dlouhých letech příprav i to, že lokalitu začaly díky rozhledně na nedaleké hoře Mařence víc vyhledávat turisté. Dnes do muzea mohou kdykoli po telefonické domluvě. Čeká je asi hodinová prohlídka s bohatým výkladem, třeba o tom, jak si cestu na mlýn našel spisovatel Ivan Olbracht. vkr kš - sdílejte článek