Reuters: Libanonci kvůli propadu měny nosí štosy bankovek
Bejrút 7. listopadu 2021 (ČTK/ Reuters) - Majitel restaurace Antoine Haddád podniká již 35 let. Nyní mu ale dochází naděje, jelikož se Libanon potýká s jednou z nehlubších finančních krizí v novodobých dějinách, píše agentura Reuters.
Libanonská libra v uplynulých dvou letech ztratila zhruba 90 procent své hodnoty, což uvrhlo do chudoby asi tři čtvrtiny libanonské populace.
Rozdíl mezi stávající krizí a těmi minulými, jako byla například libanonská občanská válka z let 1975-1990, podle Haddáda spočívá v tom, že nyní je konec v nedohlednu. "Dříve jste měli naději, že zítra válka skončí, že uděláme to a ono a vrátíme se k tomu, kde jsme byli. Nyní ale není naděje," poznamenal restauratér. "Ti (u moci) nám slíbili, že budeme mít hodně peněz, skutečně jich na hraní máme hodně," poznamenal sarkasticky s odkazem na to, že kvůli propadu měny je k základnímu nákupu nyní v Libanonu zapotřebí stále větší štos bankovek.
Haddád, jehož malá restaurace přijímá zákazníky od roku 1984, poznamenal, že za stejné peníze si nyní může koupit jen desetinu olivového oleje co kdysi.
Příští rok v březnu Libanon čekají všeobecné volby. Vláda se snaží zajistit pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a ztrojnásobila příspěvek na dopravu pro zaměstnance, aby zmírnila finanční zátěž, s níž se Libanonci potýkají. Výše minimální mzdy a většiny platů ale upraveny nebyly.
Majitel hospody Músa Jaakúb je také zaskočen množstvím peněz, které jej nyní stojí provoz podniku. "Nikdy jsem nedržel tolik peněz," poznamenal, když přepočítával zhruba deset milionů libanonských liber, což mělo před krizí hodnotu zhruba 6600 dolarů (145.000 Kč), ale nyní méně než 500 dolarů (asi 11.000 Kč) při tržním kurzu. Takový obnos dříve stačil na několikaměsíční provoz hospody. Nyní ale vystačí pouze na pár složenek, poznamenal Jaakúb.
Majitel obchodu s potravinami Runí Bú Rášid změnil způsob ukládání hotovosti do pokladny, jelikož bankovek je nyní výrazně více a mince už skoro nejsou k vidění. "Váhám, kolik peněz mám nosit v kapse, když odcházím. Někdy nosím milion nebo 1,5 milionu... ale tím chci říct, že jsou bezcenné," poznamenal.
Jediný účet v restauraci může nyní přijít na víc než výdělek některých Libanonců.
"Bůh pomáhej těm, kteří nemají příjem nebo nejsou schopni věci řešit," řekl Alí Džábir, který pracuje v soukromém sektoru.
ngl mka
- sdílejte článek
Následuje: RFE/RL: Gruzínský fotograf odhaluje v Tbilisi utajený podzemní svět z dob SSSR
Tbilisi 7. listopadu (ČTK/RFE/RL) - Pod ulicemi gruzínského hlavního města Tbilisi se rozprostírá síť tunelů, protiatomových krytů a různých komor z dob Sovětského svazu, o kterých mnoho místních nemá ani ponětí. Gruzínský fotograf David Tabagari tento opuštěný a utajený podzemní svět v posledních několika měsících zkoumá s mimořádnými výsledky, píše stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) na svém webu. Profesionální fotograf začal nenápadné vchody, které většina chodců míjí bez povšimnutí, prozkoumávat na jaře letošního roku. Mnoho z nich přitom vede do podzemního světa s tajemnou a zlověstnou minulostí. Trochu mu k jeho objevování dopomohlo zaměstnání. Díky tomu, že pracuje pro tbiliskou radnici, totiž podle svých slov získal informace o tom, kde se nacházejí různá podzemní zařízení z dob, kdy bývala Gruzie součástí Sovětského svazu. Většinu svých průzkumů podniká Tabagari poté, co si všimne výmluvných ventilačních mříží na úrovni ulice. Informace zároveň získává od gruzínských dobrodruhů, kteří pravidelně tajné podzemní prostory navštěvují a občas se o své objevy podělí na sociálních sítích. O výstavbě tbiliského podzemního světa existuje totiž jen velmi málo informací. Podle místního novináře a akademika Emila Avdalianiho nechal velkou část zdejší podzemní sítě vybudovat Lavrentij Berija, nechvalně proslulý šéf sovětské tajné policie. Ten společně s dalším etnickým Gruzíncem - Josifem Stalinem - dohlížel na nejkrutější represe a masakry z dob Sovětského svazu. Ohledně podzemních průchodů pod Tbilisi, které údajně vedou od sídla někdejší tajné policie k městskému vlakovému nádraží, se objevily spekulace, že některé tunely sloužily k transportu vězňů nebo mrtvých během vražedných "čistek" prováděných za Stalina a Beriji. Letos v létě se Tabagari dočetl na internetových fórech o zvěstech týkajících se podzemního vězení pod centrem Tbilisi. (pokračování...)
Tbilisi 7. listopadu (ČTK/RFE/RL) - Pod ulicemi gruzínského hlavního města Tbilisi se rozprostírá síť tunelů, protiatomových krytů a různých komor z dob Sovětského svazu, o kterých mnoho místních nemá ani ponětí. Gruzínský fotograf David Tabagari tento opuštěný a utajený podzemní svět v posledních několika měsících zkoumá s mimořádnými výsledky, píše stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) na svém webu. Profesionální fotograf začal nenápadné vchody, které většina chodců míjí bez povšimnutí, prozkoumávat na jaře letošního roku. Mnoho z nich přitom vede do podzemního světa s tajemnou a zlověstnou minulostí. Trochu mu k jeho objevování dopomohlo zaměstnání. Díky tomu, že pracuje pro tbiliskou radnici, totiž podle svých slov získal informace o tom, kde se nacházejí různá podzemní zařízení z dob, kdy bývala Gruzie součástí Sovětského svazu. Většinu svých průzkumů podniká Tabagari poté, co si všimne výmluvných ventilačních mříží na úrovni ulice. Informace zároveň získává od gruzínských dobrodruhů, kteří pravidelně tajné podzemní prostory navštěvují a občas se o své objevy podělí na sociálních sítích. O výstavbě tbiliského podzemního světa existuje totiž jen velmi málo informací. Podle místního novináře a akademika Emila Avdalianiho nechal velkou část zdejší podzemní sítě vybudovat Lavrentij Berija, nechvalně proslulý šéf sovětské tajné policie. Ten společně s dalším etnickým Gruzíncem - Josifem Stalinem - dohlížel na nejkrutější represe a masakry z dob Sovětského svazu. Ohledně podzemních průchodů pod Tbilisi, které údajně vedou od sídla někdejší tajné policie k městskému vlakovému nádraží, se objevily spekulace, že některé tunely sloužily k transportu vězňů nebo mrtvých během vražedných "čistek" prováděných za Stalina a Beriji. Letos v létě se Tabagari dočetl na internetových fórech o zvěstech týkajících se podzemního vězení pod centrem Tbilisi. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Libanonci kvůli propadu měny nosí štosy bankovek' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2021110306308|501509. Vydána 07.11.2021 9:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Libanonci kvůli propadu měny nosí štosy bankovek' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2021110306308|501509. Vydána 07.11.2021 9:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
