Hradecký kraj udělil cenu Hereditas obligat za záchranu památek

Následuje: Ruským cílem je genocida a vyhlazení národa, myslí si tři pětiny Ukrajinců
Kyjev 13. června (ČTK) - Tři pětiny Ukrajinců si myslí, že hlavním cílem Ruska ve válce proti Ukrajince je genocida a vyhlazení ukrajinského národa, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum Kyjevského mezinárodního ústavu sociologie (KMIS) z minulého měsíce. 'Většina Ukrajinců - 60 procent - si myslí, že se Rusko snaží zničit ukrajinský národ (34 procent) či uskutečnit fyzickou genocidu většiny obyvatelstva (26 procent). Dalších šest procent Ukrajinců se domnívá, že Rusko si chce podřídit veškeré (ukrajinské) území, i když by mu ponechalo určitou kulturní autonomii v rámci Ruska,' uvedli sociologové. Výzkumníci doplnili, že podle názoru 12 procent dotázaných se Rusko snaží změnit režim v Kyjevě a vytvořit loutkový stát, který by ve všem poslouchal pokyny Kremlu. Jen sedm procent se domnívá, že agresor se snaží zachovat si již okupovaná území a ve skutečnosti neusiluje o celé či většinu území Ukrajiny. Jednu z odpovědí sociologové úmyslně formulovali po vzoru ruské propagandy, tedy, že ruským cílem je 'denacifikace' a demilitarizace Ukrajiny bez narušení její nezávislosti. Tuto variantu si vybral každý dvacátý dotázaný, tedy pět procent. Průzkum KMIS podnikl metodou telefonických rozhovorů ve dnech 16. až 22. května na základě náhodného výběru čísel mobilních telefonů. Celkem bylo dotázáno 1067 respondentů starších 18 let, žijících na území Ukrajiny pod kontrolou ukrajinské vlády. Statistická chyba při průzkumech tohoto typu nepřevyšuje 3,4 procenta. Není to poprvé, co mezi znepřátelenými státy padají obvinění z genocidy. Ukrajinci si na konci listopadu připomínají uměle vyvolaný hladomor z 30. let 20. století, při kterém podle odhadů historiků zahynulo 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Obě komory českého parlamentu v roce 2022 označily tento hladomor za genocidu vyvolanou sovětským stalinským režimem. O genocidě a válečných zločinech začali politici opět hovořit poté, co se na jaře 2022 ruská vojska stáhla z okolí ukrajinské metropole, které několik týdnů okupovala. Krátce po osvobození města Buča, které leží asi 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, se začaly objevovat snímky a videa z Buče, které zachycovaly těla v pytlích navršená v jámách, bezvládné končetiny trčící z narychlo zasypaných hrobů a mrtvé lidi ležící na ulicích nebo v domech, kde je útočníci zastřelili. (pokračování...)