AFP: Srbská vesnice vznikla z cihel pocházejících ze starého Říma
Kostolac (Srbsko) 23. prosince 2021 (ČTK/AFP) - Dědeček Verici Ivanovičové použil po zničující první světové válce na stavbu svého domu jakýkoliv stavební materiál, který se mu podařilo sehnat. Stejně jako dalším obyvatelům srbské vesnice Stari Kostolac mu posloužily - aniž by o tom věděl - také cihly z dob starého Říma, napsala agentura AFP.
Dům ve Starém Kostolaci, který se nachází na okraji někdejšího významného římského posádkového města známého jako Viminacium, užívá rodina dodnes.
Londinium už není vidět, protože je tam dnešní Londýn. Ani Lutetia, ani Singidunum, protože Paříž a Bělehrad stojí na jejich místech...
Až po letech si uvědomila, že ony žluté cihly ve skutečnosti vznikly v dobách antiky. "Je to trochu trapné. Vím, že jsou římské. Ale dělali to tak všichni," řekla agentuře AFP dvaaosmdesátiletá Ivanovičová.
Pole v okolí bývalého Viminacia jsou plná mincí, šperků a dalších artefaktů. "Vykopávali jsme brambory na poli. Podívala jsem se dolů a uviděla jsem kamej. Když jsem ji převrátila motykou, uviděla jsem krásnou ženskou tvář," vzpomíná stará žena na nález drahého kamene s vypouklou řezbou. "Dnes je v muzeu," dodává.
Emilija Nikoličová, vědecká pracovnice archeologického ústavu v Bělehradě, se domnívá, že cihly v domě rodiny Ivanovičových pocházejí nejspíše ze třetího nebo čtvrtého století našeho letopočtu.
Odborníci jsou zvyklí, že u lidí v tomto regionu při řece Dunaj nacházejí starověké předměty, které jim slouží pro denní potřebu. "V 19. století historici zaznamenali, že jedna rodina v nedaleké vesnici používala sarkofág jako krmítko pro prasata," říká Nikoličová. Dnes je kamenná truhla s vyobrazením Iásóna a zlatého rouna uložena v bělehradském lapidáriu.
Viminacium, hlavní město provincie Horní Moesie, bylo osídlené v prvních stoletích našeho letopočtu. Vpád Hunů v 5. století však znamenal počátek jeho úpadku a s příchodem Slovanů v 7. století bylo opuštěno zcela.
Podle odborníků zde v době největšího rozmachu žilo 30.000 lidí. Nalezeno bylo více než 14.000 hrobů, což představuje jednu z největších nekropolí Římské říše, která kdy byla objevena. Celkově byly nalezeny desetitisíce předmětů a staveb, včetně římských lázní s vyhřívanými zdmi a podlahami nebo flotila lodí.
Unikátní je město také tím, že po odchodu obyvatel nevzniklo v této lokalitě žádné nové větší osídlení, což je podle archeologů unikát. Pro badatele to znamená, že mají pod zemí k dispozici prakticky celé město.
"Londinium už není vidět, protože je tam dnešní Londýn. Ani Lutetia, ani Singidunum, protože Paříž a Bělehrad stojí na jejich místech," uvádí ředitel archeologického ústavu v Bělehradě Miomir Korać. "Když si to uvědomíte, víte, že zkoumáte to, čeho se ještě nikdo nedotkl. Přiblížíte se tomu nejcennějšímu," dodává.
Dosud byly odkryta jen "dvě nebo tři procenta" lokality. Rozsáhlá analýza podle Korače odhalila, že pod kukuřičnými poli se nacházejí celé chrámy, amfiteátr, hipodrom, mincovna i císařský palác.
Od roku 2015 čeká naleziště v rámci nadnárodního projektu s názvem Hranice římské říše na zápis na seznam UNESCO.
Dnes je však Viminacium opět v obležení, byť ne vojáky. Již více než čtyři desetiletí je tato lokalita ohrožena těžebními projekty, zejména nedávno rozšířeným uhelným dolem a přilehlou elektrárnou.
"Místo je zcela určitě v ohrožení, mnoho starých budov již bylo zničeno výstavbou dolu," lituje Nikoličová. "Zachránili jsme, co se dalo," dodává.
V roce 2020 našli horníci při odkrývce zeminy starověké lodě, z nichž nejstarší pochází z prvního století před naším letopočtem.
abl jrm - sdílejte článek
Následuje: Developeři se neshodnou na důsledku zvýšení úroků, mluví i o realitní bublině
Praha 22. prosince (ČTK) - Velcí developeři se neshodnou na důsledcích dnešního zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou. Někteří otevřeně mluví o možnosti realitní bubliny, jiní míní, že aktuální zvýšení nebude mít kvůli nízké nabídce a vysoké poptávce významnější vliv. Vyplývá to z vyjádření společností, které dnes ČTK oslovila. ČNB dnes zvýšila úrokové sazby o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání. Podle ředitelky strategie mezinárodního developera UDI Group Marcely Fialkové směřují kroky banky především proti inflaci, nikoli směrem k řešení možné realitní bubliny. "Ceny bydlení v Česku sice táhne vysoká poptávka, ale tu zřejmě banka regulovat nechce. Při nabídce, která je na úrovni jednotek tisíc nových bytů v hlavním městě ročně, je logické, že problém, který způsobuje astronomické ceny není na straně vysoké poptávky například po investičních bytech, ale na straně celkově malé nabídky bytů," uvedla Fialková. Na to, že aktuální poptávka po nemovitostech je nadále živena vírou v jejich pokračující zdražování, respekive obavami z pokračujícího zhoršování dostupnosti bydlení, již před týdnem upozorňoval analytik UniCredit Bank Jiří Pour s tím, že v ní spatřuje charakter realitní bubliny. "Náš nový model nicméně naznačuje, že ceny nemovitostí by mohly šlápnout na brzdu poměrně prudce, a to už v příštím roce," uvedl Pour. "Skokové zvýšení základní sazby se logicky promítne do cen hypoték, které se stanou méně dostupné. Nicméně vlastní bydlení, a hlavně to nové, si dnes může dovolit jen málokdo. Ti, kdo kupují nové byty v cenách kolem deseti milionů korun obvykle hypotéku nepotřebují. (pokračování...)
Praha 22. prosince (ČTK) - Velcí developeři se neshodnou na důsledcích dnešního zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou. Někteří otevřeně mluví o možnosti realitní bubliny, jiní míní, že aktuální zvýšení nebude mít kvůli nízké nabídce a vysoké poptávce významnější vliv. Vyplývá to z vyjádření společností, které dnes ČTK oslovila. ČNB dnes zvýšila úrokové sazby o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání. Podle ředitelky strategie mezinárodního developera UDI Group Marcely Fialkové směřují kroky banky především proti inflaci, nikoli směrem k řešení možné realitní bubliny. "Ceny bydlení v Česku sice táhne vysoká poptávka, ale tu zřejmě banka regulovat nechce. Při nabídce, která je na úrovni jednotek tisíc nových bytů v hlavním městě ročně, je logické, že problém, který způsobuje astronomické ceny není na straně vysoké poptávky například po investičních bytech, ale na straně celkově malé nabídky bytů," uvedla Fialková. Na to, že aktuální poptávka po nemovitostech je nadále živena vírou v jejich pokračující zdražování, respekive obavami z pokračujícího zhoršování dostupnosti bydlení, již před týdnem upozorňoval analytik UniCredit Bank Jiří Pour s tím, že v ní spatřuje charakter realitní bubliny. "Náš nový model nicméně naznačuje, že ceny nemovitostí by mohly šlápnout na brzdu poměrně prudce, a to už v příštím roce," uvedl Pour. "Skokové zvýšení základní sazby se logicky promítne do cen hypoték, které se stanou méně dostupné. Nicméně vlastní bydlení, a hlavně to nové, si dnes může dovolit jen málokdo. Ti, kdo kupují nové byty v cenách kolem deseti milionů korun obvykle hypotéku nepotřebují. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AFP: Srbská vesnice vznikla z cihel pocházejících ze starého Říma' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Kultura (kul) - Věda a technika (vat) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2021121509297|501868. Vydána 23.12.2021 4:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AFP: Srbská vesnice vznikla z cihel pocházejících ze starého Říma' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Kultura (kul) - Věda a technika (vat) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2021121509297|501868. Vydána 23.12.2021 4:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.