Západočeská galerie v Plzni vystavuje originální novoročenky českých výtvarníků

Plzeň 3. prosince (ČTK) - Novoročenky českých umělců představuje nová výstava Západočeské galerie v Plzni. Kolem 130 originálních přání do nového roku zahrnuje období od politického útlaku za minulého režimu, doby po listopadu 1989 až po současnost. Obzvlášť v době normalizace se novoročenky staly pro řadu autorů prostředkem manifestace jejich nekonformnosti, řekl dnes ČTK autor výstavy Roman Prahl. Výstavu Autorská novoročenka: Fenomén výtvarné kultury lze zdarma navštívit od 4. prosince do 26. ledna 2025 v přednáškovém sále galerie. "Výstava připomíná značnou rozmanitost autentických novoročenek. Je rozčleněna do částí podle zásad i možností novoročního přání. Jednotlivé části výstavy jsou tedy uspořádány podle různých výtvarných přístupů a motivů, mimo jiné ve vztahu k vánočním svátkům, k prostředí rodiny nebo k přelomovým událostem na domácí scéně. To se týká zvláště událostí let 1968 a 1989 u nás a ve světovém kalendáři pak změny tisíciletí," řekl Prahl. Profese slavných i méně známých tvůrců sahají od designu a grafiky přes fotografii a malířství až k architektuře. Návštěvníci se podle Prahla mohou těšit na osobitá přání do nového roku, jak je pojali klasici moderní umělecké grafiky a knižní ilustrace i typografie, ale také renomovaní malíři či sochaři. Z předních typografů jsou na výstavě zastoupeni Josef Hlavsa, Jan Solpera a Jaroslav Sůra, ze sochařů, malířů a grafiků Olbram Zoubek, Jiří Šalamoun, Adriena Šimotová, Kurt Gebauer, Michael Rittstein, Marie Blabolilová, Ivan Kafka či František Skála. Ranou koláží světově proslulého autora Jiřího Koláře ze sbírky Západočeské galerie se připomíná i tvůrce, který se jinak tvorbě novoročenek soustavně nevěnoval. Novoroční přání se vyvíjela již na přelomu 18. a 19. století. Výstava se však věnuje především jejich "zlaté éře", kterou byla 60. léta 20. století, velká část exponátů pochází také z let sedmdesátých a osmdesátých. "Autorská novoročenka zároveň umožnila propojení alternativní kultury mezi různými částmi státu, mezi Českem a Slovenskem. Prostřednictvím moravských iniciativ s sebou nesla propojení, které u neoficiálních akcí, například u výstav, nebylo nijak běžné," řekl Prahl. Protože autorské novoročenky vycházely v nákladu až 200 i 300 výtisků, mívaly na svou dobu nemalý dosah. "Upevňovaly vědomí profesní i občanské pospolitosti a samozřejmě budovaly osobní identitu. Mnohdy ztělesňovaly tvůrčí profil nebo umělecké přesvědčení autorů a autorek. V širší komunitě se tím podněcovala vizuální kultura i důraz na osobní kontakt mezi dárci a adresáty," řekl autor výstavy. Návštěvníci uvidí rovněž novoročenky vytvořené po listopadu 1989 a současnou tvorbu. "Někteří výtvarníci své novoročenky dál vytvářejí a rozesílají klasickou poštou, a to i přes stálý růst poštovních tarifů a přesouvání mezilidské komunikace do nových médií a sítí," dodal Prahl. lap kš - sdílejte článek