AFP: Jací byli Vikingové? Styloví a otevření světu

Oslo 20. března 2021 (ČTK/AFP) - Populární kultura Vikingy obecně vykresluje jako bojovníky, jejichž loupežné výpady byly bleskurychlé a krvavé. Reputace, která není zcela nezasloužená, si ale žádá podrobnější vysvětlení. Agentura AFP píše o pěti věcech, které by lidé podle ní měli o Vikinzích vědět. Původ jejich jména: Stejně jako další údaje o nich, je i původ jména předmětem diskusí. Ve staré severštině, předchůdci dnešních skandinávských jazyků, se objevuje slovo "vikingr", které označuje osobu, a termín "viking" pro popsání konkrétního druhu činnosti. "Skandinávci o sobě samých nikdy nemluvili jako o Vikinzích ve smyslu identity kohokoliv ze Skandinávie. Slovo spíš označovalo činnost, nájezdy nebo osoby, které se tomu věnovaly," vysvětluje Jan Bill, profesor vikinské archeologie a kurátor muzea vikinských lodí v Oslu. "Dnešní praxí je ale používat termín Viking k popisu všeho skandinávského z vikinského období," dodává Bill. Takzvané vikinské období nemá pevně stanovené hranice, zpravidla bývá datováno mezi polovinu 8. a polovinu 11. století. Marihuana a Buddha: Vikingové nejen plenili, ale byli také zdatní obchodníci s širokou sítí kontaktů od Kaspického moře po Grónsko. Není to sice jisté, ale je možné, že Vikingové dopluli do Ameriky pět století před Kryštofem Kolumbem. O rozmanitosti jejich obchodování vypovídají archeologické nálezy pohřebních lodí z Osebergu, vystavených v muzeu v Oslu. U jedné z pohřbených žen se našel kožený váček s marihuanou. "Semena mohla sloužit k rekreačním nebo léčebným účelům nebo také k pěstování rostlin konopí na výrobu textilií nebo provazů," uvádí Jan Bill. Na různých vikinských nalezištích se objevily také látky a perly z Orientu nebo arabské mince, často rozseknuté, protože Vikingové je nepoužívali pro jejich nominální hodnotu, ale kvůli váze stříbra a dalších cenných kovů. Na švédském ostrově Helgö našli archeologové bronzovou sošku Buddhy, která také spadá do tohoto období. Drakkar ano či ne: Tento výraz přivádí k nepříčetnosti puristy mezi historiky, kteří zdůrazňují, že přestože zní autenticky, pochází z 19. století. Vychází z moderního švédského slova "drake", v množném čísle "drakar", které označuje draka a odkazuje na mytické zvíře, které zdobilo přídě vikinských lodí. Velmi podobné termíny se vyskytují také ve staré severštině. Pojem "dreki", v množném čísle "drekar", se objevil v sedmi básních z období Vikingů. "Nebyl to technický, ale spíš poetický termín," vysvětluje Bill. Naopak shoda panuje o tom, že tyto lodě s malým ponorem, které měly vesla, plachty nebo obojí, byly velmi obávané pro svou obratnost, rychlost a schopnost překonat moře i dojet po řekách hluboko do vnitrozemí. Fešáci a ne otrhanci: Vikingové jsou často na ilustracích zobrazování jako rozježení muži s rohatými přilbami, ale podle odborníků byli spíš styloví a dbali o svůj zevnějšek. "Jejich oblečení bylo velmi barevné. Milovali šperky a ozdoby. Měli daleko k nudnému stylu, ve kterém jsou zobrazováni, ve skutečnosti dbali o svůj vzhled. Umývali a česali si vlasy a vousy s velkou pečlivostí," vysvětluje archeoložka Camilla Cecilie Wennová z muzea kulturní historie univerzity v Oslu. Přilba s rohy je "moderní výmysl z období romantismu", upřesňuje Jan Bill. "Na žádné nalezené helmě z vikinského období nebo předcházejících staletí nebyly rohy," dodává. Prvotní "omyl" způsobil údajně v roce 1876 autor kostýmů Carl Emil Doepler při inscenaci opery Richarda Wagnera Prsten Nibelungův inspirované germánskou mytologií, kde válečníkům přidal rohy. Připít si na zdraví: Podle jedné z legend vděčíme za zvyk přiťuknout si nápoji právě Vikingům. Ti údajně sráželi své sklenice s pivem nebo medovinou tak razantně, aby se obsahy obou promíchaly a oba konzumenti si byli jistí, že jejich nápoj není otrávený. Pro tuto teorii však neexistují žádné důkazy. Navzdory pověrám Vikingové ani nepili z lebek zabitých nepřátel. lsa jrm - sdílejte článek